Předmět dotazu: Zadávací dokumentace – prokazování způsobilosti
Dotaz: Dobrý den, za uchazeče ČVUT bude podáno několik projektů. Je potřeba u každého jednotlivého projektu dokládat originální přílohy prokazující způsobilost, nebo by stačilo je dodat 1 x za organizaci? Napadá mě také, zda by stačilo přiložit kopii těchto příloh k návrhům projektů a ne originál.
Děkuji za informaci a přeji hezký den, Richterová
Bude zveřejněna prezentace z letošního semináře?
Odpověď: Každý návrh projektu musí být úplný, tj. včetně všech požadovaných příloh (nestačí tedy je předložit 1x za organizaci). Způsob prokazování a posuzování způsobilosti je uveden v části 4. 2. 1. zadávací dokumentace, přehledně jsou všechny požadované přílohy uvedeny v Příloze č. 10 Seznam příloh návrhu projektu, kde je uvedena i forma jednotlivých příloh – zda postačí prostá neověřená kopie nebo zda je třeba předložit originál (u jednotlivých dokladů se to liší).
Předmět dotazu: Projekt D, zadávací dokumentace, B.II základní informace o řešiteli a řešitelském týmu + B.III, část 7struktura řešitelského týmu + rozpočet A1-osoby na úvazek
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda se u člena týmu zařazeného jako RP, který ovšem zatím v MÚA AV ČR nepracuje, uvádí jeho jméno, vymezení role a uplatněné výsledky+ zda se tato osoba uvádí pod BIII/7 do organizační struktury týmu jménem či pouze pod svou pozicí + zda má být tato osoba v rámci rozpočtu tabulka A1 uvedena pouze pod „pozicí“ či zda je možné ji uvést jménem (mám-li tuto osobu již do týmu vybranou). A s tím související otázka, zda je potřeba pro nově vytvářené úvazky následně dělat výběrová řízení.
Odpověď: Pokud je člen týmu (pozice RP) již znám, uvádí se jménem, vymezením role atd. (bez ohledu na to, že ještě není zaměstnancem uchazeče). Hodnocení odborné úrovně řešitelského týmu je jedním z klíčových kritérií hodnocení návrhu projektu podle části 6. 2. 1. odst. (1) bodu IV zadávací dokumentace.Pouze ve výjimečných případech lze pro 2. a 3. rok uvést odborníka pouze popisem funkce a specifikací předmětu jeho činnosti (viz příklad na str. 36 manuálu ver. K, obdobně i u verzí J a D) s tím, že důvody tohoto postupu by měly být v přihlášce projektu jasně uvedeny.
Předmět dotazu: Projekt D, zadávací dokumentace, spoluuchazeč/další účastník
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je možné, aby se jeden ze spoluuchazečů/dalších účastníků zapojil do projektu až od druhého roku řešení.
Odpověď: Ano, pokud to z logiky projektu a postupu jeho řešení vyplývá, je možné, aby se jeden ze spoluuchazečů/dalších účastníků zapojil do projektu až od druhého roku řešení. Tento postup by měl být v Přihlášce projektu odůvodněn (viz část B. III, bod 4 Řešení projektu (konkretizace cílů, vědeckých metod a organizačních principů projektu). Bez ohledu na to, že se spoluuchazeč/další účastník zapojí do řešení projektu až od druhého roku, platí pro něj stejné povinnosti jako pro ostatní uchazeče, včetně doložení jeho způsobilosti atd.
Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, 5.3.2. Náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku
Dotaz: Dobrý den, pokud budeme hradit mzdy programátorů, které nebudeme mít v nákladech na SU 521, ale na nedokončeném dlouhodobém majetku na SU 041 (není nákladový účet) uznáte to v projektu jako vynaložené náklady? Můžeme majetek ocenit hodnotou odpovídající výši vynaložených mzdových nákladů? Odpisy majetku vyrobeného ve vlastní režii, což by byl pořízený software, nebudeme vykazovat jako náklady projektu.
