- Byla spuštěna inovativní vzdělávací platforma „UKultura“
Projekt „UKultura“ je platforma založena iniciativní skupinou ukrajinských vědců a vysokoškolských učitelů s cílem šířit poznatky o ukrajinské kultuře od profesionálních badatelů. Sloužit bude nejen učitelům a studentům, ale také široké veřejnosti, a to včetně zahraniční.
„UKultura vypráví o ukrajinské kultuře nikoli prostřednictvím seznamu dat, jmen a faktů, ale prostřednictvím příběhů o lidech. O čem snili, jaký byl jejich život, jakými hodnotami se řídili, co je inspirovalo. A hlavně hledá odpověď na otázku, jak nás tyto příběhy ovlivňují a definují naši současnost,“ uvedla konzultantka a vědecká redaktorka projektu, historička a profesorka z Kyjevsko-mohyljanské akademie Natalija Jakovenko.
Web se pravidelně aktualizuje a týdně přináší video rozhovory s vědci nebo přednášky na různá témata. Projekt vznikl za peníze soukromých přispěvatelů.
Platforma poskytuje bezplatný přístup k video přednáškám, rozhovorům a knihovně. Ke spuštění se připravuje polská a anglická verze stránek.
Zdroj:Ukrinform
Foto: Ukrinform
- V Kyjevě se demontuje sovětská hvězda z obelisku na Halickém náměstí
V Kyjevě se demontuje zlatá hvězda z obelisku na počest udělení Kyjevu sovětskou mocí titulu města-hrdina v bojích během tzv. “velké vlastenecké války” (1941-1945). Památník se nachází na Halickém náměstí (bývalé Vítězné náměstí) v centru města.
Již začátkem září pracovníci odboru územní kontroly kyjevské radnice odstranili z bočních panelů pomníku sovětské hvězdy a anotační tabuli v ruštině. A také změnili nápis „1941“ na „1939“, tedy rok, kdy začala druhá světová válka. V listopadu bude kompletně dokončena dekomunizace pomníku.
Zdroj:Ukrajinská pravda
Foto: Ukrajinská pravda
- Kvůli ruské agresi na Ukrajině bylo poškozeno už 1711 objektů kulturní infrastruktury
Ministerstvo kultury a informační politiky Ukrajiny nadále eviduje škody na kulturní infrastruktuře na Ukrajině v důsledku plnohodnotné ruské agrese. K 25. říjnu 2023 tak bylo poškozeno 1 711 objektů kulturní infrastruktury.
Největší ztráty a škody utrpěla kulturní infrastruktura v Doněcké, Charkovské, Chersonské, Kyjevské oblasti a v hlavním městě Kyjev, dále v Mykolajivské, Luhanské a Záporožské oblasti.
Největší skupinou poškozených nebo zničených objektů kulturní infrastruktury jsou kulturní domy (49 % z celkového počtu poškozených objektů kulturní infrastruktury).
Celkově byly poškozeny nebo zničeny následující objekty:
- kulturní domy – 844;
- knihovny – 603;
- umělecké vzdělávací instituce – 133;
- muzea a galerie – 100;
- divadla, kina a filharmonie - 31.
Za zmínku stojí, že na konci října 2023 je téměř celé území Luhanské a významné části území Chersonské, Záporožské a Doněcké oblasti stále dočasně okupovány. Přesný počet objektů z tohoto důvodu proto nelze přesně vypočítat.
Zdroj: Ministerstvo kultury a informační politiky
Foto: Ministerstvo kultury a informační politiky
- Archeologové v Bílé Cerkvi našli mimořádně vzácný nález z dob hetmanátu
Při archeologických pracích na území města Bílá Cerkva v Kyjevské oblasti byl objeven zlatý poklad z dob Kozáckého hetmanátu (1648–1764; státní útvar záporožských kozáků na území dnešní Ukrajiny), skládající se z 12 zlatých předmětů o celkové hmotnosti asi 28 g a perleťových korálků. Nález pochází z 17.—18. století a nejspíš je spojený s pohnutými historickými událostmi kozácké doby.
Je třeba zmínit, že poklad z dob hetmanátu je extrémně vzácný nález, který má velký vědecký a společenský význam. Ilustruje výrazný rozvoj materiální kultury obyvatelstva Ukrajiny a zdůrazňuje vysokou úroveň šperkařského umění kozáckého státu.
Všechny nalezené předměty byly předány do archeologického muzea Národní akademie věd Ukrajiny a budou v budoucnu vystaveny.
Zdroj: UNN
Foto: UNN
- Šestý ročník Týdne ukrajinského filmu
V polovině listopadu zamíří do kin festival Týden ukrajinského filmu. V pořadí šestý ročník přehlídky zve na nejaktuálnější oceňované hrané i dokumentární ukrajinské filmy, které se podařilo dokončit navzdory trvajícímu válečnému konfliktu, i úspěšné starší snímky. Výběr filmů nabízí jak řadu příběhů odehrávající se na pozadí současného konfliktu s Ruskem, tak i ty inspirované devadesátými léty minulého století, kdy došlo k rozpadu Sovětského svazu, nebo obdobím druhé světové války. V mnohdy krajních a dramatických situacích řeší hrdinové filmů vlastní budoucnost, osobní zodpovědnost, ale také dospívání nebo mezilidské vztahy napříč generacemi. Vybrané projekce doprovodí i hosté z řad filmových tvůrců.
