- Osobnosti kultury, jejichž životy vzala válka
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zahynulo přinejmenším 76 ukrajinských kulturních činitelů, uvádí PEN Ukraine. Mezi oběťmi jsou desítky spisovatelů, hudebníků, herců, překladatelů, knihovníků, malířů, sochařů, fotografů, archeologů a dirigentů. Jim je věnován nový projekt ukrajinského PEN pod názvem Osobnosti kultury, jejichž životy vzala válka, který má za cíl připravit a zveřejnit detailní portréty všech osobností kultury, kteří zahynuli ve válce. Texty vycházejí ukrajinsky a anglicky, prozatím bylo zveřejněno pět esejů-nekrologů věnovaných spisovatelce Viktorii Amelině, fotografovi Denysu Kryvyii, archeologovi Vjačeslavu Zajcevu, malířce Olze Pavlenko. Publikované medailonky vznikají na základě rozhovorů s příbuznými a kolegy oběti, ale také návštěv míst, kde tito lidé žili a tvořili. I přes svou zaujatost a neúplnost, které by někdo mohl těmto reportážním portrétům vytknout, jsou důležitým svědectvím o díle a životě zabitých umělců.
Navštívit projekt: https://theukrainians.org
Zdroj: PEN Ukraine
- Na východní frontě zahynul spisovatel Oleksandr Meňšov
V bojích o obec Kliščijivka Doněcké oblasti zahynul prozaik a esejista, mladší důstojník Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Meňšov. Bylo mu 46 let. Bez otce zůstaly dvě nezletilé děti.
Do roku 2022 rodák z Chersonu Oleksandr Meňšov napsal a vydal čtyři historické romány a několik detektivek. Největší úspěch měla poslední autorova kniha, Já, Fox a okupace, kterou tvoří autorovy osobní deníky a svědectví lidí z jeho okolí o životě v okupovaném Chersonu v roce 2022. Během půlroční okupace rodného města Oleksandr Meňšov sbíral a rozvážel humanitární pomoc pro postižené lidi ve městě a také pořádal tajná setkání skautského oddílu své starší dcery. Tyto a další zkušenosti ze života v okupaci popsal autor ve své poslední knize, která vyšla letos na jaře v ukrajinském nakladatelství KM Books.
Po osvobození Chersonu Oleksandr Meňšov evakuoval rodinu do bezpečnějšího města Vinnycja a sám se narukoval do ukrajinské armády. Na konci listopadu 2023 zahynul během minometného ostřelování v Doněcké oblasti.
Zdroj: Detector Media
- Ukrajina si připomněla tragické události Holodomoru 1932-1933
Každou čtvrtou sobotu v listopadu Ukrajinci uctívají památku obětí umělého hladu (Holodomoru) v letech 1932-1933, kdy podle odhadů historiků zahynulo od 3 do 7 milionů lidí. Podle posledního průzkumu z roku 2023 92% Ukrajinců napříč zemí souhlasí s tvrzením, že Holodomor v letech 1932-1932 byl genocidou proti ukrajinskému národu (v roce 2010 s tvrzením souhlasilo pouze 60% dotazových).
Ke dnešnímu dní 30 světových států včetně České republiky uznaly stalinský Holodomor za genocidu ukrajinského národa.
V sobotu 25. listopadu v rámci početných komemorativních akcí zveřejnilo Ministerstvo vnitra Ukrajiny 1022 dosud utajované archivní spisy týkající se kriminálních zločinů spáchaných v letech 1932-33 v oblastech postižených hladem. Většina ze zveřejněných spisů se týká vyšetřování zločinů kanibalismu. V jednom ze spisů se například vyšetřuje případ Anny Storčes, jejíž manžel a tři děti zahynuli hlady. Svou poslední dceru žena zavraždila a snědla. Byla obviněná ze vraždy a odsouzená. Ministerstvo uvádí, že se v žádném ze zveřejněných trestních spisů nezmiňuje slovo „hlad“ ani se neuvádí okolnosti, za kterých byly zločiny spáchány. Zveřejnění dosud utajovaných archiválií poskytuje velmi cenný badatelský materiál nejen pro historiky, ale také psychiatry a fyziology.
