Ministr kultury Václav Jehlička v pondělí 19. ledna vystoupil ve Výboru pro kulturu a vzdělávání Evropského parlamentu v Bruselu, kde představil priority českého předsednictví v oblasti kultury.
Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
dovolte mi, abych Vám představil priority českého předsednictví v oblasti kultury a audiovize, tedy oblastí, které obsahově spadají do činnosti vašeho Výboru.
Před dvaceti lety padla železná opona – bariéra, která rozdělovala Evropu. Před dvaceti lety jsme se my - slovanské a pobaltské národy, Maďaři a Rumuni vrátili do Evropy, do té Evropy, ve které jsme žili po staletí. My, kteří jsme se od vpádu Tatarů do Evropy v roce 1241 a od rozmachu Osmanské říše tu více tu méně intenzívně setkávali s jinakostí Východu, jsme museli o tom, kam chceme patřit, rozvažovat více než národy, jejichž evropanství nebylo nikdy a ničím ohroženo. Snad proto jsme si po staletí budovali Evropu jaksi evropštější, abychom si byli jisti, kam patříme. Snad proto se dříve říkalo Rize, Budapešti či Bukurešti Paříž Východu, snad proto jsou některé naše zámky angličtější než anglické, snad proto se u nás pije více piva než v Belgii nebo Německu. Snad proto je pro naše umělce téma identita tak vzrušující, jak nám předvedli ve svém díle Entropa.
České předsednictví se logicky zaměří na plnění Evropského programu pro kulturu, přijatého 16. listopadu roku 2007 usnesením Rady a Pracovního plánu pro oblast kultury na období 2008-2010, schváleného Radou během slovinského předsednictví.
Jak víte, Evropský program pro kulturu je strategickým dokumentem ke Sdělení Komise „Evropský program pro kulturu v globalizujícím se světě“, přijatým v roce 2007. Zatímco slovinské předsednictví se v první polovině roku 2008 věnovalo tématu kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu a naši francouzští kolegové se zabývali podporou kultury jako výrazného oživujícího prvku ve vnějších vztazích Evropské unie, chceme se zaměřit na třetí dimenzi Sdělení, a sice podporu kultury jako katalyzátoru tvořivosti v rámci lisabonské strategie.
Osobně se domnívám, že toto téma nabývá na důležitosti právě nyní, v době hospodářské krize, kdy je třeba hledat nové cesty a nová řešení s dlouhodobým dopadem a za využití všech dostupných vnitřních zdrojů Evropy. Zárukou úspěšnosti tohoto hledání může být pouze naše kreativita.
Dámy a pánové, dobře víte, že principem zmíněných dokumentů je rozvinutý strukturovaný systém spolupráce mezi členskými státy a institucemi Evropské unie, založený na „otevřené metodě koordinace“. Schválený Pracovní plán proto znamená důležitý krok také v procesu využívání této metody, použité historicky poprvé v oblasti kultury. České předsednictví bude usilovat o realizaci těchto principů v praxi prostřednictvím výměny informací mezi všemi relevantními aktéry „otevřené metody koordinace“.
Dne 7. ledna jsme spolu s kolegou Liškou a reprezentanty Komise v Praze slavnostně zahájili Evropský rok tvořivosti a inovací. V Praze chceme pokračovat a dát diskusi o kreativitě nové impulsy na mezinárodní konferenci „Fórum pro kreativní Evropu“. Budeme ji pořádat ve spolupráci s Evropskou komisí na ministerské úrovni v březnu a přejeme si, aby se stala hlavní události Evropského roku tvořivosti a inovací 2009.
Téma konference rozvíjí cíle Evropského roku tvořivosti a inovací 2009 a chce připomenout i 20. výročí pádu „železné opony“. Tento pád totiž uvolnil tvořivost dlouho potlačovanou komunistickým režimem. Její rozmach jsme zažili nejen v kultuře.
