č. 40 - Předmět dotazu: Definice druhů výsledků programu NAKI III – příl. 9 ZD, s.8, 16-19: Uznatelnost výsledků Aodb., Ekrit. s provázaností na odbornou knihu B
Dotaz: 1. Pro uznání výsledku Aodb. je povinný odborný scénář splňující náležitosti odborné knihy B. Stejně jako je pro uznání výsledku Ekrit publikace kritického katalogu splňující náležitosti odborné knihy B. Bude odborný scénář také samostatně uznatelným výsledkem typu B tak, jak je to u kritického katalogu?
2. Jaký je postup pro schvalování odborného scénáře k výstupu Aodb.? Funguje to obdobně jako pro odbornou knihu (B), tedy, že oba recenzenty / lektory knihy oslovuje příjemce podpory? Další dva recenzenty po „mediální stránce“ stanovuje MK na základě žádosti příjemce?
Odpověď: 1. Ano, odborný scénář musí splňovat podmínku uvedeno v příloze č. 9 ZD („současně podmínku publikace odborného scénáře audiovizuální tvorbě, který splňuje všechny náležitosti pro druh výsledku odborná kniha (B)“) a stejně jako u výsledku Ekrit bude samostatným výsledkem druhu B.
2. Ano, postup se u odborného scénáře neliší od postupu pro odbornou knihu (B).
č. 41 - Předmět dotazu: Bod 5.3.3c) zadávací dokumentace (s. 33)
Dotaz: V zadávací dokumentaci se uvádí, že aktivní účast na konferenci „znamená uvedení výsledku druhu D stať ve sborníku evidovaném v databázích WoS nebo SCOPUS podle Přílohy č. 9 ZD“. Dále se uvádí, že náklady na pasivní účast nejsou způsobilými náklady. Definice výsledku typu D je zcela jasná a podle metodiky vědy musí být tento výsledek obsažen v databázích WoS nebo SCOPUS. Podle našeho názoru však neplatí, že aktivní účast by musela být podmíněna publikací výsledku typu D. U mnoha prestižních konferencí jsou totiž výstupy odlišné, například výstup typu Jsc nebo dokonce Jimp, které jsou stejně hodnotné nebo ještě hodnotnější než D, případně výstupy typu C (kapitola v knize). Účast na konferenci např. s referátem a výstupem typu Jsc podle mého názoru nelze považovat za pasivní účast. Bylo by prosím možné v případě cesty na konferenci výstup typu D nahradit jiným stejně kvalitním nebo ještě kvalitnějším výstupem, např. Jsc, Jimp nebo C? Pokud by to možné nebylo, příjemce dotace by se mohl dostat do velmi nepříjemné situace, protože forma výstupu není u mnoha konferencí předem známa, často se organizátoři až po konání konference rozhodnou pro jinou formu výstupu a příjemce nemůže nijak ovlivnit, jaký výstup bude konference mít, pokud není jejím organizátorem. Velmi bychom proto vítali možnost publikovat výstup z konference např. v některém prestižním časopise evidovaném v databázi Scopus. Pokud bychom tuto možnost neměli, pak by příjemci z oborů, v nichž vydávání konferenčních sborníků evidovaných v databázích WoS nebo Scopus není obvyklé (jde o většinu humanitních a společenskovědních oborů), byly v tomto ohledu diskriminovány.
Odpověď: Ne, není možné v případě cesty na konferenci výstup typu D (WoS/SCOPUS) nahradit jiným výstupem, např. Jsc, Jimp nebo C, a to z několika důvodů, zejm.:
1. Poskytovatel může uznat jen náklady, které vzniknou bezprostředně v důsledku řešení projektů programu NAKI III a jsou nezbytné k dosažení cílů a výsledků projektu. Zároveň platí, že „návrh projektu může obsahovat i nezbytné činnosti základního výzkumu, pokud na ně bezprostředně budou navazovat činnosti aplikovaného výzkumu a pokud budou náklady na činnosti v základním výzkumu tvořit méně než 50 % celkových uznaných nákladů projektu.“ (kap. 2.3 odst. (1) ZD). Na rozdíl od grantových projektů je u projektů programu NAKI III jejich cílem dosažení aplikačních výsledků a od něho se odvíjí i uznatelnost nákladů. V řadě případů prezentace výsledků v projektu nezbytného základního výzkumu na konferenci vylučuje úspěšné dokončení aplikačních výsledků (např. výsledek aplikuje někdo jiný). Tohoto rizika si musí být vědomi i ti uchazeči, kteří budou publikovat výsledky ve stati ve sborníku evidovaném v databázích WoS nebo SCOPUS (viz též závěr odpovědi). Současně (při snížení výdajů na program NAK III ve srovnání s programem NAK II) musí poskytovatel využít disponibilní účelové prostředky pro podporu těch projektů, které naplní hlavní cíl programu NAKI III jako programu aplikovaného výzkumu a vývoje.
