č. 209 - Předmět dotazu: ZD – uznatelné náklady poskytovatelem v NAKI III v oblasti refundace – uznatelnosti a proplacení nákladů poskytovatelem ve spojení s řešitelskými odměnami (ŘO).
Dotaz: Oficiální dotaz k ZD (zadávací dokumentaci) – oblast: uznatelné náklady poskytovatelem v NAKI III, tj. položkově v uznatelnosti a proplacení nákladů poskytovatelem ve spojení s řešitelskými odměnami – ŘO na projektu. V minulých programech NAKI, byly ŘO uznatelným a refundovaným nákladem. Proto se cíleně ptáme. V případě, neuznatelnosti této zásadní nákladové položky přímo a kauzálně souvisejících projektových nákladů, by je naše organizace hradila ze svých zdrojů.
Odpověď: Ano, řešitelské odměny jsou způsobilým nákladem – viz kap. 5.3.1 odst. (2) písm. a) a b) ZD: („a) na mzdy a platy, včetně pohyblivých složek …“ resp. „b) na příslušnou část mezd a platů, včetně pohyblivých složek …“).
Dotaz: Oficiální dotaz k ZD (zadávací dokumentaci) – oblast: uznatelné náklady poskytovatelem v NAKI III, tj. položkově v uznatelnosti a proplacení nákladů poskytovatelem ve spojení s řešitelskými odměnami – ŘO na projektu. V minulých programech NAKI, byly ŘO uznatelným a refundovaným nákladem. Proto se cíleně ptáme. V případě, neuznatelnosti této zásadní nákladové položky přímo a kauzálně souvisejících projektových nákladů, by je naše organizace hradila ze svých zdrojů.
Odpověď: Ano, řešitelské odměny jsou způsobilým nákladem – viz kap. 5.3.1 odst. (2) písm. a) a b) ZD: („a) na mzdy a platy, včetně pohyblivých složek …“ resp. „b) na příslušnou část mezd a platů, včetně pohyblivých složek …“).
č. 210 - Předmět dotazu: Příloha č. 1 ZD, část A.I. Identifikace projektu, čtvrtý odstavec: Naplňuje projekt Strategický cíl 4 programu NAKI III, tj. vazbu na kulturní a kreativní průmysly (tzn. vazbu na činnosti jako design nábytku; design služeb; film a video; fotografie; grafický design; hudba a zvuk; informační a komunikační technologie; kulturní dědictví; marketingové strategie; online marketing; PR; práce s texty; produktový a průmyslový design; řemesla; webdesign atd.) (ANO/NE)
Dotaz: Není nám jasné, zda náš projekt naplňuje strategický cíl 4 programu NAKI. Je vazbou na kulturní a kreativní průmysly uspořádání výstavy (Ekrit) ohledně propagace a prezentace hodnot kulturního dědictví (zahrady) veřejnosti? Dalšími výstupy našeho projektu jsou specializovaná veřejná databáze a interaktivní specializovaná mapa prezentující stejnou zahradu.
Odpověď: Viz odpověď na dotaz č. 85 zveřejněný v páté části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023: „Dotaz již směřuje na hodnocení konkrétních aktivit projektu, které poskytovatel nemůže předjímat. Obecně lze konstatovat, že vazba projektu na kulturní a kreativní průmysly bude předmětem hodnocení u podpořených projektů (viz str. 12 programu NAKI III „Provázanost Programu a jeho výsledků a oblasti kulturních a kreativních průmyslů bude realizována formou horizontální vazby – v každém specifickém cíli strategického cíle 1 budou sledovány vazby na KKP“), ale není předmětem hodnocení návrhů projektů ve veřejné soutěži (viz kap. 6.2 ZD Hodnocení návrhů projektů). To, zda vazba projektu na kulturní a kreativní průmysly bude v návrhu projektu definována a jakým způsobem bude tato vazba doložena, je ponecháno na uchazeči.“. K tomu lze doplnit, že vazba na kulturní a kreativní průmysly může být doložena uspořádáním výstavy (Ekrit).
Dotaz: Není nám jasné, zda náš projekt naplňuje strategický cíl 4 programu NAKI. Je vazbou na kulturní a kreativní průmysly uspořádání výstavy (Ekrit) ohledně propagace a prezentace hodnot kulturního dědictví (zahrady) veřejnosti? Dalšími výstupy našeho projektu jsou specializovaná veřejná databáze a interaktivní specializovaná mapa prezentující stejnou zahradu.
Odpověď: Viz odpověď na dotaz č. 85 zveřejněný v páté části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023: „Dotaz již směřuje na hodnocení konkrétních aktivit projektu, které poskytovatel nemůže předjímat. Obecně lze konstatovat, že vazba projektu na kulturní a kreativní průmysly bude předmětem hodnocení u podpořených projektů (viz str. 12 programu NAKI III „Provázanost Programu a jeho výsledků a oblasti kulturních a kreativních průmyslů bude realizována formou horizontální vazby – v každém specifickém cíli strategického cíle 1 budou sledovány vazby na KKP“), ale není předmětem hodnocení návrhů projektů ve veřejné soutěži (viz kap. 6.2 ZD Hodnocení návrhů projektů). To, zda vazba projektu na kulturní a kreativní průmysly bude v návrhu projektu definována a jakým způsobem bude tato vazba doložena, je ponecháno na uchazeči.“. K tomu lze doplnit, že vazba na kulturní a kreativní průmysly může být doložena uspořádáním výstavy (Ekrit).
č. 211 - Předmět dotazu: Webové stránky projektu
Dotaz: 1. Založení webových stránek projektů je pro každý projekt povinné? 2. Pokud ano, mohou být stránky projektu přidružené ke stránkám instituce daného uchazeče, např. v hlavním menu na úvodní stránce?
