Národní knihovna ČR má v současné době dvě hlavní sídla. Hlavní barokní areál Klementina je spojen především se službami veřejnosti, studovnami či vzdělávacími aktivitami knihovny.
V Centrálním depozitáři Hostivař pak jsou hlavní skladovací prostory, archiv, výzkumné laboratoře, a jsou zde soustředěny veškeré činnosti týkající se akvizic, katalogizace a správy novodobých knihovních fondů.
„Do těchto prostor se člověk nedostane každý den a musím říct, že dnešní návštěva byla zajímavým a užitečným vhledem do širokého spektra činností knihovny. Děkuji za představení nejdůležitějších prostor depozita jako jsou digitalizační pracoviště nebo pracoviště ochrany knihovních fondů,“ poznamenal k návštěvě ministr kultury.
Depozitář dnes pečuje o úctyhodných více než 5 000 000 svazků, zejména tzv. Národního konzervačního fondu, který je nejvýznamnější novodobou sbírkou knihovních dokumentů a pak také Univerzálního knihovního fondu. Aktuálně se skládá ze dvou budov – starší, kterou knihovna využívá od 90. let 20. století a první částí nového depozitáře, který byl otevřen v roce 2014. V nové budově byly při stavbě použity ty nejmodernější technologie udržující stále klima a vlhkost či speciální stabilní zhášecí systém, který v případě požáru nepoškodí v prostoru uložený fond.
V úvodní prezentaci představil generální ředitel Tomáš Foltýn aktuální činnosti a potřeby Národní knihovny, novodobým fondům v propojení na digitální obsah se věnovala ředitelka odboru správy fondů Anna Vandasová.
V centrálním depozitu se nachází také digitalizační centrum s digitalizační linkou, kterým ministra kultury provedl Petr Kukač, ředitel odboru digitálních fondů. První aktivity digitalizačního centra Národní knihovny byly zahájeny v první polovině 90. let, kdy se začala budovat funkční linka pro digitalizaci rukopisů a starých tisků. Po celou dobu provozuje vlastní výjimečné a v celorepublikovém srovnání moderní a rozsáhlé centrum digitalizace knihovních fondů. Za přínos k ochraně a zpřístupňování kulturního dědictví získala Národní knihovna cenu Memory of the World UNESCO. Mimo jiné zvyšuje standardy, rozšiřuje možnosti spolupráce knihoven, realizuje například projekty jako Národní digitální knihovna, Google Books projekt. Zdigitalizuje se okolo 4,5 milionu stran ročně.
„Digitalizace knihovních fondů je důležitým krokem a je cestou, jak bezpečně prezentovat a zpřístupnit vzácné dokumenty, knihy a další zdroje vědění a poznání co nejširšímu spektru čtenářů a badatelů. A Národní knihovna je v této oblasti opravdovým lídrem,“ dodává Martin Baxa.
Od zahájení projektu Národní digitální knihovny, tedy téměř za 10 let, však nedošlo k modernizaci softwaru, ani k zásadní modernizaci hardwaru digitalizační linky. Proto byla jedna z výzev Národního plánu obnovy na digitalizaci v první fázi určena právě Národní knihovně ČR a Moravské zemské knihovně v Brně, které na projektu spolupracují a jsou garanty digitalizace knihovních fondů na celonárodní úrovni. Na rok 2024 je plánována výzva na podporu dalšího rozvoje digitalizačních pracovišť krajských knihoven.
Druhým významným pracovištěm depozitáře v Hostivaři je pracoviště ochrany knihovních fondů, které představila jeho ředitelka Petra Vávrová. Odpovídá především za komplexní ochranu a péči o různorodé fondy ve sbírkách Národní knihovny. Mimo vysoce specializovaných konzervátorských a restaurátorských pracovišť je jedním ze špičkových vědeckovýzkumných center organizace. V tomto ohledu řeší celou řadu projektů zaměřených na materiály využívané pro tisk knih, např. monitorování jejich fyzikálních parametrů, otázky umělého stárnutím materiálů atp. K tomu využívá moderní technologie jako multifunkční digitální 3D mikroskop, spektrofotometry, rentgenový analyzátor či videokomparátory. V rámci pracoviště je k dispozici také multifunčkní plotter pro výrobu ochranných obalů či unikátní vakuová komora, která funguje již téměř dvacet let a díky níž se podařilo zachránit celou řadu dokumentů poničených během živelných katastrof.
