Začátkem června se Ruská federace dopustila dalšího válečného zločinu na území Ukrajiny. Zničení Kachovské přehrady způsobilo zaplavení větší části jihoukrajinské Chersonské oblasti a obrovskou humanitární a ekologickou katastrofu. Velká voda zaplavila desítky příbřežních obcí včetně jejich nejdůležitějších historických a kulturních památek.
1. Záplavy po odpálení vodní elektrárny Nova Kachovka poškodily i desítky kulturních památek
Zničení vodní elektrárny a přehrady Nová Kachovka se stalo událostí týdne a jednou z největších ekologických katastrof posledních let. V Chersonské oblast bylo po obou březích řeky Dnipro zaplaveno přes 80 obcí, kde se mimo jiné nacházela významná archeologická naleziště a kulturní památky.
Serhij Němcev, vedoucí odboru monitoringu situace na okupovaných územích Ministerstva kultury a informační politiky upozorňuje, že se situace na obou březích řeky Dnipro v Chersonské oblasti liší. Zatímco památky na pravém břehu, který je pod kontrolou ukrajinských úřadů, jsou v relativním bezpečí, památky na levém břehu byly zcela nebo zčásti zaplaveny.
Podle Svazu archeologů Ukrajiny je v současné době obtížné vyčíslit následky výbuchu na Kachovské elektrárně, ale „ohroženy jsou stovky archeologických a historických památek od doby paleolitu po dobu bronzovou, které se nacházejí u řeky Dnipro“. Hovoří se například o pravděpodobném poškození nebo dokonce i zničení středověké pevnosti Ťahyň z dob Velkého litevského knížectví, skytských hrobů z 5. století před n.l. ve vsi Mykolajivka na Chersonsku a mnoha dalších míst, kde probíhaly vykopávky.
Ministerstvo kultury Ukrajiny rovněž informovalo o zaplavení desítek knihoven v regionu a několika důležitých kulturních institucí.
- Podle ministerstva kultury bylo zaplaveno 14 muzeí na levém břehu Dnipra, mezi nimiž i jedno z nejnavštěvovanějších v regionu muzeum ukrajinského spisovatele Ostapa Vyšni v obci Krynky.
- Byla zaplavena archeologická perla Chersonské oblasti, starobylé rus´ké (z dob Rusi nikoli Ruska) přístavní město Olešňa nacházejíce se na ostrově v Pudovském průlivu, asi 12 km od centra Chersonu.
- Pod vodou se ocitl etnografický skanzen ukrajinské lidové kultury 15.-20. století Zelené osady Tavrije a proslulá mezi turisty solná růžová jezera.
- Zaplaveno je historické centrum města Nova Kachovka včetně jeho kulturních institucí a chráněných budov.
- Z 80 % bylo zaplaveno území Nyžnědniprovského národního přírodního parku, který byl mezi domácími i evropskými biology známý svými vzácnými lužními lesy, bažinami a písčitými stepmi. Vyskytovalo se zde 32 druhů unikátních rostlin, které byly zařazeny do světového červeného seznamu IUCN. S největší pravděpodobností byl tento v Evropě jedinečný ekosystém navždy zničen.
Přesnější rozsah škod se ale dozvíme až po deokupaci levobřežního území Chersonské oblasti Ukrajiny.
Zdroj: Ministerstvo kultury a informační politiky Ukrajiny, Espreso TV, Suspilne TV
Foto: Alexander Ermochenko / Reuters / Scanpix / LETA
2. Po výbuchy elektrárny pohltila velké voda muzeum v Oleškách
Výbuch vodní elektrárny v Chersonské oblasti zničil i rodný dům a muzeum naivní umělkyně Poliny Rajko v Oleškách, dočasně okupovaném městě na levém břehu Dnipra.
O zaplavení muzea informovalo ve středu 7. června ukrajinské ministerstvo kultury. Umělec Serhij Chramko později dodal, že se správkyním muzea podařilo ze zaplavené oblasti odjet do bezpečí.
Polina Rajko je jedna z nejzářivějších představitelek ukrajinského naivního umění. Narodila se v roce 1928 v Chersonské oblasti ve městě Ciurupynsk (současné Olešky). Celý život prožila v rodné vesnici, pracovala v kolchozu. V 69 letech přišla o své dvě děti a únik před bolestí začala hledat v malování. Tehdy se zrodila originální ukrajinská umělkyně tzv. art-brutu, tedy neškoleného umění. Dalších šest let až do své smrti v roce 2004 Rajko vášnivě malovala. Kresbami ozdobila celý svůj statek – dveře a stěny své chalupy, podlahu v domě, vrata, zdi letní kuchyně, na kterých zobrazila mytologická zvířata, květiny a fantastické bytosti. Teď je celé její dílo pohřbeno pod vodou.