Dotaz: 1. Založení webových stránek projektů je pro každý projekt povinné? 2. Pokud ano, mohou být stránky projektu přidružené ke stránkám instituce daného uchazeče, např. v hlavním menu na úvodní stránce?
Odpověď: 1. Ano, založení webových stránek projektů je pro každý projekt povinné (viz např. příloha č. 10 ZD Vzorová smlouva).
2. Viz odpověď na dotaz č. 37 zveřejněný ve druhé části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023: „Na web projektu musí být přímý odkaz, který se po celou dobu řešení projektu nezmění (jako je např. u veřejných soutěží MK: https://www.mkcr.cz/verejna-soutez-61.html.). Technické řešení je zcela na uchazeči, resp. příjemci.“
2. Viz odpověď na dotaz č. 37 zveřejněný ve druhé části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023: „Na web projektu musí být přímý odkaz, který se po celou dobu řešení projektu nezmění (jako je např. u veřejných soutěží MK: https://www.mkcr.cz/verejna-soutez-61.html.). Technické řešení je zcela na uchazeči, resp. příjemci.“
č. 212 - Předmět dotazu: Návrh projektu, část B.III.2. Rozbor stavu řešení problému s odpovídajícími referencemi
Dotaz: Je nutné uvádět reference na literaturu přímo v textu (např. formou (Smith, 2015)) nebo reference na literaturu pouze v podobě seznamu citované literatury na konci textu? Je závazná nějaká forma citace?
Odpověď: Provedení referencí na literaturu je na uchazeči, ale jen Seznam použité literatury uvedený na konci textu se pro daný účel nedoporučuje. Možné je tedy uvést citaci v textu nebo v textu uvést číslo a k němu související citaci uvést pod daným číslem na konci dokumentu. Forma citace není ZD upravena, ale uchazeč by ji měl uvést v takové formě, aby hodnotitelé byli schopni veřejně dostupné citované zdroje najít.
Dotaz: Je nutné uvádět reference na literaturu přímo v textu (např. formou (Smith, 2015)) nebo reference na literaturu pouze v podobě seznamu citované literatury na konci textu? Je závazná nějaká forma citace?
Odpověď: Provedení referencí na literaturu je na uchazeči, ale jen Seznam použité literatury uvedený na konci textu se pro daný účel nedoporučuje. Možné je tedy uvést citaci v textu nebo v textu uvést číslo a k němu související citaci uvést pod daným číslem na konci dokumentu. Forma citace není ZD upravena, ale uchazeč by ji měl uvést v takové formě, aby hodnotitelé byli schopni veřejně dostupné citované zdroje najít.
č. 213 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kap. 5.3.4, Náklady nebo výdaje na služby
Dotaz: Náklady na zveřejnění publikačních výsledků typu J (typicky open-access časopisy) se uvádí jako náklady na služby?
Odpověď: Ne, jak je explicitně uvedeno v kap. 5.3.3 odst. 1 písm. d) ZD, „platby za otevřený přístup k výsledkům (Open Access)“ se uvádí jako náklady nebo výdaje na zajištění práv k výsledkům výzkumu a vývoje (v rozpočtu projektu C4).
Dotaz: Náklady na zveřejnění publikačních výsledků typu J (typicky open-access časopisy) se uvádí jako náklady na služby?
Odpověď: Ne, jak je explicitně uvedeno v kap. 5.3.3 odst. 1 písm. d) ZD, „platby za otevřený přístup k výsledkům (Open Access)“ se uvádí jako náklady nebo výdaje na zajištění práv k výsledkům výzkumu a vývoje (v rozpočtu projektu C4).
č. 214 - Předmět dotazu: Návrh projektu, k části B.III., tabulka 5.4.
Dotaz: V případě více Nimap se každá z nich uvádí v tabulce 5.4 (Účast všech uchazečů projektu na aplikačních a publikačních výsledcích) na zvláštní řádek k danému uchazeči s uvedením názvu? Nebo stačí popsat činnost daného uchazeče pouze obecně pro všechny Nimap najednou? Např. příprava tematického podkladu pro všechny Nimap (uchazeč 1) a zpracování, vizualizace a prezentace dat (uchazeč 2)?
Odpověď: První možnost je správně, každý uchazeč a každý jednotlivý výsledek se uvádí na samostatném řádku. V případě, že se na jednom výsledku podílí více uchazečů, vloží se pro každého nový řádek - viz odpověď na dotaz č. 127 zveřejněný v šesté části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023:
Dotaz: V případě více Nimap se každá z nich uvádí v tabulce 5.4 (Účast všech uchazečů projektu na aplikačních a publikačních výsledcích) na zvláštní řádek k danému uchazeči s uvedením názvu? Nebo stačí popsat činnost daného uchazeče pouze obecně pro všechny Nimap najednou? Např. příprava tematického podkladu pro všechny Nimap (uchazeč 1) a zpracování, vizualizace a prezentace dat (uchazeč 2)?
Odpověď: První možnost je správně, každý uchazeč a každý jednotlivý výsledek se uvádí na samostatném řádku. V případě, že se na jednom výsledku podílí více uchazečů, vloží se pro každého nový řádek - viz odpověď na dotaz č. 127 zveřejněný v šesté části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023:
č. 215 - Předmět dotazu: Dotaz na rozložení plateb za realizaci výstavy
Dotaz: 1. Je možné rozložit platby za realizaci výstavy do dvou let? Bude ji celou realizovat jedna firma vybraná ve výběrovém řízení, a to na základě naší specifikace a námi dodaných podkladů a výstavního materiálu. Navrženou cenu za výstavu jako celek budeme tedy v návrhu dokládat třemi cenovými nabídkami. Výstava se bude připravovat ve 3. a 4. roce projektu, začne na konci 4. roku a poběží do 5. roku projektu, kdy ji budeme dokládat jako výsledek. Potřebovali bychom tedy také úhradu rozložit do dvou let.