Odpověď: Ano, mzdy programátorů podílejících se na vytvoření výsledku druhu R (software) jsou způsobilými náklady projektu. Oceňování majetku vzniklého řešením projektu není předmětem veřejné soutěže a řídí se postupy dané výzkumné organizace. V rámci řešení projektu nelze vykazovat odpisy majetku vzniklého jeho řešením, způsobilé jsou pouze náklady nebo výdaje na provoz majetku zakoupeného mimo projektu (viz část 5. 3. 3. odst. (1) písm. a) zadávací dokumentace.
Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, 5.4. Očekávané výsledky
Dotaz: Dobrý den, k výstavě budeme publikovat katalog v české a anglické jazykové verzi. Považuje se tento katalog za jeden nebo dva výsledky?
Odpověď: Překlad knihy není považován za samostatný výsledek – nesplňuje podmínku prezentace původních výsledků výzkumu (viz Definice druhů výsledků). Daný katalog bude tedy považován za jeden výsledek.
Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, 5.3.4. Náklady nebo výdaje na služby
Dotaz: Dobrý den, na semináři zazněla informace, že limit 40% na služby se vztahuje na celý projekt. Je tedy možné, aby v některých letech došlo k překročení limitu 40% nákladů daného roku za předpokladu, že v jiném roce nebude limit dočerpán? V tabulce rozpočtu je tento limit stanoven pro každý rok, nevznikne tedy problém, když v něm budou částky překračující limit 40%? V případě, že partner konsorcia nebude čerpat náklady na služby, můžeme vyčerpat i jeho podíl?
Odpověď: Náklady nebo výdaje na služby mohou činit maximálně 40 % celkových uznaných celkových nákladů projektu v daném roce. Pokud je to pro řešení projektu nezbytné (např. v případě nákladů na pojištění exponátů podle části 5. 3. 4. odst. (8) zadávací dokumentace), může poskytovatel uznat v jednom roce i služby převyšující náklady limit 40 % v případě, že budou v komentáři uvedeny věcné důvody pro překročení limitu vyplývající z podstaty projektu a za dobu řešení projektu nepřesáhnou náklady na služby 40 %. Jde ale o výjimku, která bude předmětem hodnocení návrhu projektu a nelze předjímat jeho výsledek. V případě, že účastník podpořeného projektu v průběhu jeho řešení nevyčerpá jakékoliv náklady projektu a činnosti, které měl zajišťovat, bude realizovat kterýkoliv jiný účastník, jde o změnu projektu (o kterou je třeba požádat před poskytnutím prostředků na daný rok) a ta bude předmětem hodnocení – nelze tedy opět předjímat výsledek.
Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, 5.4. Očekávané výsledky
Dotaz: Dobrý den, v rámci projektu budeme vytvářet Série interaktivních multimediálních modelů, se kterými bude návštěvník aktivně pracovat v prostoru edukační výstavy. Správným složením modelu návštěvník aktivizuje softwarový program a spustí promítání na plochu modelu v podobě audiovizuálního edukačního klipu. Je takto definovaný výsledek považován Funkční vzorek (Gfunk)?
Odpověď: Podle definic druhů výsledku je funkční vzorek „obdobou prototypu (= funkčního průmyslového výrobku, zhotovený jako jeden kus k ověření vlastností konstrukce výrobku nebo jeho části v praxi nebo na zkušebně bezprostředně před zavedením nulté či sériové nebo hromadné výroby), pouze s tím rozdílem, že za vývojem či výrobou funkčního vzorku bezprostředně nenásleduje nultá série či sériová nebo hromadná výroba. Jedná se např. o návrh, vývoj a následnou výrobu jednoho unikátního přístroje nebo zařízení nebo vytvoření vzorku biologického charakteru, nesoucího prokazatelně novou unikátní a zároveň hospodářsky významnou vlastnost. Podmínkou je novost a unikátnost návrhu funkčního vzorku, která je doložitelná technickou nebo obdobnou dokumentací výsledku.“.
