- Inkluzivní výstava ve tmě
Jedním z důsledků rusko-ukrajinské války je velký nárůst lidí s fyzickým nebo duševním handicapem v společnosti. Na inkluzivní prostředí více dbají nejen místní samosprávy, ale také kulturní a muzejní instituce. Kromě bezbariérovosti se velký důraz klade třeba na audio průvodce, popisky Braillovým písmem. Vznikají dokonce vznikají speciální hmatové expozice.
Ve lvovském městském muzeu byla v říjnu zahájena již třetí hmatový výstava Obrazy, které ožily. Návštěvníci si jednotlivá umělecká díla mohou poznat hmatem a poslechnout si k nim odborný komentář v podání nevidomého průvodce. Do nové expozice byly zařazeny hmatové obrazy jak ukrajinských, tak světově proslulých autorů. Lidé se zrakovým postižením se mohou seznámit s díly jako je třeba Mona Lisa od Leonarda da Vinciho, Lekníny od Clauda Moneta, Zvíře od Marie Primačenko, Slunečnice od Van Gogha, Portrét Adele Bloch-Bauerové I od Gustava Klimta a mnoha dalšími.
Pro návštěvníky bez zrakového postižení je prohlídka muzea doplněna o krátký workshop, během kterého se učí číst texty psané Braillovým písmem.
Zdroj: Ministerstvo kultury a informatiky Ukrajiny
Foto: Ukrajinský kulturní fond (Faccebook)
- Výstava soch Prostor. Meze. Hranice
Do konce listopadu potrvá v kyjevské galerii „Ukrajinský dům“ výstava současného plastického umění pod názvem Prostor. Meze. Hranice. Představí se díla 40 ukrajinských umělců, kteří překračují tradiční vnímaní sochařského umění směrem k novým médiím, tj. plastickým objektům a instalacím.
Vystavené objekty se liší jak svými měřítky, tak technikou provedení. V prostorné vstupní hale galerie, která sídlí v budově bývalého Leninova muzea postaveného v stylu sovětské art-brut, se nachází objemné militaristické instalace. V horních patrech jsou umístěna menší až miniaturní objekty.
Kurátorský tým projektu tvoří Ihor Abramovyč, Alisa Hryšanova, Oleksandr Solovjov a Kateryna Cyhykalo. Výstava je koncipována jako metafyzická cesta hledání odpovědí na otázky ohledně hranic v moderním světě. Nakolik křehké jsou geopolitické hranice v moderním světě? Jak moc dokážeme posouvat osobní hranice? Známe svoje vlastní omezení a umíme najít perspektivu?
Zdroj: Suspilne
Foto: Galerie „Ukrajinský dům“
- Film La Palisada získal hlavní cenu ukrajinské filmové kritiky
V pátek 13. října se konala slavnostní ceremonie vyhlášení vítězů filmové ceny Kinokolo. Cenu každoročně uděluje Svaz filmových kritiků Ukrajiny v rámci filmového festivalu Kyjevský týden kritiky. Cenu mohou získat jen snímky z národní produkce nebo ty, které vznikly v koprodukci s ukrajinským producentem a natáčení aspoň částečně probíhalo na ukrajinském území.
Vítězem letošní ceny Kinokolo je hraný film La Palisiada režiséra Filipa Sotnyčenka, který vrací diváky do roku 1995. Film sleduje příběh dvou starých přátel, policejního vyšetřovatele a soudního psychiatra, kteří vyšetřují vraždu svého kolegy. Situaci komplikuje skutečnost, že do zakázaní trestu smrti na Ukrajině zbývá už jen pět měsíců. Vizuální styl snímku byl vytvořen pomocí různých celuloidových a digitálních technik včetně retro videokamery, k níž producenti sháněli poslední dochované filmy téměř po celém světě.
Režisér Antonio Lukič s tragikomedií Lucembursko, Lucembursko získal cenu za nejlepší režii a scénář, herci Amil Nasirov (Lucembursko, Lucembursko byl vyhlášen nejlepším hercem a Karina Chimčuk (Miluješ mě?) se stala nejlepší herečkou roku.
