Na této stránce pro vás přinášíme nejčastěji kladené otázky a odpovědi v rámci veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na rok 2012 k programu NAKI II.


Předmět dotazu: Příjemci – řešitelé
Dotaz: 1) Jako tzv. odpovědný řešitel (G10 = GP) má být za každého příjemce uvedena pouze jedna osoba? Anebo může tuto roli vykonávat zároveň více osob? 2) Dle vašich instrukcí do kap. III přihlášky máme „povinně vyplnit i údaje o dalších osobách, které se v rámci svého pracovněprávního vztahu s příjemcem-koordinátorem / příjemcem podílejí na řešení projektu a nejsou mu přitom odpovědné za řešení projektu“ – míní se tím a) osoby, které jsou v pracovněprávním vztahu s příjemcem v době podání přihlášky projektu? anebo b) osoby, které se takovými stanou až během řešení projektu? 
Odpověď: Ad 1) Ano, jako fyzická osoba odpovědná příjemci za řešení projektu (G10=GP) může být uvedena pouze jediná osoba. Tato skutečnost je uvedena v Popisu dat CEP11 na str. 11 : „Pouze jedna z uvedených osob za daného příjemce může být označena jako řešitel, ostatní případně uvedené osoby musí být označeny jako ostatní řešitelé.“ Ad 2) Osoby, které jsou v pracovněprávním vztahu s příjemcem v době podání přihlášky projektu a osoby, které budou k řešení projektu přijaty v prvním roce řešení projektu (zde by měly být jmenovitě známy). Další pracovní pozice, které budou vytvořeny v 2. a dalších letech řešení projektu budou v projektu uvedeny v komentáři k příslušným nákladovým položkám v rámci osobních nákladů (dle pokynu příslušného komentáře ) a do projektu (v případě rozhodnutí poskytovatele o podpoře projektu) konkrétní osoby jmenovitě včleněny na základě dodatku smlouvy, resp. změny té části přihlášky, kterých se v aktuálním čase doplnění konkrétních informací o fyzické osobě bude týkat. Na základě dodatků smlouvy bude provedena v aktuálním čase změna dat CEP. 
 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace; Prokázání způsobilosti
Dotaz: Stačí potvrzení o výzkumné organizaci obdržené z MŠMT dodat v jednom exempláři nebo v případě více projektů musí být doloženo u každého projektu?
Odpověď: Pokud uchazeč předkládá více návrhů projektu, potvrzení přiloží k jednomu z nich a u ostatních projektů je možné analogicky postupu pro předkládání dokladů dle §18 odst. 2 písm. b) - f) zákona č. 2002 Sb., a dokladu, že uchazeč je výzkumnou organizací (příloha 4b), odkázat na přiložení tohoto potvrzení MŠMT obdobně, jak uvedeno na str. 7 zadávací dokumentace, text v rámečku, tedy tento text rozšířit o informaci, že potvrzení MŠMT o předložení dokladů ….…(příslušného uchazeče) pro posouzení splnění kriterií pro výzkumnou organizaci pro fázi 1 je přiloženo u přihlášky projektu s názvem: „ …..“. Logicky by všechny doklady potvrzující způsobilosti uchazeče:  podle §18 odst. 2 písm. b) - f) zákona č. 2002 Sb. (doklad o oprávnění k činnosti, pokud není v zadávací dokumentaci z této povinnosti uchazeč vyloučen - viz str. 5 ZD a čestné prohlášení - příloha 4a) ZD),  že je výzkumnou organizací (čestné prohlášení- příloha 4b) ZD),  potvrzení MŠMT, že za uchazeče podklady pro posouzení plnění kriterií fáze 1 RVVI předalo, měly být společně u jedné přihlášky, na tuto se pak u všech dalších projektů odkázat. 
 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace str.18 bod 1 Osobní náklady
Dotaz: 1) Musí se v případě požadavku na uvedení jmenovitého seznamu zaměstnanců uvádět i jmenovitý seznam technického personálu nebo stačí uvést pozici (např. technik, laborant apod.)? Nejsou to klíčové pozice řešitelského týmu a nemusí být známo k okamžiku podání projektu, který zaměstnanec konkrétně bude vykonávat tuto práci (např. který laborant). 2) Lze do řešitelského týmu zahrnout - ekonoma projektu a - administrativního pracovníka, který se bude zabývat záležitostmi souvisejícími výhradně s projektem? 
Odpověď: Ad 1) Jsou-li tyto osoby členy řešitelského týmu, pak se uvádějí v části III. přihlášky, polích G10 a násl. a popisuje se jejich role v týmu v časti IV. přihlášky. V takovém případě by neměl být problém s uvedením osob v komentáři rozpočtu jmenovitě. Poskytovatel má obecně za to, že členy řešitelského týmu jsou osoby, které přímo výzkumné činnosti provádějí a budou autory/spoluautory předpokládaných výsledků projektu. Pokud technický personál, laboranti nejsou členy řešitelského týmu dle vymezení v předchozí větě, lze požadované způsobilé náklady spojené s jejich odměnou uvést v doplňkových nákladech projektu či v osobních nákladech projektu a tyto náklady okomentovat (pro koho jsou jmenovitě určeny; pokud toto nelze konkrétně stanovit, pak minimálně vymezit roli na řešení projektu, pracovní úvazek nebo uvést, že se jedná o zvýšení pohyblivé části platu jakou formou a o jaký objem prostředků se ročně jedná). Ad 2) Ekonom projektu, administrativní pracovníci apod. nemusí být členy řešitelského týmu (obvykle nebývají- viz vymezení řešitelského týmu v předchozím bodě). 
 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace str.22 bod 5 Doplňkové(režijní) náklady
Dotaz: 1. Jakým způsobem musí být dokladována skladba doplňkových (režijních) nákladů a její výše? V rámci organizace používáme vykazování metodou kalkulace úplných nákladů (FC) ve vazbě na přímé osobní náklady. 2. V případě úspěchu návrhu projektu a poskytnutí prostředků na jeho řešení jakým způsobem se bude dokládat čerpání doplňkových (režijních) nákladů? 
Odpověď: Ad 1) Poskytovatel v rámci zadávací dokumentace vyžaduje k doplňkovým nákladům jako povinnou součást komentáře specifikaci druhů těchto nákladů/výdajů s uvedením požadované výše. V případě, že tato povinná součást komentáře uvedena nebude a uchazeč bude doplňkové náklady vypočítávat jako prostý výpočet 5% z požadovaných ročních nákladů projektu bez řádného zdůvodnění, nebudou tyto nezdůvodněné náklady ze strany poskytovatele uznány. Pokud máte vnitropodnikovou směrnici stanovující výši nákladů metodou full cost, předpokládá se, že je stanoven i druh nákladů, které se do doplňkových nákladů dle této směrnice započítávají. Tedy v komentáři uvedete, které náklady jsou do doplňkových zahrnuty a uplatníte v rámci způsobilých požadovaných nákladů maximálně do výše 5% celkových nákladů projektu. Pokud uvedete vyšší než 5% doplňkový náklad musíte zvýšení nad poskytovatelem stanovenou 5% hranici zdůvodnit. Skutečná výše uznaných doplňkových nákladů je již předmětem hodnocení. Ad 2) Účetní prokazatelností všech nákladů souvisejících s řešením projektu podle účetní osnovy do maximální výše, kterou stanoví poskytovatel. 
 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace str.18 bod 1 Osobní náklady
Dotaz: Na kterém řádku musíme uvést tzv. řešitelskou odměnu vyplácenou řešiteli, který řídí práce na projektu – na řádku 1, resp. 2 nebo na řádku 3 jako pohyblivou složku mzdy? Pro úplnost uvádím, že se nejedná o nárokovou položku, výplata odměny probíhá v souladu s interní směrnicí jednorázově koncem roku a její přiznání se odvíjí od výsledků řešení projektu v daném kalendářním roce.
Odpověď: Jedná-li se o jednorázovou odměnu za splnění mimořádného úkolu či dosažení výsledků, který se vyplácí jako nenároková část platu, pak tyto náklady uvedete v rozpočtu v tabulce Osobní náklady nebo výdaje příslušného roku řešení, v řádku 3: zvýšení pohyblivé částky mzdy nebo platu zaměstnanců, kteří se na řešení projektu podílejí. Tyto náklady řádně okomentujete. 
 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace; Prokázání způsobilosti Výsledkem projednání uchazeče jako výzkumné organizace dle Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) schváleného (na 261. zasedání RVVI dne 28. ledna 2011) 
Dotaz: Musí tento výsledek projednání (nebo žádost o něj) dokládat veřejná vysoká škola – v tomto případě Mendelova univerzita v Brně, jež se již účastnila dřívějších veřejných soutěží v programu NAKI?
Odpověď: Ano, dřívější statut výzkumné organizace nemůže tento postup nahradit, posouzení RVVI dle Postupu při posuzování výzkumných organizací pro fázi 1 se v roce 2011 týká všech subjektů, které o posouzení RVVI požádali. Dle aktuálně získané informace z MŠMT je poskytovateli známo, že podklady pro naplnění kriterií pro fázi 1 Mendelova univerzita v Brně RVVI postoupila a nemusí mít k dispozici písemnou žádost, kterou požaduje zadávací dokumentace. MŠMT- odbor programů výzkumu a vývoje (paní Mgr. Jana Nejedlá ) v reakci na požadavek MK v rámci veřejné soutěže vydává pro vysoké školy potvrzení, a to na základě jejich žádosti. Tuto žádost musí VŠ napsat a nechat podepsat statutárním orgánem a odeslat formou datové schránky, poté bude potvrzení ze strany MŠMT vydáno. Toto potvrzení z MŠMT přiložte (namísto kopie žádosti MŠMT adresované RVVI o posouzení Mendelovi univerzity v Brně ) k přihlášce projektu. 
 