Bez konkrétních parametrů a popisu funkčního vzorku se není možné k jeho uznatelnosti vyjádřit. Upozorňujeme ale na kritéria ověřitelnosti výsledků (která musí výsledek splnit pro jeho uznání a vložení do RIV), kde je u Gfunk mj. uvedeno: „Je uzavřena smlouva o licenčním či jiném využití výsledku s konkrétním subjektem?“.
Lze tedy shrnout, že podle obecného popisu výsledku nejsou nyní zřejmé důvody, proč by výsledek nesplnil definici Gfunk. Uchazeč ale musí navrhnout uživatele výsledku (tj. subjekt, s nímž bude v průběhu řešení uzavřena smlouva o využití výsledku) tak, jak to bylo na semináři dne 2. 4. 2019 opakovaně zdůrazněno – uživatelem výsledku v tab. 5.1.1. Přihlášky projektu tedy nemůže být „odborná veřejnost“ apod.
Předmět dotazu: Manuál C) Přihláška návrhu projektu Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) – přihláška návrhu projektu typu K, v části A. Základní údaje o projektu, A.I. Identifikace projektu, pole s názvem „Právní forma uchazeče/příjemce-koordinátora“
Dotaz: Prosím o informaci, co přesně má uchazeč/příjemce-koordinátor, který je akciovou společností, vyplnit v přihlášce návrhu projektu typu K v části A. Základní údaje o projektu, A.I. Identifikace projektu do pole s názvem „Právní forma uchazeče/příjemce-koordinátora“? Má se uvést „akciová společnost“, nebo „POO = právnická osoba zapsaná v Obchodním rejstříku (§ 120 a § 421 odst. 1 občanského zákoníku)“, nebo případně oboje?
Odpověď: V přihlášce návrhu projektu typu K v části A. Základní údaje o projektu, A.I. Identifikace projektuse v poli „Právní forma uchazeče/příjemce-koordinátora“ uvádí právní forma, tj. ve Vašem případě „akciová společnost“ a nikoliv údaje pro IS VaVaI / CEP (kódy pro G02, jako např. „POO“).
Předmět dotazu: Manuál C) Přihláška návrhu projektu Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) – přihláška návrhu projektu typu K, v části A. Základní údaje o projektu, A.I. Identifikace projektu, pole s názvem „Právní forma uchazeče/příjemce-koordinátora“
Dotaz: Prosím o informaci, co přesně má uchazeč/příjemce-koordinátor, který je akciovou společností, vyplnit v přihlášce návrhu projektu typu K v části A. Základní údaje o projektu, A.I. Identifikace projektu do pole s názvem „Právní forma uchazeče/příjemce-koordinátora“? Má se uvést „akciová společnost“, nebo „POO = právnická osoba zapsaná v Obchodním rejstříku (§ 120 a § 421 odst. 1 občanského zákoníku)“, nebo případně oboje? Děkuji.
Odpověď: V přihlášce návrhu projektu typu K v části A. Základní údaje o projektu, A.I. Identifikace projektuse v poli „Právní forma uchazeče/příjemce-koordinátora“ uvádí právní forma, tj. ve Vašem případě „akciová společnost“ a nikoliv údaje pro IS VaVaI / CEP (kódy pro G02, jako např. „POO“).
Předmět dotazu: Dotaz k zadávací dokumentaci: s.37-38 – 5.3.4 Náklady nebo výdaje na služby, bod 4 + bod 3
Dotaz: 1) Prosila bych Vás o upřesnění, zda v případě pořízení standardní služby je třeba doložit 3 poptávky i v případě, že její cena nepřesáhne 100 000 Kč.