Ve dvou nominacích zvítězil také dokument Mstislava Černova 20 dní v Mariupolu: Nejlepší objev rokua Nejlepší dokumentární film.
Kromě toho byla udělena zvláštní cena filmovým kritikům, kteří v současné době bojují v řadách ukrajinské armády. Jmenovitě to jsou:
- Anton Filatov, filmový kritik, novinář;
- Jaroslav Pidhora-Gvjazdovskij, filmový kritik, novinář, redaktor;
- Jurij Samusenko, novinář, filmový recenzent;
- Artur Kornijenko, novinář, kulturní publicista.
Zdroj: Espreso
Foto: Cena Kinokolo / svidomi.in.ua
- Co a jak čtou Ukrajinci v době války: výsledky sociologického průzkumu
Státní instituce Ukrajinský knižní institut a agentura Info Sapiens zveřejnily výsledky průzkumu sociálního mínění, které ukazují, že Ukrajinci čtou dvakrát více než v roce 2020.
17 % respondentů uvedlo, že čtou knihy každý den, což je dvakrát více než v roce 2020. Vůbec nečte 30% ukrajinské populace a tento ukazatel se v posledních letech nezměnil.
Meziročně roste popularita elektronických knih – jenom e-knihy čte 33% dotazovaných, po tištěné knize stále sáhne 21% populace. Každý čtvrtý si letos koupil 1 až 4 knihy, 5 až 12 knih si pořídilo 12% dotazovaných. Největší část respondentů (62%) nekupovala nové knihy. Mezi hlavní důvody, proč lidé nekupují knihy, patří nedostatek peněz a zdražování knih. Respondenti si rovněž stěžovali, že ve městě není knihkupectví, kam by pro knihu mohli zajít, a proto si musí knižní tituly objednávat v e-shopech.
Postupně stoupá počet čtenářů, kteří čtou ukrajinsky. 54% respondentů uvedlo, že čte knihy v ukrajinštině (v roce 2020 jen 32%). Třetina dotazovaných uvedla, že čtou knihy v různých jazycích, 10% respondentů preferuje knihy v ruském jazyce.
V odpovědích na otázku, jakou knihu respondent přečetl naposledy, nejčastěji padalo jméno amerického spisovatele Stevena Kinga.
Zdroj: Ukraine Media Center
Foto: pexels.com
- Do evropské ceny za architekturu Mies van der Rohe Award je přihlášeno jedenáct ukrajinských staveb
Evropská komise a Nadace Miese van der Rohe ve Vilniusu zveřejnila nominace na Cenu Evropské unie za současnou architekturu Mies van der Rohe Award pro rok 2024. O prestižní ocenění se utká 362 významných děl z 38 evropských zemí, které do soutěže nominovali odborníci.
Do soutěže je přihlášeno i jedenáct ukrajinských staveb. Na cenu je například nominován projekt architektonického studia Balbek Bureau – MOT (Modul temporality), který představuje mobilní galerii pro pořádání putovních uměleckých výstav. MOT je dvoupodlažní prostor o rozloze 417 metrů čtverečních, vytvořený z 27 kovových kontejnerových modulů. Ty lze rozložit, převážet a znovu sestavit. MOT může pojmout až 100 osob najednou.
Do širšího výběru byly zařazeny tři projekty pro vnitřně vysídlené osoby. Tato ukrajinská architektonická studia navrhují a staví ubytování pro vnitřně přesídlené osoby na západní Ukrajině nebo projektují dočasné ubytování pro lidi, kteří přišli o domov v důsledku války, ale nechtějí svoje rodiště opustit.
Další nominované stavby jsou nové kancelářské prostory nebo rezidenční čtvrtě ve Lvově, Ivano-Frankivsku, Dnipru a Nové Kachovce.
Sedmičlenná porota bude v prvním kole vybírat čtyřicítku nejlepších, ze kterých pak vzejde užší výběr finalistů. Tyto stavby pak jury v čele s francouzským architektem Frédéricem Durotem osobně navštíví a v dubnu pak vyhlásí vítěze, tedy stavbu, která by měla být příkladným a inspirativním evropským architektonickým dílem.
