Podoby ukrajinské kultury – týden 30. (2023)
- V deokupovaném Chersonu startoval první filmový festival
Cherson je přístavní město na jižní Ukrajině poblíž ústí Dněpru do Černého moře. Po Mariupolu bylo největším ukrajinským městem okupovaným ruskou armádou v březnu 2022. Po osvobození obce ukrajinskými ozbrojenými silami na konci října 2022 se Cherson nachází pod denním ostřelováním ruské protistrany, které způsobuje jak lidské ztráty, tak obrovské materiální škody. I přesto ve městě stále zůstává kolem 50 tisíc obyvatel, kteří odmítají svoje domovy opustit. Právě pro ně byl přichystán filmový festival Kherson Film Fest, což je první větší kulturní událost v regionu od začátku ruské invaze. Akce se konala od 10. do 13. srpna a místa promítaní byla z bezpečnostních důvodů prozrazována jen zaregistrovaným divákům několik hodin před začátkem filmu.
Na festivalu se promítalo deset celovečerních a krátkých filmů domácí výroby, mezi nimiž nechyběly ani pohádky pro děti. Zahájil festival dokument Králové rapu režiséra Miroslava Latyka, který osobně přijel do Chersonu film uvést. „Cherson mě na začátku překvapil, je to obrovské a zároveň velmi prázdné město. Působí postapokaliptycky. V tomto prázdném městě ihned pochopíte, že je něco špatně. Je docela možné, že sem přijedu na podzim točit svůj nový film o dětech války“, řekl na zahájení Kherson Film Fest Latyka.
Zdroj: Suspilne TV
Foto: Suspilne Kherson
- V Kyjevě byla zahájena výstava archeologických skvostů zabavených na černém trhu nebo celnici
Dne 15. srpna v Národním muzeu dějin Ukrajiny byla zahájena výstava Zachráněné poklady. Návštěvníci si budou moci prohlédnout jedinečné archeologické nálezy světového významu. Jsou to třeba šperky a zbraně z doby bronzové, vybavení starodávných hrobek bojovníků, munice římských legionářů, hunské zbraně, raně slovanské šperky a klenoty, platební hřivny z období Kyjevské Rusi a mnoho dalšího. U každého artefaktu jsou rovněž uvedeny okolnosti, za kterých se do muzea dostal, a některé dokážou opravdu překvapit. Všechny tyto exponáty byly totiž muzeu darovány dobrovolníky nebo zabaveny orgány činnými v trestním řízení v rámci boje proti nelegálnímu obchodu s archeologickým dědictvím.
Tak třeba 3. srpna Policie Ukrajiny předala do muzea archeologický nález z poloviny 3. století. Jedná se o postříbřený měděný pásek, který nosili bojovníci starých germánských kmenů. Strážci zákona artefakt zabavili "černému archeologovi", který jej ilegálně vykopal v Chmelnycké oblasti a snažil se následně prodat na internetovém fóru. Zaměstnanci muzea nahlásili inzerát policii, která vykopávku zabavila a předala do muzea. V ukrajinských muzeích nejsou žádné jiné podobné artefakty. Vykopávky z této doby byly dosud nalezeny pouze v severní Evropě a v současné době jsou vystaveny v muzeích ve Švédsku a Dánsku. Artefakt nalezený v Chmelnycké oblasti potvrzuje kontakty z pozdní doby římské mezi Skandinávií a severním Černomořím, tvrdí historici.
Zdroj: Ministerstvo kultury a informační politiky Ukrajiny, Suspilne TV
Foto: Ministerstvo kultury a informační politiky Ukrajiny
- Na místě chybějících oken v Charkově instalují velkoformátové obrazy
Charkov je několikamilionové město na východní Ukrajině, jež se nachází jen několik desítek kilometrů od ruských hranic. V roce 2022 čelilo mnohaměsíčnímu obléhání ruské armády, ale nikdy nebylo okupováno. Kvůli blízkosti k ruským hranicím je podrobeno téměř dennímu ostřelování ruské armády, které městu způsobují obrovské materiální škody.
Jedním z problémů ve městě jsou vybitá okna, jež v současné době není možné vzhledem k pokračujícím ostřelováním zasklít. Charkivská malířka Kateryna Kovšarová se rozhodla chybějící okna v centru města ozdobit ve stylu tzv. petrykivké malby nebo petrykivky. Umění petrykivské malby bylo v roce 2013 zařazeno na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, díky čemuž lidové vzory z východoukrajinské vsi Petrykivka staly jedním z nejznámějších symbolů Ukrajiny ve světě. Hlavním motivem této lidové techniky jsou rajští ptáci a květiny, které, podle lidové pověry, měly chránit obydlí před zlem, a to podobně jako třeba vyšívaná košile chrání před zlými síly svého majitele.
Kateryna Kovšarová zapojila do svého projektu studentky a studenty z místní umělecké odborné školy. Společně se jim již podařilo ozdobit několik desítek oken v ulici Sumska v centru Charkova. Ve své práci chtějí pokračovat i na podzim, když se v učiliště aspoň částečně obnoví výuka.
Zdroj: Suspilne Charkiv
Foto: Suspilne Charkiv
- V důsledku ruského raketového útoku na město Zaporižžja zahynuly dvě zpěváčky
Večer 9. srpna ruské ozbrojené síly podnikly raketový útok na obytnou čtvrť v jihoukrajinském městě Zaporižžja (také: Záporoží). V důsledku útoku bylo zraněno devět lidí včetně ročního batolete a zahynuly dvě ženy. Devatenáctiletá Svitlana Semejkina zemřela na místě útoku, její kolegyně, jednadvacetiletá Chrystyna Spitsyna podlehla zraněním následující den v nemocnici.