2. Na rozdíl od programu NAKI II, který byl schválen a řešení projektů zahájeno za platnosti předchozí metodiky pro hodnocení výsledků (tzv. „kafemlejnek“), není cíle dosažení co největšího počtu výsledků, ale co nejkvalitnějších výsledků v souladu s platnou Metodikou 2017+. Zda je výsledek kvalitní, se ukáže až po řešení projektu, a právě u článků z konferencí vydaných ve zvláštních číslech časopisů, event. jako kapitoly v knihách, to často neplatí (důvodem může být např. to, že na rozdíl od standardních čísel Jimp nebo Jsc tyto neprochází stejně náročným recenzním řízením).
3. Jak tazatel sám uvádí „organizátoři se až po konání konference rozhodnou pro jinou formu výstupu“. Ve svém důsledku v souvislostí s rušením, přesuny atd. řady konferencí vzhledem pandemii Covid 19 v uplynulých letech vedlo k tomu, že plánované výsledky projektů programu NAKI II tazatelem navrhovaného druhu nebyly splněny. Příjemce musí dosáhnout u projektů programu NAKI III minimálně 80 % plánovaných výstupů k tomu, aby byl projekt hodnocen jako úspěšný. U neúspěšných projektů se pak poskytovatel musí rozhodnout (viz CEP P28 * Kód zhodnocení výsledků řešení projektu), zda byla dodržena smlouva nebo smlouva dodržena nebyla a bylo přistoupeno k sankčním ustanovením.
K otázce možné diskriminace většiny humanitních a společenskovědních oborů ve veřejné soutěži – všechny tematické priority programu NAKI III jsou zaměřeny na tyto obory a podmínky jsou pro všechny uchazeče stejné (k tomu, aby kterýkoliv uchazeč/příjemce publikoval odborný článek v Jimp, Jsc nebo kapitolu v knize C, nemusí jezdit na konferenci). Naopak by k diskriminaci mohlo dojít tím, že by podmínky byly v průběhu veřejné soutěže změněny tak, jak tazatel navrhuje. K této problematice viz odpověď na dotaz č. 24 zveřejněný ve druhé části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023 („Od r. 2017 je definice výsledku druhu D (stať ve sborníku) vymezena tímto způsobem, problém se přes řadu aktivit (vč. MK) nepodařilo vyřešit, a i když lze ostatní stati ve sbornících v RIV uvést, na národní úrovni pak nejsou tyto výsledky hodnoceny.“) a u publikačních výsledků MK jako poskytovatel beze změny pouze přebírá obecně platné Definice druhů výsledků (viz příloha č. 9 ZD).
č. 42 - Předmět dotazu: ZD, 2.3, zapsaný spolek
Dotaz: Může se „zapsaný spolek“ účastnit NAKI III? Jednalo by se o pozici dalšího účastníka.
Odpověď: Ano, zapsaný spolek se může účastnit veřejné soutěže v pozici dalšího účastníka. Pro stanovení intenzity podpory podle kap. 2.3 ZD je rozhodující, zda jde o výzkumnou organizaci nebo o podnik.
č. 43 - Předmět dotazu: Rozpočet, A. Osobní náklady
Dotaz: Je možné, aby příjemce a další účastník uvedli jako DP stejného administrátora a ten tak čerpal úvazek v rámci projektu od dvou a více institucí? Platí to samé i v případě konsorcia?
Je možné, že řešitel v roli RP/RS jednoho z příjemců má v průběhu řešení projektu uzavřenu DPP v roli DP na jinou činnost u jiného příjemce konsorcia?
Odpověď: Ano, je možné, aby příjemce a další účastník uvedli jako DP stejného administrátora a ten tak čerpal úvazek v rámci projektu od dvou a více institucí a to i v případě dvou příjemců sdružených v konsorciu. Viz též odpověď na dotaz č. 26 zveřejněný ve druhé části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023 („z hlediska poskytovatele je to možné, v rozpočtu projektu se každý z dotčených uchazečů/příjemců uvádí společně s osobami dalšími jen kumulativně jako „administrativní a technický personál“).