Předmět dotazu: Podmínky veřejné soutěže – způsobilost uchazeče
Dotaz: Pro náš připravovaný projekt bychom chtěli jako uchazeče v konsorciu uchazečů výzkumnou organizaci VRVis z Rakouska (http://www.vrvis.at/about-en/facts-and-figures). Jakým způsobem prokázat a v kterých všech bodech způsobilost tohoto uchazeče jako účastníka projektu? Jde nám především o část prověření uchazeče platným postupem RVVI při posuzování výzkumných organizací. Děkuji za odpověď. 
Odpověď: S ohledem na ustanovení § 18 odst. 10 zákona č. 130/2002 Sb. se veřejné soutěže může účastnit i právnická osoba, která je výzkumnou organizací se sídlem v členském státě EU nebo jiném státě tvořícím EHP nebo Švýcarskou konfederaci. Tato instituce musí pro společný projekt předložit všechny obdobné dokumenty požadované pro uchazeče z ČR, tedy doklady způsobilosti uchazeče uvedené v zadávací dokumentaci na str. 4 – 7. Dle konzultace s RVVI budou požadované doklady pro naplnění kriterií pro fázi 1 předloženy RVVI cestou MK i pro uchazeče, jehož sídlo je v Rakousku. Veškeré dokumenty dokladující způsobilost uchazeče, a to včetně adekvátních dokladů pro naplnění kriterií 1-5 fáze 1 a přihláška společného projektu obsahující údaje ve vazbě na tento zahraniční subjekt budou předloženy v českém jazyce, poskytovatel nemá kapacity na případné překlady dokumentů týkajících se rakouské výzkumné organizace. 
 

Předmět dotazu: Konsorcium - Smlouva mezi účastníky projektu
Dotaz: Dobrý den, jedná-li se o návrh projektu typu konsorcium, je nutné do návrhu přikládat smlouvu o úpravě vzájemných vztahů mezi účastníky projektu? Pochopila jsem, že ne, ale pro jistotu.
Odpověď: Smlouvu o spolupráci (smluvní úpravu vzájemných vztahů mezi více účastníky téhož projektu) není nutné předkládat s návrhem projektu - viz ustanovení bodu 2 str. 22 ZD, bude předložena na základě rozhodnutí MK o podpoře projektu před uzavřením smlouvy o poskytnutí podpory mezi poskytovatelem a členy konsorcia . 
 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda fyzická osoba, která v jedné projektové přihlášce figuruje v roli „řešitel příjemce – koordinátora“ může být v jiné projektové přihlášce uvedena v roli „ostatní řešitel příjemce - koordinátora“. 
Odpověď: Není to v podmínkách VS 2012 vyloučeno, je však nutné vzít v úvahu pracovní úvazky vymezené této fyzické osobě na jednotlivých projektech a skutečnost, že oba projekty mohou být přijaty k podpoře. Pak bude důležité, jakými pracovními úvazky se tato osoba na projektech podílí, na základě pracovní smlouvy se zaměstnavatelem je možný pracovní úvazek 1,0 na základě dohody o pracovní činnosti do 0,5 pracovního úvazku, přičemž dohoda o pracovní činnosti nemůže být uzavřena na stejný druh práce jako je vykonávaná činnost na základě pracovní smlouvy. Pokud jsou uvažované pracovní úvazky v souhrnu všech projektů vyšší než 1,5 je to již v praxi nereálné a může být chápáno jako kalkulace. Poskytovatel upozorňuje, že v případě přijetí projektu k podpoře považuje sestavení řešitelského týmu za reálné a platné, případné změny v řešitelském týmu v průběhu řešení musí být řádně zdůvodněné (např. rozvázání pracovního poměru s příjemcem, odchod na rodičovskou dovolenou, dlouhodobý zahraniční studijní pobyt apod.). ¨Požadované změny odůvodněné převodem člena řešitelského týmu na jiné projekty či výzkumné aktivity nemusí být poskytovatelem jako důvod uznán. Tedy doporučuje se sestavit tým reálně s tím, že bude po dobu řešení projektu stabilní vyjma změn, které nebylo možné v době podání projektu předpokládat (viz předchozí závorka). 
 

Předmět dotazu: Náklady projektu - osobní náklady - dohody o provedení práce
Dotaz: Do budoucna se počítá s tím, že i dohody o provedení práce se budou zdaňovat, můžeme tuto skutečnost zohlednit v návrhu rozpočtu, ačkoliv změna ještě není schválena? Pokud by v průběhu řešení projektu k takovému opatření došlo, chyběla by v rozpočtu poměrně značná částka.
Odpověď: Tuto skutečnost v době podání v návrhu projektu zohlednit nelze a to vzhledem k tomu, že nelze předjímat v jaké podobě a eventuálně výši, a zda vůbec bude tato změna schválena. Vždy se musí vycházet z právních předpisů platných v době podání přihlášky projektu.
 

Předmět dotazu: Autorský honorář
Dotaz: Může si řešitel navrhnout autorský honorář na základě dohody o provedení práce na výstupy z projektu. Řádek 13 se liší v čem od řádku 8? 
Odpověď: Jeli zaměstnancem je z hlediska autorského honoráře podstatné, zda tuto činnost má v náplni činnosti Pokud ano- nelze vyplácet autorský honorář ( pak jde čistě o mzdový náklad ( např. odměna) Pokud ne – lze autorský honorář vyplatit na základě smlouvy o dílo = služba (tzv. licenční smlouva) – nebo dohoda o provedení práce (OON) Řádek 13 je pouze informativní pro poskytovatele – nenačítá se. 
 

