č. 63 - Předmět dotazu: ZD kap. 5.3.3 odst. 1 písm. c) - cestovní náhrady na konference
Upřesnění dotazu č. 24
Dotaz: Bude možné uznat cestovní náhrady v případě, že konference proběhne v roce 2023, ale sborník s výstupem typu D bude publikován až v roce 2024? V našem oboru je velmi nepravděpodobné, že výstup typu D bude publikován v roce konání konference. Často jsou texty publikovány až dva roky někdy i více po konání konference. Z osobní zkušenosti vím, že rychlost zapsání sborníku na WoS může trvat až 12 měsíců a dopředu nelze říci, zda bude žádost úspěšná. V případě, že výsledkem konference bude výstup typu J (recenzovaný výstup – číslo periodika věnované konferenci), nebude možné cestovní náhrady uznat, rozumím tomu správně? Platí obecně, že cestovní náhrady budou uznatelné pouze v případě výstupu typu D v roce konání konference. Je to tak? Cestovní náhrady na mezinárodní konference s aktivní účastí v podobě příspěvku, ale bez výstupu typu D nejsou uznatelným nákladem.
Odpověď: Ano, cestovní náhrady na konferenci konanou v r. 2023 jsou způsobilými náklady v případě, že sborník evidovaný ve WoS nebo Scopus bude vydán a stať ve sborníku (D) uplatněna v r. 2024. Jen je třeba výsledek v tomto případě plánovat na r. 2024 a takto ho uvést v návrhu projektu.
č. 64 - Předmět dotazu: ZD kap. 5.3.3 odst. 1 písm. c) - cestovní náhrady na konference
Dotaz: Patří náklady na účastnické konferenční poplatky do kategorie Cestovních náhrad? V NAKI II se jednalo o náklad na zveřejňování výsledků.
Odpověď: Ne, konferenční poplatky nejsou cestovní náhradou (ty jsou vymezeny jako zahrnující veškeré náklady na pracovní cesty poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci v souladu s ustanoveními § 173 až 181 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů). Konferenční poplatek je služba, a to ve většině případů jedinečná služba, kde jedinečnost je zdůvodněna odborným zaměřením konference.
č. 65 - Předmět dotazu: Položka služby – D v rozpočtu
Dotaz: Máme možná banální dotaz, ale jaký postup doporučuje MK při zaokrouhlování položek ve službách; příklad: služba byla naceněna na 19.992 Kč – doporučujete do rozpočtu v excelu zaokrouhlit na 20 tis., nebo na 19 tis.?
Odpověď: Zaokrouhlování se u součtových buněk v návrhu rozpočtu provádí automaticky standardním způsobem (tj. např. 19 001 – 19 499 Kč na 19 tis. Kč, 19 500 – 19 999 Kč na 20 tis. Kč). Stejně se v MS Excel provádí zaokrouhlování jednotlivých položek v případě, že uživatel zvolí počet desetinných míst = 0 (ale s tím podstatným rozdílem, že součty MS Excel počítá podle čísel bez zaokrouhlení, čím vznikají tzv. zaokrouhlovací rozdíly). Doporučujeme při zaokrouhlování proto postupovat standardním způsobem – v příkladu uvedeném v dotazu, částku 19.992 Kč zaokrouhlit na 20 tis. Kč.
č. 66 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace 5.2. Způsob podávání návrhů projektů Str. 22 na elektronickém nosiči dat (CD) veškeré podklady uvedené v pevné vazbě
Dotaz: v zadávací dokumentaci udáváte u způsobu podání projektu – elektronický nosič dat. Smí být tímto nosičem i USB nebo pouze CD?
Odpověď: Tímto nosičem může být i USB - CD bylo v kap. 5.2 odst. (6) ZD v závorce uvedeno jako příklad).
č. 67 - Předmět dotazu: Návrh projektu B. II
Dotaz: V projektovém týmu plánujeme zapojení pracovníka, který se bude podílet na zpracování jedné kapitoly monografie. Je možné mu uhradit pouze autorský honorář za tuto kapitolu?
Je nutné jej označit jako RP a tedy i uvést v Návrhu projektu v sekci B. II?
Odpověď: V případě, že jsou v souladu s platnými předpisy (autorský honorář je odměna pro autora/zhotovitele díla, jež je předmětem autorského práva – viz zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon) osobní náklady nebo výdaje hrazeny formou autorského honoráře (položka A3) kód role na projektu (např. RP) se neuvádí – ten se uvádí jen u položek A1 a A2. Naproti tomu zřejmě půjde o člena řešitelského týmu (bude mít autorský podíl na výsledku) a v části B. II „Základní informace o řešiteli a řešitelském týmu“ návrhu projektu by měl být uveden.