č. 44 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 5.4, str. 38, bod 8, „letter of interest“
Dotaz: Je na MK k dispozici formalizovaný vzor dokumentu „letter of interest“?
Odpověď: Ne, není – viz odpovědi na dotazy č. 4 a 9 zveřejněné v první části dotazů a odpovědí a na dotazy č. 23 a 32 a zveřejněné ve druhé části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023.
č. 45 - Předmět dotazu: Přílohy projektu
Dotaz: 1. Je potřeba doložit vyjádření zájmu budoucího uživatele také k výsledku Ekrit? Může být případně odběratelem škola, která výstavu se studenty navštíví?
2. Může jedna instituce doložit vyjádření zájmu o několik aplikovaných výsledků projektu
3. Musí být příloha Informace o řešitelích příjemce podepsaná?
4. Musí být příloha Žádost uchazeče o dotaci podepsaná?
Odpověď: 1. Ano, i u výsledku Ekrit je třeba doložit vyjádření zájmu budoucího uživatele – viz odpověď na dotaz č. 32 zveřejněný ve druhé části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023 („Laická veřejnost podle definic výsledků uživatelem primárně není ani u specializované veřejné databáze, u metodiky schvalované MK jako kompetenčně příslušným orgánem, nebo u interaktivní specializované mapy s odborným obsahem, ale i u uspořádání výstavy s kritickým katalogem splňujícím parametry odborné knihy („street výstava“ ve smyslu výstavní plochy dostupné každému obyvateli i kolemjdoucímu, není uznatelným výsledkem programu NAKI III). Odborná veřejnost je institucializována a její zájem musí uchazeč předem doložit“). Na otázku, zda to může být škola, která se svými studenty výstavu navštíví, nelze jednoznačně odpovědět – závisí na tom, o jakou školu půjde a za jakým účelem Ekrit navštíví (je rozdíl mezi návštěvou studentů základní školy a mezi návštěvou studentů základní školy uskutečněnou např. v rámci akreditovaného vzdělávacího programu. Možný je tedy druhý případ s tím, že účel návštěvy Ekrit uchazeč uvede.
2. Ano, jeden subjekt /organizace může projevit zájem o využití několika aplikovaných výsledků projektu (ve vyjádření ale musí být jednoznačně uvedeno, o které výsledky se jedná).
3. Ne, příloha návrhu projektu Informace o řešitelích příjemce nemusí být podepsaná.
4. Ano, příloha návrhu projektu Žádost uchazeče o dotaci musí být podepsaná. *
* Doplnění poskytovatele: S ohledem na množící se dotazy uchazečů ohledně povinnosti podpisu přílohy č. 3 ZD – žádost uchazeče o dotaci (viz také dotazy č. 80 a 105 uveřejněné ve 4. a 5. části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023) poskytovatel po odborné konzultaci upravuje odpověď 4 části tohoto dotazu takto:
4) Ne, příloha č. 3 ZD Žádost uchazeče o dotaci nemusí být podepsána.
Pozn.: Požadavky na obsahové náležitosti žádosti vyplývající ze znění § 14 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla jsou kromě požadavků uvedených v odst. 3, písm. e) bod 2 a 3 daného ustanovení obsaženy v příloze č. 1 ZD – Návrh projektu, který je nutný podepsat (viz kapitola 5.2. odst. d). Oproti tomu požadavky uvedené v § 14 odst. 3, písm. e) bod 2 a 3 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, které jsou obsaženy v příloze č. 3 ZD – žádost uchazeče o dotaci již netvoří součást Návrhu projektu (přílohy č.1 ZD), ale přílohu ZD jako takové a není tedy nutné přílohu č. 3 ZD – žádost uchazeče o dotaci samostatně podepisovat. Na tom nemění nic ani znění § 17 odst. 5 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací „Návrh projektu je žádostí uchazeče o poskytnutí účelové podpory formou dotace nebo formou zvýšení výdajů organizační složky státu nebo územního samosprávného celku nebo organizační jednotky ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, podle rozpočtových pravidel“
č. 46 - Předmět dotazu: Způsobilé náklady
Dotaz: Je uznatelným způsobilým nákladem projektu vložné na konferenci např. dvou spoluautorů jednoho společného konferenčního příspěvku D, který bude na dané konferenci prezentován a samozřejmě bude splňovat veškeré požadované náležitosti tohoto typu výstupu?
