č. 14 - Předmět dotazu: Příloha č. 12 ZD, Seznam příloh návrhu projektu, bod č. 13
Dotaz: Je zde uveden odkaz na přílohu č. 17, tzv. vyjádření uchazeče. Prosím, kde je tato příloha k dispozici?
Odpověď: V Příloze č. 12 ZD je explicitně uvedeno, které přílohy návrhu projektu je třeba vyplnit na stanovených formulářích. U ostatních příloh návrhu projektu včetně přílohy č. 17 Vyjádření uchazeče o uplatnění aplikačního výsledku je forma ponechána na uchazeči. Co musí vyjádření obsahovat, je uvedeno „připojí uchazeč vyjádření, že bude sledovat jeho konkrétní uplatnění ve svých projektech VaV, popř. dalších výzkumných aktivitách, včetně jeho přínosů a dopadů“). Toto vyjádření tedy může být např. formou četného prohlášení uchazeče, jeho dopisu na poskytovatele atd. Viz též související dotazy č. 4 a 9 zveřejněné v první části dotazů a odpovědí: Často kladené otázky VS 2023.
č. 15 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, čl. 5.3.4., str. 34, bod (1)
Dotaz: Chtěli bychom si ověřit, zda chápeme správně max. limit na služby 40%, který se vztahuje k celkovým uznaným nákladům (v součtu za členy konsorcia a celé trvání projektu, nikoli např. i v jednotlivých letech řešení projektu nebo jednotlivě za každého příjemce)
Odpověď: Ano, chápete to správně – limit 40 % nákladů nebo výdajů na služby podle části 5.3.4 odst. (1) ZD „Náklady nebo výdaje na služby, které musí být nakoupeny za tržní ceny, využívané v přímé souvislosti s řešením projektu, mohou činit maximálně 40 % celkových uznaných nákladů projektu.“ se vztahuje na celkové uznané náklady projektu jako celku.
č. 16 - Předmět dotazu: DH23_D_P14_Manual, D) Informace příjemci, řešitelé
DH23_D_P4_Informace_prijemci_resitele
Dotaz: Dobrý den, prosím o upřesnění jak při vyplňování přílohy č. 4 postupovat v listu další účastník, řádek G01. V případě listu příjemce se uvede v řádku G01 kód PV – subjekt je příjemcem. Uvede se tento kód i v listu další účastník na řádku G01 i když další účastník není vůči MK příjemcem? Nebo se zde uvede kód SV, i když v stávajícím manuálu je zmíněn pouze na str. 62 v souvislosti s řádkem G07 - Role organizační jednotky subjektu na projektu v roce zahájení projektu (znakový, max. délka 2) P …. Z = žádná účast (role) organizační jednotky na projektu (hodnota Z se vyplní pro G01 = PV, SV, Z, KV)
Odpověď: Na listu další účastník na řádku G01se na formuláři podle přílohy č. 4 ZD uvede kód SV.
č. 17 - Předmět dotazu: ZD, 5. Návrh projektu
Dotaz: Je v rámci podání přihlášky typu K přípustná účast na projektu některé z institucí, tvořících konsorcium, jen po určitou dobu řešení, např. 3 roky a ne celých 5 let? Například konsorcium tvoří 5 institucí. Na třetí rok řešení je naplánován výsledek, na jehož přípravě se podílí instituce, která po jeho odevzdání již nemá žádný další podíl na realizaci ostatních výsledků. Je proto možné, aby tato instituce už nebyla pro poslední 2 roky v projektu vedena a rozpočtována? Pokud ano, stačí to popsat v Návrhu projektu 9. Fáze projektu v jednotlivých letech? Jak tuto situaci řešit v příslušných rozpočtových tabulkách u instituce? Stačí, když se tabulky, určené pro poslední 2 roky řešení, nevyplní a zůstanou prázdné?