Konference bude členěna na tři tematické bloky: tvořivost a společnost, tvořivost a vzdělávání, tvořivost a ekonomika. Bude zaměřena na jedinečný přínos umění a kultury k rozvoji Evropy a k formování otevřené demokratické společnosti. Kdo jiný než spisovatelé jako např. Jean Jacques Rousseau, George Orwell nebo Václav Havel ve svých dílech vytvořili představy nebo vyslovili obavy, které pak byly realizovány v politickém životě?
Věřím, že „Fórum pro kreativní Evropu“ představí kulturu a umění a jejich základní vlastnost - tvořivost - jako naprosto podstatný a pro život člověka i celé společnosti nezastupitelný zdroj životaschopnosti a pozitivního rozvoje. Vždyť kultura není až to druhé, není to jen naplnění volného času, když to důležité bylo splněno. Pořádáme konferenci „Fórum pro kreativní Evropu“ mimo jiné i proto, aby prokázala, že to, co není naplněno tvořivostí a kulturou ve své podstatě, vede k negativním společenským jevům a ke stagnaci jednotlivců i společnosti jako celku.
Jako člověk, který se zabýval estetikou, se s vámi mohu podělit o vlastní zkušenost, jak umělecké projevy a kultura utvářejí osobnost dětí a mladých lidí a rozvíjejí jejich talent. Moji bývalí žáci mě často přesvědčují, že jsou schopni generovat nové nápady a neobvyklé přístupy k řešení nejrůznějších problematik, včetně oblastí ekonomických a sociálních.
Paní poslankyně a páni poslanci, jsem přesvědčen, že je opodstatněné vážit si umění a kultury jako esence tvořivosti, jako zdroje nového způsobu myšlení a jednání. Zdroje o to potřebnějšího v souvislosti s obavami, jež vyvstávají v souvislosti se současnou ekonomickou krizí. Spolu s vědou a výzkumem může být umění inspirací a motivací při hledání efektivních strategií vedoucích k sociální a ekonomické prosperitě Evropy.
Naším cílem je přijetí Závěrů Rady k tvořivosti v kontextu kultury a tvořivosti v současné společnosti. Věřím, že pražská konference pro ně bude oporou.
V návaznosti na francouzské předsednictví se soustředíme na priority v oblasti digitalizace kulturního obsahu. V květnu uspořádáme v Praze odbornou konferenci na téma digitalizace kulturního obsahu, která bude zaměřena na Evropskou digitální knihovnu, národní strategie členských států a úspěšné projekty digitalizace v rámci Evropské unie.
Osobně je mi velice blízký projekt v oblasti evropského kulturního dědictví, a sice označení významných památek emblémem „Evropské dědictví“, vycházející ze závěrů Rady z 20.listopadu loňského roku. Je to úsilí nalézt věci, které nás spojují, které pomáhají vytvářet naši evropskou identitu. A hledání evropské identity je pro nás – země na východě Unie - obzvláště důležité. Česká republika podpořila tento projekt a to jak již existující mezivládní iniciativy, tak především úsilí přenést jej na komunitární úroveň. Obdobně, jako je tomu u projektu "Evropské hlavní město kultury". Do existující iniciativy se zapojilo 19 členských států Unie a Švýcarsko. Velice mne potěšilo, že váš Výbor v dubnu minulého roku svým vyjádřením k uvedené iniciativě naše úsilí podpořil. Podporujeme projekt nadále a vítáme jak výsledky práce francouzského předsednictví, tak vstřícný přístup Evropské komise. Ta byla na základě listopadového textu vyzvána, aby předložila příslušnou legislativní předlohu. Věříme, že se jí to podaří do konce letošního roku.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, naším cílem v audiovizuální oblasti je pokračovat s aktivitami, které zajistí stabilitu prostředí nově vznikajících způsobů šíření audiovizuálního obsahu. Naše úsilí se bude soustředit na zvyšování povědomí občanů? uživatelů? v otázkách legální nabídky služeb, pirátství, a porozumění komerčnímu poselství obchodních sdělení. Česká republika považuje oblast osvěty za jeden z významných nástrojů, jak těchto cílů dosáhnout, a to jak na úrovni Unie a členských států tak mezi poskytovateli obsahu a uživateli.
