Dobrý den,
prosím o informaci nebo zprostředkování vyjádření k církevním restitucím.
Konkrétně k tomu, co by přijetí nebo nepřijetí církevních restitucí udělalo v případě náboženských společností a církví, které nyní čekají na uplynutí doby nutné pro registraci v ČR.
Je pravda, že pokud budou schváleny církevní restituce, v budoucnu zaregistrované společnosti a církve už nebudou od státu dostávat žádné prostředky na platy duchovních? Nebo je budou dostávat rovněž po přechodnou dobu 17 let? A dostávají je vůbec nyní?
Pokud budou schváleny restituce, budou nové církve od státu vůbec dostávat nějaké prostředky? A bude to na dobu 17 let nebo jinou?
Kolik nyní stát vynaloží ročně na platy duchovních a o kolik peněz se tato částka navyšuje každý rok kvůli případným nově registrovaným církevním společnostem? Pokud by restituce u nových církví vyplácení peněz na platy stoply, jakou částku by tím stát uspořil či mohl využít jinak?
Pokud by církevní restituce neprošly, mohly by nové společnosti a církve vstoupit do jednání o návratu majetku, nebo okruh 17 církví je uzavřen a jednání by znovu probíhalo na této platformě?
Kolik církví nyní čeká na uplynutí nutné lhůty pro registraci? Které konkrétně na registraci čekají a kdy jim lhůta uplyne? A kolik činí lhůta, která musí uběhnout, aby byla církev formálně uznána? Hovoří se, tuším, o dvou letech.
Prostředky podle zákona o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem jsou nyní přidělovány 17 církvím a náboženským společnostem, kterým bylo přiznáno zvláštní právo na financování ze státního rozpočtu. Dalším 16 registrovaným církvím a náboženským společnostem takové právo přiznáno nebylo, a nejsou proto ze státního rozpočtu financovány.
Tzv. přechodné období 17 let v zákoně o majetkovém vyrovnání se týká pouze stávajících státem financovaných 17 církví a náboženských společností. Jiných registrovaných církví a náboženských společností ani církví, které budou registrovány později, se přechodné období týkat nebude.
Pokud bude schválen zákon o majetkovém vyrovnání, nebudou moci nové církve dostávat příspěvky od státu,protože zvláštní právo na financování ze státního rozpočtu bude zrušeno.
Stát vydává na církve a náboženské společnosti podle zákona o hospodářském zabezpečení církví ročně asi 1,4 mld. Kč. Tato částka je do roku 2014 zafixována tzv. Deklarací shody, kterou uzavřel ministr kultury se zástupci všech 17 církví a náboženských společností. Pokud nebude schválen zákon o majetkovém vyrovnání, přestane v roce 2015 Deklarace shody platit. Stávající církve a náboženské společnosti tak budou moci požadovat vyšší prostředky ze státního rozpočtu. Rovněž nebude zrušeno zvláštní právo na financování ze státního rozpočtu, do roku 2015 tak může o přiznání tohoto zvláštního práva požádat až 9 dalších církví a náboženských společností. Náklady na církve tak v roce 2015 mohou činit 1,6 mld. Kč a v roce 2030 to může být až 2,6 mld. Kč.
Pokud nebude schválen vládní návrh, musely by být další církve a náboženské společnosti, kterým by zatím bylo přiznáno zvláštní právo na financování ze státního rozpočtu, zapojeny do případných dalších jednání.
Zvláštní právo na financování ze státního rozpočtu může získat ta registrovaná církev, která splní podmínky stanovené v § 11 zákona o církvích a náboženských společnostech, jedná se zejména o 2 podmínky.
a)církev musí být registrovaná nejméně 10 let,
b)církev předloží podpisy osob, které se k ní hlásí v počtu, který dosahuje nejméně 1 promile obyvatel České republiky podle posledního sčítání lidu.
Do roku 2015 mohou tyto podmínky splnit: Církev Křesťanská společenství, Česká hinduistická náboženská společnost, Hnutí Hare Kršna, Křesťanské sbory, Obec křesťanů v České republice, Novoapoštolská církev, Ústředí muslimských obcí, Náboženská společnost Svědků Jehovových, Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice.