Odpověď: Ano, je možné, aby se jeden z příjemců v projektech typu K podílel na řešení např. tři roky tak, jak je v dotazu uvedeno. Práva a povinnosti společná pro všechny členy konsorcia pro něj ale platí pro celou dobu řešení projektu (ilustrativně – podklady pro Závěrečnou zprávu atd.). Z toho mj. vyplývá, že návrh rozpočtu musí být i pro tohoto příjemce vyplněn ve všech letech (dle příkladu v posledních dvou letech nuly), mj. proto, aby bylo možné rozlišit případy nenárokování prostředků od chyb ve vyplnění („omylem jsme zapomněli vyplnit náklady na …“). V návrhu projektu se tento případ popíše zejm. v kap. 9. Fáze projektu v jednotlivých letech, ale tato část musí být v souladu s ostatními kapitolami návrhu projektu i s jeho přílohami (viz Příloha č. 12 ZD Seznam příloh projektu).
č. 18 - Předmět dotazu: ZD, kap. 5.3.2. Náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku
Dotaz: V části Zadávací dokumentace 5.3.2. (1) a) a b) jsou stanoveny limity pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku vstupní cena vyšší než 80 tis. Kč (nebo je interním předpisem příjemce nebo dalšího účastníka projektu stanoveno odlišně) a nehmotného majetku vstupní cena stanovena interním předpisem. Jestliže naše instituce má stanoveny limity 40 tis. pro dlouhodobý hmotný a 60 tis. pro dlouhodobý nehmotný majetek, znamená to, že musíme dokládat poptávku tří dodavatelů pro každý majetek splňující tyto limity nebo se v případě hmotného majetku můžeme řídit hodnotou 80 tis. Kč.?
Odpověď: V případě, že má Vaše instituce stanoveny limity stanoveny limity 40 tis. pro dlouhodobý hmotný a 60 tis. pro dlouhodobý nehmotný majetek, musí se řídit těmito limity (např. dokládat poptávky atd.). V návrhu rozpočtu na listu „Zdůvodnění B1;B2“ uvede ve sloupci E „Hodnota pro zařazení majetku jako dlouhodobého v interním předpisu (tis. Kč)“ hodnoty 40 tis. Kč pro dlouhodobý hmotný majetek a 60 tis. Kč pro dlouhodobý nehmotný majetek.
č. 19 - Předmět dotazu: ZD, kap. 6.1 a 6.2.
Dotaz: V případě vyřazení projektu z důvodu formálních nedostatků dle bodu 6.1 či v případě k nedoporučení projektu k podpoře z důvodů uvedených v bodu 6.2 ZD je možné stejný projekt přepracovat a podat ho v pozměněném znění v další veřejné soutěží programu NAKI III, tedy v soutěži na rok 2024 – 2027?
Odpověď: Příslušné právní předpisy relevantní pro program NAKI III neumožňují vyloučit uchazeče, kteří v předchozí soutěži neuspěli z jakýchkoliv důvodů (tj. k dotazu - ano, možné to bude). Je ale třeba upozornit na to, že i když je 2. VS 2024 součástí vládou schváleného programu NAKI III a prostředky na řešení projektů jsou v r. 2024 uvedeny v aktuálně platném střednědobém výhledu státního rozpočtu na rok 2024, může se rozpočtová situace za rok zcela změnit a 2. veřejná soutěž na čtyřleté projekty řešené v letech 2024 – 2027 nemusí být v krajním případě vůbec vyhlášena. Spoléhat na možnost popsanou v dotazu tedy nelze a návrhy projektů je třeba připravit tak kvalitně, aby měly reálnou možnost uspět již v 1. veřejné soutěži na pětileté projekty řešené v letech 2023 – 2027.
č. 20 - Předmět dotazu: Seminář
Dotaz: V případě univerzity je účast na semináři k NAKI III omezena na 1 zástupce za univerzitu či 1 zástupce na fakultu?
Odpověď: V případě univerzit je účast na semináři omezena na jednoho zástupce na fakultu (nikoliv katedru) s tím, že při případě zájmu převyšujícího kapacity sálu bude přednostně zajištěna účast všech přihlášených právnických osob (včetně subjektů s formou organizační složka státu) a teprve potom účast jednoho zástupce fakult vysokých škol v pořadí, v jakém se k účasti přihlásil.
