Nastavení cookies

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, s. 37, pasáž 5.3.4 Náklady nebo výdaje na služby, bod (3)
Dotaz:  V požadavcích na drobný hmotný majetek (formulář B3)  máme Stolní skener s CCD snímačem (zdůvodnění: Stolní skener pro skenování zejména vázaných materiálů.) + serverový PC, u kterého v Komentáři píšeme:

Stávající serverový počítač na pracovišti řešitele příjemce nestačí požadavkům projektu a bude nahrazen kapacitně výkonnějším (do 40 tis Kč včetně DPH).
Je to tak správně a můžeme si dané přístroje pořídit?

Děkujeme za vysvětlení.
Odpověď: Bez znalosti návrhu projektu není možné jednoznačně odpovědět. Odůvodnění, zejm. u serverového PC („serverový počítač na pracovišti řešitele příjemce nestačí požadavkům projektu a bude nahrazen kapacitně výkonnějším“), je značně obecné, mj. neuvádí, jaké kapacitní požadavky bude projekt mít, a poskytovatel nemusí takto obecně odůvodněné náklady uznat.

 

Předmět dotazu: Přihláška návrhu projektu – oddíl: B.IV. Popis projektu – subkap. 9 Etapy projektu
Dotaz:  Dotaz se vztahuje k paragrafům:
g)         Výsledky etapy
h)        Forma zpracování a předání výsledků etapy
i)         Termín odevzdání výsledků etapy

Je možné naplánovat odevzdání výsledků jedné etapy po jejím skončení (tedy fakticky do časového rozpětí již navazující etapy)? Např. v etapě II. by byl realizován výzkum a z něj vycházející zpracování odborné studie předané k recenznímu řízení a redakčnímu zpracování odbornému periodiku nebo zpracování mapy s odborným obsahem a její předání certifikačnímu orgánu. Publikování či schválení / certifikace by tak časově spadalo již do navazující III. fáze.
Odpověď: Ne, stejně jako u celého projektu musí být i u jeho etap výsledky dosaženy v průběhu jejich řešení. Doba trvání jednotlivých etap se však může překrývat.

 

Předmět dotazu: Poptávka – služby + dobrovolné přílohy
Dotaz:  Dobrý den,

Obracím se na vás s dvěma dotazy:

  1. Je možno jako provedenou poptávku v rámci plánovaných služeb uvést ceník stažený z internetových stránek či ceník ve formě obrázku (tzv. printscreen)? Samozřejmě je řeč o běžných službách jako jsou služby knihoven, archivů, běžných překladů do/z cizího jazyka (němčina, angličtina) atd. Tyto ceníky jsou většinou běžně dostupné na internetových stránkách poskytovatelů těchto služeb.
  2. Je možno k projektu přiložit i další přílohy (dobrovolné), které žadatel považuje za důležité vzhledem k plánovanému řešení a výstupům?

Odpověď:  

  1. Ano, jako doklad pro doložení ceny může být uveden i ceník, v tomto případě není nutné oslovit dodavatele.
  2. Ano, k projektu lze přiložit i další přílohy, na které se v návrhu projektu odkáže.

 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, č. 5.3.2 Náklady nebo výdaje na pořízení majetku, s. 33-35, konkrétně odstavec 3-5
Dotaz:  Dobrý den, v zadávací dokumentaci se píše, že u pořízení dlouhodobého hmotného majetku, který není jedinečný, se musejí poptávat 3 dodavatelé. Platí tato situace i u pořízení drobného hmotného majetku? Řekněme u notebooků, jejichž pořizovací cena se pohybuje kolem 15 000,-?
Odpověď: Ne, u pořízení drobného hmotného majetku se poptávka nedokládá.

 

Předmět dotazu: DG18_zadavaci_dokumentace, s.38-39 (3a a 3b)
Dotaz:  Ad. NAKI II a certifikovaná metodika v oblasti vzdělávání o kulturním dědictví (anotace viz níže). Je podle MKČR příslušným certifikačním úřadem ono samo, nebo MŠMT? Jedná se evidentně o hraniční případ (edukace v oblasti připadající kompetenčně MKČR). Pokud by bylo kompetentním orgánem MŠMT, prosím o odkaz na příslušný odbor.

