Nastavení cookies

 

Spolupráce Ministerstva kultury s UNESCO

 

Podle zákona č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, v platném znění, odpovídá v rámci své působnosti Ministerstvo kultury i za úkoly, které vyplývají z členství našeho státu v Organizaci Spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), a z mezinárodních smluv, které tato organizace administruje. Obecné informace o této organizaci lze nalézt na adrese http://www.unesco.org. Od roku 2017 je generální ředitelkou UNESCO paní Audrey Azoulay z Francie.

 

Řídící orgány UNESCO

Nejvyšším řídícím orgánem UNESCO je jeho Generální konference, která se pravidelně schází každé dva roky a sdružuje všech 193 členských zemí organizace (a 11 přidružených zemí). Generální konference mimo jiné schvaluje dvouletý a střednědobý program Organizace, rozpočet, a další dokumenty zásadního charakteru. Dokumenty přijaté na poslední Generální konferenci v roce 2021 jsou dostupné na adrese https://en.unesco.org/generalconference/41.

Dalším významným řídícím orgánem UNESCO je jeho Výkonná rada, ve které Česká republika naposledy zasedala v letech 2011 – 2015. Výkonná rada má 58 volených členů – zástupců všech členských zemí organizace – a schází se každých šest měsíců, aby dohlédla na realizaci zásadních materiálů schválených Generální konferencí.

O faktické naplňování rozhodnutí Výkonné rady a rezolucí Generální konference se pak stará výkonná a servisní složka organizace - Sekretariát UNESCO právě pod vedením zmíněné generální ředitelky. Sekretariát tvoří zhruba 2000 zaměstnanců ze 170 zemí světa, z nichž většina pracuje v sídle UNESCO v Paříži a asi 700 z nich v některé z 65 kanceláří UNESCO (UNESCO fieldoffices) rozmístěných po celém světě.

 

***

V každé zemi je podle Ústavy, jíž bylo UNESCO zřízeno, založena národní komise pro spolupráci s UNESCO. Česká komise pro UNESCO je poradním orgánem vlády ČR pro záležitosti UNESCO a je, jako v jiných zemích, složena ze zástupců zainteresovaných ministerstev, institucí a osobností. Blíže k ní na adrese www.mzv.cz/unesco. Zástupce Ministerstva kultury je pochopitelně jejím členem a pravidelně na ní podává návrhy a zprávy o konkrétních akcích přispívajících k naplňování programu kulturní agendy UNESCO v ČR.

***

V sídle UNESCO v Paříži má ČR zastoupení ve formě Stálé mise ČR při UNESCO, která náleží pod velvyslanectví ČR ve Francii a zprostředkovává kontakt mezi organizací a jednotlivými resorty.

******

UNESCO si za dobu své existence od r. 1945 vytvořilo neobyčejně rozsáhlý program ve všech oblastech své působnosti. Pokud jde o kulturu, je Česká republika zapojena především do následujících agend:

 

Světové kulturní a přírodní dědictví

 

"Vlajkovou lodí" spolupráce MK s UNESCO v oblasti kultury je agenda Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, publikované v č. 159/1991 Sb., kterou je založen Seznam světového kulturního a přírodního dědictví a stanoveny povinnosti států k jeho položkám, tj. nejvýznamnějším památkám světa. Celosvětový Seznam světového dědictví je spolu se stručnými popisy k dispozici na adrese http://whc.unesco.org/en/list/ .

Co do počtu kulturních památek, které se Ministerstvu kultury podařilo prosadit do prestižního Seznamu světového dědictví, patří ČR mezi prvních třicet nejbohatěji zastoupených zemí. V r. 2021 bylo na celém světě na všech pěti kontinentech dohromady 1154 kulturních a přírodních památek, z toho 16 v České republice (15 kulturních a jedna přírodní). To znamená, že na malém území českých zemí, jejichž kulturní dějiny nejsou v porovnání např. s čínskými, či indickými nijak závratně dlouhé, se nachází zhruba jedno procento Světového dědictví UNESCO. Patří k němu tyto památky a památková území na území České republiky:

 