2) Dále by mne zajímalo, zda v případě zadání natočení uměleckého krátkého dokumentu k výstavě můžeme uvést, že se jedná o jedinečnou službu, kterou přímo zadáváme konkrétním osobám nebo zda je nutné tvůrce filmu začlenit i do řešitelského týmu a rozepsat předpokládaný rozpočet. Film bude samozřejmě vycházet z výsledků výzkumu a vznikne v komunikaci s řešitelským týmem.
Děkuji Vám za odpovědi.
Odpověď: Ad 1) Ano, u pořízení standardní služby se 3 poptávky dokládají vždy bez ohledu na její náklady.
Ad 2) Zajištění natočení dokumentu je možné oběma způsoby uvedenými v dotazu, ale v případě služby se NEJEDNÁ o jedinečnou službu – viz část 5. 3. 4 odst. (3) zadávací dokumentace („jedinečná je tedy služba, kterou nikdo jiný neposkytuje a jejíž potřebnost pro řešení projektu byla odůvodněna na základě jejích parametrů výše“).
Předmět dotazu: 5.3. Vymezení položek způsobilých nákladů
Dotaz: Dobrý den,
zvažujeme v rámci projektu NAKI II jako výstup výrobu dokumentárního filmu (vedlejší výsledek A - audiovizuální tvorba) a měli bychom k tomu dva dotazy:
1) Je možné vznik filmu kofinancovat ze soukromých zdrojů?
2) Je možné se vzniklým filmem posléze komerčně nakládat (další distribuce např. na zahraniční festivaly apod.)?
Předem děkuji za Vaše odpovědi.
Odpověď:
1) Ano, stejně jako ostatní náklady nebo výdaje na řešení projektů programu NAKI IIlze kofinancovat ze soukromých zdrojů i náklady na vznik filmu jako výsledku druhu A. Soukromé zdroje a jejich specifikace se uvádí v Rozpočtu projektu na záložce Pro Smlouvu a vznik filmu jako výsledku se popisuje v Přihlášce návrhu projektu v části B. III (zejm. v bodu 4. Řešení projektu (konkretizace cílů, vědeckých metod a organizačních principů projektu, v tab. 5.2.1 a v bodu 9. Etapy projektu).
2) Ano, komercionalizovat lze řadu výsledků aplikovaného výzkumu projektů programu NAKI II (např. patent prodejem licence aj.), stejně tak lze komerčně využít i výsledek druhu A (audiovizuální tvorba) a vzhledem k důrazu na využití výsledků je to pozitivní trend. Podmínkou pro výzkumné organizace je, aby veškerý zisk z komercializace reinvestovala do primární činností výzkumné organizace, tj. do nezávislého výzkumu a vývoje (tedy nikoliv do smluvního výzkumu pro potřeby podniků)nebo do vzdělávání nebo do šíření výsledků výzkumu a vývoje na nediskriminačním základe (publikační činnost apod.) podle bodu 19 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací.
Předmět dotazu: RozpočetD Náklady nebo výdaje na služby;
Rozpočet Zdůvodnění D (nákladů nebo výdajů na služby)
Dotaz:
1. Je možné ověřit funkčnost hlavního výsledku typu Npam v restaurátorských dílnách v zahraničí? Důvodem je že toto pracoviště má dlouholetou zkušenost v příslušné specializované oblasti a disponuje kompletním dílenským vybavením a kvalifikovanými pracovníky. V České Republice se pracoviště typu veřejné výzkumné laboratoře a dílny takto specializovanéa disponující takovým zázemím nevyskytuje.
2. Pokud ano, lze náklady s tím spojené rozpočtovat do nákladů projektu jako službu?
3. Stačí pro odůvodnění jedinečnosti doložit popis a charakteristiku zahraničního pracovištěs uvedením, že tato služba v tomto rozsahu není v ČR poskytována?