Obě ženy rády zpívaly a byly velice známé a oblíbené zejména ve svém městě, kde vystupovaly na městských slavnostech. Před třemi lety založily vlastní kapelu Similar girls.
Poslední rok mladé interpretky často vystupovaly s uličními koncerty v Zaporižži a vybíraly peníze na podporu Ozbrojených sil Ukrajiny. Jedno z jejich uličních vystoupení se dostalo na sociální sítě, kde se stalo virálním.
Zdroj: Suspilne Kultura
Foto: Matvijivský dům kultury / Facebook
- Ukrajinský film Stepne režisérky Maryny Vrody získal ocenění na festivalu v Locarnu
Debutní celovečerní film Stepne režisérky Maryny Vrody získal na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu (Švýcarsko) cenu Pardo za nejlepší režii.
Stepne je příběhem několika dní v životě staršího muže, který přijíždí do ukrajinské vesnice Stepne, aby se postaral o svou umírající matku. “Je pro mě velmi zajímavý okamžik loučení a zmizení, kdy sleduji, jak mizí část minulosti mé země a mých rodičů. Mizející povaha starých ukrajinských vesnic, lidé, kteří tam stále žijí, ale už jsou mimo systém – to vše v sobě nese krásu umírání, která je zarážející," vysvětlila svůj záměr režisérka.
“Stepne je bezpochyby mistrovským filmovým dílem, které zanechá v divákově psychice nesmazatelnou stopu. Vizuální symfonie, která se v tomto filmovém vyprávění odehrává, zaujme na všech úrovních; je příjemná pro oko i podnětná pro mysl. … Vztah Anatolije a jeho umírající matky je mistrným obrazem syrových emocí, vykreslených na pozadí drsné venkovské krajiny, ale zjemněných dotekem lidskosti. Film překračuje hranice všednosti, aby odhalil hluboký pohled na život, smrt a smíření. Představuje výrazně moderní interpretaci známého příběhu, vyvolává v divácích hlubokou emocionální odezvu a zanechává hluboký dojem. Je to zásadní zkoumání lidských vztahů, které ukazuje sílu filmu jako uměleckého média podporujícího empatii, pochopení a smíření se všemi složitostmi života”, píše se o filmu Stepne na festivalovém webu.
Zdroj: Universal Cinema
Foto: Státní fond kinematografie Ukrajiny / usfa.gov.ua
- V Kyjevě probíhá dokumentární výstava o umělkyni Polině Rajko
Dne 10. srpna byla v galerii Ukrajinský dům v Kyjevě zahájena dokumentární výstava Polina Rajko. Mizející svět o životě umělkyně z Oleška. Její bohatě ozdobený autorskými kresbami dům byl zcela zaplaven, když 6. června 2023 ruská armáda vyhodila do povětří vodní přehradu u města Kachovka. Povodeň přežilo jen 30 % autorčiných nástěnných kreseb.
Tvůrci výstavy shromáždili mnoho dobových fotografií autorčina domu a jeho interiérů. Pomoci snímků, videoinstalaci a vzpomínek pamětníků vypráví o tom, jak Polina Raiko žila, kdo se staral o její umělecké dědictví ve vsi Olešky a jak lze její obrazy interpretovat.
Polina Rajko byla umělkyně samouk. Narodila se roku 1928 v ukrajinské vsi Olešky, kde také celý život bydlela a pracovala v zemědělském družstvu. Štětce se chopila až ve svých devětašedesáti letech, kdy na vrata svého domu namalovala bílého holuba. Malovala až do své smrti v roce 2004: obrazy ozdobila celou svou chalupu. Po nějaké době její práce upoutaly pozornost kunsthistoriků a obdivovatelů ukrajinského naivního umění.
Zdroj: Suspilne Media
Foto: Zahájení výstavy Polina Rajko. Mizející svět. / Yuliia Kuzmenko
- Během archeologických vykopávek u Poltavy objevili zlaté šperky ze skytské doby
Archeologická expedice, která pracovala v hradišti Bilske v Poltavské oblasti, objevila dosud neznámé pohřebiště z období poloviny 4. století před našim letopočtem. Na místě byly nalezeny zlaté šperky a nádobí.
Hradiště Bilske je největším známým skytským opevněním ve východní Evropě. První archeologické vykopávky zde byly provedeny v roce 1906. Celková rozloha hradiště je téměř 4 500 hektarů.
V poslední době archeologické práce v areálu památky zkomplikovala a zpomalila ruská agrese proti Ukrajině. Přes deset archeologů, kteří se na výzkumu podíleli, byli narukováni do ukrajinské armády a museli projekt opustit. Dva ukrajinští badatelé v bojích padli.
Dne 15. srpna byla v Poltavě zahájena výstava fotografiích dokumentujících průběh archeologických vykopávek v hradišti Bilske v letech 2020-2021. Na snímcích jsou zobrazeni archeologové, kteří v současné době slouží v řadách Ozbrojených sil Ukrajiny nebo v bojích proti ruskému agresorovi zahynuli.
Zdroj: Suspilne TV
Foto: Nově nalezené zlaté nášivky na oblečení z hradiště Bilske. / Historický památník Hradiště Bilske