Předmět dotazu: Osobní náklady
Dotaz: Lze nárokovat pouze odměnu (zaměstnanec má již úvazek na VŠE) nebo je nutný úvazek na projektu a na tento úvazek lze navýšit odměnu ?
Odpověď: Není vyloučen postup, že pro člena řešitelského týmu bude nárokována pouze část pohyblivé částky mzdy, aniž jsou uvedeny náklady na tutéž osobu v podle písm. 1a) nebo 1b), tzn. členovi řešitelského týmu se nevymezuje pracovní úvazek na řešení projektu, ale v takovém případě musí tento člen řešitelského týmu vykázat uchazeči jako svému zaměstnavateli (např. pracovní deník), že činnosti spojené s řešením projektu prokazatelně vykonává nad rámec běžné pracovní doby (úvazek u zaměstnavatele je vymezený pro jiné činnosti než ty na projetu). To bývá v praxi velmi složité. Navíc se nevymezením pracovního úvazku snižuje kredibilita řešitelského týmu jako takového. Vhodné je tento postup využít u činností, které jsou pro řešení projektu nezbytné, ale nejsou zajišťovány osobami (zaměstnanci uchazeče), které jsou členy řešitelského týmu (např.činnost ekonoma projektu). Člen řešitelského týmu (osoba, která výzkumné činnosti přímo provádí a bude autorem /spoluautorem výsledků projektu) by měl mít vymezen pracovní úvazek, kterým se na řešení projektu bude podílet. 
 

Předmět dotazu: doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje
Dotaz: Specifikace jednotlivých druhů nákladů – stačí odůvodnit slovně náklady na energii, pronájem místností…nebo je třeba doložit nějaký vzorec – výpočet? Víc jak 5% - v odůvodněných případech mohou být vyšší náklady na režii – jaké jsou odůvodněné případy a do jaké výše lze režii nárokovat? 
Odpověď: Poskytovatel v rámci zadávací dokumentace vyžaduje k doplňkovým nákladům jako povinnou součást komentáře specifikaci druhů těchto nákladů/výdajů s uvedením požadované výše. V případě, že tato povinná součást komentáře uvedena nebude a uchazeč bude doplňkové náklady vypočítávat jako prostý výpočet 5% z požadovaných ročních nákladů projektu bez řádného zdůvodnění, nebudou tyto nezdůvodněné náklady ze strany poskytovatele uznány. Výše nákladu lze vypočítat např. dle používaných m2 , počtu pracovníků apod. Pokud máte vnitropodnikovou směrnici stanovující výši nákladů metodou full cost, předpokládá se, že je stanoven i druh nákladů, které se do doplňkových nákladů dle této směrnice započítávají. Tedy v komentáři uvedete, které náklady jsou do doplňkových zahrnuty a uplatníte v rámci způsobilých požadovaných nákladů maximálně do výše 5% celkových nákladů projektu. Pokud uvedete vyšší než 5% doplňkový náklad musíte zvýšení nad poskytovatelem stanovenou 5% hranici zdůvodnit. Skutečná výše uznaných doplňkových nákladů je již předmětem individuálního hodnocení. 
 

Předmět dotazu: Náklady a výdaje
Dotaz: Je uznatelným nákladem projektu restaurování předmětu za a) za účelem pořádání výstavy a za b) k ověření technologie památkové ochrany?
Odpověď: Ad a) ano, bude posuzováno případ od případu (bude např. záležet o jaký předmět se jedná, kdo je jeho vlastníkem – otázka vlastnictví výsledku- apod.) Ad b) ano, pokud výsledkem bude např. památkový postup a restaurování bude jeho ověřením, či certifikovaná metodika. 
 

Předmět dotazu: Projek tematicky spadající do několika tematických priorit
Dotaz: Proč na straně 2 přihlášky je vyžadován podpis řešitele jen v případě dalších účastníků a nikoliv v případě hlavního uchazeče (tam je pouze podpis statutárního orgánu)? Není to chyba nebo opomenutí? Můžeme řádek s podpisem řešitele uchazeče do formuláře přihlášky přidat?
Odpověď: Podpis řešitele příjemce je na str. 4 pod členem statutárního orgánu uchazeče – příjemce, řádek není třeba přidávat.. 
 

Předmět dotazu: zadávací dokumentace
Dotaz: : Může být uchazečem ( příjemcem nebo spolupříjemcem) v NAKI nezisková organizace zřizovaná Krajským úřadem?
Odpověď: Způsobilým uchazečem Program NAKI je výlučně výzkumná organizace, pokud nezisková organizace splňuje tuto podmínku (blíže str. 5 a násl. Zadávací dokumentace) potom ano. 
 

Předmět dotazu: Zplnění způsobilosti uchazeče, Návrh projektu 
Dotaz: 1. Ráda bych se zeptala, zda se 10 nejvyznamějších výsledků hlavního řešitele musí uvést i v přiloze, kde budou doklady o dosažení nejvyššího titulu, nebo je tento požadavek splněn vyplněním části IV. Základní informace o řešiteli a řešitelském týmu. 2. Dále bych se chtěla zeptat, zda se čestná prohlášení a fotokopie dokladů o dosaženém vzdělání také příkladají v elektronické podobě. Děkuji. 
Odpověď: K ad. 1) ano, tento požadavek je splněn vyplněním části IV. Základní informace o řešiteli a řešitelském týmu. K ad 2) Ne pouze v listinné podobě. 
 

Předmět dotazu: Osobní náklady nebo výdaje
Dotaz: Zaměstnanec má uzavřenu pracovní smlouvu na dobu neurčitou na 0,8 pracovního úvazku. V rámci NAKI bude vykonávat práce též na 0,5 úvazku. Celkem by tedy pracoval na 130% úvazek. Jak postupovat? Má být pro něho v rámci projektu vytvořena pracovní pozice na 0,5 úvazku? V případě, že u zaměstnance se počítá s jednorázovou odměnou, kam tuto položku v příloze Rozpočet uvést? 
Odpověď: Pracovní úvazek v rámci pracovní smlouvy může být pouze do 1 úvazku, tzn. jsou dvě možnosti – uzavření nové pracovní smlouvy do úvazku 1 a dohody o činnosti na 0.3 úvazku, nebo ponechání úvazku 0,8 a uzavření dohody o činnosti na 0,5 úvazku. V obou případech však platí, že se musí jednat o odlišnou činnost, stejná činnost v rámci pracovní smlouvy a dohody o činnosti možná není. Jednorázovou odměnu uvedete v řádku 3 - osobní náklady nebo výdaje 
 