Odpověď: Ano, uznatelným nákladem projektu je vložné na konferenci např. dvou spoluautorů jednoho společného konferenčního příspěvku D, který bude na dané konferenci prezentován a samozřejmě bude splňovat veškeré požadované náležitosti tohoto typu výstupu (publikace stati ve sborníku evidovaném ve WoS nebo SCOPUS). Pro prví rok řešení projektu (r. 2023) toto musí být konkrétně specifikováno v návrhu projektu, pro další roky se to specifikuje v Průběžné zprávě o řešení projektu.
č. 47 - Předmět dotazu: Ekvivalent úvazku u DPČ
Dotaz: Musí být dodržena minimální výše úvazku 0,2 u řešitele v roli RP i v případě, že bude zaměstnán formou DPČ, resp. musí tomu hodinově odpovídat roční ekvivalent úvazku?
Odpověď: Ano, ekvivalent minimální výše úvazku 0,2 u řešitele v roli RP musí být dodržen v případě, že bude zaměstnán formou DPČ – je to uvedeno např. v Manuálu (u verze K „… Ta nesmí být u GP méně než 500 a u RP méně než 400.“)
č. 48 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, 5.3.2. Náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku
Dotaz: Je možné z prostředků projektu financovat v rámci služeb restaurování předmětu, který bude použit pro výstavu v rámci plnění výsledku Ekrit?
Odpověď: Ano, v případě nezbytnosti předmětu pro výsledek Ekrit jsou uznatelnými náklady i náklady na jeho restaurování za předpokladu, že potřebnost předmětu pro Ekrit bude řádně odůvodněna a že náklady na restaurování nebudou tvořit většinu nákladů na Ekrit (cílem řešení projektu nemůže být restaurování předmětů). Upozorňujeme tazatele, že předmět dotazu a vlastní dotaz se týkají jiných položek rozpočtu a o pořízení hmotného nebo nehmotného majetku tak patrně nejde.
Pozn. V části 5.3. odst. 5, písm. k) ZD je uvedeno, že podáním projektu uchazeč/spoluuchazeč prohlašuje, že má zajištěno na potřebnou dobu zapůjčení předmětu výzkumu nezbytného pro řešení projektu, který není v jeho vlastnictví, což dokládá smlouvou o smlouvě budoucí s vlastníkem předmětu nebo čestným prohlášením vlastníka předmětu, ve kterých se uvede, o jaký předmět se jedná, jeho vlastník, dobu zapůjčení a termín, do kdy bude v případě přijetí projektu k podpoře uzavřena smlouva mezi příjemcem a vlastníkem o zapůjčení předmětu výzkumu
č. 49 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, str. 29, 5.3.1. bod (5)
Dotaz: V zadávací dokumentaci je uvedena minimální výše úvazku u řešitele v roli GP/GS a RP/RS a dále, že tato minimální výše úvazku musí být po celou dobu řešení projektu, neboť při nižším úvazku přestává být řešitelem, resp. ostatním řešitelem. Je možné, aby stejný řešitel v roli RP/RS byl uveden v části B. II. Základní informace o řešiteli a řešitelském týmu s tím, že v rozpočtu projektu bude s ohledem na plnění svěřených úkolů např. první dva roky ale veden pouze jako DP na 0,1 úvazku a na poslední tři roky výzkumu, kdy se bude podílet autorsky na tvorbě výsledku, pak jako RP/RS na 0,2 a více úvazku? Případně je možné, že řešitel RP/RS bude veden v části B. II. ale protože se na konkrétním výsledku bude podílet jen první a druhý rok řešení, nebude pak poslední tři roky v části Rozpočet už uveden?
Odpověď: Člen řešitelského týmu (řešitel v roli RP/RS) se na řešení projektu v této roli může podílet jen v některých letech podle potřeb projektu a v těchto letech bude jmenovitě uveden. V další letech se může podílet jako další výzkumný pracovník a jeho úvazek se uvádí jen kumulativně. Viz odpověď na dotazy č. 21, 25 a 34 zveřejněné ve druhé části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023 (mj. „Člen řešitelského týmu (tj. ostatní řešitel) se řešení projektu může účastnit jen v některých letech, kdy je jeho účast potřebná a v těchto letech musí mít úvazek 0,2 FTE. Potřebnost jeho účasti je ale dána jeho rolí na řešení projektu a v případě, že ji nebude moci vykonávat, musí příjemce zajistit odpovídající náhradu.“).