Po smrti umělkyně v roce 2004 se z jejího domu stalo autorčino muzeum, o které se staral umělec a zakladatel Nadace Poliny Rajko Vjačeslav Mašnyckyj. Po ruské okupaci Olešek na jaře 2022 byl Mašnyckyj unesen, je stále nezvěstný.
Virtuální prohlídka po muzeu Poliny Rajko: https://www.youtube.com/watch?v=ubSjXgouero.
Zdroj: Suspilne TV, Vogue UA
Foto: Pinchuk Art Centre
3. Instalace Okna pro Ukrajinu získala zlatou medaili na londýnské bienále designu
Bienále designu v Londýně vyhlásilo vítěze. Zlatou medaili získal polský pavilon Okna pro Ukrajinu, jehož kurátory jsou polská aktivistka Zofia Jaworowska a ukrajinský architekt Petro Vladimirov.
Nápad vznikl z aktivismu obou umělců. Od léta 2022 sbírali po Polsku stará okna a posílali je na Ukrajinu, kde jimi zasklívali okna ve válkou postižených domech.
Pro expozici na bienále našli umělci 30 starých oken přímo v Londýně. Součástí výstavy je také několik návodů, jak se okna dají využít při rekonstrukci zničených domů. Jaworowska a Vladimirov se snaží ukazovat, že se dům dá zútulnit i pomocí recyklovaných materiálů.
„Hlavním cílem této výstavy je ukázat, že ani humanitární projekty nemusí postrádat kvalitní design a estetiku. Chceme ukázat, že i rychlé akce, jejichž cílem je někomu pomoci, mohou mít kvalitní architektonickou složku a nemusí být nutně dočasné řešení“, řekl k výstavě Vladimirov v rozhovoru pro Suspilne Kultura.
Zdroj: Suspilne Kultura
Foto: dezeen.com
4. Ukrajinské filmy oslovují stále širší zahraniční publikum
The Guardian zařadil film Pamfir ukrajinského režiséra Dmytra Sucholytkého-Sobčuka mezi nejlepší snímky letošního roku. Seznam ze 37 filmů byl zveřejněn na webu britského listu. Vedle Pamfiru se umístily třeba snímky Stevena Spielberga Pohádkáři či Martina Bourbulona Tři mušketýři: D'Artagnan.
Česká premiéra filmu Pamfir se konala loni v listopadu v rámci každoročního festivalu Týden ukrajinského filmu v Praze.
Pět dalších ukrajinských snímků zamíří do kin během léta. Diváci se tak můžou těšit na historický epos Dovbuš od režiséra Olese Sanina, první ukrajinské gangsterské drama ze života rapových hudebníků Králové rapu či dokument o havárii letadla MH17 Motýli z oceli.
Zdroj: Vogue UA
Foto: https://lighthousecinema.ie
5. V Kyjevě, Dnipru a Lvově se otevřely výstavy současného ukrajinského umění
Ukrajinští umělci pohotově reagují na všechna aktuální témata, která hýbou ukrajinskou společností. Již tento týden vznikla řada posterů a grafik reagujících na zničení vodní přehrady v Chrakovské oblasti. I proto bychom se neměli divit, že o výstavy současného umění v ukrajinských městech není nouze.
Od 8. června do 8. srpna se v Centru současné kultury ve východoukrajinském Dnipru koná výstava Nechť dlouhá. Cesta. Vede. Ke. Schodům v. Nebesích. Výstava představuje práce jedenácti ukrajinských umělců a umělkyň, kteří a které se ve své tvorbě zabývají současnými představami o osudu Ukrajiny. Každé jejich dílo přináší individuální pohled na minulost, přítomnost či budoucnost Ukrajiny, přičemž výsledná barevná mozaika je jakousi nadčasovou esencí národa. V únoru až dubnu 2023 byla expozice vystavena v městské galerii PLATO Ostrava. Projekt je výsledkem institucionální spolupráce PLATO Ostrava a Centra současné kultury v Dnipru.