2. Je-li to možné, a případně jak to správně udělat? Můžeme např. použít procentuální platbu (60% ve 3. roce a 40% ve 4. roce)? Anebo je nutné platby z nabídky rozdělit a specifikovat v rozpočtu na každý rok? A lze to udělat na základě téže cenové nabídky, která bude na celou výstavu (rozepsaná do jednotlivých položek), anebo je třeba na práce v každém ze dvou let doložit nabídky zvlášť, čili celkem 6
Odpověď: 1. Ano, je možné uvést náklady na realizaci výsledku (např. Ekrit) ve více letech.
2. Náklady na řešení projektu v jednotlivých letech musí (resp. v případě podpory budou muset) odpovídat skutečně vynaloženým nákladům, tj. „procentuální platba“ aj. způsoby uváděné uchazečem jsou i z jeho hlediska nevhodné – uchazeč musí navrhnout náklady projektu tak, aby odpovídaly předpokládaným nákladům v jednotlivých letech.
Dotaz: 1. Je možné rozložit platby za realizaci výstavy do dvou let? Bude ji celou realizovat jedna firma vybraná ve výběrovém řízení, a to na základě naší specifikace a námi dodaných podkladů a výstavního materiálu. Navrženou cenu za výstavu jako celek budeme tedy v návrhu dokládat třemi cenovými nabídkami. Výstava se bude připravovat ve 3. a 4. roce projektu, začne na konci 4. roku a poběží do 5. roku projektu, kdy ji budeme dokládat jako výsledek. Potřebovali bychom tedy také úhradu rozložit do dvou let.
2. Je-li to možné, a případně jak to správně udělat? Můžeme např. použít procentuální platbu (60% ve 3. roce a 40% ve 4. roce)? Anebo je nutné platby z nabídky rozdělit a specifikovat v rozpočtu na každý rok? A lze to udělat na základě téže cenové nabídky, která bude na celou výstavu (rozepsaná do jednotlivých položek), anebo je třeba na práce v každém ze dvou let doložit nabídky zvlášť, čili celkem 6
Odpověď: 1. Ano, je možné uvést náklady na realizaci výsledku (např. Ekrit) ve více letech.
2. Náklady na řešení projektu v jednotlivých letech musí (resp. v případě podpory budou muset) odpovídat skutečně vynaloženým nákladům, tj. „procentuální platba“ aj. způsoby uváděné uchazečem jsou i z jeho hlediska nevhodné – uchazeč musí navrhnout náklady projektu tak, aby odpovídaly předpokládaným nákladům v jednotlivých letech.
č. 216 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, strana 3
Dotaz: Ve vztahu k projektu typu D prosím o informaci, jaký charakter prostředků nabývá ta část podpory, která je přeposlána ze strany příjemce ve prospěch dalšího účastníka k realizaci příslušné části projektu. Bude se z pohledu dalšího účastníka stále jednat o dotaci poskytnutou MK ČR? Nebo bude pro dalšího účastníka v roli poskytovatele osoba příjemce? Pokud platí posledně zmíněné, řídí se tyto finanční prostředky zákonem 218/2000 o rozpočtových pravidlech (resp. i další legislativou relevantní pro nakládání s prostředky veřejných rozpočtů)?
Dotaz: Ve vztahu k projektu typu D prosím o informaci, jaký charakter prostředků nabývá ta část podpory, která je přeposlána ze strany příjemce ve prospěch dalšího účastníka k realizaci příslušné části projektu. Bude se z pohledu dalšího účastníka stále jednat o dotaci poskytnutou MK ČR? Nebo bude pro dalšího účastníka v roli poskytovatele osoba příjemce? Pokud platí posledně zmíněné, řídí se tyto finanční prostředky zákonem 218/2000 o rozpočtových pravidlech (resp. i další legislativou relevantní pro nakládání s prostředky veřejných rozpočtů)?
Odpověď: U projektů typu D je smluvním partnerem MK a příjemce dotace, který za využití prostředků nese odpovědnost a je povinen smluvně zajistit u dalších účastníků projektu dodržování všech platných předpisů pro nakládání s prostředky státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace, včetně zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla. Na další části dotazu nelze pro jeho obecnost odpovědět, je však třeba upozornit na to, že některá ustanovení zákona č. 218/2000 Sb. se na další účastníky projektu nevztahují (např. regulace mzdové limity u státních příspěvkových organizací aj.).
č. 217 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 5.3.4., odstavec (4), strana 35
Dotaz: Jakou podobu/formát mají mít poptávky od min 3 dodavatelů v případě v případě pořízení standardní služby, která není jedinečná? Postačuje např. záznam z e-mailové komunikace? V listinné verzi návrhu projektu pak má jít o vytištěný e-mail, příp. vytištěný printscreen s nabídkou apod.?
Odpověď: Viz např. odpověď na dotaz č. 143 zveřejněný v šesté části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023: „V případě, že se jedná o identickou službu či majetek běžně dostupný na trhu, je to možné (provedenou poptávku doložit e‑maily s cenami od firem nebo např. printscreen obrazovky). Z dokladu musí být zřejmé, o jakou firmu se jedná a co nabízí – u standartních služeb se jedná o cenu orientační uvedenou do návrhu projektu, přičemž v případě podpory projektu konkrétní dodavatel musí být vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb. - viz varianta b) v návrhu projektu“.