Předmět dotazu: Způsobilé náklady - rozpočet
Dotaz: 1) ve které položce rozpočtu lze nárokovat náklady na pořízení drobného dlouhodobého nehmotného majetku do 60 tis. (v zadávací dokumentaci je řešeno pouze pořízení nehmotného majetku nad hranici 60 tis.) 2) prosím o vysvětlení bodu 1.c) osobní náklady. Co je myšleno formulací tohoto bodu – je vázán na splnění podmínky uvedené v bodě a) a b), tzn. jde o nárokování si pohyblivé složky mzdy pro členy týmu, kteří na základě bodu a) a b) mají z projektu hrazenu tarifní mzdu ve vazbě k výši úvazku nebo je možné pro členy týmu nárokovat pouze pohyblivou složku mzdy (navýšené osobní ohodnocení či odměnu ve vazbě na řešení projektu tak jak to bylo dříve možné např. u GAČR?). 
Odpověď: Ad 1) V otázce je ne zcela srozumitelný výraz „drobný dlouhodobý nehmotný majetek“. Pokud se jedná o pořízení programového vybavení či technické zhodnocení počítačových programů v pořizovací ceně do 60 tis. Kč či pořízení jiného nehmotného majetku mimo majetek dlouhodobý, který převyšuje v jednotlivém výdaji 60 tis. Kč, pak tyto náklady budou uplatněny v provozních nákladech v řádku materiál, zásoby a drobný hmotný majetek a položky budou komentovány. Ad 2) Není vyloučen postup, že pro člena řešitelského týmu bude nárokována pouze část pohyblivé částky mzdy, aniž jsou uvedeny náklady na tutéž osobu v podle písm. 1a) nebo 1b), tzn. členovi řešitelského týmu se nevymezuje pracovní úvazek na řešení projektu, ale v takovém případě musí tento člen řešitelského týmu vykázat uchazeči jako svému zaměstnavateli (např. pracovní deník), že činnosti spojené s řešením projektu prokazatelně vykonává nad rámec běžné pracovní doby (úvazek u zaměstnavatele je vymezený pro jiné činnosti než ty na projetu). To bývá v praxi velmi složité. Navíc se nevymezením pracovního úvazku snižuje kredibilita řešitelského týmu jako takového. Vhodné je tento postup využít u činností, které jsou pro řešení projektu nezbytné, ale nejsou zajišťovány osobami (zaměstnanci uchazeče), které jsou členy řešitelského týmu (např.činnost ekonoma projektu). Člen řešitelského týmu (osoba, která výzkumné činnosti přímo provádí a bude autorem /spoluautorem výsledků projektu) by měl mít vymezen pracovní úvazek, kterým se na řešení projektu bude podílet. 
 

Předmět dotazu: Rozpočet: Osobní náklady
Dotaz: V projektu bychom chtěli vytvořit pracovní pozici administrativního pracovníka pro ekonomické záležitosti projektu. Je nutno, aby tento pracovník byl jmenovitě uveden v řešitelském týmu? Má mít též přiložen životopis? projektu bychom chtěli vytvořit pracovní pozici administrativního pracovníka pro ekonomické záležitosti projektu. Je nutno, aby tento pracovník byl jmenovitě uveden v řešitelském týmu? Má mít též přiložen životopis?
Odpověď: Není, ekonom projektu nemusí být členem řešitelského týmu (obvykle nebývá), není tedy nutné jej uvádět části III. přihlášky, polích G10 a násl. a popisovat jeho roli v týmu v časti IV. přihlášky. Poskytovatel má obecně za to, že členy řešitelského týmu jsou osoby, které přímo výzkumné činnosti provádějí,budou autory/spoluautory předpokládaných výsledků projektu. Požadované způsobilé náklady spojené s odměnou ekonoma projektu je možné uvést v doplňkových nákladech projektu či v osobních nákladech projektu a tyto náklady okomentovat ( pro koho jsou určeny, jaká je jeho role na řešení projektu, o jaký objem prostředků se ročně jedná). 
 

Předmět dotazu: Forma přihlášky
Dotaz: Zadávací dokumentace nedefinuje, zda má být přihláška svázaná, případně pečetěná, nebo zda má být ve formě volných listů. Prosím o doplnění informací.
Odpověď: Požadovaná informace není uvedena v zadávací dokumentaci, ale přímo v přihlášce projektu na 5. – 6. straně (jedná se o umístění v nevyplněné přihlášce projektu v závislosti na typu přihlášky). Text této informace zní: „Vyplněná přihláška bude poskytovateli předložena bez jakékoliv formy pevné vazby jednotlivých listů přihlášky (je možné jednotlivé, po vyplnění přihlášky očíslované listy spojit pouze listovými/aktovými sponami, případně vložit do pevných kartónových desek tak, aby jednotlivé listy nebyly perforovány a pevně spojeny např. kroužkovou vazbou a bylo možné v případě rozhodnutí poskytovatele o výběru projektu tuto přihlášku včetně rozpočtu projektu vložit jako nedílnou součást (přílohu) smlouvy/rozhodnutí o poskytnutí účelové podpory).“ 
 

Předmět dotazu: Přihláška – formalní veci
Dotaz: V minule prihlasce se musela zvlast cislovat kapitola IV a V (IV/1…. V/1..). V tomto roce to není a nebo to vypadlo? Je chyba, když to bude ocislovane jako v minulem roce? Je tam vice těchto formálních odlosnosti?
Odpověď: Postupujte dle pokynů platných pro vyplnění přihlášky na rok 2012 ( srovnávat s loňskou přihláškou je zbytečné), tedy: „Vyplněná přihláška bude poskytovateli předložena bez jakékoliv formy pevné vazby jednotlivých listů přihlášky (je možné jednotlivé, po vyplnění přihlášky očíslované listy spojit pouze listovými/aktovými sponami, případně vložit do pevných kartónových desek tak, aby jednotlivé listy nebyly perforovány a pevně spojeny např. kroužkovou vazbou..“ Z uvedeného vyplývá, že jednotlivé listy/stránky budou číslovány bez vazby na kapitoly prostou řadou čísel 1-x. 
 

Předmět dotazu: zadávací dokumentace, Vymezení položek způsobilých nákladů a uznané náklady, str. 20)
Dotaz: Prosím o informaci, zda je DPH uznatelný náklad pro muzeum, které je plátcem DPH. Plátcovství DPH se však vztahuje pouze na vedlejší činnosti. Z důvodu vyhovění podmínkám pro zařazení na seznam výzkumných organizací je výzkumná činnost muzea (včetně NAKI) zařazena do hlavní činnosti, kde odpočet DPH uplatnit nelze. Druhý dotaz se týká možnosti použití degresivních odpisů. Ty neodpovídají příkladu uvedenému v zadávací dokumentaci, avšak jsou v souladu s citovaným zákonem o daních 
Odpověď: Do uznaných nákladů nelze zahrnout především zisk, daň z přidané hodnoty u těch příjemců, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty a uplatňující odpočet této daně nebo jeho poměrnou část, úroky z dluhů, náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí převyšující povolenou výši podpory (leasing) a další závazky nesouvisející s řešením projektu. Uplatnit účelové finanční prostředky projektu na úhradu daně z přidané hodnoty, mohou pouze organizace, které jsou veřejnoprávními subjekty podle odst. 3, § 5, zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Tyto organizace pak nemohou uplatnit odpočet ani jeho poměrnou část takto použitých účelových finančních prostředků. Pokud není uchazeč plátcem DPH (výzkum a vývoj je hlavní činností, pro kterou bylo muzeum zřízeno, tedy nejedná se o vedlejší činnost na základě živnostenského oprávnění), pak způsobilým nákladem projektu jsou vymezené nákladové položky- pořizovací cena zboží či služby včetně DPH. Pokud lze u příslušné druhu hmotného/nehmotného majetku použít degresivní odpisy v souladu se zákonem, pak provedete příslušný výpočet, použitý příklad v zadávací dokumentaci je pouze ilustrativní. 
 

Předmět dotazu: Rozpočet projektu
Dotaz: Je nějaká doporučená spodní hranice celkového rozpočtu projektu? 
Odpověď: Není, rozpočet projektu musí odpovídat reálným potřebám řešení projektu a dosahování předpokládaných výsledků a každá z položek požadovaných způsobilých nákladů musí být v příslušných letech řádně komentována, případně doložena provedenou poptávkou (standardní služby či pořízení hmotného/nehmotného majetku, který není jedinečný z hlediska řešení projektu).
 