č. 21 - Předmět dotazu: ZD 5.3.1. Osobní náklady nebo výdaje, bod (5) + Manuál s. 37-38
Dotaz: Je nutné, aby osoba v roli GS/RS měla v projektu po celou dobu úvazek alespoň 0,2, aby mohla být označena jako ostatní řešitel, tj. měla spoluautorský podíl na výstupech projektu? Jak jednat např. v případě kolegyně, která by nastoupila do projektu až např. ve 3. roce na 0,2 úvazek (např. po návratu z mateřské) a podílela se na tvorbě výstupů uplatněných až v 5. roce projektu? Lze takovou členku řešitelského týmu pak označit jako „ostatního řešitele“?
Odpověď: Dotaz nepřesně uvádí znění ZD, které v citovaném odstavci zní „podmínkou je u řešitele každého z účastníků projektu (osoba v roli GP/GS) úvazek 0,25 FTE a u ostatního řešitele (osoba v roli RP/RS) 0,2 FTE po celou dobu řešení projektu“. Odpovědný řešitel musí tedy mít úvazek 0,25 FTE, jeho role trvá po celou dobu řešení projektů a v případě že ji z objektivních důvodů nemůže vykonávat, musí příjemce zajistit adekvátní náhradu. Člen řešitelského týmu (tj. ostatní řešitel) se řešení projektu může účastnit jen po v některých letech, kdy je jeho účast potřebná a v těchto letech musí mít úvazek 0,2 FTE. Potřebnost jeho účasti je ale dána jeho rolí na řešení projektu a v případě, že ji nebude moci vykonávat, musí příjemce zajistit odpovídající náhradu.
č. 22 - Předmět dotazu: ZD 5.3.5. Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje + Manuál s. 56
Dotaz: Do jaké míry je nutné položkově specifikovat režijní náklady? Postačí pouze uvedení celkové částky (do výše 8 % CUN projektu) s odkazem na interní směrnici instituce upravující systém uplatňování režií v projektech (eventuálně doložit tuto směrnici do příloh)?
Odpověď: Výše doplňkových režijních nákladů se uvede pouze částkou, jejich vymezení není možné upravovat (jde o zamčené pole, a pokud by bylo upraveno, jde o úpravu formuláře se všemi důsledky). Odpovědnost za to, že náklady bude čerpány pouze na položky ve výčtu uvedené (všechny nebo některou z nich) je na příjemci.
č. 23 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, 5.4. Očekávané výsledky, bod 8 - letter of interest, s. 38
Dotaz: Není mi jasné, jak se vypořádat s povinností doložit letter of interest budoucího uživatele v případě výstupů, které jsou zaměřeny na veřejnost, tj. uživatel není institucionální povahy. Týká se to např. specializované veřejné databáze či street výstavy. Dále: musíme doložit letter k výstupům, které bude schvalovat /certifikovat MK (NmetS, Nimap, Aodb)?
Odpověď: Není zřejmé, kdo v dotazu je míněn „veřejností“ jako uživatelem výsledků aplikovaného výzkumu. Laická veřejnost podle definic výsledků uživatelem primárně není ani u specializované veřejné databáze, u metodiky schvalované MK jako kompetenčně příslušným orgánem, nebo u interaktivní specializované mapy s odborným obsahem, ale i u uspořádání výstavy s kritickým katalogem splňujícím parametry odborné knihy („street výstava“ ve smyslu výstavní plochy dostupné každému obyvateli i kolemjdoucímu, není uznatelným výsledkem programu NAKI III). Odborná veřejnost je institucializována a její zájem musí uchazeč předem doložit, a to i v případech výsledků schvalovaných po jejich dosažení MK. V případě, že výsledek využije pouze příjemce pro svůj další výzkum, připojí příjemce vyjádření, že bude sledovat jeho konkrétní uplatnění ve svých projektech VaV, popř. dalších výzkumných aktivitách, včetně jeho přínosů a dopadů. Možný je rovněž případ, že příjemce využije výsledek ke své nevýzkumné činnosti a toto svým prohlášením doloží (uvede, jaké uplatnění v praxi u tohoto výsledku u sebe předpokládá). K tomu dodáváme, že MK bylo opakovaně řadou orgánů kritizováno za nedoložení uplatnění výsledků v praxi (tj. za výsledky „pro veřejnost“) a doložení zájmu potenciálních uživatelů před podporou projektu byla jedna z podmínek schválení programu NAKI III.