Dotaz: Jakou podobu/formát mají mít poptávky od min 3 dodavatelů v případě v případě pořízení standardní služby, která není jedinečná? Postačuje např. záznam z e-mailové komunikace? V listinné verzi návrhu projektu pak má jít o vytištěný e-mail, příp. vytištěný printscreen s nabídkou apod.?
Odpověď: Viz např. odpověď na dotaz č. 143 zveřejněný v šesté části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023: „V případě, že se jedná o identickou službu či majetek běžně dostupný na trhu, je to možné (provedenou poptávku doložit e‑maily s cenami od firem nebo např. printscreen obrazovky). Z dokladu musí být zřejmé, o jakou firmu se jedná a co nabízí – u standartních služeb se jedná o cenu orientační uvedenou do návrhu projektu, přičemž v případě podpory projektu konkrétní dodavatel musí být vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb. - viz varianta b) v návrhu projektu“.
č. 218 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 5.3.4., odstavec (4) a (5), strana 35
Dotaz: 1. Prosíme o vysvětlení, ve kterých případech je možné využít postup dle kapitoly 5.3.4., odstavec (5) ZD; tj. kdy lze využít variantu „c“ (jediný dodavatel). Chápeme správně, že tento postup / tuto variantu lze použít v případě služby, která svým objemem spadá do kategorie veřejných zakázek malého rozsahu, u kterých nevzniká povinnost zadávacího řízení dle §31 ZZVZ? Znamená to, že v uvedeném případě není potřeba předložit poptávky tří dodavatelů?
Dotaz: 1. Prosíme o vysvětlení, ve kterých případech je možné využít postup dle kapitoly 5.3.4., odstavec (5) ZD; tj. kdy lze využít variantu „c“ (jediný dodavatel). Chápeme správně, že tento postup / tuto variantu lze použít v případě služby, která svým objemem spadá do kategorie veřejných zakázek malého rozsahu, u kterých nevzniká povinnost zadávacího řízení dle §31 ZZVZ? Znamená to, že v uvedeném případě není potřeba předložit poptávky tří dodavatelů?
2. V odpovědi prosíme o potvrzení, zda tato bude platit stejně i ve vztahu k nákladovým kategoriím B1 a B2 (pořízení dlouhodobého majetku).
Odpověď: 1. Ne, var. c) je určena pro případy, kdy má již uchazeč vysoutěženého dodavatele a požadovaná služba či majetek spadá do již zrealizované soutěže (tj. aby stejnou zakázku nemusel soutěžit podruhé). U veřejných zakázek malého rozsahu jde o var. b), a tři poptávky uchazeč dokládá (jako doklad o stanovení nákladů projektu). Další postup je již v případě schválení projektu k podpoře v kompetenci příjemce a to, že nevznikla povinnosti zadávacího řízení (např. podle § 31 ZZVZ) je na jeho odpovědnosti.
2. Var. c) lze použít i u pořízení dlouhodobého majetku (B1, B2), ale pouze za výše uvedených podmínek.
Odpověď: 1. Ne, var. c) je určena pro případy, kdy má již uchazeč vysoutěženého dodavatele a požadovaná služba či majetek spadá do již zrealizované soutěže (tj. aby stejnou zakázku nemusel soutěžit podruhé). U veřejných zakázek malého rozsahu jde o var. b), a tři poptávky uchazeč dokládá (jako doklad o stanovení nákladů projektu). Další postup je již v případě schválení projektu k podpoře v kompetenci příjemce a to, že nevznikla povinnosti zadávacího řízení (např. podle § 31 ZZVZ) je na jeho odpovědnosti.
2. Var. c) lze použít i u pořízení dlouhodobého majetku (B1, B2), ale pouze za výše uvedených podmínek.
č. 219 - Předmět dotazu: Příloha č. 11 ZD (Všeobecné podmínky), část A, článek 2, kapitola 2.1, body 13–15., strana 4–5; Zadávací dokumentace, kapitola 5.3.1, odstavec (2), strana 28–29Dotaz: Je možné, aby byla v jednom projektu u jednoho a téhož příjemce jedna a tatáž osoba zapojena jako člen řešitelského týmu (např. na 0,2 úvazku) a zároveň tatáž osoba plnila úkoly na pozici dalšího výzkumného pracovníka nebo administrativního a technického personálu (např. na dalších 0,2 úvazku)? Samozřejmě za dodržení podmínky, že součet všech úvazků hrazených z účelových výdajů poskytovatele může u jednoho pracovníka činit maximálně 100 % úvazku. Mohlo by se jednat např. o situaci, kdy by člen řešitelského týmu u téhož příjemce projekt také administroval atp.
Odpověď: Je možné, aby v jednom projektu u jednoho a téhož příjemce byla jedna a tatáž osoba zapojena jako člen řešitelského týmu a administrativní a technický personál (např. na administraci projektu). Není možné, aby v jednom projektu u jednoho a téhož příjemce byla jedna a tatáž osoba zapojena jako člen řešitelského týmu a další výzkumný pracovník – šlo by o stejné či obdobné činnosti.
Odpověď: Je možné, aby v jednom projektu u jednoho a téhož příjemce byla jedna a tatáž osoba zapojena jako člen řešitelského týmu a administrativní a technický personál (např. na administraci projektu). Není možné, aby v jednom projektu u jednoho a téhož příjemce byla jedna a tatáž osoba zapojena jako člen řešitelského týmu a další výzkumný pracovník – šlo by o stejné či obdobné činnosti.