Předmět dotazu: ZD str.7 posuzování výzkumných organizací pro fázi 1
Dotaz: Jakým způsobem má žadatel doložit naplnění 5.podmínky – existence Předpisu nakládání s výsledky: - doložení předpisu jako povinné přílohy - uvedení v textu přihlášky - jiné??
Odpověď: Ministerstvo kultury vychází z předpokladu, že Sociologický ústav AV ČR žádal v termínu do 31. 5. 2011 cestou AV ČR o posouzení RVVI pro fázi 1 (výzkumná organizace pro účelovou podporu VaV ) a fázi 2 (výzkumná organizace pro institucionální podporu VaV) - ta je však z hlediska veřejné soutěže irelevantní. Pokud je tento předpoklad správný, pak uchazeč nepředkládá opakovaně cestou MK doklady pro posuzování fáze 1, ale pouze předloží prostou kopii žádosti o posouzení Sociologického ústavu AV ČR jako výzkumné organizace pro fázi 1. Toto je pro MK signálem, že uchazeč je již RVVI posuzován a výsledek posouzení pro fázi 1 (tedy způsobilost uchazeče jako výzkumné organizace pro účelovou podporu výzkumu a vývoje) si MK v průběhu veřejné soutěže ověří ze seznamů, které RVVI po posouzení zveřejní. 
 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace – požadavky na prokázání způsobilosti uchazeče 
Dotaz: Jsme Ostravská univerzita v Ostravě (OU) a máme zájem zapojit se do soutěže NAKI na rok 2012. OU je veřejná vysoká škola, zřízena zákonem č. 111/1998 Sb., Určitě musíme doložit jako uchazeč tyto doklady: - přílohu č. 4a - přílohu č. 4b ALE JE NUTNÉ DOLOŽIT TAKÉ ???: 1) Musíme doložit také písemnou žádost o projednání uchazeče poskytovatelem jako výzkumné organizace pro fázi 1 – viz str. 6 zadávací dokumentace? Na webu http://rvvi.msmt.cz/index.php nejsou VVŠ. 2) Musíme doložit také kopii Zákona o VŠ, viz Zadávací dokumentace str 4 písm. b – zákon má cca 61 stránek? 3) Jaké další doklady máme doložit? - Např. výpis z RT – statutárního orgánu uchazeče rektora (kopie)? - Osvědčení o registraci DIČ (kopie)? - ČSÚ – Identifikace ekonomického subjektu (kopie)? - Oznámení o zřízení účtu (kopie)? - Právní postavení univerzity (kopie)? - Opis jmenování prezidenta republiky rektorem OU (kopie) - OSSZ – Potvrzení? Atd. Prosíme, tedy o odpověď co vše musíme jako VVŠ doložit při podávání projektů a v jaké formě (kopie nebo úředně ověřené dokumenty)? Prosíme o odpověď co nejdříve, z důvodu informování jednotlivých fakult. 
Odpověď: Ostravská univerzita předkládá čestná prohlášení 4a) a 4b). Ministerstvo kultury při formulaci odpovědi vychází z aktuální informace MŠMT, že Ostravská univerzita jako veřejná vysoká škola žádala o své posouzení pro fázi 1 i pro fázi 2 ( ta je však z hlediska veřejné soutěže irelevantní) cestou MŠMT. Pokud tomu tak je, nebudete předkládat opakovaně cestou MK doklady pro posuzování fáze 1, ale pouze předložíte prostou kopii žádosti o posouzení Ostravské univerzity cestou MŠMT, kterému byly veškeré podklady předány před 31. 5. 2011. Toto je pro MK signálem, že OU je RVVI posuzována a výsledek posouzení pro fázi 1 (tedy způsobilost uchazeče jako výzkumné organizace pro účelovou podporu výzkumu a vývoje) si MK v průběhu veřejné soutěže ověří ze seznamů, které RVVI po posouzení zveřejní. 
 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, Vymezení položek způsobilých nákladů a uznané náklady, 4. náklady nebo výdaje na služby
Dotaz: V zadávací dokumentaci je uvedeno, že: V případě pořízení standardní služby, která není jedinečná z hlediska potřeb řešení projektu, se jako součást komentáře k rozpočtu projektu vyžaduje specifikace této služby a jaká je obvyklá cena služby a příp. kurz platný v době podání návrhu projektu doložená poptávkou dodavatelů této služby (doklady o provedené poptávce musí být předloženy k návrhu projektu ve 3 tištěných vyhotoveních a současně v elektronické podobě na CD) . V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu, přičemž konkrétní dodavatel musí být vybrán na základě veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. Moje dotazy k této problematice zní: a) Součástí nákladů budou i drobné, například reprografické práce v sice odhadnutelném, nicméně předem neznámém rozsahu. Odhadujeme tuto částku ze zkušenosti na 15000 Kč za rok. Je třeba i v tomto případě provádět poptávku (na "něco, nevím co") a dokládat ve třech tištěných vyhotoveních? Takových drobných položek budeme mít v návrhu více (dalším příkladem je překladatelská služba, kde se ceny často výrazně liší i podle druhu textu, který také v současné chvíli nelze přesně specifikovat), všechny ve výši maximálně do 30000 Kč. b) V případě pronájmu místností, například na seminář, bude třeba vyhlašovat veřejnou zakázku i v případě, že bude výhodnější využít prostory naší organizace (ČVUT), ovšem i zde za určitou částku za pronájem? c) Musíme vyhlašovat veřejnou zakázku vždy při potřebě například překladatelských služeb, budeme-li je poptávat v menším objemu třeba třikrát do roka? (může se stát, že s prvním překladatelem nebudeme spokojeni a budeme nuceni hledat jiného) 
Odpověď: Ad a) U standardních služeb (reprografické služby, překladatelské služby apod.) je nutné vždy provádět poptávku - viz Zadávací dokumentace, str. 21 - standardní služby, případně (dle povahy služby) lze doložit aktuálními nabídkami poskytovatelů služeb staženými z webových stránek. Není stanoven žádný limit, pod který není nutné tržní cenu doložit provedenou poptávkou dodavatele služby. Předpokládá se, že máte představu o jaký objem kopií se bude jednat a na tento odhadovaný objem učiníte poptávku u min. 3 - 5 dodavatelů služby, či variantně doložíte aktuálními ceníky dodavatelů služeb, které jsou uveřejněny na jejich webových stránkách, z nichž vyberete optimální orientační cenu dodávané služby, skutečná cena bude předmětem veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb. Poptávka se dokládá k projektu 1x v tištěné podobě a je vhodné ji 1x uvést elektronicky ve formátu např. pdf. na CD nosiči. Ad b) Budete-li využívat vlastní prostory uchazeče, pak se nejedná o službu, ale o doplňkové náklady související s řešením projektu. Ad c) Ano, viz odpověď ad a) 
 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, str. 5, Postup v případě změny v průběhu veřejné soutěže.
Dotaz: V zadávací dokumentaci se na str. 5 píše, že: Pokud kdykoliv v průběhu veřejné soutěže bude RVVI rozhodnuto, že uchazeč nesplňuje podmínky výzkumné organizace pro fázi 1, bude to bez ohledu na předložené čestné prohlášení uchazeče dle bodu 1 pro poskytovatele důvodem k vyloučení projektu z hodnocení pro nesplnění způsobilosti uchazeče o podporu v rámci Programu. Můj dotaz zní: Pokud některý z řešitelů-příjemců (nikoli řešitel-koordinátor) v průběhu soutěže nadále nebude splňovat podmínky výzkumné organizace, bude možné provést změnu projektu tím, že členové řešitelského týmu této organizace budou převedeni jako zaměstnanci na dobu řešení projektu k řešiteli-koordinátorovi, pokud tento zůstane nadále výzkumnou organizací? Zabrání to vyřazení projektu nebo jeho ukončení? V době podání přihlášky jsou všichni řešitelé v námi navrhovaném konsorciu výzkumnými organizacemi podle platných předpisů. 
Odpověď: Pokud kterýkoliv z uchazečů ve společném projektu přestane splňovat podmínky pro výzkumnou organizaci znamená to, že projekt bude ze soutěže vyloučen, jiný postup není možný. Změna projektu v průběhu veřejné soutěže je vyloučena, nejedná se o dvoustupňovou veřejnou soutěž - viz ustanovení § 21 odst. 8. zákona č. 130/2002 Sb. 
 