č. 50 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 2.3, odstavec (5), strana 7
Dotaz: Je v rámci veřejné soutěže programu NAKI III nastavena limitace maximálního objemu finančních prostředků za všechny partnery projektu? Pokud takový limit není fixně stanoven, existuje v tomto ohledu nějaké doporučení?
Odpověď: Ne, maximální objem finančních prostředků pro uchazeče nastaven není a jejich výše se musí odvíjet od cílů a předpokládaných výsledků projektu - viz odpověď na dotaz č. 3 zveřejněný v první části dotazů a odpovědí a na dotaz č. 27 zveřejněný ve druhé části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023 (mj. „Výše maximální podpory na projekt stanovena není (citované hodnoty v eurech jsou limity oznamovací povinnosti dané nařízením Komise (EU) č. 651/2014 pro projekty s účastí podniků). Požadovaná výše podpory musí odpovídat řešení projektu a jeho předpokládaným výsledkům. Pro informaci – u projektů programu NAKI II byly průměrné poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK 3 - 5 mil. Kč/rok řešení.“).
č. 51 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 5.3.1., odstavec (1), strana 28
Dotaz: Pokud bychom byli v rámci projektu typu K v roli uchazeče (příjemce – koordinátor) bylo by nám (jako SPO) v případě podpoření projektu poskytováno úvazkové krytí řešitelských pozic projektu (tedy mimorozpočtové úvazky)?
Odpověď: Ne, nebylo. Limity mzdových prostředků pro SPO ve své působnosti MK řeší každoročně s MF a jejich navýšení po celou dobu řešení projektu nemůže předem zaručit.
č. 52 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 3.3, odstavec (1) a (2), strana 13-14
Dotaz: Jak vysoké jsou očekávané podíly finančních prostředků z celkové částky alokované pro program NAKI III pro jednotlivé tematické priority (v procentech)?
Odpověď: Pro jednotlivé tematické priority nejsou předem alokovány částky podpory ani podíly z celkové výše podpory. V programu NAKI III je ale v kap. 16.4 uvedeno „Nenalezení dostatku vhodných příjemců pro všechny tematické priority je riziko vysoce pravděpodobné a to vzhledem k tomu, že uchazeči preferují některé tematické priority. K eliminaci tohoto rizika je v Programu uvedena možnost omezit ve 2. a 3. veřejné soutěži rozsah tematických priorit tak, aby byly projekty zajištěny pokud možno všechny tematické priority a tím naplněny specifické cíle Programu.“
č. 53 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 2.3, odstavec (2), strana 6
Dotaz: Jaké jsou hlavní indikátory programu NAKI III, zejména minimální počty dosažených výsledků, dle stanovených druhů výsledků?
Odpověď: V příloze č. 10 ZD Vzorová smlouva je v článku 6, odst. 2 písm. b) (resp. písm. c) u projetu typu D) uvedena povinnost příjemce „úspěšně ukončit projekt, tj. dosáhnout do ukončení řešení projektu nejméně 80 % všech aplikačních a 80 % všech publikačních výsledků uvedených ve smlouvě - při porušení se odvádí x Kč z celkové podpory s tím, že x se stanoví tak, že počet všech aplikačních výsledků je roven 75% celkové podpory a počet všech publikačních výsledků je roven 25% celkové podpory (z celkové podpory se pak zjistí průměrné náklady jednoho aplikačního a jednoho publikačního výsledku a počet nedosažených výsledků se tak vyčíslí jako x.)“.
č. 54 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 6.2, odstavec (3), kritérium 9, strana 43
Dotaz: Jakým způsobem budou bodově hodnoceny navržené výsledky v rámci hodnocení projektových žádosti?
Odpověď: Předpokládané výsledky nebudou jednotlivě bodově hodnoceny, důraz je v programu NAKI III kladen na jejich kvalitu. Pokud dotaz směřoval na bodové hodnocení výsledků jako celku, je to uvedeno v části 6.2 ZD. Předpokládané výsledky se hodnotí podle třech binárních kritériích č. 2, 5 a 6 (odst. 2 kap. 6.2 ZD), na třech kritériích hodnocených oponenty č. 2, 9 a 10 (odst. 3 kap. 6.2 ZD), na jednom kritériu hodnoceném poskytovatelem č. 3 (odst. 7 kap. 6.2 ZD) a na jednom kritériu hodnoceném zpravodajem č. 3 (odst. 9 kap. 6.2 ZD). Kromě binárních kritérií, jejichž nesplnění je důvodem pro neposkytnutí podpory, je celkově možné za předpokládané výsledky získat 0 – 22 bodů ze 100 možných.
