Ministerstvo kultury a informační politiky Ukrajiny představilo program proměny ukrajinské kultury do roku 2033 Ukrajina 2033. Transformace za 10 let
Podle uvedeného programu by do roku 2033 mělo v oblasti kultury a kreativního průmyslu pracovat 800 000 lidí, kteří by vytvořili 7% HDP, což je dvakrát více než byly ukazatele v roce 2021. Dále se předpokládá, že by se na Ukrajině mělo uskutečnit nejméně 20 velkých mezinárodních akcí a spotřeba kulturních služeb by se měla zvýšit o 30 % (26 milionů lidí ročně). Kromě toho ministerstvo plánuje, že se otevře nejméně 1 000 kulturních prostor a bude obnoveno nejméně 2 000 objektů kulturního dědictví.
Program zahrnuje čtyři tematické bloky.
První část Minulost pro budoucnost obsahuje projekty zaměřené na zachování historické paměti. Patří sem například návrh na založení muzea Babí (Babyn) Jar v Kyjevě, které by připomínalo popravu desítek tisíc kyjevských Židů na začátku Druhé světové války, projekty digitalizace historických památek a zintenzivnění archeologického a archivního výzkumu.
V části Ukrajinský sen pro budoucnost se počítá s vytvořením Muzea současného ukrajinského umění a s celkovouaktivizací trhu s uměním. Zejména ministerstvo plánuje zakotvit v zákoně povinnost pro developery, aby v rámci novostaveb poskytovali obcím určité procento neobytných ploch pod umělecké instituce.
Třetí část programu definuje formy státní podpory výrobních a exportních kapacit kreativních odvětví. Do roku 2033 by v šesti městech mělo vzniknout šest koncertních sálů pro 6 až 8 tisíc návštěvníků. Bude rovněž pokračovat podpora knižního průmyslu.
Poslední blok se týká světové prezentace Ukrajiny a mezinárodních kulturních projektů. Ukrajinské ministerstvo kultury by tak mělo finančně podporovat jak ukrajinskou účast na největších festivalech a veletrzích, tak pořádání mezinárodních uměleckých akcí na území Ukrajiny. Také se počítá se zřízením ukrajinských kulturních center v zahraničí.
Program obnovy ukrajinské kultury do roku 2033 je k náhledu online na webu ministerstva.
Zdroj: Ukrinform
Foto: @seth_globepainter (Instagram)
Byly uděleny Státní Ševčenkovy ceny v oblasti kultury
Prezident Ukrajiny jednou ročně uděluje sedmi tvůrcům v sedmi uměleckých oblastech prestižní státní cenu. Vyznamenání je pojmenováno po ukrajinském básníkovi a malířovi Tarasu Ševčenkovi a uděluje se autorům nových uměleckých děl, jež vznikla v posledních pěti letech v sedmi kategoriích: literatura, publicistika, hudba, divadlo, film, vizuální umění, literární kritika a kulturologie. Vítězové se tradičně vyhlašují každý rok v březnu, letos však byla jména laureátů oficiálně zveřejněna až koncem července.
Ševčenkovu cenu za literaturu získala básnířka a překladatelka Kateryna Kalytko za básnickou sbírku Orden movčalnyts (Mlčenlivý řád). V roce 2019 autorka byla hostem literárního festivalu Měsíc autorského čtení v Brně.
Cenu v oblasti hudebního umění převzali členové folkové kapely Choreja Kozacka za album Písně ukrajinské revoluce.
Cena v oblasti literární vědy a kritiky byla udělena Mychalu Nazarenkovi za dvoudílnou antologii ukrajinské literatury z období let 1792-1883.
Největšího ocenění se dočkal dokumentární film režisérky Iryny Tsilyk Země je modrá jako pomeranč. Snímek, jenž v roce 2020 získal Cenu za nejlepší režii dokumentárního filmu na festivalu v Sundance v USA, zachycuje matku se čtyřmi dětmi, které se skrze filmovou tvorbu vyrovnávají s traumaty rusko-ukrajinské války.
