1. Dva ukrajinské projekty získaly cenu za nejlepší evropské kulturní dědictví 2023
Evropská komise a Europa Nostra oznámily vítěze cen European Heritage Awards / Europa Nostra Awards 2023. V letošním roce bylo oceněno 30 mimořádných počinů v oblasti kulturního dědictví a tradic z 21 zemí.
Mezi letošními vítězi jsou také dva inovativní projekty, které se zabývají digitalizací a zachováním ukrajinských kulturních památek.
Un-archiving Post-industry je pozoruhodný projekt, který digitalizuje ohrožené památky průmyslového kulturního dědictví na východě Ukrajiny a uchovává jejich digitální záznamy. Zároveň rozvíjí zájem místních komunit o lokální pamětihodnosti. Projekt rovněž navazuje kontakty mezi ukrajinskými obcemi a městy v dalších evropských regionech, které se potýkají s deindustrializací a postindustriálními změnami.
Již se podařilo zdigitalizovat přibližně 30 000 fotografických negativů a 82 filmů, včetně sbírek fotografií z dobového tisku 40.-90. let 20. století, archivů jednotlivých továren, rodinných alb, domácích a amatérských filmů.
Foto: © Bohdan Yemets, flickr.com
Saving Ukrainian Cultural Heritage Online (SUCHO) je mimořádná iniciativa na ochranu digitálního kulturního dědictví Ukrajiny. Anna Kijas (Tufts University, USA), Quinn Dombrowski (Stanford University, USA) a Sebastian Majstorovic (European University Institute, Itálie) založili tuto iniciativu v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu. Ihned po zveřejnění výzvy se k SUCHO přihlásilo více než 1 000 dobrovolníků z celého světa.
Hlavním cílem projektu SUCHO je ochrana ukrajinského digitálního kulturního dědictví. Dobrovolníci archivují webové stránky nejrůznějších ukrajinských kulturních institucí tak, aby po skončení války bylo možné činnost webů plnohodnotně obnovit. Do června 2022 SUCHO archivovali více než 50 TB dat zahrnujících více než 5 000 webových stránek. Tato rozsáhlá sbírka nabízí bohaté a rozmanité zastoupení hmotného i nehmotného kulturního dědictví Ukrajiny.
Foto: © SUCHO, flickr.com
Zdroj: European heritage awards; Ukrinform
2. Skytské zlato z krymských muzeí se má vrátit na Ukrajinu
Nizozemský nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí soudů nižší instance, které rozhodly, že se státu Ukrajině má vrátit kolekce unikátních zlatých předmětů z krymských muzeí, která byla v době obsazení ukrajinského poloostrova Ruskem v roce 2014 na výstavě v Nizozemsku. Muzeum Allarda Piersona si na výstavu nazvanou Krym: Zlato a tajemství Černého moře půjčilo přes 2000 historických artefaktů ze čtyř muzeí na Krymu. Když výstava skončila, prvních 19 předmětů, včetně legendárního skytského zlatého meče a štítu, se vrátilo do Muzea historických pokladů v Kyjevě. Zbytek sbírky, tj. 565 muzejních exponátů a 2 111 sbírkových předmětů v hodnotě téměř 1,5 milionu eur, se stal předmětem sporu mezi Ukrajinou a Ruskem. Moskva totiž trvala na vrácení artefaktů na nezákonně anektovaný poloostrov Krym, kde byly sbírky původně uloženy.
Soudní spor v Nizozemsku trval řadu let a podle jeho konečného verdiktu musí Muzeum Allarda Piersona umělecké poklady vrátit státu Ukrajina.
Foto: Snímek z 21. srpna 2014 ukazuje předměty z krymských muzeí vystavené v Allard Pierson Museum v Amsterdamu. © Bart Maat / RFERL
Zdroj: Zaxid.net; RFERL / Rádio Svobodná Evropa
3. Ukrajinský film bude uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech
MFF Karlovy Vary zveřejnil 27 vybraných filmových projektů, které se letos představí v rámci festivalového industry programu KVIFF Eastern Promises. Nejslibnější projekty, vybrané mezinárodními porotami, budou podpořeny cenami v celkové hodnotě 115 000 eur. V sekci Works in Progress se letos představí 11 hraných a dokumentárních projektů v závěrečné fázi produkce či postprodukce. Mezi ně se dostal i snímek ukrajinského režiséra Romana Bondarčuka Redakce (pracovní název), který vyjde ve společné koprodukci Ukrajiny, Německa, Česka a Slovenska.