č. 55 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 5.4, odstavec (3), strana 36
Dotaz: Který orgán státní správy je kompetenčně příslušným ke schválení zájmu o výsledek typu S – specializovaná veřejná databáze?
Odpověď: Výsledek druhu S – specializovaná veřejná databáze schvaluje v projektech programu NAKI III výlučně Ministerstvo kultury, splnění podmínek a naplnění definičních znaků a kritérií ověřitelnosti bude příjemce dokládat podle přílohy č. 9 ZD.
č. 56 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 5.4, odstavec (1), strana 36
Dotaz: Při práci na výsledcích projektu budeme využívat velké infrastruktury (digitální výzkumná infrastruktura CLARIAH, e-infrastruktura CESNET). Je možné výsledky projektu dedikovat i těmto velkým infrastrukturám?
Odpověď: Dedikovat lze i jiným projektům a výzkumným aktivitám pouze publikační výsledky druhu J, C a D (tj. s výjimkou knih), u aplikačních výsledků musí být výlučná dedikace projektu programu NAKI III. Projekty velkých výzkumných infrastruktur jsou podporovány MŠMT a vzniklo by tak riziko dvojího financování (projekty programu NAKI III a dosažení aplikačních výsledků a knih jsou MK podporovány až 100 % z účelových výdajů jeho rozpočtové kapitoly). Režim otevřeného přístupu velkých výzkumných infrastruktur je MŠMT dotován v projektech LM – podle Postupu při vykazování spolupráce s velkými výzkumnými infrastrukturami je postup opačný, než tazatel uvádí. Příjemce projektu NAKI III je uživatelem velké výzkumné infrastruktury v režimu otevřeného přístupu a provozovatel velké výzkumné infrastruktury pak uvádí, v jakých projektech byl výsledek dosažen vč. dedikace poskytovateli (tj. projektu NAKI III) – jde o typ 2 dle uvedeného Postupu.
č. 57 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, str. 52
Dotaz: Ztech - ověřená technologie: jaké jsou všechny povinné přílohy k tomuto výsledku při podání žádosti? Postačuje povinný Letter of interest, anebo musejí být rovněž předloženy jiné přílohy, např. smlouvy o uplatnění výsledku? Mohou smluvní vztah, smlouvu o uplatnění výsledku uzavřít mezi sebou příjemci projektu, tj. spolupracující instituce na projektu? Jeden partner/řešitelský tým/příjemce výsledek vyvíjí, druhý partner/příjemce bude výsledek nadále využívat, tj. bude uživatelem výsledku.
Odpověď: Při podání návrhu projektu ve veřejné soutěži u výsledku Ztech - ověřená technologie se dokládá „Vyjádření zájmu budoucího uživatele/budoucích uživatelů o (konkrétní) aplikační výsledek programu NAKI III“ (tj. Letter of interest). Ostatní náležitosti uvedené v dotazu (nikoliv v ZD na str. 52, ale v Příloze č. 9 ZD na str. 7), jako je Smlouva o licenčním či jiném využití výsledku s konkrétním subjektem, se dokládají až při uplatnění výsledků v průběhu řešení projektu.
č. 58 - Předmět dotazu: Projektový návrh
Dotaz: 1. V projektové přihlášce typ J (jediný uchazeč/příjemce) má být vyplněna i tabulka č. 5.4? U jediného uchazeče to ale není relevantní, je třeba ji vyplnit?
2. Je limitován rozsah textu počtem znaků v jiných položkách, než jen Cíle projektu? Zejména tedy v části B. III?
3. V bodu č. 9 Fáze projektu v jednotlivých letech - opravdu se má uvádět v kolonce "Rok řešení projektu" datum zahájení řešení etapy? Nemá tam správně být jen "rok řešení ve formátu RRRR"? Komentář k vyplnění zdá se je chybný.
Odpověď: 1. U aplikačních výsledků a u knih (B) vyplní u typu projektu J jediný uchazeč samozřejmě 100 %. Ale další publikačních výsledků druhů odborný článek (J), kapitola v knize (C) a stať ve sborníku (D) mohou být dedikovány i jiným aktivitám a zde uchazeč vyplní předpokládaný podíl projektu programu NAKI III na dosažení daného výsledku.
