Politici společně s veřejností uctili v neděli 14. května 2023 v Letech u Písku památku obětí protektorátního tzv. cikánského tábora v Letech u Písku. Za Vládu České republiky se piety zúčastnil ministr kultury Martin Baxa.
Pro komunitu původních českých Romů a Sintů je tento akt významnou událostí a příležitostí uctít svoje předky, oběti nacismu, a zároveň připomenout většinové společnosti, že zde žijí Romové a že patří do historie českého národa. Pietní akt má svoji tradici a své místo v kalendářích velvyslanců zastupitelstev států v ČR, významných osobností politiky a kultury, pozůstalých po obětech, církevních představitelů, představitelů židovských organizací, zástupců organizací a spolků, médií a dalších.
Po zahájení pietního aktu a kladení věnců následovala bohoslužba, kterou sloužil Tomáš Butta, VIII. patriarcha Církve československé husitské za asistence zástupce Českobratrské církve evangelické. V následující proslovech řečníci varovali před jakoukoli formou extremismu, který vede k rasistickému vnímání jednotlivých skupin obyvatelstva a podněcuje nenávist.
V rámci pietních proslovů vystoupil prezident České republiky Petr Pavel, předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil, předsedkyně Poslanecké sněmovny České republiky Markéta Pekarová Adamová, ministr kultury Martin Baxa, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková, velvyslanec Norského království Victor Conrad Victor Conrad Ronnenberg , velvyslanec Spolkové republiky Německo Andres Künne. Dále vystoupil Zdeněk Serinek, vnuk partyzána a dříve vězně letského tábora Josefa Serinka a Miroslav Brož jako aktivista ze sdružení Konexe.
Ministr kultury Martin Baxa na úvod svého vystoupení poděkoval jménem Vlády České republiky všem přítomným za účast a zdůraznil nutnost budovat historickou tradici a připomínat si události, které zapříčinily největší tragédii v moderních dějinách Evropy. Připomněl, že tragédie romského holocaustu je jednou z dosud ne zcela zpracovaných kapitol naší nedávné historie a zaslouží si naši maximální pozornost a ocenil, že se v Letech po dlouhé době váhání a dohadů konečně vznikne důstojný památník.
„Romské dějiny jsou od středověku dějinami marginalizace, segregace a pronásledování. Nebyla k nim příliš vlídná ani první republika. Politická reprezentace tzv. druhé republiky jim naplánovala internaci v tzv. „pracovních táborech“ a během nacistické okupace se české protektorátní úřady podílely na fungování Letů u Písku a Hodonína u Kunštátu. I komunistický režim vnímal Romy jako lidi druhé kategorie a o jejich historii včetně genocidy a táborů se nemluvilo. Po listopadovém převratu na řadu Romů dopadly důsledky ekonomické transformace a v části veřejnosti přetrvával otevřeně rasistický postoj, který se projevil i sérií rasově motivovaných trestných činů. V devadesátých letech také začala dnes těžko uvěřitelná debata o tom, zda se má, či nemá v Letech u Písku vybudovat místo paměti zahrnující zbourání letského prasečáku. Zasahovali do ní novináři, historici, široká veřejnost a také politici, nad některými argumenty dnes zůstává rozum stát. Tahle dlouhá cesta trvala více než dvacet let. Jsem nesmírně rád, že díky snaze řady lidí, aktivistů, novinářů, lidí z Muzea romské kultury, historiků a archeologů zde dnes stojíme s jistotou, že část té dlouhé cesty skončila, že zanedlouho bude stát důstojný památník připomínající tragický osud českých Romů a Sintů. Věřím, že se stane nejen místem vzpomínání a vzdělávání, ale i mementem varujícím před rasismem a nenávistí. Že nám bude připomínat, jak snadné je v nelehkých časech propadnout zášti. Současnost nelze s dobou nacistické okupace srovnávat, ale ani teď nežijeme v lehké době, i dnes jsme bohužel každodenními svědky nacionalisticky motivovaných útoků, i v dnešní krizi řada lidí propadá svodu hledání obětních beránků. Mysleme na oběti minulé i současné, připomínejme si vlastní chyby a selhání. Pořád jdeme dlouhou cestou, my všichni. Je důležité, abychom na ní neztratili lidskost,“ řekl ministr Baxa ve svém projevu.
Pietní akt se koná u příležitosti 80. výročí velkého květnového transportu více než 400 mužů, žen a dětí, kteří byli v tzv. cikánském táboře uvězněni, a kterým směřovali na téměř jistou smrt do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau. Tento transport byl organizován protektorátní policií na základě nařízení Heinricha Himmlera a do Auschwitz II-Birkenau přijel 7. 5. 1943.
Pietní akt proběhl v areálu Kulturní památky Lety v blízkosti nouzového pohřebiště obětí. Pietu uspořádalo Muzeum romské kultury společně s Výborem pro odškodnění romského holocaustu v ČR (VPORH), akce se konala pod záštitou ministra kultury Martina Baxy.