č. 68 - Předmět dotazu: DH23_K_P14_Manual, str. 28, bod 10
Dotaz: V manuálu, DH23_K_P14_Manual, je na str. 28 bod 10. Uvedení oponentů projektu, se kterými uchazeč/příjemce-koordinátor a/nebo některý z uchazečů/příjemců nesouhlasí z důvodů možné podjatosti při hodnocení předloženého projektu. Tento bod v Návrhu projektu, DH23_K_P1_Navrh_Projektu, chybí, znamená to, že tento bod tedy nemůžeme vyplnit nebo si ho můžeme do návrhu projektu doplnit?
Odpověď: V souladu s ustanovením odst. (6) části 6.2 ZD „(6) Uchazeč je oprávněn v návrhu projektu, vyplněném na formuláři podle Přílohy č. 1 ZD, část B. III., bod (10) uvést max. 3 oponenty (fyzické osoby), s kterými nesouhlasí, aby byly oponenty návrhu projektu z důvodu možné podjatosti při hodnocení“ může uchazeč bod 10 do návrhu projektu doplnit. Na tento případě se nevztahuje ustanovení odst. (3) části 5.2 ZD (doplnění bodu č. 10 není považováno za pozměnění formuláře návrhu projektu).
č. 69 - Předmět dotazu: Návrh projektu, A. Základní údaje o projektu, A. I. Identifikace projektu
Dotaz: Lze použít na podepsání návrhu projektu části A. I. Identifikace projektu elektronický podpis statutárního zástupce?
Odpověď: V kap. 5.2 odst. 6 ZD je uvedena povinnost pro všechny typy projektu předložit návrh projektu a jeho přílohy v pevné vazbě. V případě podepsání návrhu elektronickým podpisem (kvalifikovaný certifikát) by tento elektronický dokument musel být převeden do listinné podoby autorizovanou konverzí a v listinné podobě takto převedený předložen.
č. 70 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace 5.3.1. Osobní náklady, str. 28
Dotaz: Je možné v rozpočtu osobních nákladů započítat meziroční 3% inflaci? S uvedením zdůvodnění: Vzhledem k vývoji inflace za poslední roky (2019 – 2,8%; 2020 – 3,2%; 2021 3,8%) a předpokladu na další období, kdy má být podstatně vyšší. V zadávací dokumentaci je nezdůvodněné=nepřípustné.
Odpověď: Ne, zohlednění možného inflačního nárůstu ani v osobních nákladech, ani u jiných druhů nákladů není možné. Zdůvodnění inflačními nárůsty v minulých letech poskytovatel nebude považovat za relevantní (nikdo neví, jaká bude skutečně inflace v r. 2023, natož v r. 2027) a uvedené náklady se započteným inflačním nárůstem bude považovat za nezpůsobilé. V tomto případě nemá poskytovatel jinou možnost, inflační nárůst se do výdajů programu NAKI III nepromítá a nepromítá se ani do mezd části uchazečů řídících se jinými předpisy (např. státní příspěvkové organizace aj.). V případě, kdy by poskytovatel umožnil zohlednění inflace jen části uchazečů, šlo by o nerovný přístup.
č. 71 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace 5.3.1. Osobní náklady, str. 28
Dotaz: Můžeme zahrnout do rozpočtu osobních nákladů i odměny pro řešitelský tým a zaměstnance zapojené do projektu ve výši odpovídající jejich sazbě a úvazku? Konkrétně 13. a 14. plat? Takto vypočtené odměny jsou standardní a odpovídají stávajícímu ohodnocení zaměstnanců i na jiných projektech či kmenovém úvazku.
Odpověď: Ano, podle části 5.3.1. odst. (1) písm. a) a b) ZD jsou způsobilými náklady na „na mzdy a platy, včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců…“, tj. včetně pohyblivých složek („odměn“) ve výši odpovídající úvazku na řešení projektu.
č. 72 - Předmět dotazu: ZD, 5.3.1 c) Osobní náklady nebo výdaje
Dotaz: Může mít osoba v pozici GP/RP nebo GS/RS uzavřeno DPP nebo DPČ výhradně na řešení projektu? V kladném případě je max. výše na jednu osobu ekvivalent 0,5 FTE?
Odpověď: Ano, může - viz část 5.3.1 odst. (2) písm. a) ZD. Maximální výše pracovního úvazku není ZD omezena (tj. může být až 1,0 FTE) a řídí se zákonem č. 262/2006, zákoník práce a pracovně-právními předpisy uchazeče.
č. 73 - Předmět dotazu: Informace příjemci, řešitelé; manuál s. 61 - 62
Dotaz: Rádi bychom se zeptali, co znamenají zkratky PV, SV, Z, KV, které jsou kromě zkratek P a PV uplatnitelné v poli G01 excelové tabulky uvedené přílohy.