2. Pokud to není výslovně uvedeno, rozsah textu v návrhu projektu v jednotlivých položkách není limitován.
3. Údaj „Rok řešení projektu“ ve formuláři návrhu projektu je již předvyplněný a uchazeč ho nemění. V manuálu omylem zůstal pokyn pro datum zahájení řešení etapy v jiném formátu (RRRR-MM-DD), za chybu se omlouváme. V případě, že bude vyplněn „Rok řešení projektu“ dle pokynu z manuálu (tj. místo např. 2026 bude uvedeno 2026-01-01), nebude to považováno za chybu. Jednotlivé etapy se ale musí shodovat s roky řešení projektu.
č. 59 - Předmět dotazu: Bod 3 odstavec B kapitola 5.4 Očekáváné výsledky zadávací dokumentace, a písmeno c) bod 3 kapitola I. B Definice druhů výsledků programu NAKI III
Dotaz: Dotaz 1: O uvažovaný výsledek „NmetC metodika certifikovaná oprávněným orgánem“ vyjádřily zájem příslušné odbory vyšších územně samosprávných celků – krajů. Na základě A) jimi, prozatím ústně, vyjádřeného zájmu o výše uvedený výsledek projektu; B) uvažovanému objektu studia výsledku – krajská, resp. regionální, úroveň; C) samostatné působnosti předpokládaného certifikačního orgánu – kraje v této oblasti dle ustanovení odstavce 1§ 14 Zákona č. 129/2000 Sb. Zákona o krajích (krajské zřízení), předkládá uchazeč dotaz směřující ke skutečnosti, zdali je krajský úřad, resp. jeho pověřený odbor, oprávněným certifikačním orgánem z pohledu ustanovení v písmenu c bodu 3 kapitole I. B Definice druhů výsledků programu NAKI III na str. 11.
Dotaz 2: O uvažovaný výsledek „NmetC metodika certifikovaná oprávněným orgánem“ vyjádřila, prozatím ústně, zájem přímo řízená organizace Ministerstva pro místní rozvoj, u které však, v její zakládací listině, schází explicitní vyjádření o její úloze jakožto certifikačního orgánu metodik výzkumu a vývoje, avšak její odborná působnost a kompetence v příslušné oblasti je v zakládací listině organizace vyjádřena ustanovením „… poskytovat odbornou podporu ministerstvu v této oblasti“. Uchazeč proto předkládá dotaz, zdali výše uvedené citované ustanovení v zakládací listině organizace poskytuje dostatečnou oporu k uznání této přímo řízené organizace Ministerstva pro místní rozvoj jakožto oprávněného subjektu – certifikačního orgánu z pohledu splnění podmínek ustanovení písmene c bodu 3 kapitole I. B Definice druhů výsledků programu NAKI III na str. 11.
Odpověď: 1. Ne, není. Krajský úřad, resp. jeho pověřený odbor je obecně oprávněným orgánem pro schvalování metodik ve své působnosti, tj. výsledku druhu NmetS. U výsledku druhu NmetS ale program NAKI III připouští jen výsledky druhu NmetS schvalované MK. Výsledky druhu NmetC (certifikovaná metodika) jsou výsledky certifikované „autorizovaným certifikačním subjektem, provádějícím certifikaci na základě mezinárodních smluv, norem či obdobných dokumentů“, což není krajský úřad.
2. Ne, přímo řízená organizace MMR nemůže být na základě ustanovení v zakládací listině organizace „autorizovaným certifikačním subjektem, provádějícím certifikaci na základě mezinárodních smluv, norem či obdobných dokumentů“.
Pro oba dotazy platí, že v příloze č. 9. ZD „Definice druhů výsledků programu NAKI III“ je na str. 10 uvedena definice druhu výsledku NmetC podle Definic druhů výsledků, která kladnou odpověď na oba dotazy vylučuje (pro odpověď zvýrazněno): „Výsledek „metodika certifikovaná oprávněným orgánem“ je souhrnem doporučených praktik a postupů certifikovaných v případě, že kompetenčně příslušný orgán veřejné správy neexistuje, autorizovaným certifikačním (akreditačním) subjektem, provádějícím certifikaci (akreditaci) na základě mezinárodních smluv, norem či obdobných dokumentů s jednoznačně vymezenými a zveřejněnými kompetencemi pro konkrétní oblasti, obory či odvětví …“.