  • Historické jádro Prahy (skládá se ze dvou částí – samotného historického centra Prahy v rozmezí Pražské památkové rezervace a parku a zámku v Průhonicích),
  • Historické jádro Českého Krumlova,
  • Historické jádro Telče,
  • Historické jádro Kutné Hory s kostelem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory,
  • Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáru n. Sázavou,
  • Lednicko-Valtický areál,
  • Zahrady a zámek v Kroměříži,
  • Historická ves Holašovice,
  • Zámek v Litomyšli,
  • Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci,
  • Vila Tugendhat v Brně
  • Židovská čtvrť a basilika sv. Prokopa v Třebíči
  • Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří (přeshraniční sériová památka se Saskem)
  • Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem
  • Slavná lázeňská města Evropy (nadnárodní sériová památka s Belgií, Francií, Itálií, Německem, Rakouskem a Velkou Británií. Českou stranu v projektu reprezentují Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně)
  • Staré bukové lesy a bukové pralesy Karpat a dalších oblastí Evropy (nadnárodní sériová památka s Bosnou Hercegovinou, Černou Horou, Francií, Itálií, Polskem, Severní Makedonií, Slovenskem, Srbskem a Švýcarskem)

 

Blíže k zapsaným památkám na stránkách Centra světového dědictví: http://whc.unesco.org/en/list/&order=country#alphaC  

Kromě Seznamu světového dědictví je úmluvou založen i Seznam světového dědictví v ohrožení. Na něj jsou zapisovány památky světového dědictví, jejichž výjimečná světová hodnota je zásadním způsobem ohrožena, a slouží k tomu, aby smluvní stát, ve kterém se památka nachází, mohl, ve spolupráci s mezinárodním společenstvím, přistoupit k nápravným opatřením.

Územní pracoviště Národního památkového ústavu (blíže k němu na adrese https://www.npu.cz/cs) připravují o památkách na území ČR, které jsou na prestižním Seznamu světového dědictví zapsány, pravidelné monitorovací zprávy, neboť zápisem na tento Seznam se země zavazují k péči o zapsanou památku dle zásad památkové péče a Úmluvy o světovém dědictví.

Další významné památky, které by mohly být navrženy k zápisu do Seznamu světového dědictví, jsou uvedeny na tzv. Indikativním seznamu, který musí mít každá země. O zápisu na tento seznam jedná Ministerstvo kultury, které zároveň v součinnosti s Národním památkovým ústavem připravuje podklady pro zápisy na něj. V současné době je na tomto seznamu celkem 14 zápisů:

  • Renesanční domy ve Slavonicích (2001)
  • Ruční papírna ve Velkých Losinách (2001)
  • Třeboňské rybníkářské dědictví (2001)
  • Skalní města v Českém ráji (2001) – přírodní památka
  • Skalní skulptury Betlém v Novém lese u Kuksu (2001)
  • Hrad Karlštejn (2001)
  • Lázně Luhačovice (2001)
  • Památky Velké Moravy – Slovanské hradiště v Mikulčicích a kostel sv. Margity v Kopčanech, česká část (2001)
  • Industriální soubory v Ostravě (2001)
  • Pevnost Terezín (2001)
  • Rozšíření světové památky Historické jádro Prahy o významné památky v jeho okolí (2001)
  • Žatec – město chmele (2007)
  • Horský hotel a televizní vysílač Ještěd (2007)
  • Stará čistírna odpadních vod v Praze – Bubenči (2020)

Blíže k Indikativnímu seznamu České republiky: http://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=cz.

Složitost přípravy nominační dokumentace vyplývá z doporučeného Harmonogramu pro předkládání nominační dokumentace, který můžete najít na https://www.mkcr.cz/svetove-dedictvi-1370.html

V současné době se je v procesu hodnocení tato nominace:

Žatec a krajina žateckého chmele (o nominaci bude rozhodovat Výbor pro světové dědictví v roce 2022) Ministerstvo kultury je, pokud jde o kulturní památky, odpovědným úřadem České republiky při jednáních mezivládního Výboru pro světové dědictví, který dohlíží na plnění Úmluvy o ochraně světového dědictví.

Více ke světovému dědictví naleznete zde: https://www.mkcr.cz/svetove-dedictvi-1370.html, kde je mimo jiné uveden i pracovní překlad mezinárodní směrnice pro provádění shora uvedené Úmluvy.