Předmět dotazu: Definice druhů výsledků platné od roku 2010 včetně; R – software, ekonomický přínos jako podmínka uznání
Dotaz: v případě výstupu R – software je mezi předpoklady uznání tohoto výstupu v rámci IS VaVaI zahrnuta podmínka ekonomického přínosu nejméně 1. mil. korun. Není však blíže specifikováno, kdy má být podmínka dosažena. Zda musí být tento ekonomický přínos doložen spolu s ukončením projektu na konci roku 2015, či jaká je nejzazší lhůta této podmínky (např. pět let od ukončení projektu). V případě našeho projektu by navíc software byl vyvíjen pro konkrétní účel, jehož jedinečnost spočívá právě v propojení „na míru šitého“ softwaru s obrazovými, textovými a zvukovými daty. Jaká je tedy lhůta dosažení ekonomického přínosu? Je možné dosáhnout ekonomického přínosu a tím uznání výstupu R – software v IS VaVaI pomocí prodeje celkového produktu? V našem případě by se jednalo o multimediální produkt, ktetý by měl být šířen na datových médiích (CD, DVD, USB, paměťové karty atd.). Může v průběhu projektu ministerstvo měnit výši požadovaného ekonomického přínosu?
Odpověď: Ministerstvo kultury jako poskytovatel není tím, kdo je autorem definice výsledku. Tato definice je definicí dle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2010 a 2011). V současné době Vámi uvedená podmínka již není součástí definice výsledku typu R (změna v květnu 2011, v době vyhlášení VS 2012 platila ještě stará definice s Vámi uvedenou podmínkou). Současná definice zní : Výsledek „Software“ realizoval původní výsledky výzkumu a vývoje, které byly uskutečněny autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Jedná se o výsledek, kdy software vznikl prokazatelně v souvislosti s řešením výzkumné aktivity a jeho autorem (tvůrcem) je / jsou osoby podílející se u příjemce (nebo spolupříjemce/dalšího účastníka) na řešení výzkumné aktivity, a který je volně přístupný a může být volně využíván v souladu s licenčními podmínkami tvůrce a v souladu s § 16 zákona č. 130/2002 Sb. Nejedná se o software, který příjemce vytvořil pouze pro svoji potřebu a který využívá pouze příjemce nebo spolupříjemce / dalšího účastníka, nebo který je určen výhradně a pouze po potřeby poskytovatele (tzn. pokud není jeho vývoj dán požadavkem právních předpisů).Podstatné bude jak bude výsledek definován v době jeho uplatnění (předpokládá se velká změna Metodiky hodnocení v roce 2012), proto je nutné sledovat aktuální změny na stránkách RVVaI – www.vyzkum.cz. 
 

Předmět dotazu: Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity, s.11, tématická priorita 2.1
Dotaz: Dotaz č. 1 Jedním z řešitelů nebude výzkumník, ale OSVČ, autor vzdělávací zahrady, která je součástí projektu. Je to v pořádku? Dotaz č. 2 Projekt počítá jako s jedním z výstupů se vzdělávací zahradou. Jako výstavu jej nelze zařadit, neboť není možné určit počet návštěvníků (nepočítá se s prodejem vstupenek, jde o park). V úvahu ale připadá certifikovaná metodika.- Památkový postup: Památkový postup je postup, kterým je v aplikovaném výzkumu národní a kulturní identity ověřený soubor činností a v některých případech i materiálů a technologií, které vedou k záchraně, zachování nebo zhodnocení objektu kulturního dědictví. Podmínkou u památkového postupu je prokázané ověření v praxi. Ověření v praxi znamená a umožnuje, že kulturní památka-historický vnitroblokový park na Novém Městě bude přeměněna ve vzdělávací zahradu v souladu s dosaženým výzkumem? Vzdělávací zahrada je v projektu nástrojem pro podporu udržování a rozvoje historického a kulturního vědomí národní identity. 
Odpověď: Ad 1) Pokud je účastníkem společného projektu více uchazečů, není podstatná jejich právní forma, ale zda jsou všichni účastníci výzkumnými organizacemi. Výzkumnou organizací může být pouze právnická osoba, organizační složka státu či organizační jednotka ministerstva zabývající se výzkumem a vývojem (§ 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 130/2002 Sb.), pokud je OSVČ fyzickou osobou, pak tato nemůže naplnit podmínku statutu výzkumné organizace. OSVČ může na projektu participovat pouze jako dodavatel služeb, nebo s touto fyzickou osobou (nikoliv jako s OSVČ) může uchazeč uzavřít pracovněprávní vztah. Ad 2) Výsledek „ certifikovaná metodika“ a „památkový postup“ jsou dva různé druhy výsledků výzkumu. Jak Vám již bylo sděleno v odpovědi na dotaz č. 25, poskytovatel nemůže hodnotit, co předkladatel zamýšlí nazvat metodikou, a nyní v rámci tohoto dotazu památkovým postupem. Dovolujeme si opakovaně upozornit, že s ohledem na ustanovení ZD na str. 16 - viz dotazy na odborné zaměření projektů nelze odpovídat, poskytovatel nemůže předjímat a vykládat co může být výsledkem výzkumného záměru uchazeče, toto je již předmětem samotného hodnocení navrhovaného projektu v rámci veřejné soutěže 
 

