Ukrajinský skladatel napsal hudbu pro komorní smyčkový orchestr a ruskou raketu od raketometu Uragan
Skladatel a hudebník Roman Hryhoriv napsal tři skladby pro smyčcový orchestr a pouzdro od rakety. Koncem června díla zahrál Národní sbor sólistů Kyjevská kamerata v jednom z nejstarších kyjevských barokových chrámů, Andrijivském kostele. Nahrávky z koncertu skladatel zveřejnil na svém youtube kanálu.
Dle slov autora práce nad skladbami trvala pouze dva dny. „V dubnu jsem si poprvé zkusil zahrát kontrabasovým smyčcem na raketu, která již delší dobu ležela v mé kanceláři. Jednalo se o rekvizitu k opeře Genesis, kterou jsem loni napsal ve spolupráci s kolegou Iljou Razumejkem. Zvuk, který vycházel z tohoto kusu smrtícího kovu, mi připomněl křik a nářek, nebo také pekelný skřípot. Tak se mi zrodila myšlenka proměny této rakety v hudbu, v jakýsi rekviem, jenž by odrážel hrůzy války, ale také ztělesnil nezlomnost a odolnost Ukrajinců“, popsal Roman Hryhoriv vznik těchto skladeb v rozhovoru pro portál Reporter.
V současné době jsou k poslechu tři skladby, ve kterých zní hra na raketu. Autor je pojmenoval Langsam – 9М27К, Höllenpfeilstimme a Vox Humana.
Zdroj: Roman Hryhoriv (Facebook)
Foto: Roman Hryhoriv
Úspěšný ukrajinský film Mavka: Strážkyně lesa zamíří do českých kin
Celovečerní výpravná animovaná fantasy pohádka Mavka: Strážkyně lesa vstoupí do českých kin 20. července. Promítat se bude ve více než dvaceti českých městech jak v profesionálním českém dubbingu, tak v původním znění v ukrajinštině. Hlasy hlavním hrdinům v české verzi poskytli slavní čeští herci Ondřej Gregor Brzobohatý, Lucie Černíková nebo Jan Vondráček.
Film Mavka natočilo dle předlohy ukrajinské spisovatelky Lesi Ukrajinky (1871-1913) režisérské duo Oleksandra Rubana a Oleha Malamuže. Práce nad animací trvaly více než sedm let a prozatím se jedná o nejnavštěvovanější domácí film v ukrajinských kinech od roku 1991. Ukrajinská státní agentura Deržkino dokonce oznámila, že Mavka přilákala 1 milion 218 tisíc diváků a o hodně předběhla nový film Avatar Jamese Camerona, jednoznačný hit nejen u ukrajinských diváků.
Zdroj: ShoTam, ProUkrainu.Blesk.Cz
Foto: CinemArt
Spisovatelka Oksana Zabužko a režisér Oleg Sencov převzali Řád čestné legie
Spisovatelka Oksana Zabužko a režisér Oleh Sencov dne 14. července převzali v Kyjevě z rukou francouzského velvyslance francouzské státní vyznamenání – Řád čestné legie. O jejich jmenování rytíři řádu rozhodl letos francouzský prezident Emmanuel Macron. Vyznamenání získali především za to, že oba bojují za svobodu a nezávislost Ukrajiny. „Oksana Zabužko bojuje na své literární frontě a pan Sencov drží obranu na opravdovém bitevním poli“, napsal v Twitteru francouzský diplomat.
Oleh Sencov (1976) je ukrajinský režisér, občanský aktivista a voják Ozbrojených sil Ukrajiny. Narodil se a žil v Simferopolu na Krymu, kde také natočil svůj první hraný film Gamer (2014). Byl aktivním odpůrcem ruské anexe Krymu v roce 2014 a za svou aktivní pozici byl v květnu 2014 zatčen ruskou FSB a odsouzen k 20 letům vězení. Ve vězení zahájil protestní hladovku, kterou držel několik měsíců. Z ruského vězení byl propuštěn v září 2019 v rámci velké výměny zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu se přihlásil jako dobrovolník do ukrajinské armády. V červenci Oleg Sencov utrpěl na frontě v první linii otřes mozku. V pondělí 17. července se jeho jednotka znovu dostala pod ostřelování a umělec dostal početná drobná zranění horních a dolních končetin a také obličeje.