Od 2008 funguje na Ministerstvu kultury ČR dotační program Podpora pro památky světového dědictví za účelem dostát závazkům, které České republice vyplývají z přijetí Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, a podpory rozvoje památek České republiky zapsaných na Seznamu světového dědictví a na Indikativním seznamu. Více informací k tomuto programu na stránkách: https://www.mkcr.cz/program-podpory-pro-pamatky-svetoveho-dedictvi-drive-unesco-279.html

V posledních letech se stále více hovoří o propojení kulturního dědictví, udržitelného rozvoje a cestovního ruchu. V únoru 2015 se v kambodžském Siem Reapu konala první světová konference o cestovním ruchu a kultuře na téma „Budování nového partnerství“.  Hlavním cílem bylo stanovit soubor priorit a možností pro využití široké oblasti kulturního turismu s mimořádným dopadem na cíle udržitelného rozvoje, jež OSN stanovila na období do roku 2030. Od této doby se uskutečnilo několik dalších světových konferencí na toto téma. Kromě provázání turismu, kultury a udržitelného rozvoje se konference zabývají i oblastmi postiženými konflikty, podněcováním kreativního a inovativního přístupu k udržitelnému rozvoji měst, aj. Deklarace z konferencí naleznete zde: https://www.mkcr.cz/kulturni-dedictvi-obecne-1378.html

***

 

Nemateriální kulturní dědictví

 

Poměrně krátkou tradici, teprve od r. 1989, má v UNESCO snaha o péči o nemateriální kulturní dědictví. Jeho součástí je mimo jiné tradiční a lidová kultura. Česká republika je smluvní stranou Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví (2003) od roku 2009. Pracovní překlad Prováděcí směrnice této úmluvy a další důležité dokumenty najdete zde: https://www.mkcr.cz/nematerialni-kulturni-dedictvi-1382.html 

V září 2020 byla Česká republika zvolena na čtyřleté mandátní období za člena mezivládního Výboru pro zachování nemateriálního kulturního dědictví, který mj. sestavuje přísně výběrový prestižní Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva.

Na tomto prestižním seznamu, který lze najít na adrese https://ich.unesco.org/en/lists, má Česká republika zapsáno již sedm prvků, a sice:

  • Slovácký verbuňk
  • Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku
  • Sokolnictví - žijící lidské dědictví (nadnárodní prvek s Belgií, Chorvatskem, Francií, Irskem, Itálií, Katarem, Kazachstánem, Korejskou republikou, Kyrgyzstánem, Maďarskem, Mongolskem, Marokem, Německem, Nizozemím, Pákistánem, Polskem, Portugalskem, Rakouskem, Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty, Slovenskem, Sýrií a Španělskem)
  • Jízda králů na jihovýchodě České republiky,
  • Loutkářství na Slovensku a v Česku,
  • Modrotisk, rezervážní ruční tisk a barvení indigem v Evropě (nadnárodní nominaci společně předložily ČR, Maďarsko, Německo, Rakousko a Slovensko)
  • Ruční výroba ozdob z foukaných skleněných perlí pro vánoční stromek.

 

Kromě Reprezentativního seznamu zakládá Úmluva 2003 i Seznam nemateriálního kulturního dědictví vyžadujícího naléhavé zachování a Registr osvědčených záchovných postupů.

Seznam nemateriálního kulturního dědictví vyžadujícího naléhavé zachování je tvořen prvky nehmotného dědictví, které vyžadují naléhavá záchovná opatření k zajištění jejich předávání, a slouží k mobilizaci mezinárodní spolupráce za účelem přijmutí odpovídajících záchovných opatření.

Registr osvědčených postupů se skládá z programů, projektů a činností, které nejlépe odrážejí zásady a cíle úmluvy.

O Úmluvu se opírají koncepční kroky v oblasti lidové kultury, uvedené ve Státní kulturní politice a především v Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na léta 2016 až 2020, i praktická opatření, jako jsou grantová řízení, Ministerstvem kultury pravidelně svolávané mezinárodní porady do Ústavu lidové kultury či dokumentační činnost tohoto ústavu, o němž se lze dozvědět na adrese http://www.nulk.cz. NÚLK rovněž spravuje Národní seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, více k tomuto seznamu zde: http://www.nulk.cz/narodni-seznam/ Zápis na národní seznam je podmínkou při předkládání každé nominace na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví.

O programy UNESCO se také opírá zavedení a udělování titulu Nositel tradic lidového řemesla, který je národní analogií staršího programu UNESCO Žijící lidské poklady.