Tento projekt od roku 2017 realizuje spolek RUTA za podpory Velvyslanectví Ukrajiny v ČR. V letošním roce se Týden ukrajinského filmu uskuteční ve spolupráci s evropskou sítí národních kulturních institutů EUNIC v Praze díky finančnímu přispění fondu na podporu Ukrajiny Culture of Solidarity Fund, který zřídila nadace European Cultural Foundation. Na projektu spolupracovaly i Francouzský institut v Praze, Institut Cervantes, Goethe Institut a British Council.
Festival slavnostně zahájí 16. listopadu v kině Lucerna snímek režisérky Iryny Cilyk Já a Felix (2022), který je citlivým portrétem vztahu dospívajícího chlapce Tymofije a vysloužilého vojáka Felixe. Příběh odehrávající se v devadesátých létech minulého století nabídne nejen mimořádný pohled na bouřlivé období ukrajinské historie ale i notnou dávku humoru. Do devadesátých let minulého století, kdy došlo k rozpadu Sovětského svazu a kdy první generace nezávislé Ukrajiny stála před velkou morální výzvou, jak přežít a neztratit důstojnost, je vsazen i příběh dospívající Kiry režisérky a scenáristky Toni Nojabrjovi ve filmu Miluješ mě? (2023). Výpravný snímek Olesji Morhunec-Isajenko Ščedryk. Carol of the Bells (2022) připomíná osudy ukrajinských, židovských a polských rodin z města Stanislaliv (dnešní Ivano-Frankivsk) na Západní Ukrajině, které pocítily ve 30. - 40. letech dvacátého století stejný útlak od Třetí říše i od SSSR.
Na festivalu Týden ukrajinského filmu mají silné zastoupení nejaktuálnější dokumentární snímky, které získaly mezinárodní ohlas. Film Alisy Kovalenko Nevyhasneme (2023), jenž měl v letošním roce světovou premiéru na Berlinale, nabízí příběh pětice teenagerů, kteří stojí před životní volbou výběru dalšího vzdělání. Sní o odchodu z válečné zóny a poznávání světa, jemuž nevládnou svištící střely. Snímek Evy Džišiašvili Plaj. Horská stezka (2021) nahlíží do života rodiny žijící uprostřed ukrajinských Karpat, do nějž vstoupila válka stejně ničivě jako v případě desetitisíců dalších ukrajinských rodin. Roman Ľubyj vytvořil originální dokumentární koláž Železní motýli (2023), ve které rekonstruuje událost sestřelení letadla mířícího z Amsterdamu do Kuala Lumpuru nad územím Ukrajiny v červenci 2014, kdy všech 298 pasažérů na palubě zahynulo.
Zdroj:https://www.facebook.com/ukrajinafilmfest
Foto:https://www.facebook.com/ukrajinafilmfest
- Kyjevské památky promluví hlasy moderních básníků v instalaci umělce ze Španělska
V Kyjevě, poblíž pomníků knížete Vladimíra, filozofa Hryhorije Skovorody a hetmana Bohdana Chmelnického, které jsou nyní v ochranných konstrukcích proti ruskému ostřelování, se bude konat představení „Ghost Poetry“ španělského umělce Pabla Valbueny.
Pablo Valbuena je moderní umělec, který se narodil v roce 1978 v Madridu ve Španělsku. Žije a pracuje v Madridu a francouzském Toulouse. Speciálně pro Ukrajinu vytvořil projekt Ghost Poetry.
Památky jsou nyní pod ochrannými štíty, které byly instalovány jako ochrana před ruskými útoky. Tyto konstrukce budou tvořit základ pro audiovizuální show. Zazní zde asi 40 básní v podání 11 moderních ukrajinských básníků jako Ostap Slyvynskyj, Ljuba Jakymčuk, Iryna Cilyk a další.
Představení je možné vidět 10. – 12. listopadu.
Zdroj: Suspilne
Foto: Suspilne
- Spisovatelka Oksana Zabužko obdržela diplom Čestného doktora Lvovské univerzity
V pátek 3. listopadu se na univerzitě Ivana Franka ve Lvově konalo slavnostní zasedání akademické rady. Během akce byl udělen diplom Doctor Honoris Causa ukrajinské spisovatelce Oksaně Zabužko.
Podle rektora Volodymyra Melnyka získala Oksana Zabužko diplom Doctor Honoris Causa za mimořádný přínos ukrajinské literatuře a aktivní kulturní diplomacii.
Spisovatelka během svého projevu zdůraznila, že považuje za velkou čest a privilegium být součástí akademické obce Lvovské univerzity, „ve které před více než 70 lety – v úplně jiné době – seděli její mladí a znalostí chtiví rodiče, v éře kultu vzdělání, kultu knihy, který, jak se zdá, je nyní velmi vzdálený, ale který vlastně, díky všem, kteří zde pracovali a pracují, nebyl nikdy přerušen.“
Nedávno ve Lvově osobně převzal čestný titul Doctor Honoris Causa mimo jiné i bývalý britský premiér Boris Johnson.
Oksana Zabužko (1960) je přední současná ukrajinská básnířka, spisovatelka, esejistka. Ve své prozaické tvorbě využívá postmoderní, postkoloniální a feministické literární postupy. Proslavila se hlavně díky provokativně pojmenovanému románu Polní výzkum ukrajinského sexu, který se na Ukrajině dočkal osmi vydání a byl přeložen do řady evropských jazyků včetně češtiny. Od začátku ruské invaze žije převážně v zahraničí, kde přednáší o ukrajinské literatuře na předních evropských a amerických univerzitách.
Zdroj: Espreso TV
Foto: Espreso TV