č. 220 - Předmět dotazu: Příloha č. 12 ZD (Seznam příloh návrhu projektu); Příloha č. 14 ZD (Manuál), část A), bod 3. a 4., strana 2–3
Dotaz: Je možné k návrhu projektu přiložit přílohu, která není definována v ZD? Jednalo by se např. o upřesnění náplně projektu, které je ale poměrně rozsáhlé a samotný dokument návrhu projektu by tato specifikace neúměrně prodloužila. Pokud přílohu nad rámec povinných příloh je možné k návrhu přiložit, prosíme o informaci o jejím možném formátu (v listinné i elektronické verzi), dále způsobu pojmenování a pořadí této přílohy;
jinými slovy jak a kam bychom ji měli do souboru dokumentů návrhu a jeho příloh zařadit.
Odpověď: Ano, viz např. odpověď na dotaz č. 149 zveřejněný v šesté části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023: „Ano, návrh projektu může obsahovat i jiné než povinné přílohy. Při pojmenování názvů souborů s nepovinnými přílohami uchazeč postupuje způsobem uvedeným v příloze č. 12 ZD v kap. A, bodu 3.“.
Dotaz: Je možné k návrhu projektu přiložit přílohu, která není definována v ZD? Jednalo by se např. o upřesnění náplně projektu, které je ale poměrně rozsáhlé a samotný dokument návrhu projektu by tato specifikace neúměrně prodloužila. Pokud přílohu nad rámec povinných příloh je možné k návrhu přiložit, prosíme o informaci o jejím možném formátu (v listinné i elektronické verzi), dále způsobu pojmenování a pořadí této přílohy;
jinými slovy jak a kam bychom ji měli do souboru dokumentů návrhu a jeho příloh zařadit.
Odpověď: Ano, viz např. odpověď na dotaz č. 149 zveřejněný v šesté části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023: „Ano, návrh projektu může obsahovat i jiné než povinné přílohy. Při pojmenování názvů souborů s nepovinnými přílohami uchazeč postupuje způsobem uvedeným v příloze č. 12 ZD v kap. A, bodu 3.“.
č. 221 - Předmět dotazu: Příloha č. 14 ZD (Manuál), kapitola A.1, strana 38–39
Dotaz: Lze jako akceptovatelný obsah kategorie vnímat také adekvátní zapojení pracovníka IT, který bude poskytovat podporu pro projekt v rozsahu úvazku dedikovaného přímo na práci na projektu?
Odpověď: Ano, je to možné, pracovník IT (mající na starosti např. web) spadá do stejné kategorie „Administrativní a technický personál“ jako (administrátor(ka), ekonom(ka), knihovník(ce), laborant(ka) atd.). Viz např. odpověď na dotaz č. 37 zveřejněný ve druhé části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023: „Ano, správa webu projektu (nikoliv instituce) je typickým příkladem kategorie „Administrativní a technický personál“.
Dotaz: Lze jako akceptovatelný obsah kategorie vnímat také adekvátní zapojení pracovníka IT, který bude poskytovat podporu pro projekt v rozsahu úvazku dedikovaného přímo na práci na projektu?
Odpověď: Ano, je to možné, pracovník IT (mající na starosti např. web) spadá do stejné kategorie „Administrativní a technický personál“ jako (administrátor(ka), ekonom(ka), knihovník(ce), laborant(ka) atd.). Viz např. odpověď na dotaz č. 37 zveřejněný ve druhé části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023: „Ano, správa webu projektu (nikoliv instituce) je typickým příkladem kategorie „Administrativní a technický personál“.
č. 222 - Předmět dotazu: Příloha č. 2 ZD (Rozpočet), list Údaje a typ výzkumu
Dotaz: 1. Mají být procentuální podíly jednotlivých typů výzkumu (základní, průmyslový, experimentální) stanoveny na základě (odhadu) časové (hodinové) dotace, která bude danému typu výzkumu během projektu věnována?
2. Má stanovení procentuálních podílů jednotlivých kategorií výzkumu nějakou souvislost s konkrétním počtem aplikačních, resp. publikačních výsledků projektu?
Odpověď: 1. Ne výlučně, jde o podíl jednotlivých kategorií výzkumu na nákladech projektu a je do něj nutné promítnout i jiné než osobní náklady projektu.
2. Ano, stanovení procentuálních podílů jednotlivých kategorií výzkumu má i určitou souvislost s počtem aplikačních, resp. publikačních výsledků projektu – viz např. kap. 2.3 odst. (1) ZD: „návrh projektu může obsahovat i nezbytné činnosti základního výzkumu, pokud na ně bezprostředně budou navazovat činnosti aplikovaného výzkumu a pokud budou náklady na činnosti v základním výzkumu tvořit méně než 50 % celkových uznaných nákladů projektu.“.
Dotaz: 1. Mají být procentuální podíly jednotlivých typů výzkumu (základní, průmyslový, experimentální) stanoveny na základě (odhadu) časové (hodinové) dotace, která bude danému typu výzkumu během projektu věnována?
2. Má stanovení procentuálních podílů jednotlivých kategorií výzkumu nějakou souvislost s konkrétním počtem aplikačních, resp. publikačních výsledků projektu?
Odpověď: 1. Ne výlučně, jde o podíl jednotlivých kategorií výzkumu na nákladech projektu a je do něj nutné promítnout i jiné než osobní náklady projektu.
2. Ano, stanovení procentuálních podílů jednotlivých kategorií výzkumu má i určitou souvislost s počtem aplikačních, resp. publikačních výsledků projektu – viz např. kap. 2.3 odst. (1) ZD: „návrh projektu může obsahovat i nezbytné činnosti základního výzkumu, pokud na ně bezprostředně budou navazovat činnosti aplikovaného výzkumu a pokud budou náklady na činnosti v základním výzkumu tvořit méně než 50 % celkových uznaných nákladů projektu.“.