Předmět dotazu: Přihláška návrhu společného projektu více uchazečů (typ: příjemce + další účastník projektu)
Dotaz: Ad 1) Titul, jméno, příjmení a podpis řešitele příjemce bude pouze na str. 4 přihlášky, zatímco titul, jméno, příjmení a podpis řešitele uchazeče – dalšího účastníka na str. 2 a 5? Ad 2) Jedním z účastníků jeVVŠ, jako požadované kontaktní spojení (str. 15 či 18, pod tab. s údaji G01-G25) se v tomto případě uvede adresa rektorátu, fakulty, nebo detašovaného pracoviště, na kterém řešitel/é působí? Ad 3) U každého člena řešitelského týmu je v části IV. požadováno uvedení max. 10 dosažených uplatněných nejvýznamnějších výsledků ve výzkumu, experimentálním vývoji nebo inovacích. Jestliže se některý z členů dosud nepodílel na vzniku takovéhoto výsledku, není chybou, budou-li na tomto místě uvedeny nejvýznamnější dosažené výsledky v oboru tohoto člena, kterými tak budou jasně garantovány jeho odborné předpoklady k řešení projektu? Prokázání způsobilosti ad a) hlavním řešitelem projektu se prokazuje předložením fotokopie dokladu o dosažení vysokoškolského vzdělání v magisterském oboru, případně dalších titulů v následném doktorandském studiu, vědeckých titulů atp. Jestliže tedy řešitel nabyl více titulů, musí doložit fotokopii dokladu o dosažení každého z nich? ad b) Podává-li uchazeč více návrhů projektu, předloží požadované doklady podle § 18 odst. 2 písm. b) až f) a požadovaný doklad, že uchazeč je výzkumnou organizací pouze k jednomu návrhu projektu, u ostatních návrhů povinně uvede odkaz na tento návrh. Uchazeč je u jednoho z podávaných projektů příjemcem, k této žádosti přiloží originály uvedených dokladů; u druhého projektu je v roli uchazeče – dalšího účastníka, v této žádosti bude uveden odkaz na podávaný první návrh projektu, nebo je nutné v tomto případě, kdy je uchazeč v jiné roli, k žádosti přiložit opět originály dokladů? Kopie písemné žádosti příslušného poskytovatele o jeho posouzení RVVI, zda splňuje či nesplňuje podmínky stanovené výzkumné organizaci dle fáze 1 postupu se pak přikládá u každého z podaných návrhů, nebo ji stačí doložit pouze 1x a přidat pouze k tomu návrhu projektu, který bude obsahovat výše uvedené originály dokladů? 
Odpověď: K ad 1) Titul, jméno, příjmení řešitele příjemce bude uveden na první straně prvního listu přihlášky, souhlas se zpracováním osobních údajů s podpisem bude na str. čtvrté přihlášky. Titul, jméno, příjmení dalšího účastníka bude uveden na druhé straně přihlášky, souhlas se zpracováním osobních údajů s podpisem bude na str. páté přihlášky. K ad 2) uvede de rektorát, resp. sídlo statutárního orgánu uchazeče K ad 3) uvedou se pouze výsledky vzniklé v oblasti výzkumu a vývoje Prokázání způsobilosti ad a) ano hlavním řešitelem projektu se prokazuje předložením fotokopie dokladu o dosažení vysokoškolského vzdělání v magisterském oboru, další akademické či vědecké tituly dokládá fakultativně, uvítáme plný výčet, neuvedení těchto není důvodem vyloučení projektu ad b) nezáleží na tom v jakém postavení uchazeč je, tedy zda je v roli příjemce, či dalšího účastníka projektu, pro oba platí stejná pravidla, tedy odpověď je ano, postačí předložit u jednoho projektu a případných dalších se uvede odkaz, stejné platí pro případ kopie žádosti o projednání na RVVI. 
 

Předmět dotazu: Přihláška
Dotaz: Dobrý den, rádi bychom věděli: 1. zda máme nakopírovat tabulku, která je zařazena pro řešitele projektu i pro všechny ostatní osoby zaměstnané na projektu 2. zda se tyto informace vyplňují i pro osoby na DPP a pro stipendisty 3. zda je nutné dodržet pouze pětistránkový rozsah popisu projektu - všechny informace nelze rozumně popsat na tomto omezeném prostoru 4. zda v tabulce výsledků stačí názvy kategorií (bez jejich podrobného popisu) - ušetří to rozsah v rámci požadovaných pěti stran 
Odpověď: K ad 1) Pokud rozumíme dobře dotazu a osobou zaměstnanou na projektu rozumíme členy řešitelského týmu potom ano, nakopírují se pro jednotlivé členy řešitelského týmu. K ad 2) ano, opět, pokud jsou členy řešitelského týmu K ad 3) je vhodné tento rozsah dodržet, pokud bude z důvodu rozsahu projektu jeho nutné rozšíření není důvodem pro vyloučení projektu K ad 4) poskytovatel požaduje popis výsledku, pouhý výčet bez popisu je nedostatečný 
 

Předmět dotazu: Smlouva mezi účastníky projektu
Dotaz: Chtěli bychom se zeptat, zda je nutné uzavírat smlouvu o spolupráci mezi účastníky projektu již před podáním přihlášky projektu. Má k dispozici MK ČR vzorovou smlouvu mezi účastníky projektu (typ konsorcium, typ další příjemce)? V případě, že ne, je možné smlouvu mezi účastníky projektu vypracovat a uzavřít teprve až v případě přijetí projektu k financování? 
Odpověď: Smlouvu o spolupráci (smluvní úpravu vzájemných vztahů mezi více účastníky téhož projektu) není nutné předkládat s návrhem projektu - viz ustanovení bodu 2 str. 22 ZD, bude předložena na základě rozhodnutí MK o podpoře projektu před uzavřením smlouvy o poskytnutí podpory mezi příjemcem a poskytovatelem. MK disponuje vzorem smlouvy mezi příjemcem a dalším účastníkem projektu, který je v případě potřeby možné využít, nebo je možné uzavřít smlouvu bez vazby na tento vzor. Vzorovou smlouvu pro konsorcium MK nemá. 
 

Předmět dotazu: zadávací dokumentace, Vymezení položek způsobilých nákladů a uznané náklady, str. 20, varianta b)
Dotaz: Dobrý den, prosím o upřesnění dokladů o provedené poptávce. Jejich počet není stanoven. Množné číslo chápu jako nejméně dvě doložené poptávky. Považuje se tato podmínka za splněnou doložením platných ceníků výrobců zaslaných elektronickou cestou? 
Odpověď: U standardních služeb nebo pořízení hmotného či nehmotného majetku (investic), který není jedinečný z hlediska potřeb řešení projektu, je nutné provádět poptávku u více jak jednoho dodavatele, za obvyklé se považuje 3 – 5 dodavatelů případně (dle povahy služby nebo investice) lze doložit aktuálními nabídkami poskytovatelů služeb staženými z webových stránek či doručených elektronicky. 
 

Předmět dotazu: 1) ZD, str.16 (Doručení návrhu projektu)
Dotaz: Jsme výzkumná organizace a v soutěži budeme v pozici dalšího účastníka ve společném projektu: V kolika vyhotoveních předkládáme návrh projektu NAKI – 1+2 písemná forma plus 1x CD? Ze zadávací dokumentace nám tato podmínka není jasná – cituji: „Návrh musí být předložen písemně v počtu stejnopisů: počet účastníků projektu v pozici příjemce +2 a dále 1 x na elektronickém nosiči…“ Nerozumíme pojmu +2 – jasnější by byl přesný počet stejnopisů (např. originál a dvě kopie apod.). Prosím proto o jasnou odpověď kolik písemných stejnopisů je v případě dalšího účastníka požadováno. 
Odpověď: Jedná-li se o společný projekt více účastníků (typu příjemce a další účastníci projektu), potom uchazeč (příjemce) předloží návrh projektu 3x v listinné podobě a 1x na elektronickém nosiči. Odpověď na podobný dotaz je zveřejněna na webových stránkách MK v sekci Výzkum a vývoj – VS 2012 – často kladené otázky. 
 

