Ministr kultury Martin Baxa předal certifikáty zápisu do mezinárodního rejstříku programu Paměť světa.
Paměť světa je program UNESCO, jehož cílem je zachování nejvzácnějšího dokumentárního dědictví lidstva a jeho zpřístupnění prostřednictvím moderní informační techniky. Byl založen v roce 1992 a při jeho zrodu stála i Národní knihovna ČR, která pro něj vytvořila i pilotní projekt.
„Bylo mi ctí přivítat v Nostickém paláci vzácné hosty a předat certifikáty nejnovějších zápisů do programu Paměť světa, a to Archivu Antonína Dvořáka a Mollovy mapové sbírky. Mezinárodní rejstřík Paměti světa je prestižní seznam, který obsahuje nejvýznamnější a nejvzácnější položky světového dokumentárního dědictví. Česká republika nyní přispěla již devátým a desátým zápisem,“ řekl ministr kultury Martin Baxa.
Archiv Antonína Dvořáka zahrnuje dokumentární dědictví po jednom z nejvýznamnějších světově proslulých skladatelů 19. století – Antonínu Dvořákovi (1841–1904), jehož dílo náleží k vrcholům světové hudby tohoto období. Obsahuje většinu Dvořákových notových rukopisů, důležité jím autorizované opisy jeho skladeb a první vydání jeho děl, ale i soubor korespondence, diplomy, čestná jmenování, aj. Jedná se o svědectví o díle osobnosti, která přinesla jedinečné a inovativní postupy v hudební kompozici. Archiv je zároveň mimořádným svědectvím o hudební kultuře a postavení umělce ve 2. pol. 19 stol., která byla klíčovou etapou pro vývoj moderního světa. Archiv je považován za součást kulturního dědictví České republiky, protože je svědectvím o Antonínu Dvořákovi jako jednom ze zakladatelů české hudební kultury a o jeho díle, které je reflektováno veřejností jako příspěvek českých zemí do světového kulturního pokladu. Sbírku je možné si prohlédnout v Českém muzeu hudby – Národním muzeu v Praze.
Mollova mapová sbírka představuje ojedinělý a výjimečně rozsáhlý doklad sběratelství map z doby raného osvícenství. Zahrnuje mapy a veduty od konce 16. století do 60. let 18. století, geograficky pokrývá rozsáhlé území zhruba v hranicích následujících dnešních států: Rakouska, České republiky, Slovinska, Německa, Švýcarska, Nizozemí, Lucemburska, Belgie, Itálie, Vatikánu, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Rumunska, Maďarska, Slovenska, okrajově také Moldávie, Bulharska, Ukrajiny a Francie. Řada plánů z oblasti České republiky, Rakouska, Maďarska, Slovenska, Rumunska, Slovinska, Chorvatska, Itálie a Bosny je rukopisných, jedná se tedy o unikátní vyobrazení daných území.
Jedinečnost sbírky spočívá také v zachované původní promyšlené struktuře vytvořené v polovině 18. století a doložené i původními rukopisnými katalogy. V případě některých oblastí (zejména Uher) představují časově první soupisy kartografických zpracování daných území. Správcem sbírky je Moravská zemská knihovna v Brně.
Certifikáty převzali generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a ředitel Moravské Zemské knihovny Tomáš Kubíček.
Dosavadní zápisy ČR:
- Archiv Leoše Janáčka (Moravské zemské muzeum),
- Sbírka Camociových map (Přírodovědecká fakulta UK)
- Sbírka středověkých rukopisů české reformace (Národní knihovna ČR)
- Sbírka ruských, ukrajinských a běloruských exilových periodik 1918 - 1945 (Národní knihovna ČR)
- Sbírka 526 univerzitních tezí 1637- 1754 (Národní knihovna ČR)
- Libri Prohibiti: Československé samizdatové publikace 1948- 1989
- Pohyblivé obrázky Émile Reynaud (Národní technické muzeum)
- Kynžvartská daguerrotypie - zrod moderních visuálních medií (Národní technické muzeum)
