Poslanec Grospič
1. Jakým způsobem bylo dosaženo částky, která má být předmětem náhrad vůči církvi, když zpochybnila otázku nemovitostí, které by měly být vydává? V současné době, když stát není schopen deklarovat, jaké nemovitosti budou vydány, je nastolena otázka, zda je relevantní ta částka, která je předmětem těchto restitucí, potažmo tento vztah lze navázat i na pozemky.
Odpověď: Pro účely ocenění původního církevního majetku bylo využito průměrných cen nemovitého majetku v ČR zjištěných na základě statistických metod a odborných odhadů, které byly následně aplikovány na původní majetek církví a náboženských společností. Při ocenění se vycházelo z ceny majetku, která se blíží jeho skutečné hodnotě v daném místě a čase a má představovat současnou hodnotu majetku, který byl církvím v minulosti protiprávně odebrán a se kterým v důsledku toho nemohly nakládat a mít z něj užitky. Fakticky se jedná o finančně vyjádřený dluh státu vůči církvím. Seznam původního majetku církví a náboženských společností nyní existuje v podobě, kdy jsou jednotlivé nemovitosti identifikovány podle stavu z roku 1948, tedy údaji podle pozemkového katastru, nikoli tedy podle stávajícího katastru. K vytvoření kompletního výčtu nemovitostí, za které je poskytována peněžní náhrada, by muselo dojít identifikací původních nemovitostí vedených v pozemkovém katastru dle stávajícího katastru nemovitostí. Vytvoření takovéhoto výčtového seznamu by tudíž znamenalo odložení majetkového vyrovnání řádově o roky a není vyloučeno, že by v takovém případě byla výsledná částka peněžní náhrady ještě vyšší, než s jakou je počítáno nyní.
2. Vydávání majetku ve vztahu k §9 odst. 1 písm. a) – „není-li prokázán opak“, kdo bude prokazovat opak? Církev – dost těžko, stát, když bude veden představou, že mu stačí pouze prohlášení? A vydávat bude stát, ne obce, nebo fyzických osob. Tam se zákon dostává do střetu zájmů a do rozporu se současným právním řádem a pojetím právního řádu.
Odpověď: Tato domněnka vycházela z faktu, že majetek bude vydávat pouze stát, a byl to právě stát, který majetek zabíral, státní instituce by tudíž měly mít vědomost o tom, z jakých důvodů se tak stalo. Z důvodů narovnání vztahu s úpravou podle zákona o půdě však souhlasíme s pozměňovacím návrhem, který byl ústavněprávním výborem schválen. Podle tohoto pozměňovacího návrhu bude tato domněnka z návrhu zákona vypuštěna. Poslanec Koníček
1. Kolik vláda počítá, že je (bude) oprávněných osob? Desítky, stovky, nebo tisíce oprávněných osob?
Odpověď: Vzhledem k tomu, že podle navrhovaného zákona oprávněnou osobou může být
a) registrovaná církev a náboženská společnost, b) právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náb. spolčenosti, c) právnická osoba zřízená nebo založená za účelem podpory činnost registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům d) Náboženská matice
pokud této osobě nebo jejímu právnímu předchůdci vznikla majetková křivda v důsledku některé ze skutečností uvedený v § 5 navrhovaného zákona, nelze předem určit, kolik takovýchto osob bude. Není rovněž jisté, zda všechny subjekty, kterým v minulosti vznikla v rozhodném období majetková křivda, vyzvou stát k vydání nemovitostí, které jim byly odňaty. Vzhledem k celkovému počtu církevních subjektů v rejstřících Ministerstva kultury (především jde o vysoký počet farností), lze jen řádově odhadnout, že jich mohou být tisíce. .
2. Definice v §3 je podivná – např. katolická charita vůbec nebyla zřízena za účelem podpory církví, ale za účelem pomoci bezmocným. Kdo bude posuzovat zda taková charita spadá pod tento zákon nebo nespadá?
Odpověď: Česká katolická charita by spadala pod ust. čl. § 3 písm. c) navrhovaného zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, neboť se jedná o právnickou osobu zřízenou nebo založenou za účelem podpory činnost registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům. V případě, že by povinná osoba měla podezření, že oprávněná osoba není skutečně k podání návrhu na vydání věci oprávněna, neuzavře s takovouto osobou dohodu o vydání nemovitosti, a takováto osoba se může v souladu s ust.§ 9 odst. 6 návrhu zákona obrátit na pozemkový úřad, případně podle §10 odst. 4 návrhu zákona na soud, aby věc posoudil. Kontrolu splnění všech zákonných podmínek tedy budou provádět povinné osoby, které každý uplatněný nárok budou povinny přezkoumávat a dále také pozemkové úřady a potažmo příslušné soudy.
3. Majetek byl vyvlastněn bez náhrady – zákon o hosp. zabezpečení církví říká, že ten zákon je přijímán jako náhrada za zabraný majetek. Tak jak to je? Platy duchovním, opravy kostelů byly přece financovány z výnosů toho majetku. Tj. náhrada byla tím vyplácením dle zákona o hosp. zabezpečení církví. Jak se s tím popasuje ten, kdo bude posuzovat, zda bylo nebo nebylo zabráno bez náhrady.
Odpověď: Z žádném ze znění zákona č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem nevyplývá, že tento zákon byl přijímán jako náhrada za zabraný majetek. Komunistický režim po 25. 2. 1948 se snažil dostat církve a náboženské společnosti pod svoji kontrolu, k realizaci tohoto cíle posloužilo jak vyvlastnění církevního majetku, tak přijetí zákona č. 218/1949 Sb.