V České republice se konaly pamětní akce připomínající oběti Holodomoru v Praze, Brně, Hrádci Králové a dalších městech, kde žije početná ukrajinská menšina. V Praze měla v sobotu 25. listopadu premiéru „dokumentární čtyřchodová inscenace“ Café 1933 ukrajinské režisérky Anny Turlo. Inscenace vznikla v rámci specifické programové linie Městských divadel pražských, nazvané Imagine UA, která se zaměřuje na dlouhodobou podporu ukrajinských umělců, hledajících v Čechách nové působiště. V dokumentární performanci provedla režisérka Anna Turlo diváky Holodomorem na Ukrajině prostřednictvím konkrétních lidských osudů, autentických scén a dialogů i příkladů dobového jídelníčku.
Na okupovaných územích v Chersonské oblasti památku obětí Holodomoru „připomněli“ demolicí několika pomníků obětem tragédie. V polovině listopadu 2023 provedla okupační správa města Nova Kachovka demontáž pomníku obětem Holodomoru v centru města. Další pomníky byly rozbité neidentifikovanými pachateli také v několika menších obcích. V okupovaném Mariupolu ruští okupanti zničili pomník obětem hladu už v říjnu 2022.
Zdroj: Suspilne Media, Espreso TV
- Výstava ukrajinského modernismu ve Španělsku získala cenu Apollo Magazine Awards 2023
V listopadu 2022 bylo 51 obrazů, skic a koláží z Národního muzea umění a Muzea divadla, hudby a filmu v Kyjevě tajně naloženo na nákladní auta a vydalo se na nebezpečnou pětidenní cestu napříč Evropou. Zvolená trasa se pečlivě vyhýbala potenciálním vojenským cílům na cestě do Lvova, ale cesta se neobešla bez kompilací. Raketa, která omylem dopadla do polské vesnice Przewodów, způsobila uzavření ukrajinsko-polských hranic. Teprve po dvanáctihodinovém vyjednávání ukrajinského velvyslance ve Španělsku bylo konvoji s uměním umožněno pokračovat v cestě do bezpečí Madridu. Právě tam v Národním muzeu Thyssen-Bornemisza byla dne 28. listopadu 2022 zahájena výstava V epicentru bouře. Modernismus na Ukrajině v letech 1900-1930. Expozice představila díla ukrajinských malířů tvořících v letech 1900-1930, zejména Kazimira Maleviče, Alexandry Exter, Mychajla Bojčuka, Oleksandra Bohomazova, Davida Burljuka a dalších. Tyto obrazy měly být nařízením komunistické strany zničeny jako záškodnická a jen nedopatřením zůstala několik desetiletí ležet ve sklepě kyjevského uměleckého muzea a stalinské čistky přežila.
V listopadu 2023 získala madridská výstava V epicentru bouře nejvyšší ocenění Apollo Magazine Awards „Výstava roku 2023“. V současné době je expozice představena v Královském muzeu umění v Bruselu, od února příštího roku ji bude hostit Muzeum Ludwigových v Kolíně nad Rýnem.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém videoprojevu při zahájení výstavy v muzeu Thyssen-Bornemisza prohlásil, že tato výstava je „vizí toho, co se Rusko snaží zničit“. Obnovená ruská hrozba spočívá totiž nejen ve fyzické likvidaci uměleckých děl, ale také v prosazování narativů o moderním umění, v nichž Ukrajina dosud téměř nefigurovala. Tuto situaci se výstava V epicentru bouře. Modernismus na Ukrajině v letech 1900-1930 snaží změnit. Generální ředitelka Národního muzea umění Ukrajiny Julia Lytvynets už v roce 2014 vysvětlovala svým evropským kolegům, proč Kyjev není spojován s uměním tak jako ostatní hlavní města: „Buďme upřímní: Ukrajina byla dlouhou dobu okupovaným územím. Naše umění bylo všemožně znehodnoceno.“ Kyjevské muzeum umění, které se v roce v roce 1919 pyšnilo 1,5 milionu artefaktů, mělo na konci 80. let už jen kolem 40 tisíc uměleckých objektů. Dalším problémem je skutečnost, že umělci ukrajinského modernismu byli vždy mylně zařazováni mezi „ruské“ umělce. Nejvyšší ocenění Apollo Magazine Awards pro výstavu ukrajinské moderny v Madridu svědčí o tom, že se situace konečně mění, a to ve prospěch ukrajinského umění.