Zdroj: Suspilne. Kultura
Foto: Dočasné ubytování pro válečné uprchlíky / miesarch.com
- Tvůrčí rezidence pro ukrajinské dramatiky probíhají v pěti ukrajinských městech
Sedm ukrajinských dramatiků a šest divadelních režisérů se stali tvůrčími rezidenty programu Laboratoř dramaturgie, který se koná v pěti ukrajinských městech – Kyjevě, Lvově, Černivcích, Sumech a ve městě Rivne. Ústředním tématem letošního programu je otázka Jak mluvit o válce v dramatickém textu?
Konečným cílem Laboratoře dramaturgie je vznik nových dramatických textů a podpora divadel mimo hlavní město. Program nabízí tvůrčí pobyty pro dramatiky a režiséry ve vybraných ukrajinských městech, během kterých mají vzniknout nové divadelní texty a proběhnout jejich scénická čtení.
Během leta sedm zúčastněných dramatiků pracovali nad psaním sedmi divadelních her. I když většina autorů reflektuje současnou ruskou invazi, někteří dramatici sáhli po námětech z Druhé světové nebo poslední rusko-čečenské války. V říjnu se do programu zapojilo šest režisérů, kteří připravují scénická čtení napsaných textů v partnerských divadlech. Scénická čtení nových dramatických textů se budou konat od 18. do 28. října a budou přístupná široké veřejnosti.
Kromě samotných rezidencí se účastníci Laboratoře mohli zúčastnit seminářů a workshopů s klíčovými ukrajinskými dramatiky, divadelními kritiky a válečnými psychology o tom, jak eticky mluvit o válce ve válčící zemi nebo o problému retraumatizace v textech a inscenacích a jak se mu vyhnout.
Zdroj: Ukrinform
Foto: Účastníci Laboratoře dramaturgie / Ukrinform
- Popová zpěvačka Madonna vystupuje v doplňcích od ukrajinského návrháře
Pop-music zpěvačka Madonna zahájila v sobotu 14. října světové turné nazvané Celebration. Na podium londýnské O2 Arény zpěvačka vyšla v klobouku od ukrajinského návrháře Ruslana Baginského, který je rovněž autorem doplňků pro tanečníky baletní show.
Na sobotním koncertě bylo poprvé k vidění zhruba tucet unikátních modelů od značky Ruslan Baginskiy. V doplňcích od ukrajinského autora zpěvačka zazpívala kultovní písně Don't Tell Me to Stop a Die Another Day. Kožený kovbojský klobouk si oblékla k písni La Isla Bonita, další slaměný klobouk zdobený korunkou si vzala k písni Bitch I'm Madonna.
U písně Don't Cry For Me Argentina se Madonna zahalila do ukrajinské vlajky a vykřikovala heslo „Ne strachu“ ("No fear").
Zdroj: Espreso
Foto: Návrhář Ruslan Baginskyi a klobouky pro Madonnu / ruslanbaginskiy_hats
- Spisovatel Serhij Žadan je nositelem ceny Kurta Tucholského
Ukrajinský spisovatel a hudebník Serhij Žadan získal prestižní německé ocenění Kurta Tucholského. Ukrajinského autora nominoval švédský PEN klub. „Jedná se o jeden z nejvýznamnějších a nejvýraznějších hlasů ukrajinské literatury, který bez obalu líčí útočnou válku, kterou prochází jeho země, a zároveň neúnavně přibližuje literaturu širokým vrstvám lidí a umožňuje tak, aby umění opravdu pracovalo pro změnu současného světa k lepšímu,“ uvádí se v prohlášení švédského PEN.
Kerstin Almegårdová, předsedkyně švédského PEN klubu, dodává, že tváří v tvář ruské invazi se Žadan stal hlasem svobodné Ukrajiny: „Jeho neúnavná práce ukazuje, jak důležitou roli může literatura hrát i za těch nejhorších okolností“.
V češtině Serhiji Žadanovi vyšel v roce 2023 román Internát (přel. Miroslav Tomek) o ruské invazi na ukrajinský východ v letech 2014-2015.
Zdroj: Ukrinform
Foto: Serhij Žadan / Ukrajinská pravda