Předmět dotazu: 1) ZD, str.10(Kriteria hodnocení návrhů projektů): 
Dotaz: Jsme výzkumná organizace a v soutěži budeme v pozici dalšího řešitele ve společném projektu: ad 1): Musíme do návrhu projektu přiložit Žádost o projednání uchazeče poskytovatelem jako výzkumné organizace pro fázi 1 vč. relevantního dokumentu (tj. např.zřizovací listiny): Existuje na webových stránkách MK vzor takovéto žádosti? Můžete nám tento vzor poskytnout? Ad 2) V textu je uvedeno, že návrh má být doručen v písemné formě ve dvou vyhotoveních + 1x na CD. Znamená to, že např. požadovaná zřizovací listina musí být pro tento účel ve dvojím originálním vyhotovení – nebo postačí 1 originál a 1 kopie? Ad 3) v zadávací dokumentaci je zřizovací listina požadována několikrát!!! Podle ZD, str. 3 – prokázání způsobilosti, dále pak ZD ,str. 9-10 – bod 3 – Žádost o projednání uchazeče… Máme tedy následující dotaz: postačí k „návrhu projektu“ připojit pouze jedno vyhotovení zřizovací listiny (plus 1 kopie – viz dotaz pod bodem 2), a tím bude pokryt požadavek Ministerstva kultury na předložení tohoto dokumentu vždy, je-li na něj v ZD odkaz? 
Odpověď: K ad 1) Předpokládám, že AV požádala za všechny své ústavy o projednání jak pro fázi 1, tak pro fázi 2. Toto si prověřte v rámci AV. Pokud tomu tak je, přiložte kopii žádosti o projednání k přihlášce projektu, pokud ne je nutné postupovat dle textu uvedeném na str. 5 a násl. Zadávací dokumentace. Žádný vzor žádosti neexistuje. K ad 2) Upřesňuji, že návrh projektu ve formě předepsané Ministerstvem kultury musí být předložen písemně v počtu stejnopisů: počet účastníků projektu v pozici příjemce + 2 a dále 1x na elektronickém nosiči dat (CD) ve formátu uložení – textová část přihlášky ve formátu *. rtf a tabulková (rozpočtová) část ve formátu *.xls. Současně s přihláškou projektu musí být předloženy doklady způsobilosti uchazeče k řešení navrhovaného projektu podle § 18 zákona a v souladu s podmínkami programu NAKI. Rozsah a způsob předložení je uveden v zadávací dokumentaci na str. 3 – 8, tedy předkládá je jedenkrát. K ad 3) Nelze vyloučit, že se v textu Zadávací dokumentace některé výrazy opakují. Pokud nemá AV požádáno o posouzení jako VO (viz ad. 1)), pak předložíte podklady pro posouzení dle Zadávací dokumentace v elektronické podobě + 1x v listinné podobě (kopie zřizovací listiny), pokud Váš ústav o posouzení žádal pouze 1x v listinné podobě. 
 

Předmět dotazu: Dotaz k tabulce s údaji o uchazeči a řešitelích 
Dotaz: Prosím o upřesnění jakým způsobem se mají do tabulky doplnit ostatní řešitelé. Postačí nakopírovat řádky G10 – G25 na konec tabulky tolikrát kolik je ostatních řešitelů od jednoho příjemce? 
Odpověď: Ano, v případě ostatních řešitelů se nakopírují řádky G 10- G17, řádky G 23- G 25 se vyplňují pouze u řešitele odpovídajícímu příjemci, či dalšímu účastníku projektu
 

Předmět dotazu: splnění způsobilosti dle písm a)
Dotaz: Jsme výzkumná organizace a v soutěži budeme v pozici dalšího řešitele ve společném projektu: ad 1): splnění způsobilosti dle písm.a): musí další řešitel též přiložit doklady o vzdělání ? ad 2) splnění způsobilosti dle písm.b), c)-f): stačí k přihlášce přiložit čestná prohlášení, tj.přílohy 4a) a 4b) zadávací dokumentace, nebo musíme coby další řešitelé přiložit též zřizovací listinu:? 
Odpověď: Splnění způsobilosti dle písm. a) prokazuje uchazeč předložením fotokopie dokladu o dosažení vysokoškolského vzdělání v magisterském oboru hlavním řešitelem (odpovědnému příjemci / dalšímu účastníku) projektu. Bude tedy předkládat řešitel fyzická osoba, která má v poli G 10 uvedeno GP nebo GS, osoby uvedené v poli G 10 – RP nebo GS doklad o vzdělání nepředkládají.. Zákon 130/2002 Sb., jako i materiály VS 2012 znají a pracují s pojmy, příjemce, řešitel příjemce a ostatní řešitel příjemce, další účastník projektu, řešitel dalšího účastníka projektu a ostatní řešitel dalšího účastníka projektu. Ve Vašem upřesněném dotazu používáte opět pojem, který není užíván, tedy pojem další řešitel. Mohu se pouze domnívat, že se jedná v rámci Vašeho dotazu o postavení Vaší organizace jako dalšího účastníka projektu. Pokud tomu tak je, potom jako každý z uchazečů v rámci projektu předkládáte přílohy 4a) a 4b), rovněž pak dokumenty požadované v rámci splnění způsobilosti (str. 4 a násl. Zadávací dokumentace), tedy i zřizovací listiny. 
 

Předmět dotazu: Projek tematicky spadající do několika tematických priorit
Dotaz: Projekt by tematicky spadal do několika hlavních a tematických priorit: (Hlavní priority: 3 a 1 Tematické priority: 3.3 Materiály a technologie pro záchranu a zachování kulturního dědictví další tematické priority: 3.2 Technologie a systémy pro zvýšení ochrany hmotného kulturního dědictví; 1.2 Movité kulturní dědictví) Potřeboval bych vědět, jestli je nutné uvádět všechny dotýkané priority, nebo ne, jestli je nutné každou hlavní, popřípadě dokonce tematickou prioritu naplnit jedním, zvláštním aplikovaným výsledkem, nebo jestli jich může být naplněno více jedním výsledkem společným? Ze zadávací dokumentace jsem nevyčetl jednoznačnou odpověď. Další otázka se týká uplatnitelnosti výsledků projektu formou internetového portálu. Tento výsledek by měl mít následující význam: "Internetový portál bude zpřístupňovat analytické a konzervační postupy odborné i laické veřejnosti. Cílem je uvedení výsledků aplikovaného výzkumu do obecného povědomí a jejich co nejširší využití v běžné praxi." Je možné uplatnit takový výsledek v rámci R-software, nebo v nějaké jiné kategorii? 
Odpověď: V rámci přihlášky musí být uvedeny všechny TP, které projekt naplňuje. Předpokládá se, že výsledek by měl naplňovat vždy jednu z priorit, zda může naplňovat více priorit nelze předjímat, ani posoudit, to bude předmětem hodnocení. Uplatnění (zveřejnění) výsledku – internetový portál jako forma zveřejnění výsledku nelze chápat jako výsledek výzkumu, pokud nebude software splňovat znaky výsledku dle Metodiky hodnocení, nebude se tedy jednat o výsledek aplikovaného výzkumu. Výsledkem tak můžou být pouze Vámi zmiňované analytické a konzervační postupy formou certifikovaných metodik či památkových postupů. Způsob uveřejnění výsledků výzkumu je věcí příjemce, samozřejmě v souladu se zákonem 130/2002 Sb. 
 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace - výsledky
Dotaz: dotaz na upřesnění podmínek přijetí přihlášky do soutěže NAKI. Posledně měn bylo sděleno, že kniha není dostatečným výstupem. Proto bych chtěl výsledky výzkumu orezentovat v podobě výstavy (pravděpodobně v Olomouci). A nyní dotaz – je možno, aby onen katalog výstavy měl širší odborný obsah a informoval o málo známých moravských a slezkých zámcích, nejen o exponátechvýstavy, pokud toto není možné, byl by možný ještě vedlejší výstup – kniha-encyklopedie o moravských neznámých zámcích (jedá se temat. okruuh nemovité kulturní památky) za odpově´d děkuji Frant.musil
Odpověď: V rámci dotazu Vás upozorňuji, že dle současně platné Metodiky hodnocení není katalog bodovaným výsledkem, nicméně výstava je v rámci Programu NAKI specifickým výsledkem aplikovaného výzkumu (neměl by být jediným) Pokud se týká Vámi požadovaného hodnocení - posouzení zamýšlených (předpokládaných)