***

 

Zákaz a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků

 

Další velmi důležitou úmluvou UNESCO je Úmluva z roku 1970 o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků (č.15/1990 Sb.). Je to významný světově platný dokument upravující problém, který již dávno přerostl hranice Evropy, a sice nelegální obchod s movitým kulturním dědictvím. Směrnice k provádění úmluvy byla schválena v roce 2015 a je přístupná v anglickém a francouzském znění na http://www.unesco.org/new/en/culture/themes/illicit-trafficking-of-cultural-property/operational-guidelines/ a v pracovním překladu do češtiny: https://www.mkcr.cz/nedovoleny-obchod-s-kulturnimi-statky-1401.html

V současnosti připravuje MK kroky k tomu, aby ČR mohla v budoucnu ratifikovat doplňující Úmluvu UNIDROIT o nedovoleném obchodu s kulturními památkami

Na tyto mezinárodní dokumenty navazuje obsahově řada norem EU i českých právních předpisů, které MK připravilo, a činnost ministerstva a spolupracujících orgánů státní správy při prevenci kriminálního napadání sbírkových objektů a při nelegálním vývozu kulturních statků. Ministerstvo v tomto směru a v oblasti muzejnictví navazuje ovšem ještě na řadu dalších Doporučení UNESCO týkajících se ochrany movitého kulturního dědictví a spolupracuje v tomto směru s českou sekcí mezinárodní nevládní organizace ICOM (Mezinárodní rada muzeí), která je jednou z těch, s nimiž trvale spolupracuje i UNESCO. O činnosti české sekce blíže na adrese https://icom-czech.mini.icom.museum/

V oblasti nedovoleného vývozu a dovozu kulturních statků hraje významnou roli i Mezinárodní etický kodex (v české verzi zde: https://www.mkcr.cz/mezinarodni-eticky-kodex-1404.html) z roku 1999.

V oblasti hmotného kulturního dědictví má mimořádný praktický význam to, že UNESCO vede velmi rozsáhlou databázi národních právních předpisů, které se týkají movitého i nemovitého kulturního dědictví. Lze ji nalézt na adrese http://www.unesco.org/culture/natlaws/.

V rámci UNESCO rovněž funguje pro tuto oblast významný Mezivládní výbor pro podporu návratu kulturních statků do země jejich původu nebo jejich restituci v případě jejich nelegálního přivlastnění, jehož byla ČR již několikrát členem. Více k této problematice zde: http://www.unesco.org/new/en/culture/themes/illicit-trafficking-of-cultural-property

***

 

Ochrana kulturních statků za ozbrojeného konfliktu

 

V dobách míru se většinou zapomíná na Úmluvu na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a její Protokol, které byly vyhlášeny v č. 94/1958 Sb., a na její II. Protokol vyhlášený ve Sbírce mezinárodních smluv č. 71/2007 Sb.m.s.

Aktuálnost a potřebnost této smlouvy vysvitne vždy, když dojde k válečnému konfliktu mezi státy. Ministerstvo kultury má mimořádný zájem na této úmluvě a jeho partnerem při provádění této úmluvy je mimo jiné Ministerstvo obrany, kterého se týkají z ní vyplývající závazky pro ozbrojené síly, a orgány, do jejichž působnosti náleží civilní obrana, a samozřejmě Ministerstvo zahraničních věcí, které je gestorem tohoto komplexu smluvních instrumentů. Pracovní překlad Prováděcí směrnice k II. Protokolu Haagské úmluvy najdete zde: https://www.mkcr.cz/ochrana-kulturnich-statku-v-pripade-ozbrojeneho-konfliktu-1397.html

V prosinci 2019 byla Česká republika zvolena na druhé čtyřleté mandátní období za člena mezivládního Výboru na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu, který se výše popsanou agendou zabývá.

Výbor v prosinci 2018 rozhodl o poskytnutí zvýšené ochrany podle článku 10 II. protokolu první památce na území České republiky. Na seznam památek pod zvýšenou ochranou, kde bylo doposud pouze 13 kulturních statků z osmi zemí světa, byla zapsána:

  • Vila Tugendhat

Zápis kulturních statků do Seznamu kulturních statků pod zvýšenou ochranou je opatřením v době míru, které může být prospěšné v rámci dobré praxe a šíření principů této úmluvy. Jeho podstatou je skutečnost, že takto zapsané kulturní statky nejsou vojensky využívány, a tedy nepředstavují vojenský cíl, a jako takové by neměly být předmětem potenciálního útoku.

***

 

Rozmanitost kulturních projevů

 

Mezinárodní společenství zastoupené v UNESCO si uvědomilo nebezpečí uniformity kulturních projevů, které sebou nese globalizace. Proto vznikla Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diverzitě, kterou schválila Generální konference UNESCO v r. 2001 a následně byla roku 2005 přijata Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, jíž je Česká republika stranou od roku 2010. Úmluva je publikována v č. 93/2010 Sbírky mezinárodních smluv. Mnohé principy úmluvy jsou také přejaty do Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020.