Odpověď:
1. Ověření památkového postupu v praxi podle PM č. 21/2018 (Příloha č. 9 zadávací dokumentace)je možné v odůvodněných případech (např. v případě, že v ČR pracoviště, které ho může ověřit, neexistuje) provést i v zahraničí, důvody musí být v návrhu projektu jednoznačně uvedeny.
2. Náklady na ověření památkového postupu v praxi lze uvést jako službu.
3. Pokud jde o jedinečnost této služby, nelze se k ní ve veřejné soutěži vyjádřit a bude předmětem hodnocení návrhu projektu na základě konkrétních parametrů služby podle části 6.2.2 zadávací dokumentace. Podmínky pro jedinečnou službu jsou uvedeny v části 5. 3. 4. odst. (3) zadávací dokumentace (mj. „jedinečná je tedy služba, kterou nikdo jiný neposkytuje a jejíž potřebnost pro řešení projektu byla odůvodněna na základě jejích parametrů výše“).
V tomto případě je třeba upozornit, že trhem („jedná se o jediného dodavatele služby na trhu“) je v souladu s Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací míněn trh EU (nikoliv ČR). Pro odůvodnění jedinečnosti tedy nestačí „doložit popis a charakteristiku zahraničního pracovištěs uvedením, že tato služba v tomto rozsahu není v ČR poskytována“ - jedinečnou službu nesmí poskytovat nikdo v zemích EU.
Předmět dotazu: Rozpočet A3 Autorské honoráře
Dotaz: Jakým způsobem se bude vykazovat, dokladovat autorský honorář? Může to být např. smlouva o dílo? Je možné vykazovat autorský honorář osobě, která v projektu není zapojena jako řešitel a další pracovník?
Podrobně - osoba mimo projektový tým napíše jednu kapitolu do knihy, která bude jedním z výsledků projektu. Tato osoba nebude součástí ani řešitelského týmu ani dalším pracovníkem v projektu. Tato práce mu bude hrazena autorským honorářem např. smlouvou o dílo (je v tomto případě nutné uvádět vymezený ekvivalent pracovního úvazku – viz manuál k zadávací dokumentaci).
Odpověď: Autorské honoráře se podle části 5. 31. 1 odst. 2) písm. d) zadávací dokumentace vykazují v tabulkách A3 na záložce/listu „A3, A4“. Formu pracovněprávního vztahu mezi uchazečem a autorem zadávací dokumentace neupravuje a řídí se tedy pracovněprávními předpisy uchazeče.
V případě, že osoba mimo projektový tým (není součástí ani řešitelského týmu ani dalším pracovníkem) napíše kapitolu do knihy, která bude jedním z výsledků projektu, jde o tzv. sdílený výsledek (výsledek podporovaný z více projektů nebo jiných aktivit), což je u knih s výjimkou kritických katalogů k výstavám podle části 5.4. odst. (7) zadávací dokumentace možné. V tomto případě ale náklady na autorský honorář nejsou způsobilými náklady projektu (z nákladů projektu nelze hradit náklady na pracovníky, kteří se na řešení projektu nepodílí) a uchazeč tyto náklady musí hradit z jiných zdrojů.
Předmět dotazu: 5.4. Očekávané výsledky S – specializovaná veřejná databáze
Dotaz: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat ohledně specializované databáze, zda je možné využít stávající databázi e-sbírek, kterou provozuje Národní muzeum v Praze (která má mezinárodní dosah a propojení) nebo zda je nutné vytvořit na klíč originální databázi, specifickou pro tento projekt.
Odpověď: Výsledek „Specializovaná veřejná databáze“ zahrnuje strukturované a veřejně přístupné údaje o původních výsledcích výzkumu a vývoje, členěné na základě realizovaného výzkumu a vývoje, který byl uskutečněn autorem nebo týmem, jehož byl autor členem. Umožnuje zpřístupňovat strukturované informace o jevu jako zdroji pro další výzkum či konečnému uživateli.