č. 223 - Předmět dotazu: Příloha č. 1 ZD (Návrh projektu), oddíl B.I, tab. PN1; Příloha č. 1 ZD (Návrh projektu), oddíl B.III, tab. 5.4; Příloha č. 2 ZD (Rozpočet projektu), list Údaje a typ výzkumu; Příloha č. 14 (Manuál), tab. PN1, strana 13
Dotaz: V tabulce PN1 návrhu projektu má být vyplněna kategorie výzkumu, a to buďto AP (v pojetí ZD průmyslový), nebo VV (experimentální). Chápeme správně, že pokud je v rámci projektu realizován experimentální vývoj, ale v menší míře než průmyslový výzkum, volíme v tabulce PN1 variantu “AP”, zároveň to však nevylučuje, abychom dále v návrhu projektu v tabulce 5.4 mohli uvést jako druh činnosti i “EV”, resp. v příloze rozpočtu na listu „Údaje a typ výzkumu“ uvedli odpovídající procentuální podíl i u experimentálního vývoje?
Odpověď: Ano, chápete to správně.
Dotaz: V tabulce PN1 návrhu projektu má být vyplněna kategorie výzkumu, a to buďto AP (v pojetí ZD průmyslový), nebo VV (experimentální). Chápeme správně, že pokud je v rámci projektu realizován experimentální vývoj, ale v menší míře než průmyslový výzkum, volíme v tabulce PN1 variantu “AP”, zároveň to však nevylučuje, abychom dále v návrhu projektu v tabulce 5.4 mohli uvést jako druh činnosti i “EV”, resp. v příloze rozpočtu na listu „Údaje a typ výzkumu“ uvedli odpovídající procentuální podíl i u experimentálního vývoje?
Odpověď: Ano, chápete to správně.
č. 224 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 5.4, odstavec (8), strana 38
Dotaz: 1. Chápeme správně, že počet kusů předložených letters of interest nemusí přesně odpovídat počtu aplikačních výsledků, resp. že dopisů může být méně než výsledků? Vycházíme z toho, že jeden budoucí uživatel může v jednom dopise vyjádřit zájem o vícero výsledků jednoho projektu. Předpokládáme správně, že v takovém případě není nutné předkládat stejný dopis vícekrát?
2. K formě předložení: Mají být letters of interest předloženy také v listinné podobě, tedy jako součást pevné vazby obsahující výtisk návrhu projektu a jeho příloh? Pokud ano, mají být předloženy originály, nebo postačí neověřené kopie originálních dopisů?
3. Na elektronickém nosiči dat pak mají být všechny dopisy (skeny dopisů v pdf) za celý projekt předloženy v jednom (zip) souboru např. s tímto názvem: “DH23_K_P17_Letters of interest.zip”?
Odpověď: 1. Ano, v jednom letter of interest může být uveden zájem o více aplikačních výsledků, ale jednotlivé výsledky musí být konkrétně specifikovány.
2. Ano, stejně jako všechny přílohy povinné pro daného uchazeče se i vyjádření zájmu o výsledky předkládá jako součást pevné vazby. Postačí neověřená kopie originálního dopisu.
3. Ano, všechny dopisy (skeny dopisů v pdf) za celý projekt mají být předloženy v jednom (zip) souboru např. s tímto názvem: “DH23_K_P17_Letters of interest.zip”.
Dotaz: 1. Chápeme správně, že počet kusů předložených letters of interest nemusí přesně odpovídat počtu aplikačních výsledků, resp. že dopisů může být méně než výsledků? Vycházíme z toho, že jeden budoucí uživatel může v jednom dopise vyjádřit zájem o vícero výsledků jednoho projektu. Předpokládáme správně, že v takovém případě není nutné předkládat stejný dopis vícekrát?
2. K formě předložení: Mají být letters of interest předloženy také v listinné podobě, tedy jako součást pevné vazby obsahující výtisk návrhu projektu a jeho příloh? Pokud ano, mají být předloženy originály, nebo postačí neověřené kopie originálních dopisů?
3. Na elektronickém nosiči dat pak mají být všechny dopisy (skeny dopisů v pdf) za celý projekt předloženy v jednom (zip) souboru např. s tímto názvem: “DH23_K_P17_Letters of interest.zip”?
Odpověď: 1. Ano, v jednom letter of interest může být uveden zájem o více aplikačních výsledků, ale jednotlivé výsledky musí být konkrétně specifikovány.
2. Ano, stejně jako všechny přílohy povinné pro daného uchazeče se i vyjádření zájmu o výsledky předkládá jako součást pevné vazby. Postačí neověřená kopie originálního dopisu.
3. Ano, všechny dopisy (skeny dopisů v pdf) za celý projekt mají být předloženy v jednom (zip) souboru např. s tímto názvem: “DH23_K_P17_Letters of interest.zip”.
č. 225 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 5.3.1, odstavec (3)
Dotaz: V případě, že se na projektu nepodílí výzkumné organizace MK, musí být v návrhu projektu jmenovitě uvedeni odborníci z oblasti národního a kulturního dědictví. Můžete tuto pozici podrobněji popsat?
Musí být tito odborníci součástí řešitelského týmu s minimálním úvazkem 0,2 a musí být součástí řešitelského týmu (ŘT) po celou dobu řešení projektu?
Pokud členem ŘT být nemusí:
Očekává se u nich nějaká minimální výše úvazku na projektu?
Dotaz: V případě, že se na projektu nepodílí výzkumné organizace MK, musí být v návrhu projektu jmenovitě uvedeni odborníci z oblasti národního a kulturního dědictví. Můžete tuto pozici podrobněji popsat?