č. 24 - Předmět dotazu: ZD kap. 5.3.3 odst. 1 písm. c) - cestovní náhrady na konference
Dotaz: Dle zadávací dokumentace 5.3.3. c) je možné jet na konferenci pouze v tom případě, když je výstupem stať ve sborníku. V naší jazykovědní oblasti je jen málo sborníků ve WoS/SCOPUS a pokud jsou, tak vydání takového sborníku trvá i několik let. Budete na tomto výsledku trvat? Nelze jej nahradit recenzovaným článkem?
Odpověď: Ano, poskytovatel na znění zadávací dokumentace bude trvat a neuzná náklady na cestovní náhrady na konferenci v případě, že předpokládaným výsledkem nebude stať ve sborníku evidovaném ve WoS nebo SCOPUS. Od r. 2017 je definice výsledku druhu D (stať ve sborníku) vymezena tímto způsobem, problém se přes řadu aktivit (vč. MK) nepodařilo vyřešit, a i když lze ostatní stati ve sbornících v RIV uvést, na národní úrovni pak nejsou tyto výsledky hodnoceny.
č. 25 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 5.3.1 odstavec 5
Dotaz: V odstavec 5 kapitoly 5.3.1 chceme do projektu přijmout výzkumného pracovníka. Proto se chci ujistit, zda dobře chápu rozdíl mezi dalším řešitelem a výzkumným pracovníkem. Výzkumný pracovník se podílí na výzkumu dle zadání, vyhodnocení výsledků atd., a proto je ve výzkumných organizacích spoluautorem článků a výzkumných zpráv apod. Chci se proto zeptat, zda může být taková osoba uvedena anonymně s popisem její náplně jako ostatní řešitel? Další pracovník totiž dle přílohy 11 ZD není spoluautorem výsledků, což odpovídá pozici laborant, ale neodpovídá to činnosti a náplni pracovníka na pozici výzkumný pracovník
Odpověď: Ano, ostatní řešitel (člen řešitelského týmu s úvazkem min. 0,2 FTE) může být uveden v návrhu rozpočtu projektu jen popisem funkce s tím, že kdo tuto funkci zastává, musí být pro daný rok uvedeno v Průběžné zprávě o řešení projektu. Pro úplnost upozorňujeme, že ne všichni výzkumní pracovníci se autorsky musí podílet na výsledcích (z projektů programu NAKI II je zřejmé, že tomu tak v některých případech nebylo) a v tomto případě se uvádí jen kumulativně jako další výzkumní pracovníci.
č. 26 - Předmět dotazu: Všeobecné podmínky programu NAKI, čl. 2., 2.1 Definice vztahující se ke smluvním stranám, bod 15, s. 5
Dotaz: Rád bych se zeptal, zda je přípustné, aby u společného projektu více uchazečů (typ: všichni účastníci v roli příjemce - "konsorcium" příjemců), v tomto případě konkrétně dvou příjemců, byl jeden společný administrátor projektu pro oba příjemce.
Odpověď: Ano, z hlediska poskytovatele je to možné, v rozpočtu projektu se u každého z dotčených uchazečů/příjemců uvádí společně s osobami dalšími jen kumulativně jako „administrativní a technický personál“.
č. 27 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 2.3, odstavec (5), strana 7
Dotaz: Maximální výše podpory (bez oznamovací povinnosti a podrobnějšího posouzení EK) je uvedena v kapitole 2.3, odstavec (12) ZD. Chápeme, že požadovaná výše podpory bude posuzována individuálně ve vztahu k parametrům konkrétního projektu. Bylo by ovšem možné ze strany poskytovatele uvést rámcové doporučení, jaká je očekávaná horní (a případně i dolní) hranice objemu podpory na jeden projekt (celkem/průměr na rok)?