Redakce je dobrodružný film, v němž se dobro střetává se zlem. Snímek plný detektivních vyšetřování, honiček, přestřelek a hledání pravdy se natáčel od července do listopadu 2021 ve městě Cherson a jeho okolí.
„Film Redakce je o tom, co mě nejvíce bolí. Je o lidech a místech na jihu Ukrajiny, kde jsem se narodil a která mi jsou nejmilejší. Je o provinčních novinách, jako byly ty, pro které jsem pracoval, když jsem byl mladý. Je o místních mafiánech a podnikatelích, kteří nezákonně vypalovali lesy a těžili písek v chersonské poušti. Je konec konců o našem posledním létě před velkou ruskou válkou, kdy většina lidí prostě žila každý den naplno a nevšímala si ruských tanků vzdálených jen 70 kilometrů. Teď je část tohoto regionu v rukou ruských teroristů, kteří vyhodili do povětří přehradu v Nové Kachovce. Moji nejmilejší lidé zachraňují svoje děti a zvířata pod neustálým ruským dělostřeleckým ostřelováním. Chci dát těmto lidem hlas a zachránit teplo tohoto kraje,“ řekl režisér Roman Bondarčuk.
Foto: Roman Bondarčuk, ukrajinský režisér. ©Ukrinform
Zdroj: Ukrinform, MFF Karlovy Vary
4. Ukrajinský pavilon se představil na festivalu Pražské Quadriennale
Na mezinárodním festivalu scénografie a divadelního prostoru v Praze se představil ukrajinský pavilon „Zahrada živých věcí“.
Od 8. do 18. června se konal v Praze patnáctý ročník multižánrového festivalu scénografie a divadelního prostoru Pražské Quadriennale 2023, kterého se zúčastnilo na sto tvůrčích týmů z 59 zemí a regionů.
Ukrajina byla zastoupena pavilonem nazvaným „Zahrada živých věcí“, o který se postarala lvovská Galerie scénografie za podpory Odboru kultury Magistrátu města Lviv a Lvovského divadla Lesi Ukrajinky. Instalační prostor v pavilonu byl zaplněn uměleckými objekty vytvořenými devíti ukrajinskými scénografy, jež oslovil kurátor projektu a spoluzakladatel Galerie scénografie Bohdan Poliščuk.
V rámci instalace byla prezentována díla scénografů z různých ukrajinských regionů, kteří spolupracují s nejrůznějšími divadly napříč zemí. Přímo ze Lvova pochází například Inessa Kulčycka, známá výtvarnice lvovského loutkového divadla, a Ludmyla Nahorna, jež navrhla kostýmy pro nedávno uvedenou premiéru opery Záporožec za Dunajem ve Lvovském národním akademickém divadle opery a baletu.
Každý ze scénografických objektů v rámci ukrajinské instalace zahrnoval určitou interakci s divákem, každý vyprávěl svůj vlastní příběh. „Zahrada je prostor, který spojuje generace, uchovává vzpomínky a propojuje podzemní, pozemský a nebeský svět. Je symbolem růstu. V pozemské ukrajinské zahradě je určitě slyšet šumění a ozvěna nebeské, rajské zahrady – zapomenuté vlasti lidstva“, hovoří se v anotaci k ukrajinskému pavilonu.
Foto: Momentka z ukrajinského pavilonu na Pražském Quadriennale. © Bohdan Polishchuck
Zdroj: PQ, Galinfo
5. Oděské filmové studio se stalo terčem ruského raketového útoku
V důsledku raketového útoku na Oděsu v noci na 14. června bylo poškozeno Oděské filmové studio. Tlaková vlna nejvíce zasáhla dva filmové ateliéry, kde se připravovaly dekorace a zpracovávaly natočené filmy. V prvním z nich byl částečně zničen strop a ve druhém bylo rozbito 13 oken.
Studio, které se nachází v centru města nedaleko pobřeží Černého moře, má tři natáčecí pavilony o rozloze 600 m2, 432 m2 a 240 m2 a velikánský komplex technických prostor .
Oděské filmové studio se řadí mezi nejstarší na Ukrajině a v Evropě. Vzniklo v roce 1919 spojením dvou soukromých oděských filmových studií. První film byl v Oděse natočen již v roce 1907 místním kameramanem a režisérem Myronem Grossmanem.