Odpověď: Jak je v manuálu uvedeno, jde o údaje IS VaVaI/CEP („Návrh projektu Ministerstva kultury programu NAKI III je přizpůsoben požadavkům dodávky dat do „Centrální evidence projektů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací financovaných ze státního rozpočtu“ (CEP).“) – viz Informační oblast CEP 2022.
č. 74 - Předmět dotazu: A. Osobní náklady
Dotaz: Je možné, aby řešitel v roli RP/RS jednoho z příjemců měl v průběhu řešení projektu zároveň uzavřenu DPP nebo úvazek na jinou činnost u jiného příjemce konsorcia?
Odpověď: Ano, je to možné, řešitel v roli RP/RS jednoho z příjemců může mít v průběhu řešení projektu zároveň uzavřenu DPP nebo úvazek na jinou činnost u jiného příjemce konsorcia.
č. 75 - Předmět dotazu: str. 43 ZD: bonifikace společných konsorciálních projektů vysokých škol a/nebo ústavů Akademie věd ČR s resortními výzkumnými organizacemi usnadňujícími transfer výsledků do praxe.
Dotaz: Je k dispozici seznam resortních výzkumných organizací? Jedná se pouze o resortní organizace MK ČR nebo i o organizace jiných ministerstev, např. MŽP? Může touto organizací být například regionální muzeum?
Odpověď: Seznam výzkumných organizací je informační systém veřejné správy, jehož správcem je MŠMT. Pro účely bonifikace jsou ale relevantní jen resortní výzkumné organizace - viz odpověď na dotazy č. 6 a 11 zveřejněné v první části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023. („Pro tento účel jsou považovány za výzkumné organizace ty organizace, které byly uvedeny v Hodnocení 2020 – hodnocení vybraných výsledků podle Metodiky 2017+“). Resortními výzkumnými organizacemi jsou výzkumné organizace nejen v působnosti MK, ale i dalších resortů (např. MŽP aj.), ale nejsou jimi regionální muzea.
č. 76 - Předmět dotazu: Dotaz se týká typu projektů (D, K).
Dotaz: Jaký je rozdíl mezi projektem typu D a K?
Odpověď: Viz odpověď na dotaz č. 2 zveřejněný v první části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023. („Základní informace je uvedena v Souhrnu na str. 3 zadávací dokumentace: „Zadávací dokumentace (ZD), formuláře pro návrh projektu ve třech verzích (pro typ projektu J – jediný příjemce, D – příjemce a další účastníci projektu a K – více příjemců – „konsorcium“)“. Projekty typu D se liší od konsorciálních projektů tím, že poskytovatel uzavírá smlouvu jen se jediným příjemcem a ten uzavírá smlouvu s dalšími účastníky projektu.“).
č. 77 - Předmět dotazu: Dotaz se týká možných odběratelů aplikačních výsledků.
Dotaz: 1. Kdo všechno může být odběratelem výsledku, který může poskytnout letter of intent? Může to být například i správa národního parku, Česká televize, MMR, nějaký odbor MK ČR, přeshraniční region, regionální muzeum?
2. Může jeden odběratel potvrdit v jednom letter of intent zájem o více aplikovaných výsledků?
Odpověď: 1. Viz odpovědi na dotazy č. 4 a 9 zveřejněné v první části dotazů, odpovědi na dotazy č. 23 a 32 zveřejněné ve druhé části dotazů a odpovědi na dotazy č. 44 a 57 zveřejněné ve třetí části dotazů: Často kladené otázky VS 2023. Subjekty uvedené v dotazu mohou být uživateli výsledků projektů programu NAKI III.
2. Ano, ale musí uvést konkrétní předpokládané výsledky projektu, o jejichž využití má zájem.
č. 78 - Předmět dotazu: ZD kap. 5.3.3 odst. 1 písm. c) - cestovní náhrady na konference
Dotaz: Dle zadávací dokumentace je možné jet na konferenci pouze v případě, když je výstupem stať ve sborníku evidovaném v databázích WOS nebo Scopus. Takových konferencí obecně není mnoho, ale v případě zahraniční konference se tomuto požadavku lze přizpůsobit. Problém nastává v případě diseminace výsledků v ČR, kdy z důvodu absence takovéhoto typu konference v našem oboru bude patrně nesnadné průběžně prezentovat výstupy projektu široké odborné veřejnosti konzervátorů a restaurátorů, kteří by však měli být cílovými uživateli aplikačních výsledků projektu. V ČR je tradičně konferencí s každoroční širokou účastí (cca 200 – 250 účastníků) Konference konzervátorů-restaurátorů. Na této konferenci je možnost prezentovat odborný článek publikovaný v časopise Fórum pro konzervátory-restaurátory (Jrec). Je možné uhradit z projektu cestovní náklady za účelem prezentace odborného článku (Jrec)?