Cenu za novinářské dílo a publicistickou tvorbu převzal novinář Vitalij Portnikov.
Prezident Volodymyr Zelenskyj rovněž uvedl, že v roce 2024 ceny budou uděleny výjimečně za umělecká a literární díla věnovaná ukrajinsko-ruské válce, a také jmenoval složení výboru Ševčenkovy ceny pro rok 2024.
Zdroj: Zakhid Net
Film ukrajinské režisérky byl vybrán do soutěže 80. ročníku MFF v Benátkách
Mezi filmy, které se kvalifikovaly do soutěže Orizzonti Extra 80. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, je i nejnovější snímek režisérky Anny Burjačkovy Navždy navždy.
Navždy navždy je filmem o devadesátých letech v Kyjevě a generaci mladých lidí, kteří spolu s pubertou prožívají konec šedé sovětské éry. Natáčení filmu probíhalo v Kyjevě a skončilo těsně před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Natočený materiál byl převezen do Amsterdamu, kde se do projektu zapojili nizozemští producenti.
Do festivalového programu Venice Classics byl také vybrán snímek Sergije Paradžanova Stíny zapomenutých předků(1965). V Benátkách se bude promítat restaurovaná kopie filmu z roku 2012. Nejslavnější ukrajinský film druhé poloviny dvacátého století vypráví lyricko-etnografický mýtus z kraje Huculů, na pomezí jihozápadní Ukrajiny a severního Rumunska, o nešťastné lásce dvou milenců pocházejících ze znepřátelených rodin.
Zdroj: Espreso TV
Foto: Státní fond kinematografie Ukrajiny
V důsledku ruského raketového útoku na Odesu byl zničen Chrám Proměnění Páně
Ruský útok na jihoukrajinské město Odesa ze dne 23. července 2023 si vyžádal jeden život a 22 zraněných, ale také vážně poškodil městskou Preobražanskou katedrálu. Chrám se nachází v historickém centru Oděsy, které je od ledna na seznamu světového dědictví UNESCO. Katedrála dostala přímý zásah raketou, která pronikla až do suterénu. Polovina budovy zůstala bez střechy, interiéry byly hodně poškozeny následným požárem.
Preobraženská katedrála je největším pravoslavným chrámem v Odese, patří Ukrajinské pravoslavné církvi Moskevského patriarchátu. Základní kámen chrámu byl položen v roce 1795, dokončen měl být o dva roky později. Jeho kapacita byla 9 tisíc věřících v horním patře a další 3 tisíce v podzemním patře, což z něj dělalo jeden z největších v celém tehdejším ruském impériu. V roce 1936 komunisté chrám zbořili. Nově byl postaven v roce 2005.
Útok na historické centrum Odesy ostře odsoudila světová organizace UNESCO. Italská premiérka Giorgie Meloniové přislíbila pomoc s rekonstrukcí katedrály.
Podle předběžného odhadu světové organizace UNESCO ruská válka způsobila ukrajinskému kulturnímu dědictví škody za patnáct miliard amerických dolarů.
Zdroj: Espreso TV
Foto: Hennadij Truchanov
Ministerstvo kultury a informační politiky Ukrajiny zařadilo na seznam nemateriálních statků kulturního dědictví Ukrajiny tři nové prvky
Jsou to bukovinská svatební čelenka s kavylem, obřad přípravy slévaných krup v Dnipropetrovské oblasti a technologie přípravy obřadového nápoje Varena v Sumské oblasti.
Vysoká zdobená čelenka se vzácnou stepní rostlinou kavyl zůstává nedílnou součástí svatebního kroje nevěsty už jen ve čtyřech obcích Černivecké oblasti na západní Ukrajině. Čelenka je spletena z kavyle a ozdobena stuhami, korálky, stříbrnými mincemi a umělými květinami.