Foto: Andriyko_UA / Wikimedia Commons
Zdroj: Suspilne:UA
6. V Kyjevě se bude konat knižní veletrh Knižní Arzenál
Od 22. do 25. června se v Kyjevě bude konat knižní veletrh a literární festival Knižní Arzenál, tradiční mezinárodní událost významně ovlivňující ukrajinský knižní trh. Na akci konané v galerii bývalé carské zbrojnice a později továrny přijíždí každoročně vedle zástupců všech významných ukrajinských nakladatelství a médií také celá současná intelektuální a kulturní scéna Ukrajiny. Po loňské přestávce festival obnovuje svou činnost, i když letos v omezeném režimu kvůli zvýšeným bezpečnostním opatřením.
K veletrhu se pilně připravovala ukrajinská vydavatelství. Na akci bude uvedeno 1300 knižních novinek od 77 nakladatelů. Jedná se o knihy, které vyšly na jaře a v létě letošního roku. Kvůli bezpečnostním opatřením nebudou na veletrhu zastoupena jednotlivá nakladatelství, ale žánrové sekce, kde si návštěvníci budou moci knihy prohlédnout a zakoupit. Největší počet knih na veletrhu je zastoupen v kategoriích ukrajinské beletrie, literatury faktu a zahraniční beletrie. Zároveň se letos v porovnání s předchozími roky snížil počet titulů v kategoriích „Dětská próza a poezie“ a „Literatura pro mladistvé“, zatímco se zvýšil počet titulů v tematické kategorii „Knihy o válce“.
Hlavním tématem letošního Arzenálu je heslo „Když je všechno důležité“. V rámci veletrhu se uskuteční přes 60 literárních čtení a debat, které budou rozděleny do šesti tematických sekcí. Kromě knižní tvorby se rovněž představí i osm uměleckých výstav ukrajinských grafiků a malířů.
Foto: Knižní Arzenál v roce 2021 /book.artarsenal.in.ua
Zdroj: Suspilne UA
7. Barokní chrám v areálu Kyjevsko-pečerské lavry se dočeká rozsáhlé rekonstrukce
Barokní chrám Všech svatých v Kyjevsko-pečerské lavře se dočká rozsáhlé rekonstrukce, na které se budou podílet ukrajinské ministerstvo kultury a světová organizace UNESCO. Do oprav se zapojí ukrajinští a francouzští restaurátoři. Kostel Všech svatých byl postaven v 17. století ve stylu ukrajinského baroka z iniciativy kozáckého hetmana Ivana Mazepy, který byl mecenášem této i jiných církevních staveb napříč Ukrajinou.
Kostel se dlouhodobě nacházel ve špatném stavu. Plánovaná rekonstrukce předpokládá jak opravu fasád, tak i interiérů chrámu. Zrenovovat se by se měly zejména základy budovy, kam je třeba nainstalovat nové drenážní systémy, a protékající strop, kvůli kterému se zejména v zimě ničí unikátní nástěnné malby. I ty by se měly v rámci rekonstrukci zrenovovat.
Kromě toho ministerstvo plánuje v jedné z přilehlých budov založit Muzeum Ivana Mazepy, který se zasloužil o vznik architekturního stylu nazvaného „ukrajinské baroko“.
Ivan Mazepa byl ukrajinský hetman v letech 1687–1709. Do dějin vešel především jako účastník Severní války, ve které se přidal na stranu antimoskevské koalice, vedené švédským králem Karlem XII. Snažil se o nezávislost Ukrajiny, a proto na osobní rozkaz ruského cara Petra I. byla na Mazepu uvalená církevní kletba, tzv. anathéma, která je Ruskou pravoslavnou církví a Ukrajinskou pravoslavnou církví Moskevského patriarchátu dodržovaná dodnes. Pravoslavní církev Ukrajiny po obdržení Tomosu o autokefalii v lednu 2019 prohlásila, že anathému na Ivana Mazepu neuznává.
V neděli 11. června u příležitosti 325. výročí vysvěcení barokního chrámu Všech svatých se ve stěnách Kyjevo-Pečerské lavry poprvé v dějinách nezávislé Ukrajiny konala zádušní mše za ukrajinského hetmana Ivana Mazepu. Archimandrita Avraamij, zastupující vikář Kyjevsko-pečerské lavry, při této události zdůraznil, že bohoslužba za Mazepu je pro lavru historickou událostí. „S požehnáním metropolity kyjevského a celé Ukrajiny Epifania se koná modlitba za odpočinek duše mecenáše tohoto chrámu, hetmana Ivana Mazepy. Tímto zahajuji novou tradici, kdy se v našich každodenních modlitbách budeme modlit za všechny mecenáše, kteří se zasloužili o rozvoj Kyjevsko-Pečerské lavry“, uvedl.
Foto: ©Maksym Ritus, uaaheritage.blogspot.com
Zdroj: Ukrinform