Oksana Zabužko (1960) je přední současná ukrajinská básnířka, spisovatelka, esejistka. Ve své prozaické tvorbě využívá postmoderní, postkoloniální a feministické literární postupy. Proslavila se hlavně díky provokativně pojmenovanému románu Polní výzkum ukrajinského sexu, který se na Ukrajině dočkal osmi vydání a byl přeložen do řady evropských jazyků včetně češtiny. Od začátku ruské invaze žije převážně v zahraničí, kde přednáší o ukrajinské literatuře na předních evropských a amerických univerzitách.
Zdroj: Espreso
Foto: Oksana Zabuzhko (Facebook)
Ukrajinská zpěvačka předala papeži Františkovi deník devítiletého chlapce z Mariupolu
Dne 9. července navštívila zpěvačka Tina Karol Vatikan, kde věnovala papežovi deník devítiletého chlapce z Mariupolu, který skoro měsíc žil s rodiči v okupovaném ruskou armádou městě na jaře 2022. Jegor Kravcov v deníčku popisuje svůj život v protileteckém krytu, zranění a následnou evakuaci z válečné zóny.
Jegor si vedl deník, když strávil měsíc ve sklepě svého domu, kde spolu s rodiči a sousedy museli žít „v naprosté tmě“. Rodina bydlela poblíž oceláren Azovstal – místa posledního odporu ukrajinských vojáků. Při jednom z ostřelování se na Jegora a ostatní zřítil strop jejich domu. „Mám ránu na zádech, kůže je stržená. Moje sestra má rozbitou hlavu, mamka má natržené svaly na ruce a díru v noze,“ líčí Jegor. Do deníku si pak modrým perem namaloval několik obrázků připomínajících hrůzy války. Vojáci střílející ze zbraní, tanky, helikoptéra a zničené budovy. Dílo Jegora z Mariupolu bývá v médiích srovnáváno s deníkem Anny Frankové, která psala svůj deník v Amsterdamu za druhé světové války.
Jegorův deník byl před předáním papežovi digitalizován a bude se dražit v elektronické aukci.
Zpěvačka Tina Karol se stará o rodinu Kryvcových již delší dobu a na svých koncertech recituje odstavce z Jegorova deníku. V srpnu minulého roku vybrala Karol peníze na nákup a vybavení bytu nedaleko Kyjeva, aby rodina, která přišla o veškerý svůj majetek v Mariupolu, měla kde bydlet.
Zdroj: Espreso
Foto: Jegor s maminkou si čtou z deníčku, kde je velkými písmeny napsáno „VÁLKA“. // Ekaterina Klochko /AFP
V Kyjevě byla zahájena výstava naivní malířky Marie Prymačenkové
V pátek 7. července v galerii Ukrajinský dům v Kyjevě byla zahájena výstava pod názvem Marie maluje, která představí na sto dosud neznámých obrazů Marie Prymačenkové (1918-1997) ze soukromé sbírky kyjevského sběratele Eduarda Dimšice. Tato díla jsou poprvé představena široké veřejnosti.
Většinu výstavy tvoří díla, která se stala autorčinou reakcí na tragické události v jejím životě: druhou světovou válku, smrt snoubence na frontě, nacistickou okupaci a poválečnou chudobu, černobylskou tragédii. Vedle známých obrazů fantastických bytostí a květinových dekorativních panelů obrazy zdůrazňují téma boje dobra se zlem, v němž dobro vždy vítězí.
Jméno Marie Prymačenkové se dostalo do širšího mezinárodního povědomí na jaře 2022, když se muzeum v ukrajinském městečku Ivankove, jež uchovávalo díla lidové malířky a přední představitelky naivního umění Marie Prymačenko, stalo jedním z cílů ruské agrese na Ukrajině.
Malířka Maria Prymačenko je ikonickou postavou ukrajinského umění. Dokázala v době převládajícího socialistického realismu vytvořit svébytné vesmíry obydlené fantastickými zvířaty a surrealistickými rostlinami. Její dílo přesahovalo všechny představy, které byly v té době podmíněny přísnou cenzurou a represivní politikou sovětské vlády, ale také společenskými konvencemi, kterými byly omezeny ženy na venkově. Tvorba Prymačenkové vychází z lidové naivity a je silně zakořeněná v lidové tradici, zároveň však otevírá okno do úplně nového světa imaginace a lidské představivosti.