Odpověď: Odpověď na prakticky identický dotaz byla zveřejněna na webu MK v pátek 18. 3. 2022 pod č. 3: „Výše maximální podpory na projekt stanovena není (citované hodnoty v eurech jsou limity oznamovací povinnosti dané nařízením Komise (EU) č. 651/2014 pro projekty s účastí podniků). Požadovaná výše podpory musí odpovídat řešení projektu a jeho předpokládaným výsledkům. Pro informaci – u projektů programu NAKI II byly průměrné poskytovatelem uznané náklady projektu z účelových výdajů MK 3 - 5 mil. Kč/rok řešení.“
č. 28 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 2.3, odstavec (6), strana 7
Dotaz: Chápeme správně, že výzkumné organizace (při použití podpory pouze na nehospodářské činnosti) mohou nastavit návrh rozpočtu projektu s intenzitou podpory 100 %?
Byly by tyto výzkumné organizace nějak zvýhodněny v procesu hodnocení návrhu projektu, pokud by požadovaly nižší intenzitu podpory; tj. pokud by do návrhu rozpočtu projektu zahrnuly také spoluúčast?
Odpověď: První dotaz – ano, výzkumné organizace mohou žádat až o 100 % podpory. Ale to platí jen v případě, že dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, je-li součástí požadovaných nákladů projektu, 100 % využijí pro řešení projektu (pokud tomu tak není, musí zajistit financování z jiných zdrojů). Druhý dotaz - ne žádné zvýhodnění za spoluúčast výzkumné organizace v ZD uvedeno není.
č. 29 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 3.2 a 3.3, strana 12–14
Dotaz: Dle ZD musí každý projekt primárně naplňovat jednu tematickou prioritu a sekundárně žádnou až maximálně dvě tematické priority (TP).
Zajímá nás, zda je vítáno, aby návrh projektu naplňoval kromě jedné (povinné) tematické priority také jednu nebo dvě další (nepovinné) TP? Jinými slovy – zda bude návrh projektu, který naplňuje více než jednu TP, při hodnocení ve výhodě oproti návrhu projektu, který je přiřazen primárně jen k jedné TP.
Dotaz klademe mj. v souvislosti s informací, že si poskytovatel vyhrazuje právo podpořit projekty doporučené k podpoře tak, aby bylo naplněno co nejvíce tematických priorit programu NAKI III (viz ZD, kap. 3.3, odst. (2), str. 14)
Odpověď: Ne, návrhy projektů se dvěma vedlejšími tematickými prioritami nebudou zvýhodněny proti návrhům projektům bez vedlejší tematické priority.
č. 30 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 5.3.1.
Dotaz: V zadávací dokumentaci jsme nenalezli pokyny ohledně povolených mzdových rozsahů. Znamená to, že uchazeč může stanovit mzdové hladiny svých zaměstnanců uvedených v návrhu projektu volně, resp. s přihlédnutím k jejich stávající výši a mzdovým předpisům instituce – při respektování podmínky, že plošné meziroční procentní nárůsty se nepřipouští?
Odpověď: Uchazeč navrhne platy/mzdy svých zaměstnanců dle jejich stávající výše a mzdových předpisů instituce s tím, že plošné meziroční procentní nárůsty se nepřipouští. Pro mzdové náklady platí to samé, co pro ostatní nákladové položky – musí být odůvodněné a nezbytné pro řešení projektu.
č. 31 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 5.3.5., odstavec (3), strana 36
Dotaz: Doplňkové (režijní) náklady mohou činit maximálně 8 % celkových uznaných nákladů projektu.
Myslí se tím opravdu celkové uznané náklady, tedy včetně samotné doplňkové režie; tj. limit 8 % se má vztahovat k součtu nákladů A až E?
Nebo se tím myslí celkové uznané přímé náklady projektu; tedy bez doplňkové režie; tj. limit 8 % se má vztahovat k součtu nákladů A až D?
Odpověď: V ZD je uveden limit maximálně 8 % celkových uznaných nákladů projektu , tj. první varianta je správně.
č. 32 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 5.4, odstavec (8), strana 38
Dotaz: U všech aplikačních výsledků projektů je povinné vyjádření budoucích uživatelů, že o úspěšný výsledek mají zájem („letter of interest“).