Odpověď: Viz odpověď na dotaz č. 24 zveřejněný v první části dotazů a odpovědi na dotazy č. 41 a 32 zveřejněné ve druhé části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023 (mj. „Poskytovatel na znění zadávací dokumentace bude trvat a neuzná náklady na cestovní náhrady na konferenci v případě, že předpokládaným výsledkem nebude stať ve sborníku evidovaném ve WoS nebo SCOPUS. Od r. 2017 je definice výsledku druhu D (stať ve sborníku) vymezena tímto způsobem, problém se přes řadu aktivit (vč. MK) nepodařilo vyřešit, a i když lze ostatní stati ve sbornících v RIV uvést, na národní úrovni pak nejsou tyto výsledky hodnoceny.“). K tomu jen upozorňujeme, že výsledek druhu Jrec již od r. 2017 neexistuje, tazatel měl zřejmě na mysli výsledek druhu Jost.
č. 79 - Předmět dotazu: Příloha ZD č. 9, kap. I. aplikační výsledky, bod C – specifické aplikační výsledky, odst. 2 – Aodb – audiovizuální tvorba s odborným scénářem (s. 16)
Dotaz: Prosíme o vyjasnění k hlavnímu výsledku Audiovizuální tvorba (Aodb): Minimální délka výsledku je podle zadávací dokumentace 15 minut. V případě, že výstupem bude cyklus/seriál, je za bernou považována stopáž celého seriálu, nebo jednotlivých dílů? Mohou mít tedy jednotlivé díly méně než 15 min., když jich bude třeba 6 po deseti minutách, a celý seriál tak bude mít 60 min.? Vykazován by byl samozřejmě 1 výstup Aodb.
Odpověď: V případě, že výstupem bude cyklus/seriál jako druh výsledku 1x Aodb, bude rozhodující stopáž celého seriálu.
č. 80 - Předmět dotazu: Příloha č. 3 ZD, Žádost uchazeče o dotaci
Dotaz: Dva dotazy směřují k odpovědi č. 45, konkrétně k části, že „příloha návrhu projektu Žádost uchazeče o dotaci musí být podepsaná“:
1. Přílohu č. 3 vyplňují všichni žadatelé v rámci jednoho dokumentu nebo se příloha přikládá za každého žadatele zvlášť?
2. Na jakém místě má žadatel přílohu v prvním a druhém případě podepsat?
Odpověď: 1. Žádost uchazeče o dotaci vyplní na jednom formuláři podle přílohy č. 3 ZD všichni uchazeči/příjemci i spoluuchazeči/další účastníci projektu, v případě více uchazečů/spoluuchazečů stejného typu se příslušná pole zkopírují (viz pokyny v příloze č. 14 ZD Manuál).
2. Podpisy všech uchazečů i spoluuchazečů se uvádí na konci dokumentu stejný způsobem jako v jiných přílohách, tj. jméno, funkce a podpis osoby oprávněné jednat za uchazeče/příjemce jako statutární zástupce a otisk razítka právnické osoby. Vzhledem k počtu možných variant není tento údaj předvyplněný. *
* Doplnění poskytovatele: S ohledem na množící se dotazy uchazečů ohledně povinnosti podpisu přílohy č. 3 ZD – žádost uchazeče o dotaci (viz také dotazy č. 45 a 105 uveřejněné ve 3. a 5. části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023) poskytovatel po odborné konzultaci upravuje odpověď 2 části tohoto dotazu takto:
2) Příloha návrhu č. 3 ZD Žádost uchazeče o dotaci nemusí být podepsána
Pozn.: Požadavky na obsahové náležitosti žádosti vyplývající ze znění § 14 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla jsou kromě požadavků uvedených v odst. 3, písm. e) bod 2 a 3 daného ustanovení obsaženy v příloze č. 1 ZD – Návrh projektu, který je nutný podepsat (viz kapitola 5.2. odst. d). Oproti tomu požadavky uvedené v § 14 odst. 3, písm. e) bod 2 a 3 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, které jsou obsaženy v příloze č. 3 ZD – žádost uchazeče o dotaci již netvoří součást Návrhu projektu (přílohy č.1 ZD), ale přílohu ZD jako takové a není tedy nutné přílohu č. 3 ZD – žádost uchazeče o dotaci samostatně podepisovat. Na tom nemění nic ani znění § 17 odst. 5 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací „Návrh projektu je žádostí uchazeče o poskytnutí účelové podpory formou dotace nebo formou zvýšení výdajů organizační složky státu nebo územního samosprávného celku nebo organizační jednotky ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, podle rozpočtových pravidel“