Zdroj: Vogue UA
Foto: Marie Prymačenko, obraz Černobylský rak každého Ukrajince po srdci škrábe
Umělecký festival VydelkaFest v obci Vylkove na jihu Ukrajině
Ve dnech 14. až 16. července se v obci Vylkove konal první ročník multižánrového festivalu VydelkaFest. Obec leží v deltě řeky Dunaje a je často označována za „ukrajinské Benátky“. Je to poslední osídlené místo Dunaje před tím, než se řeka vlije do Černého moře. V okolí je 72 ostrovů, které obývají převážně buvolí a pelikáni. I přes svůj obrovský turistický potenciál, obec, jež leží skoro „na kraji světa“ u rumunských hranic, nebyla hojně navštěvována turisty. I proto bylo jedním z cílů festivalu přilákat do Vylkového nejen umělce, ale i početné návštěvníky z celé Ukrajiny.
V rámci festivalu proběhla autorská čtení ukrajinských spisovatelů, promítání filmů, debaty s novináři, urbanisty a politology, ale také hudební vystoupení ukrajinských kapel a umělecké instalace ve veřejném prostoru.
Iniciátorem a organizátorem festivalu vystoupil ukrajinský aktivista a v současné době voják Ozbrojených sil Ukrajiny Serhij Hňazdělov, který z Vylkove pochází. Prostředky na organizaci festivalu se podařilo vybrat ve veřejné sbírce. Akce se zúčastnilo několik tisíc návštěvníků.
Zdroj: Bessarabia Inform
Foto: Vydelka Fest (Facebook)
V Kyjevě pokračuje dekomunizace veřejného prostoru
Velikánská socha Matky vlasti, jež byla postavena v Kyjevě v době komunistického režimu, je jednou z dominant ukrajinského hlavního města. Sochá je 102 metrů vysoká a je umístěna na jednom z městských kopců nad řekou Dnipro. Socha v jedné ruce drží 16 metrů vysoký meč, ve druhé pak 13 metrů vysoký a 8 metrů dlouhý velký štít se státním znakem Sovětského svazu. Právě ten se stane objektem dekomunizace a do konce srpna tohoto roku by ho měl nahradit státní znak Ukrajiny. Finanční prostředky na rekonstrukci sochy ve výši 28 milionů hřiven darovaly firmy a mecenáši.
Zdroj: Zachid Net
Foto: Ministerstvo kultury a informační politiky Ukrajiny
Socha z protitankových ježků na festivalu Burning Man
Na populárním festivalu Burning Man uprostřed nevadské pouště Ukrajina představí sochu pod názvem Chrám ježka, která je vyrobena z protitankových ježků.
Asi 7m vysoká socha z rezavého kovu má ve svém břiše naistalováno téměř sto protitankových ježků. Na rozsocháčích budou umístěny příběhy padlých hrdinů rusko-ukrajinské války, jejich fotografie nebo osobní předměty. Z dálky socha bude vypadat jako obyčejný kovový ježek, teprve při pohledu zblízka se rozpozná její protiválečná podstata.
Autorem sochy se stal ukrajinský malíř Jaroslav Korec, nad jejím vyhotovením pracoval tým kyjevských techniků a architektů z kyjevského ateliéru během několika měsíců. Autoři věnovali svůj projekt Chrám ježka (The Hedgehog Temple) všem Ukrajincům, kteří již nikdy nebudou moci navštívit Burning Man, protože zahynuli ve válce.
Festival Burning Man se bude konat od 27. srpna do 4. září v nevadské poušti Black Rock. Burning Man je zamýšlen jako prostor pro svobodné setkávání, sdílení zážitků a seberealizaci. Umělci pořádají různé koncerty, světelné show a performance, do kterých zapojují i diváky, typické pro atmosféru festivalu jsou bizarní kostýmy, masky a různě vyzdobená vozidla.
Zdroj: Espreso
Foto: Yaroslav Korets (Facebook)