Bude považováno za dostačující předložení jednoho „letter of interest“, nebo je očekáváno či doporučeno, aby těchto dokumentů bylo k jednomu návrhu projektu přiloženo více?
Co musí „letter of interest“ povinně obsahovat? Existuje nějaký vzor tohoto dokumentu?
Odpověď: První dotaz – počet vyjádření se odvíjí od počtu předpokládaných uživatelů výsledku, které navrhuje uchazeč.Druhý dotaz - odpověď na velmi podobný dotaz byla zveřejněna na webu MK v pátek 18. 3. 2022 pod č. 4 a 9, další bude zveřejněna pod č. 23. Vzor (formulář) není, vyjádření povinně musí obsahovat vyjádření zájmu budoucího uživatele/budoucích uživatelů o (konkrétní) aplikační výsledek programu NAKI III.
č. 33 - Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, kapitola 6.2, odstavec (7) – tabulka, bod 1., strana 44
Dotaz: Dle ZD má být u projektů, které zajišťují některé z tematických priorit č. 8 až 14 a 25 až 26, zajištěno vyvážené zastoupení mužů a žen v řešitelských týmech, tj. podíl jednoho pohlaví je alespoň jedna třetina a nejvýše dvě třetiny.
Počítá se podíl zastoupení jednotlivých pohlaví na projektu dle počtu jednotlivých zapojených osob daného pohlaví, nebo na základě výše úvazku, jímž se osoby daného pohlaví na projektu účastní?
Odpověď: U tematických priorit č. 8 až 14 a 25 až 26 vyvážené zastoupení mužů a žen v řešitelských týmech nemá být zajištěno (v některých případech to nebude možné), ale bude bonifikováno, a to podle počtu osob, jmenovitě uvedených členů/členek řešitelského týmu.
č. 34 - Předmět dotazu: Příloha č. 10 ZD (Vzorová Smlouva), článek 10, bod 4., strana 17
Dotaz: V souvislosti s informací o nepřípustnosti změny osob z řešitelského týmu prosíme o potvrzení, že pracovní pozice v rámci kategorie „další pracovníci“ (které nejsou vedeny jmenovitě) je možné v průběhu projektu personálně přeobsadit. Je nutné o takové změně informovat poskytovatele? A pokud ano, jakým způsobem?
Odpověď: Změna projektu spočívající ve změně osob uvedených v řešitelském týmu z důvodu jejich vytíženosti v jiném projektu či jiné výzkumné aktivitě je nepřípustná a poskytovatel takové žádosti nevyhoví. Osoby v rámci kategorie „další pracovníci“ jsou plně v kompetenci příjemce, pouze bude nutné v Průběžné zprávě o řešení projektu v daném roce dodatečně uvést, kdo jmenovitě tyto činnosti zajišťoval.
č. 35 - Předmět dotazu: Příloha č. 11 ZD (Všeobecné podmínky), část A, článek 2, kapitola 2.1, body 4., 5. a 7., strana 3–4
Dotaz: V ZD jsou uvedeny definice „uchazeče“, resp. „příjemce“, a „dalšího účastníka projektu“. Chtěli bychom požádat o podrobnější vysvětlení, jaký je mezi kategoriemi „příjemce“ a „další účastník projektu“ rozdíl?
Odpověď: Příjemce uzavírá smlouvu s poskytovatelem, další účastník projektu uzavírá smlouvu s příjemcem, který odpovídá za řešení celého projektu.
č. 36 - Předmět dotazu: Příloha č. 14 ZD (Manuál), kapitola A. 1, strana 38–39
Dotaz: Prosíme o potvrzení, že v rámci kategorií „Další výzkumní pracovníci“ a „Administrativní a technický personál“ nemají být v tabulce A1 přidávány samostatné řádky pro jednotlivé zaměstnance, ať už jmenovitě nebo jako konkrétní pracovní pozice.
Je nutné (příp. doporučené ze strany poskytovatele) popsat obsah uvedených kategorií konkrétněji v Komentáři?
