Filmový festival v Cannes neopomíjí Ukrajinu
Během zahájení filmového festivalu v Cannes přednesla držitelka ceny César Catherine Deneuveová verš „Nadiya“ („Naděje“) významné ukrajinské básnířky začátku 20. století Lesji Ukrajinky. Básnířka, která v posledních letech života hodně času trávila v zahraničí, touží ve verších po tom, aby se mohla ještě aspoň jednou vrátit domů na Ukrajinu.
Na filmovém festivalu se také představí dva snímky o rusko-ukrajinské válce a spojené s ní uprchlické krizi. Dokument Odkud kam ((Skąd dokąd/ In the Rearview) polského režiséra Macieka Hamela je kolektivním portrétem ukrajinských válečných uprchlíků, kteří hledají bezpečné útočiště před válkou. Polsko-ukrajinský krátký film Jak to bylo ukrajinské režisérky Anastasie Solonevyč a jejího polského kolegy Damiana Kociura vypráví příběh ukrajinské uprchlice, která se poprvé od vypuknutí války vrací z Berlína domů do Kyjeva.
Zdroj: Suspilne
Foto: Suspilne
Ukrajinská kina se obrátila na mezinárodní distribuční společnosti, aby neprodávaly ruským distributorům práva na promítání filmů na území Ukrajiny
Asociace ukrajinských kin se obrátila na účastníky největšího evropského filmového trhu Marché du Film s výzvou, aby přestaly ruským společnostem prodávat regionální práva na promítání filmů na území Ukrajinu.
Ve výzvě se uvádí, že rozhodnutím Evropského parlamentu a Parlamentního shromáždění NATO bylo Rusko uznáno za stát sponzorující terorismus. Obchodovat s ruskými filmovými společnostmi proto znamená daňově podporovat ruský teroristický stát.
"Z těchto daní nakupuje ruský stát zbraně, kterými ostřeluje ukrajinská města. Je však obzvlášť cynické, když se distribuční práva k promítání amerických, francouzských, britských, německých a dalších filmů prodávají ruským distribučním společnostem, které pak mají výhradní právo k promítání těchto filmů i na území Ukrajiny“, uvádí se v prohlášení.
Asociace ukrajinských kin rovněž dodává, že je připravena spolupracovat s mezinárodními partnery napřímo bez ruských prostředníků.
Zdroj: Asociace ukrajinských kin
Ve čtvrtek 18. května byl na jedné z největších architektonických výstav na světě – benátském bienále Architettura 2023 – slavnostně otevřen ukrajinský pavilon Before the Future
Ukrajina se účastní 18. mezinárodní výstavy architektury pod kurátorským vedením Lesley Lokko s pavilonem v Arsenale (Sale d'Armi) a instalací ve Spazio Esedra v Giardini. Before the Future je název expozice, kterou vytvořila Mariana Oleskiv a kurátorský tým ve složení Iryny Miroshnykovy, Oleksije Petrova a Boryse Filonenka. Ukrajina se bienále Architettura neúčastnila od roku 2014, kdy začala ruská okupace Krymu a Donbasu.
Instalace v pavilonu v Arsenale představuje klaustrofobický neosvětlený prostor, který je symbolem všech opuštěných míst, jež můžou znovu ožít, aby někomu poskytli šanci na nový život a naději do budoucna. Venkovní instalace ve Spazio Esedra v Giardini vychází ze systému zapomenutých opevnění z 10. století v okolí Kyjeva, která byla v prvních dnech ruské invaze revitalizována a výrazně zpomalila postup ruské armády směrem k hlavnímu městu.
Zdroj: La Biennale di Venezia, Kyiv Independent
Foto: Ya Gallery
Charkovský spisovatel Volodymyr Vakulenko získal posmrtně cenu Prix Voltaire, kterou uděluje Mezinárodní nakladatelská asociace (International Publishing Association, IPA) za odvahu ke svobodě vydávat knihy
Volodymyr Vakulenko byl významný ukrajinský spisovatel, novinář, překladatel a básník. Je autorem 13 knižních titulů a držitelem mnoha literárních ocenění. Sestavil a vydal několik literárních antologií a organizoval řadu literárních a uměleckých setkání po celé Ukrajině.
Když v únoru 2022 obsadila ruská armáda Vakulenkovu vesnici Kapytolivka v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, Volodymyr byl i se svým zdravotně postiženým synem unesen. Jeho syn byl později propuštěn. Volodymyr Vakulenko byl delší dobu pohřešován a teprve v listopadu 2022 testy DNA potvrdily jeho smrt.