Tzv. „slévané kroupy“ se připravují v obcích Dnipropetrovské oblasti, jež leží na území bývalých osídlení záporožských kozáků. Základ obřadového pokrmu tvoří jáhly, které se vaří na otevřeném ohni. V průběhu vaření by každá vesnická domácnost měla přidat do obrovského kotle s kroupami jednu ingredienci, třeba máslo, sádlo, maso, vejce apod. Podle staré lidové pověry tento hutný a mastný pokrm dodává člověku sílu a vrací mládí. Slevené kroupy se připravují na konci jara po dokončení všech jarních prací v poli. Místní lidé věří, že teprve poté, co snědí misku krup, mohou začít sbírat a sušit léčivé bylinky.
Nápoj Varena se tradičně připravuje ve vsi Boromlja Sumské oblasti, a to na svátek Radonycja, jež se slaví sedmý den po Velikonocích. Obyčej Radonycja je svou podstatou podobný katolickým Dušičkám. Tento den obyvatelé Boromli navštěvují hřbitov, kde se scházejí u jednoho dlouhého stolu u společné hostiny, na které si připomínají zesnulé. Speciálně pro tuto hostinu se vaří nápoj Varena. Připravuje se ze sušených višní a černého rybízu, máty, medu a feferonek. Pije se vychlazený.
Zdroj: Suspilne
Výstava ikonografického umění ve Vinnyci
Pravoslavná církevní ikonografie je důležitou součástí ukrajinské a světové kultury. Šestnáct vzácných ikon ze sbírky Národního muzea umění Bohdana a Varvary Chanenkových v Kyjevě jsou od 15. června vystaveny v pařížské galerii Louvre. Francouzská ministryně kultury Abdul Malaková na slavnostním zahájení výstavy uvedla, že vystavená díla odráží celé dějiny lidstva. „Jsou to nejstarší ikony na světě a symbolizují sílu umění v boji proti barbarství“, dodala.
V ukrajinském městě Vinnyci byla zahájena výstava novějších děl ukrajinského liturgického umění, a to jmenovitě 25 ikon z 18.-19. století. Na výstavě je představeno 25 obrazů z regionu Východního Podolí, které jsou zapůjčeny ze sbírek několika muzeí a galerií.
Zdroj: Suspilne
Foto: Suspilne
Kyjev zdobí nový mural, jenž připomíná osud zvířat z útulků
Muraly, což jsou působivé nástěnné malby velkých rozměrů na fasádách domů, jsou novodobým ukrajinským fenoménem. Nejvíce jich vzniklo v Kyjevě, postupně se však dostávají i do jiných měst. Muralové malby většinou nejsou pouze kreativním ozvláštněním šedých ulic, ale také připomínají nějakou významnou osobnost nebo událost, se kterou jsou město nebo budova spojeny.
Koncem července vznikla v Kyjevě nová kresba věnovaná tématu adopce toulavých zvířat. Po vpádu ruské armády na Ukrajinu v únoru 2022 jich totiž rapidně přibývá, a to obzvlášť na jihu a východě Ukrajiny. V současné době se v ukrajinských útulcích nachází kolem 150 tisíc zvířat.
Dílo s názvem Domov pro čtyřnohé vytvořila art skupina Kailas-V. Jako inspirace pro nástěnnou malbu posloužil dokumentární snímek amerického fotografa Christophera Ochikone, na němž je zachycena obyvatelka Irpině Nasťa Tykha, jež v březnu 2022 evakuovala z Rusy okupovaného města třicet postižených psů-vozíčkářů. Na nástěnné malbě je zobrazena s několika zvířaty, která, na rozdíl od těch z fotografie, jsou šťastná a klidná. Je to již 70. malba, kterou v Kyjevě studio Kailas-V vytvořilo.
Zdroj: EcoPolitic
Foto: EcoPolitic