Musí být tito odborníci součástí řešitelského týmu s minimálním úvazkem 0,2 a musí být součástí řešitelského týmu (ŘT) po celou dobu řešení projektu?
Pokud členem ŘT být nemusí:
Očekává se u nich nějaká minimální výše úvazku na projektu?
- Musí být v projektu po celou dobu jeho řešení?
- Mohou vystupovat v roli konzultantů či garantů (a být odměňováni např. na základě dohody o provedení práce), nebo se předpokládá jejich podstatná a aktivní účast (příp. (spolu)autorství) na řešení a výsledcích projektu?
- Mohou být uvedeni jmenovitě pouze v části B. III. 4 a v rozpočtu zahrnuti v kumulativní položce dalších vědeckých pracovníků?
Na základě jakých parametrů bude posuzováno, kdo je či není “odborník z oblasti národního a kulturního dědictví”? Existuje nějaké institucionální, oborové či jiné vymezení nebo charakteristika?
Odpověď: Podle kap. 5.3.1 odst. (3) ZD: „(3) V případě, že se na projektu nepodílí výzkumné organizace MK, musí být odborníci z oblasti národního a kulturního dědictví nezbytní pro řešení projektu jmenovitě uvedeni a jejich role popsána v návrhu projektu, vyplněném na formuláři podle Přílohy č. 1 ZD v části B. III. 4 Řešení projektu (konkretizace cílů, vědeckých metod a organizačních principů projektu). Neuvedení odborníků a jejich role je důvodem pro neuznání nákladů nebo nedoporučení projektu k podpoře.“.
Odpověď: Podle kap. 5.3.1 odst. (3) ZD: „(3) V případě, že se na projektu nepodílí výzkumné organizace MK, musí být odborníci z oblasti národního a kulturního dědictví nezbytní pro řešení projektu jmenovitě uvedeni a jejich role popsána v návrhu projektu, vyplněném na formuláři podle Přílohy č. 1 ZD v části B. III. 4 Řešení projektu (konkretizace cílů, vědeckých metod a organizačních principů projektu). Neuvedení odborníků a jejich role je důvodem pro neuznání nákladů nebo nedoporučení projektu k podpoře.“.
Uvedené ustanovení říká, že pokud projekt řeší problematiku týkající se národního a kulturního dědictví (viz znění tematických priorit v kap. 3.3 ZD – nezaměňovat pojem „dědictví“ a „identita“, jde o TP č. 11, 12, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 23 a 24) nebo jinou tematickou prioritu, jejíž výsledek do této problematiky patří (typicky Npam, ale často NmetS, popř. další) musí být odborník na tuto problematiku člen řešitelského týmu (není jasné, co má tazatel na mysli rolí „konzultant“ atd.) a na formě jeho úvazku (A1, A2 nebo A3) nezáleží.
č. 226 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 5.3.1. Osobní náklady nebo výdaje
Dotaz: Výše osobních nákladů se prosím řídí vnitřním mzdovým předpisem instituce? A prosím patří osobní příplatek (osobní ohodnocení) mezi pohyblivé složky platu?
Odpověď: Na obě otázky je odpověď kladná.
Dotaz: Výše osobních nákladů se prosím řídí vnitřním mzdovým předpisem instituce? A prosím patří osobní příplatek (osobní ohodnocení) mezi pohyblivé složky platu?
Odpověď: Na obě otázky je odpověď kladná.
č. 227 - Předmět dotazu: ZD 5.3.3 c)
Dotaz: Lze plánovat náklady na cesty, kde budou prezentovány výsledky projektu, např. přednášky do škol, knihoven, muzeí?
Odpověď: Viz odpověď na dotaz č. 122 zveřejněný v páté části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023: „Viz odpověď na dotaz č. 85 zveřejněný v páté části dotazů a odpovědí: „Ani náklady na popularizační a vzdělávací aktivity, ani náklady na popularizační publikaci nejsou způsobilými náklady projektů programu NAKI III.“.
Dotaz: Lze plánovat náklady na cesty, kde budou prezentovány výsledky projektu, např. přednášky do škol, knihoven, muzeí?
Odpověď: Viz odpověď na dotaz č. 122 zveřejněný v páté části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023: „Viz odpověď na dotaz č. 85 zveřejněný v páté části dotazů a odpovědí: „Ani náklady na popularizační a vzdělávací aktivity, ani náklady na popularizační publikaci nejsou způsobilými náklady projektů programu NAKI III.“.
č. 228 - Předmět dotazu: ZD 5.4.8
Dotaz: Je vítán projevený zájem o výsledky projektu zahraničními institucemi? Jejich letter of intent?
Odpověď: Dotaz již směřuje na hodnocení konkrétních aktivit projektu a jeho výsledků, které poskytovatel nemůže předjímat. Obecně lze konstatovat, že zadávací dokumentace nerozlišuje mezi zájmem o výsledky projektu projeveným subjekty z ČR a ze zahraničí a hodnocení bude záviset na konkrétním aplikačním výsledku a způsobu jeho uplatnění.
Dotaz: Je vítán projevený zájem o výsledky projektu zahraničními institucemi? Jejich letter of intent?
Odpověď: Dotaz již směřuje na hodnocení konkrétních aktivit projektu a jeho výsledků, které poskytovatel nemůže předjímat. Obecně lze konstatovat, že zadávací dokumentace nerozlišuje mezi zájmem o výsledky projektu projeveným subjekty z ČR a ze zahraničí a hodnocení bude záviset na konkrétním aplikačním výsledku a způsobu jeho uplatnění.