Kromě zásad mezinárodní spolupráce při podpoře kulturní rozmanitosti a budování národních kulturních průmyslů je naprosto klíčovým článkem úmluvy ustanovení vyhlašující a potvrzující suverénní právo států na přijetí vlastní kulturní politiky a nástrojů pro její realizaci. Tato úmluva také potvrzuje zvláštní charakter kulturních statků a služeb, které sice prohlašuje za zboží, avšak zboží zvláštní povahy. Pro ČR jako členskou zemi EU je důležité také to, že EU jako celek jsou též samostatnou stranou zmíněné úmluvy a rovněž tak i všechny členské státy EU.

Dokumenty a pracovní překlad Prováděcí směrnice k této úmluvě naleznete zde: https://www.mkcr.cz/rozmanitost-kulturnich-projevu-a-dokumenty-tykajici-se-umeni-a-umelcu-1389.html

***

Kromě naplňování úmluv v kulturní oblasti, které ČR ratifikovala, se MK stará i o provádění dalších zásadních legislativních nástrojů ve formě Doporučení z kulturní oblasti, jako je např.:

 

Doporučení o historické městské krajině (https://www.mkcr.cz/doporuceni-k-historicke-krajine-1380.html),

Doporučení o postavení umělců (https://www.mkcr.cz/doporuceni-umelcu-1393.html),

Doporučení pro ochranu a podporu muzeí a sbírek (https://www.mkcr.cz/doporuceni-k-muzeim-1381.html), a

Doporučení na zachování a zpřístupnění dokumentárního dědictví, včetně numerického (https://www.mkcr.cz/doporuceni-o-dokumentarnim-dedictvi-1411.html).

 

***

 

Paměť světa a dokumentární dědictví

V rámci spolupráce s UNESCO na úseku kultury je třeba rovněž zmínit zapojení České republiky a MK do dlouhodobého programu Paměť světa, o němž blíže na adrese http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/homepage/, který je určen na záchranu nejvzácnějších dokumentů a jejich zpřístupnění prostřednictvím moderní informační techniky. Do prestižního světového registru „Paměť světa“ obsahujícího nejvzácnější dokumenty, byly zapsány za Českou republiku následující sbírky dokumentů:

  • Sbírka středověkých rukopisů české reformace (Národní knihovna ČR)
  • Sbírka ruských, ukrajinských a běloruských periodik z let 1918-1945 (Národní knihovna ČR),
  • Sbírka Barokních univerzitních tezí (Národní knihovna ČR),
  • Sbírka českých a slovenských samizdatových periodik z let 1948 až 1989 (Knihovna Libri prohibiti),
  • česko-francouzská nominace Světelné pantomimy Emila Reynauda (Národní technické muzeum)
  • česko-maltská nominace G. F. Camociových map velkého obléhání Malty z roku 1565 (Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty UK)
  • Archiv Leoše Janáčka (Moravské zemské muzeum)
  • Kynžvartská daguerrotypie (NPÚ, dlouhodobě zapůjčena Národnímu technickému muzeu)

Pro další cyklus se aktuálně připravují nominace:

  • Archiv Antonína Dvořáka (Národní muzeum ČR)
  • Mollova mapová sbírka (Moravská zemská knihovna)

 

Každé dva roky uděluje UNESCO v rámci tohoto programu jedinci nebo instituci, kteří se významně podíleli na ochraně a zpřístupnění dokumentárního dědictví, Cenu UNESCO/Jikji pro program Paměť světa a je naší dobrou vizitkou, že Národní knihovna ČR byla vůbec prvním laureátem Ceny v roce 2005.

V agendě programu Paměť světa došlo k výraznému posunu na národní úrovni, kdy byla ustanovena otevřená pracovní skupina, které se od roku 2014 zabývá mimo jiné vytipováním dalších nominací pro zápis do mezinárodního registru Paměti světa.

Na program UNESCO Paměť světa reaguje svým obsahem i jeden z podprogramů Veřejné informační služby knihoven nazvaný Manuscriptorium, tj. program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví obsaženého v dokumentech dochovaných na teritoriu České republiky. Český datový formát DOBM vyvinutý pro program byl přijat jako mezinárodní standard UNESCO pro publikace vycházející v programu Paměť světa.  Více k programu: http://www.manuscriptorium.com/cs

Dalším významným podprogramem Veřejné informační služby knihoven týkající se digitalizace je program digitální knihovny Kramerius -  http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=9DFB4C8F843C9CE895212E5F1A84B387 , jehož cílem je záchrana a zpřístupnění bohemikálních dokumentů tištěných na kyselém papíru, jejichž existence je ohrožena rozpadem (křehnutím) papírového nosiče. I tato otázka je předmětem zájmu UNESCO, jak o tom svědčí zvláštní Rezoluce 29. Generální konference UNESCO č. 33, u jejíchž kořenů stála IFLA (Mezinárodní federace asociací knihoven a knihovníků), což je opět jedna z významných nevládních organizací, s níž UNESCO udržuje permanentní styky. Blíže o IFLA na adrese www.ifla.org/hq.