Zdroj: Espreso
Foto: Viktoriia Amelina
Denys Kryvyj
V rusko-ukrajinské válce zahynul spisovatel Ihor Mysiak a fotograf Denys Kryvyj
Ihor Mysiak byl básník a prozaik. V roce 2022 vyšel jeho debutní román Závod. Narodil se 16. června 1993 ve Lvovské oblasti. Vystudoval historii na pedagogické fakultě v Drohobyči. Od března 2022 sloužil v řadách 34. speciální mechanizované brigády. Účastnil se bojových operací při osvobození Chersonské oblasti.
Ihor Mysiak
Na frontě u Bachmutu zahynul při záchraně svých spolubojovníků přírodovědec a fotograf Denys Kryvyj. Denys Kryvyj byl naturalistickým fotografem, mnohaletým spolupracovníkem National Geographic Ukrajina a vítězem mnoha mezinárodních fotografických soutěží. Jeho díla se nachází v soukromých sbírkách v Evropě, Severní Americe a Asii.
Čest jejich památce!
Zdroj: Nakladatelství Tempora, Institut hromadných sdělovacích prostředků
Foto: Nakladatelství Tempora, Dasha Hryshyna
Ukrajinští spisovatelé se nebudou účastnit společných čtení nebo debat s ruskými spisovateli
Výkonná rada PEN Ukrajina zveřejnila prohlášení, v němž zdůvodňuje, proč se ukrajinští autoři snaží vyhýbat účasti na společných kulturních událostech za účasti Ukrajinců a Rusů.
„Dokud trvá válka, ve které se Rusové nepřestávají projevovat obzvlášť cynicky a brutálně, považujeme za nemorální a neslučitelné s našimi hodnotami domnívat se, že ukrajinští a ruští spisovatelé a jiní kulturní činitelé mohou vystupovat spolu nebo mít společnou platformu pro sebevyjádření. Vytvářelo by to nebezpečnou iluzi možnosti „dialogu“ mezi představiteli Ukrajiny a Ruska, a to ještě před úplnou porážkou ruského režimu, odsouzením válečných zločinců a povolání Ruska k odpovědnosti za všechny zločiny, kterých se dopustilo v Ukrajině“, stojí v prohlášení.
Zdroj: Česká asociace ukrajinistů
Foto: Getty Images
Rusko vyváží umělecké sbírky z okupovaných měst
Ruská okupační správa v jihoukrajinském Berďansku začala vyvážet sbírky místního Uměleckého muzea Isaaka Brodského. Ve sbírkách se nachází přes 4 tisíce obrazů z 19. a 20. století, mimo jiné díla Ivana Ajvazovského a Isaaka Brodského.
Loni na podzim ruská okupační správa vyvezla na území okupovaného Krymu přes 15 000 exponátů z Uměleckého muzea v Chersonu. Další osud většiny uměleckých děl není znám.
Zdroj: Zaxid.net
Foto: Ukr.net
Od 2. do 8. června se v Kyjevě bude konat Mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech Docudays UA
Docudays UA je největší mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech na Ukrajině, který se každoročně koná v Kyjevě. Na festivalu se promítají aktuální dokumentární filmy z celého světa. Organizátoři usilují o šíření povědomí o lidských právech a formování respektu k lidské důstojnosti u diváků.
Ústředním tématem letošního ročníku festivalu je Obraz budoucnosti: "Obraz budoucnosti je to, co si máme představit a začít realizovat už teď. Je to rozhovor o spravedlnosti, o potrestání pachatelů válečných zločinů a dokumentování svědectví obětí těchto zločinů. Je to rozhovor o našich traumatech a vypořádání se s nimi. Je to debata o tom, jak se mají změnit naše města, aby se v nich dobře žilo i těm, kteří mají fyzická a mentální poranění z války“, vysvětluje umělecká ředitelka festivalu Darja Averčenková.
Pro letošní festival organizátoři zvolili velmi minimalistický design, jehož základem je čistý bílý list papíru. "Nechceme nikomu bránit v tom, aby si nakreslil svůj vlastní obraz budoucnosti, svůj vlastní sen," dodává Docudays UA.
V mezinárodní porotě letošního festivalu zasedne i představitelka z České republiky. Dagmar Ostřanská působila jako ředitelka Českého centra v Kyjevě v letech 2011-2014, později vedla České centrum v Sofii.
Zdroj: Suspilne
Foto: Stas Kartashov / Docu Days