č. 60 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 5.3.5., str. 36, odstavec (3)
Dotaz: V ZD je uvedeno, že „Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje mohou činit maximálně 8 % celkových uznaných nákladů projektu.“ Chápu správně, že těch výše zmíněných max. 8 % se tedy počítá z celkové sumy nákladů, tj. jsou do ní zahrnuty i náklady na pořízení dlouhodobého majetku (investice)?
Odpověď: Ano, max. 8 % se počítá z celkových uznaných nákladů projektu, tj. včetně investic - viz odpověď na dotaz č. 31 zveřejněný ve druhé části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023.
č. 61 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, 5.3.1. Osobní náklady nebo výdaje (5) Náklady nebo výdaje na členy řešitelského týmu se uvádí jmenovitě, přičemž podmínkou je u řešitele každého z účastníků projektu (osoba v roli GP/GS) úvazek 0,25 FTE a u ostatního řešitele (osoba v roli RP/RS) 0,2 FTE po celou dobu řešení projektu
Dotaz: Jak tedy postupovat, když na projektu budou participovat řešitelé, jejichž úkolem bude sepsání statě do kritického katalogu, který bude reálně vytvořen v předposledním roce řešení a následně budou probíhat aktivity k jeho vydání (překlady, předtisková příprava apod.)
Odpověď: Pokud uchazeč předpokládá pro daného pracovníka pouze „sepsání statě do kritického katalogu“ nejde o člena řešitelského týmu, protože kritický katalog u výsledku Ekrit musí splňovat definici druhu výsledku odborný kniha (B), která začíná „Odborná kniha“ prezentuje původní výsledky výzkumu, které byly uskutečněny autorem knihy nebo autorským týmem, jehož byl autor členem. Obecně výsledky založené na sepsání již existujících poznatků doporučujeme v návrhu projektu neuvádět, příjemce se v případě podpory projektu vyhne problémům s případným neuznáním výsledku. Příjemce musí dosáhnout u projektů programu NAKI III minimálně 80 % plánovaných výstupů k tomu, aby byl projekt hodnocen jako úspěšný. U neúspěšných projektů se pak poskytovatel musí rozhodnout (viz CEP P28 * Kód zhodnocení výsledků řešení projektu), zda byla dodržena smlouva nebo smlouva dodržena nebyla, a bylo přistoupeno k sankčním ustanovením. Pro úplnost dodáváme, že uchazeč může uvést člena řešitelského týmu pouze v jednom roce řešení, kdy je jeho účast pro řešení projektu nezbytná - viz odpověď na dotaz č. 21 zveřejněný ve druhé části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023 („Člen řešitelského týmu (tj. ostatní řešitel) se řešení projektu může účastnit jen v některých letech, kdy je jeho účast potřebná a v těchto letech musí mít úvazek 0,2 FTE. Potřebnost jeho účasti je ale dána jeho rolí na řešení projektu a v případě, že ji nebude moci vykonávat, musí příjemce zajistit odpovídající náhradu.“
č. 62 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, 5.3.3. Další provozní náklady nebo výdaje, c) cestovní náhrady
Dotaz: Jsou uznatelnými náklady i cesty osobním vozidlem v případě, že v daném vozidle pojede více řešitelů nebo v případě, že doprava do daného místa je komplikovaná?
Odpověď: Ano, uznatelnými náklady jsou i cesty řešitelů osobním vozidlem v případě, že se jedná o náklady vzniklé výhradně v přímé souvislosti s řešením projektu (viz 5.3.3. ZD, odst. 1, písm. c). Podle § 157 odst. 2 zákona č. 262/2002 Sb., zákoník práce platí, že „Použije-li zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy jiný dopravní prostředek, včetně silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdného za určený hromadný dopravní prostředek.“ Podle odst. 3 stejného ustanovení platí, že „Použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu.“. Z dotazu nevyplývá, který postup měl žadatel na mysli. Pokud by šlo o postup podle odst. 3, musí odůvodnění u všech cest obsahovat i relevantní důvody pro postup zaměstnavatele, které musí být jiné, než je uvedeno v dotazu – relevantním důvodem je např. že zaměstnavatel nemá pro daný účel prokazatelně k dispozici služební vozidlo (pokud ho má, bude tento postup dle odst. 3 považován za neodůvodněný, a náklady na něj nebudou uznány)