č. 229 - Předmět dotazu: ZD 5.3.8
Dotaz: Jak plánovat a vykázat případný zisk z prodeje knihy?
Odpověď: Dotaz již směřuje na hodnocení konkrétních aktivit projektu, které poskytovatel nemůže předjímat. Obecně lze upozornit na kap. 5.3 odst. (8) písm. c) o nezpůsobilých nákladech projektu, kam mj. patří „náklady na marketing, propagaci výsledků (inzerce, reklama apod.), prodej a distribuci výrobků,“. Pokud chce uchazeč knihu, pořízenou s až 100 % státní podporou prodávat (tj. působit na trhu), je to možné, ale doporučujeme obrátit se na specialisty na tuto problematiku v rámci instituce nebo zřizovatele výzkumné organizace (popř. orgánu plnícího jeho funkci) tak, aby nemohlo dojít k narušení hospodářské soutěže. Poskytovatel zároveň upozorňuje na znění čl. 2.1.1, bod 19, písm. b) Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), kdy platí, že nehospodářské povahy jsou obecně „činnosti v rámci transferu znalostí, pokud jsou prováděny buď výzkumnou organizací nebo výzkumnou infrastrukturou (včetně jejich oddělení či poboček), nebo společně s dalšími takovými subjekty či jejich jménem a pokud se veškerý zisk z těchto činností znovu investuje do primárních činností výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury.“.
Dotaz: Jak plánovat a vykázat případný zisk z prodeje knihy?
Odpověď: Dotaz již směřuje na hodnocení konkrétních aktivit projektu, které poskytovatel nemůže předjímat. Obecně lze upozornit na kap. 5.3 odst. (8) písm. c) o nezpůsobilých nákladech projektu, kam mj. patří „náklady na marketing, propagaci výsledků (inzerce, reklama apod.), prodej a distribuci výrobků,“. Pokud chce uchazeč knihu, pořízenou s až 100 % státní podporou prodávat (tj. působit na trhu), je to možné, ale doporučujeme obrátit se na specialisty na tuto problematiku v rámci instituce nebo zřizovatele výzkumné organizace (popř. orgánu plnícího jeho funkci) tak, aby nemohlo dojít k narušení hospodářské soutěže. Poskytovatel zároveň upozorňuje na znění čl. 2.1.1, bod 19, písm. b) Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), kdy platí, že nehospodářské povahy jsou obecně „činnosti v rámci transferu znalostí, pokud jsou prováděny buď výzkumnou organizací nebo výzkumnou infrastrukturou (včetně jejich oddělení či poboček), nebo společně s dalšími takovými subjekty či jejich jménem a pokud se veškerý zisk z těchto činností znovu investuje do primárních činností výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury.“.
č. 230 - Předmět dotazu: ZD 5.4.6.
Dotaz: Pokud výstava může být online, může být i online kritický katalog? Nemusí mít tištěnou podobu?
Odpověď: Kterýkoliv výsledek druhu B – odborná kniha (tj. i kritický katalog k výstavě) může být vydán v elektronické nebo v tištěné podobě.
Dotaz: Pokud výstava může být online, může být i online kritický katalog? Nemusí mít tištěnou podobu?
Odpověď: Kterýkoliv výsledek druhu B – odborná kniha (tj. i kritický katalog k výstavě) může být vydán v elektronické nebo v tištěné podobě.
č. 231 - Předmět dotazu: ZD 5.3.1.
Dotaz: Na středečním školení někdo upozornil na to, že tabulky na osobní náklady nepočítají s rokem o 10 měsících. Reagovali jste, že to prý upravíte. To budete posílat nové tabulky?
Odpověď: Ne, reakce byla kromě omluvy jiná – v prvním roce 2023 s dobou řešení projektů 10 měsíců uchazeči mají ignorovat chybové hlášení (nebude bráno do úvahy). Jak bylo na semináři dne 6. 4. 2022 rovněž řečeno, nejde o vadu, které by mohla ohrozit průběh veřejné soutěže a řada uchazečů již má návrhy projektů rozpracované a proto poskytovatel k zveřejnění nových tabulek (přílohy č. 2 ZD) nepřistoupil.
Dotaz: Na středečním školení někdo upozornil na to, že tabulky na osobní náklady nepočítají s rokem o 10 měsících. Reagovali jste, že to prý upravíte. To budete posílat nové tabulky?
Odpověď: Ne, reakce byla kromě omluvy jiná – v prvním roce 2023 s dobou řešení projektů 10 měsíců uchazeči mají ignorovat chybové hlášení (nebude bráno do úvahy). Jak bylo na semináři dne 6. 4. 2022 rovněž řečeno, nejde o vadu, které by mohla ohrozit průběh veřejné soutěže a řada uchazečů již má návrhy projektů rozpracované a proto poskytovatel k zveřejnění nových tabulek (přílohy č. 2 ZD) nepřistoupil.
č. 232 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kap. 5.4, s. 38, odstavec (8) „letter of interest“
Dotaz: Je možné předložit vyjádření budoucích uživatelů aplikačního výsledku, tzv. „letter of interest“ pouze ve formě elektronické kopie, tj. skenu?Odpověď: Ano, vyjádření budoucích uživatelů aplikačního výsledku („letter of interest“) se nepožaduje v originále a lze ho předložit ve formě scanu.
Dotaz: Je možné předložit vyjádření budoucích uživatelů aplikačního výsledku, tzv. „letter of interest“ pouze ve formě elektronické kopie, tj. skenu?Odpověď: Ano, vyjádření budoucích uživatelů aplikačního výsledku („letter of interest“) se nepožaduje v originále a lze ho předložit ve formě scanu.