Nová expozice v Centru současného umění M17 v Kyjevě reflektuje dnes tolik často zmiňovaný pojem „svoboda“. Výstava kombinuje umělecká díla, která poukazují na různé aspekty plnohodnotné ruské invaze a její dopadů na ukrajinskou společnost. Expozice zahrnuje videoart, fotografii, instalaci z fragmentů vojenské techniky, grafiku, obrazy a sochy.
V Chanenkově Muzeu v Kyjevě, jež se stalo jedním z terčů ruského ostřelování hlavního města Ukrajiny na podzim loňského roku, byla zahájena nová výstava. Ve zrekonstruovaných prostorách je vystaven projekt Pavla Makova Fontána vyčerpání, který loni reprezentoval Ukrajinu na mezinárodním bienále v Benátkách. Fontána zde slouží jako metafora vyčerpání zdrojů v environmentální, politické a kulturní rovině a vychází z povahy města Benátek, které se postupně potápí pod vodu a je symbolem globálních klimatických změn.
Je rovněž nutno dodat, že 16 předmětů ze stálých sbírek Chanenkova muzea bude uloženo v Muzeu Louvre v Paříži. Po ruském útoku na tuto instituci nebylo možné zajistit dílům náležitou péči. Záchranu 16 vybraných děl podpořila Mezinárodní aliance pro ochranu kulturního dědictví v konfliktních zónách. Mezi díly, která Louvre ochrání, je mimo jiné pět byzantských ikon. Čtyři z nich pocházejí z 6. a 7. století a pátá z konce 13. nebo počátku 14. století.
V červnu se ve Lvově koná umělecká výstava Ráno byla zima a svítilo ostré slunce. Výstava vychází ze sociologické studie v rámci projektu WARPATH.24.02. vedeného lidskoprávní organizací Fight For Right, která sbírá a podrobně studuje zkušenosti lidí s postižením. Multimediální výstava se zamýšlí nad tématem evakuace z válečných zón z pohledu lidí s fyzickým nebo psychologickým handicapem.
Zdroje: Suspilne TV, Dnipro Center for Contemporary Culture, Vogue UA, Espreso TV
Foto: Dnipro Center for Contemporary Culture
6. Olena Zelenska odhalila pomník dětským obětem války
U příležitosti Mezinárodního dne nevinných dětských obětí války, který se připomíná 4. června, byl v Charkově odhalen pomník ukrajinským dětem, které zemřely v důsledku ozbrojené agrese Ruské federace na Ukrajinu.
Sochu vytvořil sochař Mychajlo Jatčenko. Zobrazuje chlapce a dívku, kteří se po výbuchu vznášejí do nebe.
„Je těžké odhalovat pomníky mrtvým. Obzvlášť když oběťmi jsou děti. Děti přece musí žít. Ruské rakety zabily desítky dětí spících v postelích svých domů. Ruští vojáci zastřelili desítky malých pasažérů v autech s nápisem „Děti“ na skle. Všechny tyto děti musely žít“, řekla při odhalení pomníku první dáma Ukrajiny Olena Zelenská.
Zdroj: Olena Zelenska (Telegram)
Foto: Olena Zelenska
7. Tradice pečení obřadového chleba na Bukovině se dostala na seznam kulturního dědictví Ukrajiny
Lidová tradice pečení tzv. smutečního stromku na Bukovině byla zařazena na seznam nehmotného kulturního dědictví Ukrajiny.
V Černivecké oblasti se již několik století udržuje lidový obřad pečení speciálního smutečního pečiva pro pohřební hostiny. Upečený stromek dosahuje výšky lidského člověka. Během pohřebního průvodu se upečený strom nese vedle rakve. Po pohřebním obřadu se v některých vesnicích pečivo rozděluje mezi všemi přítomnými dětmi. V jiných obcích kněz stromek rozdělí na rovné části, které rozdá lidem, kteří nesli stromek, rakev a víko.
Stromek se má skládat ze čtyř pater, která představují různé úrovně lidského života. Nejvyšší z nich je život nebeský, který symbolizují dva spojené kříže nebo srdce.
V různých obcích se smuteční stromek nazývá také různě: pom, parastas, derečko, kolyvce, prutyčko. Jeho význam je však všude stejný – stromek symbolizuje pozemskou cestu zesnulého a jeho přechod do nebeského království.
Bukovinské centrum pro kulturu a umění zahájilo sběr dat o této tradice před pěti lety. V rámci mnoha etnografických expedic se podařilo vytvořit klasifikaci tohoto rituálu a pořídit rozsáhlý foto a videoarchiv.
Zdroj: Ukrinform
Foto: Černivecký oblastní úřad