Pokud jde o možnost rozšíření stávající databáze na základě výsledků řešení projektu, nelze na základě takto obecně formulovaného dotazu odpovědět a bude předmětem hodnocení návrhu projetu. V každém případě by (při rozšíření stávající databáze) její nová, výrazně rozšířená verze měla být od stávající verze jednoznačně odlišena jak počtem strukturovaných údajů, tak uživatelsky.Tento postup by ale možný pouze v případě, že by vlastník stávající databáze (což je zřejmě NM), byl účastníkem projektu.
Předmět dotazu: 5.4. Očekávané výsledky, (2) Hlavní ( povinné) výsledky, str. 39-40
Dotaz: Dobrý den, u výstupu N- specializovaná mapa s odborným obsahem je ve způsobu verifikace uvedeno „ověření prostřednictvím poskytovatele“. Je potřeba mít výstup mapy podobně jako výstup N-metodika uznaný nějakou mezinárodní certifikací? Stačí řídit se Příkazem ministra kultury č. 21 ze dne 9. 10. 2018 (PM č. 21/2018)?
Předem děkuji za Vaše odpovědi.
Odpověď: Pro schválení výsledku Nmap- specializovaná mapa s odborným obsahem se uchazeč resp. příjemce řídí Příkazem ministra kultury č. 21 ze dne 9. 10. 2018 (PM č. 21/2018). Žádné další podmínky (dle dotazu „mezinárodní certifikace“ aj.) poskytovatel nestanovil.
Předmět dotazu: Výsledek – certifikace + výzkumné služby
Dotaz: 1. Můžu se prosím zeptat, zda je možné mít v rámci programu NAKI tento navrhovaný výsledek - metodická pomůcka do škol na podporu výuky moderních dějin plus metodická příručka? V tomto případě by certifikaci dělalo MŠMT a je tedy nutné mít jejich vyjádření při podání projektu?
2. Součástí projektu je i vývoj deskové karetní hry. Pokud by tuto část řešili odborníci na jejich vývoj a výrobu, jednalo by se o výzkumné služby, které nejsou povolené, nebo je to spíše jako příklad programátora, který to dělá dle pokynů řešitelů?
Odpověď: 1. Vyjádření certifikačního orgánu, že metodiku buď schválí, nebo vydá závazné odborné stanovisko v případě, že ji nemůže certifikovat Ministerstvo kultury, protože to nespadá do jeho působnosti, je nutné předložit vždy (viz Příloha č. 10 zadávací dokumentace).
2. Z uvedeného popisu („ … vývoj deskové karetní hry. Pokud by tuto část řešili odborníci na jejich vývoj a výrobu …“) je zřejmé, že by pravděpodobně šlo o výzkumnou službu a tedy o nezpůsobilý náklad projektu. Odborníci na vývoj by museli být součástí řešitelského týmu tak, aby uchazeč byl jednoznačným vlastníkem výsledků projektu.
Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, 5.1 Obecné podmínky pro podávání návrhů projektů (osoba řešitele), str. 24-25.
Dotaz: Projekt bude podávat konsorcium tří uchazečů. Je možné, aby pracovník, který bude řešitelem příjemce-koordinátora (GP) byl současně zaměstnán také druhým z uchazečů jako člen jeho řešitelského týmu (RP)? Pracovní náplň nebude totožná.
Odpověď: Ano, je to možné, ale při splnění podmínek stanovených zadávací dokumentací, zejm. jednoznačným odlišením pracovních náplní (specifikace předmětů činnosti pracovníka) a dodržením podmínky podle části 5.1 odst. 7 písm. i), kdy podáním návrhu projektu uchazeč/spoluuchazeč stvrzuje, že „navržené rozsahy prací (úvazky) umožní osobám řešitelů/ ostatních řešitelů řešit všechny projekty, na nichž se podílí,“.