Zdroj: Suspilne
- Knihy o Ukrajině se dostaly na seznam 50 nejlepších knižních titulů deníku The Telegraph
Deník The Telegraph zveřejnil seznam 50 nejlepších knih odcházejícího roku, mezi nimiž je i kniha Rusko-ukrajinská válka od ukrajinsko-amerického historika Serhije Plochije a kniha Malé tvrdohlavé město vyprávějící o bitvě o obec Voznesensk od britského spisovatele Andrewa Hardinga.
Serhij Plochij je ukrajinský a americký historik, profesor historie Ukrajiny na univerzitě v Harvardu, kde zároveň řídí Ukrajinský výzkumný institut. Je jedním z předních odborníků na dějiny východní Evropy. „Rusko-ukrajinská válka od Serhije Plochije, autora knihy Černobyl: Dějiny tragédie je snad nejpřehlednějším popisem událostí, které vedly k dnešní válce na Ukrajině“, uvádí ve svém popisu The Telegraph.
Serhij Plochij je jedním z 50 vědců zapojených do rozsáhlého mezinárodního výzkumného projektu pod názvem Dějiny Ukrajiny: globální iniciativa. Timothy Snyder, profesor historie na Yaleově univerzitě, který připravil akademickou koncepci projektu a je předsedou Mezinárodního akademického poradního sboru této iniciativy, uvedl, že se na projektu budou podílet vědci z různých oborů z celého světa, kteří budou nově zkoumat dějiny Ukrajiny od nejstarších časů. Podle historika, „Ukrajina je území, kde lze naše standardní chápání historie revidovat a obohatit“. Výsledky projektu se budou zveřejňovat na portálu uhgi.org.
Andrew Harding je britský spisovatel a novinář. „Když jsem přijel psát reportáž do ukrajinského Voznesenska, potkal jsem tam místní obyvatelku Svitlanou, jejíž příběh mě inspiroval k napsání románu o nezlomných lidech, kteří bránili své rodné město,“ řekl o románu Andrew Harding. The Telegraph o knize napsal, „Kniha Andrewa Hardinga Malé tvrdohlavé město je romantickým zpracováním bitvy o Vozněsensk na východní Ukrajině. Putinova vojska se ho pokusila dobýt, ale nepočítala s obranou statečných místních obyvatel, a proto bitvu prohrála“.
Zdroj: Suspilne
- Krymské Skytské zlato se vrátilo z Nizozemska na Ukrajinu
Muzeum Allarda Piersona v Amsterodamu předalo Ukrajině takzvané „Skytské zlato“. Jde o starobylé a velmi vzácné artefakty ze čtyř krymských muzeí, které Ukrajina zapůjčila do Nizozemska v roce 2013 na výstavu „Krym: zlato a tajemství Černého moře“. Po ruské anexi Krymu zůstávaly téměř deset let uloženy v Nizozemsku, zatímco o „krymský poklad“ trvaly soudní spory mezi Ruskem a Ukrajinou. O předání historických artefaktů informovalo v pondělí ukrajinské Národní muzeum historie Ukrajiny v Kyjevě, kde bude Skytské zlato uloženo až do deokupace Krymu.