Odpověď: První dotaz – ne, žádné další řádky pro jednotlivé pracovníky uvedené kumulativně v rámci kategorií „Další výzkumní pracovníci“ a „Administrativní a technický personál“ se nesmí přidávat.
Druhý dotaz – vhodnost popis obsahu činnosti uvedených kategorií v Komentáři závisí na činnostech projektu (např. v oborech IT budou náklady vyšší) a nelze ani výší, ani podílem těchto nákladů určit, kdy musí být komentovány a kdy ne. Jediné vodítko, které poskytovatel může dát je, aby se uchazeč na návrh podíval očima hodnotitelů a zeptal se – bude jim to srozumitelné, je to odůvodněné?
č. 37 - Předmět dotazu: Příloha č. 14 ZD (Manuál), kapitola A. 1, strana 38–39
Příloha č. 10 ZD (Vzorová Smlouva), článek 1, bod 8., strana 5
Dotaz: Lze jako akceptovatelný obsah kategorie „Administrativní a technický personál“ vnímat také adekvátní zapojení zaměstnance, který bude mít na starosti např. správu webu či sociálních sítí – mimo jiné s ohledem na povinnost zřízení a průběžné aktualizace web stránky projektu?
V dané souvislosti: Je k naplnění výše uvedené povinnosti (web stránka projektu) nutné zřídit úplně separátní doménu, nebo lze využít stávající web uchazeče-koordinátora, do něhož by byla integrována např. samostatná statická stránka projektu, která by obsahovala požadované informace (tj. základní a aktuální informace o projektu, jeho řešení a dosažených výsledcích)?
Pokud by se mělo jednat o rozsáhlejší webovou prezentaci projektu, prosíme o upřesnění jejích parametrů.
Odpověď: První dotaz – ano, správa webu projektu (nikoliv instituce) je typickým příkladem kategorie „Administrativní a technický personál“.
Druhý dotaz – na web projektu musí být přímý odkaz, který se po celou dobu řešení projektu nezmění (jako je např. u veřejných soutěží MK: https://www.mkcr.cz/verejna-soutez-61.html.). Technické řešení je zcela na uchazeči resp. příjemci.
č. 38 - Předmět dotazu: Výsledky: Ekrit – výstava s kritickým katalogem
Dotaz: Definice druhu výsledku Ekrit je mi známa. Můj dotaz souvisí ale se skutečností, která nastala v období pandemie. V období zavedených omezení přešla řada institucí s „prezentací“ výstav do online prostředí. V přípravě projektu bychom chtěli jako jeden z výsledků uplatnit Ekrit. Obáváme se však opakování situace z minulých let. V definici výsledků Ekrit se uvádí, že: „Kritérium/ kritéria pro jeho uznávání může dále stanovit poskytovatel podpory pro příslušnou výzkumnou aktivitu a nedílné součásti výsledků si mohou dále parametrizovat poskytovatelé podle svých potřeb.“ Mám tedy dotaz, zda by ministerstvo uznalo i výstavu s kritickým katalogem, která by probíhala v online režimu? Uskutečnění výstavy v online prostředí by znamenala i značnou úsporu finančních prostředků nutných k zabezpečení vystavovaných exponátů. Katalog bychom vydali jak v elektronické, tak fyzicky v tištěné podobě.
Odpověď: Poskytovatel další náležitosti pro druh výsledku Ekrit stanovil v příloze č. 9 zadávací dokumentace. Z nich mj. vyplývá i možnost elektronické formy výstavy, která je explicitně uvedena vč. kritérií.
č. 39 - Předmět dotazu: Příloha č. 9 ZD, Ekrit – uspořádáni výstavy s kritickým katalogem, str. 8, c) 1) minimální návštěvnost 1 tis. osob
Dotaz: Může být u výstupu Ekrit sesbírán minimální počet návštěvníků kombinovaně, tj. jako součet počtu přístupů na elektronickou verzi výstavy a počet návštěvníků fyzické formy výstavy?
Odpověď: Ne, nemůže – uchazeč musí v návrhu projektu jasně uvést, kterou formu (verzi) Ekrit plánuje, kombinovaná forma Ekrit není možná.