V roce 2007 byla tehdejší sněmovní komisí zadána studie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické k porovnání státních výdajů na církve a výnosů, o které církve přišly. Podle této studie výdaje vynaložené v letech 1948 – 2007 na církve ze státního rozpočtu činily 60,6 mld. Kč. Nerealizované výnosy církví z jejich původního majetku a z patronátů, které přešly na stát, pak činily ve stejném období 229,2 mld. Kč. Z toho roční výnos ze zabraného církevního majetku je cca 3 mld. Kč ročně.
Celkem činí saldo ve prospěch státu 168,6 mld. Kč
4. Existuje soupis majetku z roku 1949 na Ministerstvu kultury (ten měl být vypracován do 3 měsíců od účinnosti zákona)? Ten který vypracovaly církve?
Odpověď: Zřejmě se jedná o soupis pozemkového majetku pro revisi první pozemkové reformy. Tento soupis vytvářely vlastníci pozemkových majetků, kteří spadali do revise první pozemkové reformy. Tyto soupisy byly předávány Ministerstvu zemědělství. Dnes by se měly nacházet v Národním archivu. Ministerstvo kultury se v rámci šetření rozsahu původního církevního majetku snažilo ve spolupráci s Národním archivem tyto soupisy získat, bohužel se to však podařilo pouze ve výjimečných případech, ve většině případů se tyto soupisy dohledat nepodařilo. Ministerstvo kultury proto v rámci šetření historických dokladů vycházelo zejména z údajů o výsledcích 1. pozemkové reformy z 2. poloviny 30. let.
• Církve předložily ukázky výpisů z pozemkových knih a z KN. U spousty z ukázek je u zápisu v pozemkové knize napsáno - sine presentato – tj. bez písemného podkladu. Kdysi se to zapsalo do KN bez písemného podkladu, že je církev vlastníkem a my to nyní tak budeme brát, že je opravdu církev vlastníkem, když to někdo zapsal do pozemkových knih bez písemného podkladu, zkoumal to někdo? Kolik takových pozemků bude? Bude jako podklad podle tohoto zákona vzat papír, na kterém je napsáno bez písemného podkladu, to je otázka pro mě zásadní, protože to podle mě sníží rozsah vydávaného majetku velmi významně.
Odpověď: Podle zákona o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách (č. 95/1871 ř.z.) rozhodoval věcech zápisu do pozemkových knih knihovní soud. Takové rozhodnutí bylo závazné pro všechny, uvedení poznámky nemělo tehdy na právní účinky existence zápisu žádný vliv. Z tohoto faktu, je nezbytné vycházet i nyní. Pokud tedy církve měly dle záznamu v pozemkových knihách zapsáno vlastnictví k majetku k rozhodnému období, svědčí to o jejich vlastnictví. Pro úplnost dodáváme, že značná část církevního majetku, např. diecézí, byla zapsána již v zemských deskách.
5. Dále otázka, kterou položil kolega Grospič (ale on to obalil do těch právnických formulací, ale já jsem to pochopil takto), který se ptal, existuje majetek za 70 mld, u kterého má ministryně pochybnosti, jestli všecek patří církvi a bude vydáno opravdu jenom to, co bude doloženo podklady. Ale existuje majetek za 60 mld, o podkladech nemá ministryně žádné pochybnosti, neexistuje teda seznam ani těch komu patřil, ani jednotlivé parcely ale víme, že je to za 60mld, a to bude vyplaceno. A tam vidím nepoměr u toho, že co se má fyzicky vydávat za 70 mld, tam budeme požadovat doklad na každou parcelu, na každý metr čtvereční, a u toho, kde dáváme peněžní náhrady, za 59 mld., tam nebudeme požadovat nic.
Odpověď: Církevní komise už v roce 2007 poskytla vládní komisi souhrnný seznam, který obsahuje výměry původního církevního majetku v jednotlivých katastrálních územích s rozdělením na jednotlivé druhy pozemků (lesní půda, zahrady, rybníky atd.). Vládní komise (ministr zemědělství, ministr kultury a ministr financí), nechala předložené údaje prověřit. Údaje byly konfrontovány s údaji od dotčených státních orgánů a podniků (zejména Pozemkového fondu ČR a Lesy ČR). Hodnověrnost databáze jednotlivých položek původního církevního majetku byla prověřena nezávislou poradenskou firmou Ernst & Young. V roce 2011 Ministerstvo kultury provedlo ve spolupráci s Národním archivem rozsáhlé šetření archivních materiálů k rozsahu historického církevního majetku.
Finanční náhrada (59 mld. Kč) představuje paušální náhradu za majetek, který nebude vydán. Jedná se o majetek, který dnes vlastní obce, kraje, soukromé fyzické a právnické osoby nebo státní subjekty mimo Pozemkový fond a Lesy ČR. Finanční náhrada byla vypočítána tak, že se od celkové hodnoty původního církevního majetku (134 mld. Kč) odečetla hodnota původního církevního majetku, který může vydat Pozemkový fond a Lesy ČR (75 mld. Kč), tedy 134 mld. Kč – 75 mld. Kč = 59 mld. Kč. Je nutné zdůraznit, že v případě majetku, který budou Pozemkový fond a Lesy ČR vydávat, se jedná o maximální rozsah vydatelného majetku. Rozsah majetku, který bude Pozemkovým fondem a Lesy ČR skutečně vydán, bude bezpochyby nižší už jen kvůli výjimkám upraveným v § 8 návrhu zákona.
