1. Bude stát, nebo budou obce nadále přispívat církvím na rekonstrukci kostelů a církevních památek i po vypořádání se s církvemi? Bude stát přispívat na církevní akce? Obecně mne tedy zajímá, jak finančně se uleví státu po té, co zákon přijde v platnost.
2. Obsahuje výše finančních kompenzací ( tedy 59mld Kč) částku, která se církvím bude platit po dobu 17 let? Myslela jsem, že v tom mám jasno, ale článek na webové stránce tvrdí opak.
Nyní stát platí necelou 1,5 mld. Kč 17 církvím a náboženským společnostem (zejména na platy duchovních) podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Okruh 17 církví a náboženských společností přitom není uzavřen, po splnění podmínek tak mohou na financování podle tohoto zákona dosáhnout další církve, což by celkovou částku v budoucnu dále zvýšilo. V zákoně o majetkovém vyrovnání se navrhuje toto financování zrušit.
Aby však byly zabezpečeny činnosti církví, včetně sociálních, zdravotnických a vzdělávacích, bylo do zákona o majetkovém vyrovnání zařazeno tzv. přechodné období. V tomto přechodném období bude 17 církví a náboženských společností dostávat státní příspěvek. První tři roky bude výše tohoto příspěvku stejná jako částka, kterou dostávaly jako hospodářské zabezpečení v roce 2011. Od čtvrtého roku se bude částka každoročně o 5 % snižovat. Celkem bude přechodné období trvat 17 let tak, aby církve měly šanci vybudovat si vlastní ekonomickou základnu, která zabezpečí jejich samofinancování do budoucna. I z tohoto důvodu nejsou částky, které budou po přechodné období vypláceny, součástí finanční náhrady. I se započítáním přechodného období je však pro státní finance nový model financování církví z dlouhodobého hlediska výhodnější, neboť znamená zrušení mandatorního výdaje, který by se v budoucnu stále zvyšoval.
Co se týče příspěvků na opravy církevních památek, podle zákona o hospodářském zabezpečení církví je nyní poskytován církvím i příspěvek na opravy církevního majetku. To zákon o majetkovém vyrovnání ruší. Dále jsou na církevní kulturní památky poskytovány příspěvky podle obecného zákona o státní památkové péči. Tyto příspěvky poskytuje stát bez ohledu na vlastníka. Je to forma kompenzace za omezení, která jsou s vlastnictvím kulturních památek spojena. Není tedy možné diskriminovat určité druhy vlastníků a příspěvky neposkytnout. Zároveň ale platí, že např. řada kulturních památek, které dříve patřily řádům a jsou dnes spravovány Pozemkovým fondem, je ve velmi špatném stavu. Lze očekávat, že do nich jejich staronoví vlastníci investují a bude o ně postaráno lépe.
Dotace, které nyní stát poskytuje církvím na kulturní aktivity, jsou velmi nízké (řádově je to částka 3 mil. Kč ročně). Tyto dotace jsou poskytovány z důvodu veřejného zájmu, podobně jako jsou poskytovány dotace na jiné kulturní či sportovní akce . Myslím, že i po majetkovém vyrovnání s církvemi by stát měl podpořit akce typu oslavy 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje či oslavy 600. výročí upálení Mistra Jana Husa.
Alena Hanáková