Prostřednictvím Ministerstva kultury a Národní knihovny je také Česká republika zapojena do velmi užitečného, každoročně UNESCO vydávaného Světového přehledu překladů (Index Translationum ), viz adresa (http://www.unesco.org/xtrans/) a do činnosti agentury ISBN, v níž mělo UNESCO důležitou zakladatelskou funkci. Naše Národní knihovna je také příjemcem výtisků publikací, které UNESCO ve své rozsáhlé ediční činnosti vydává.

UNESCO je jedinou institucí na světě, která vydává Světové statistické ročenky, týkající se mj. knihoven, knižní a časopisecké produkce, muzeí a galerií, veřejnosti přístupných památkových objektů atd. s perspektivou dalšího rozšiřování této služby. UNESCO pro tyto účely zřídilo Mezinárodní statistický institut se sídlem v Kanadě s adresou http://www.uis.unesco.org/Pages/default.aspx. Ministerstvem kultury zřizované Informační a poradenské středisko pro místní kulturu (NIPOS), jehož adresa je http://www.nipos-mk.cz, je resortním pracovištěm i pro statistiku. Na uvedené adrese lze také získat řadu statistických údajů z oblasti působnosti MK. Ty jsou také UNESCO pravidelně postupovány.

V oblasti knihovnictví přijalo UNESCO další koncepční dokumenty, jako např. Manifest o multikulturní knihovně a Manifest IFLA pro digitální knihovny (viz https://www.mkcr.cz/knihovny-a-program-pamet-sveta-1405.html).

***

 

Síť kreativních měst

 

V roce 2004 byla založena Síť kreativních měst UNESCO na podporu spolupráce mezi městy, které vnímají kreativitu jako jeden z významných faktorů udržitelného rozvoje měst. V současnosti tvoří tuto síť přes 180 měst z celého světa, které v kreativitě a rozvoji kulturních průmyslů vidí možnost kvalitního rozkvětu na místní úrovni, a aktivní spolupráce na mezinárodní úrovni. Města musí vynikat v jedné ze sedmi oblastí: Řemesla a lidové umění; Design; Film; Gastronomie; Literatura; Hudba anebo Média (Media Arts). Za velký úspěch můžeme považovat skutečnost, že tento prestižní titul získala v ČR:

 

  • Praha jako kreativní město literatury (v roce 2014)
  • Brno jako kreativní město hudby (v roce 2017)

 

Více informací k Síti kreativních měst UNESCO: http://en.unesco.org/creative-cities/

***

 

Světová výročí pod patronací UNESCO

 

Velké popularitě se v České republice těší světová výročí významných osobností či událostí světové kultury, vědy a výchovy, která UNESCO pravidelně vyhlašuje. Ministerstvo kultury zpracovává na základě podnětů příslušné návrhy za oblast kultury, které postupuje Sekretariátu UNESCO k posouzení. Do kalendáře světových výročí na dvouletí 2022/2023 bylo zapsáno 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela (1822 – 1884).

Více informací ke světovým výročím: http://en.unesco.org/celebrations/anniversaries

***

Zakládací dokument UNESCO začíná slovy, že války se rodí v myslích lidí, a proto je třeba v myslích lidí vybudovati obranu míru. Jednou z cest k dosažení tohoto cíle je rozvíjení mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělávání, rozvoje věd, ochrany životního prostředí a kulturního dědictví, podpory rozmanitosti kulturních projevů, komunikace a přístupu k informacím, a především prosazování úcty k lidským právům a základním svobodám, která jsou základem vzájemného poznání a pochopení.

Poznámka: Zájemci o případné zaměstnání v Sekretariátu UNESCO, nechť se laskavě obrátí na adresy:

 

https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/prace_v_mezinarodnich_org/index.html
http://en.unesco.org/careers/

Soubory ke stažení
Soubor Velikost
Indikativní seznam kulturních památek a Harmonogram předkládání nominační dokumentace.doc, 139.5 kB