„Poklady Krymu se z Nizozemska vrátily na Ukrajinu! Po téměř desetiletých procesech se na Ukrajinu vrátily artefakty ze čtyř krymských muzeí,“ uvedlo muzeum. „V průběhu soudních sporů bylo naše muzeum určeno jako místo pro uložení sbírek krymských muzeí. To znamená, že muzeum ze své strany vynaloží veškeré úsilí, aby je uchovalo a zajistilo, aby je mohli vidět občané a hosté Ukrajiny,“ řekl ředitel Národního muzea historie Ukrajiny Fedir Androščuk.
Muzeum upřesnilo, že bylo vráceno celkem 565 předmětů, včetně starověkých soch, skytských a sarmatských šperků a čínských lakových krabiček starých dva tisíce let.
Státní celní správa Ukrajiny zahájila celní odbavení pokladu. „Právě teď vjel kamion s 2,7 tuny kulturních statků známých jako Skytské zlato na území Kyjevsko-Pečerské lávry, kde celníci provedou identifikaci pokladů v pokladnici Národního muzea Ukrajiny,“ oznámili celníci.
Poté budou předané artefakty vystavené v Národním muzeu historie Ukrajiny, kde si je budou moci prohlédnout všichni zájemci.
Zdroj: Espreso TV
- Prázdniny ve Volochově
V neděli 27. listopadu byla v jihoukrajinském městě Záporoží zahájena výstava „Odpor“. Prezentuje díla deseti ukrajinských umělců věnovaných ruské agresi proti Ukrajině.
Ústředním dílem výstavy je animovaný film Prázdniny ve Volochově, který nakreslili děti ze vsi Volochiv Charkovské oblasti, jež se několik měsíců nacházela pod okupací. Režisérka Maryna Dovhanyč absolvovala s místními dětmi třídenní workshop, během kterého kreslili obrázky o svých posledních prázdninách. Mezi obrázky jídel a domácích mazlíčků se v hojném počtu objevily také reflexe života v okupaci, například nakreslený vstup do sklepa nebo úlomek rakety na zahradě. Z obrázků a vyprávění dětí sestřihala režisérka krátký animovaný film.
Zdroj: Rudana
- V Praze promítnou film o ničení ukrajinské kultury
V úterý 12. prosince v 3Kino Art Pasáž v Praze proběhne česká premiéra dokumentárního filmu Vymazat (ukrajinský) národ polského reportéra Tomasze Grzywaczewského.
Reportér Tomasz Grzywaczewski řadu let na Ukrajinu jezdí a rozhodl se zachytit devastaci kulturního dědictví v důsledku rusko-ukrajinské války, ale také odhodlání mnoha lidí ho i v zoufalých podmínkách zachraňovat. Ve svém filmu polský novinář ukazuje, že cílem ruské agrese na Ukrajině je také vymazat národní kulturu – dochází k ničení sakrálních a uměleckých památek, památníků, knihoven a muzeí.
Po projekci filmu Vymazat národ (Wymazać naród, 55 min.) následuje diskuse s Tomaszem Grzywaczewským tlumočená do češtiny.
Polský reportér, dokumentarista a analytik Tomasz Grzywaczewski se specializuje na záležitosti střední a východní Evropy. Byl zpravodajem z ozbrojených konfliktů v Donbasu, Kurdistánu a Náhorním Karabachu. Spolupracuje s řadou polských a světových médií. Česky vyšel v roce 2020 překlad jeho knihy Hranice snů. O neuznaných státech (Pant, přel. Petruška Šustrová).
- Veletrh ukrajinských umělců v Los Angeles
Veletrh i am u are se bude konat v Los Angeles od 30. listopadu do 3. prosince a představí se na něm více než 180 ukrajinských firem a značek z různých oblastí: módy, technologií, kultury, bytového designu a dalších.
Během veletrhu bude možné zakoupit oblečení a šperky ukrajinských značek, keramické výrobky, knihy. Zastoupeny budou také ukrajinské technologické společnosti.
Součástí třídenní akce budou rovněž workshopy, debaty, promítání filmu a také umělecké výstavy.
Zdroj: Suspilne