V souladu s Vaší novou zprávou o mediální gramotnosti v digitálním prostředí zajistí české předsednictví diskusi ke konkrétním projektům osvěty. Uspořádáme v Praze konferenci a chceme, aby prohloubila výměnu zkušeností, představení konkrétních možností těchto mechanismů, ukázku dobrých příkladů a fungujících projektů. Zkrátka aby bylo vidět, kde konkrétně je možné se inspirovat a spolupracovat.
Jedním z hlavních úkolů členských států v současné době je transpozice nové směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Jedním z nových prvků je regulace umístění produktu a jelikož mezi ČS panovala řada různých názorů jak k tomuto institutu přistupovat, jeví se nám toto téma velmi aktuální. Ve chvíli, kdy se diskutují možnosti přístupu regulace, je vhodné vznést otázku, jak veřejnosti tento typ nově regulovaného obchodního sdělení přiblížit, osvětlit a naučit chápat. Jelikož reklama je důležitou součástí každodenního života, je třeba zvyšovat informovanost všech cílových skupin o úloze obchodních sdělení, zejména mladých lidí, kteří jsou nejvíce ohroženi. Za zvlášť důležité považujeme rozlišování obchodních sdělení od ostatního obsahu.
V dnešním mediálním prostředí musí mediální gramotnost odpovídat jak možnostem, které nabízejí nová média, tak znalostem, které jsou potřebné k používání tradičních sdělovacích prostředků. Domníváme se, že nelze pomíjet postoje poskytovatelů obsahu a uživatelů. Chování konzumentů ovlivňuje chování poskytovatelů obsahu a naopak.
Kromě toho, v návaznosti na texty přijímané v posledním roce Radou i Evropskou komisí, se ukazuje potřebnost posilování povědomí veřejnosti ohledně respektování autorských práv a legálního užívání děl na jedné straně a pirátství na straně druhé. Nejperspektivnější cestu, jak v digitálním prostředí čelit krádežím chráněného kulturního obsahu a zároveň rozvíjet jeho širokou legální nabídku, spatřujeme především v efektivní praktické spolupráci těch, kdo kulturní obsah vytvářejí, a těch, kdo ho zprostředkovávají konečným uživatelům. Legálnost nabídky kulturního obsahu, a to na bázi jakýchkoli obchodních modelů, je samozřejmě podmíněna dostatečným právním povědomím uživatelů. Je proto v nejvlastnějším zájmu všech dotčených subjektů systematicky toto povědomí ve veřejnosti prohlubovat.
Dámy a pánové, témata, která jsme zvolili, navazují na závazky přijaté na úrovni Rady v loňském roce a reagují na ty otázky a ty oblasti, které zmiňujete ve vaší zprávě z 18. prosince loňského roku. Očekáváme, že naše výstupy napomohou při zvažování dalších kroků na úrovni EU.
Dále bych vás rád informoval, že české předsednictví zahájí na úrovni Rady práci na projednávání čerstvě vydaného návrhu rozhodnutí ustavující spolupráci se třetími zeměmi v audiovizuální oblasti. Návrh programu nazvaný Media Mundus navazuje na vaši iniciativu z konce roku 2007 a vyžaduje schválení ve spolurozhodovaní proceduře, což předpokládá shodu našich institucí. S ohledem na vaše končící volební období nás toto načasování staví do nelehké situace. Věřím, že nejlepším řešením bude naše intenzívní spolupráce. Ujišťuji vás, že české předsednictví vytvoří pro tato vyjednávání prostor a přispěje k dosažení našich společných cílů.
Dámy a pánové, děkuji Vám za pozornost a jsem připraven odpovědět Vaše dotazy.