„Muzeum dělnického hnutí- Nmet
Vzdělávací metodika
Metodika, jež vznikne v rámci projektu, bude čerpat ze zkušeností, které tým projektu získá v průběhu zpracování a zpřístupnění fondu Muzeum dělnického hnutí. Metodika nabídne konkrétní případové studie, jež budou založeny na kritické práci s materiálem/historickými prameny, jež jsou součástí fondu. Případové studie budou připraveny pro různé stupně pravidelného školního vzdělávání, některé z případových studií budou určeny i pro potřeby vzdělávání ve veřejném prostoru (s širší cílovou skupinou, např. pro práci v muzeu).

Kromě konkrétních případových studií, jež budou mít formu modelových vzdělávacích jednotek, nabídne metodika i obecnější reflexi vzdělávacího procesu ve vztahu k moderním dějinám a povaze fondu. Tyto obecné rámce budou určeny především uplatněnými metodami v případových studiích. Například půjde o tzv. badatelsky orientovanou výuku (inquiry-basedleaning) nebo o zapojení historických pramenů do vzdělávacího procesu. Metodická část bude respektovat rozlišnosti jednotlivých publik, jež jsou určeny školní mládeží a veřejností. Důležitým bodem bude i možnost propojení vzdělávacích postupů, jež jsou uplatnitelné jak ve školním prostředí, tak v prostoru muzeí a galerií. Metodika tak vyznačí postupy, jež budou přenositelné i v dalších projektech, které se zabývají zprostředkováním vědeckých poznatků v oblasti moderních dějin vzdělavatelům a veřejnosti.

Obsahově se metodika vzhledem k povaze fondu zaměří především na období komunistického panství v Československu v širším kontextu, s přesahem do dalších období. Cílovou skupinu metodiky představují učitelé, jež mohou využít případové studie přímo ve vyučování a odborná veřejnost, jež se zabývá zprostředkováním a reflexí moderních dějin (vzdělavatelé na různých úrovních).“
Odpověď: Kompetenčně příslušným orgánem pro oblast vzdělávání je MŠMT bez ohledu na to, o jakou oblast vzdělávání se jedná.

Vzhledem k tomu, že v dotazu není uvedeno, pro jaký stupeň vzdělávání bude metodika určena, lze poskytnout pouze odkaz na organizační strukturu MŠMT:

http://www.msmt.cz/ministerstvo/organizacni-struktura.

Podle části 5.4, odst. (3) písm. b) zadávací dokumentace v tomto případě uchazeč(i) současně s návrhem projektu předloží písemné vyjádření daného orgánu (tj. MŠMT), že metodiku buď certifikuje nebo vydá závazné odborné stanovisko pro její certifikaci MK.

 

Předmět dotazu: Veřejná soutěž ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích, formulář návrhu projektu, příloha č. 2 – Rozpočet projektu
Dotaz:  Požadovaný jednotlivý komentář pro každou položku rozpočtu má být napsán v zelené buňce pod oddílem rozpočtu? Pokud ano, je možné řádky rozpočtu v poli „Specifikace a zdůvodnění položky“ očíslovat a jednotlivé komentáře poté odkazovat k těmto číslům?
Nebo je možné komentář přímo vepsat do bílého pole „Specifikace a zdůvodnění položky“?

Odpověď: Zadávací dokumentace v části 5.3 jednoznačně specifikuje, pro které výdaje je komentář v zeleném poli rozpočtových tabulek povinný (nejde tedy o každou položku rozpočtu). Naproti tomu specifikace položky je nutná pro každou položku rozpočtu, ilustrativní příklady pro jednotlivé druhy výdajů jsou uvedeny v manuálu. Komentář tedy nelze zaměňovat za specifikaci a odůvodnění položky.

V případě kdy je pro určitý druh výdajů (např. B1) je třeba komentovat více položek, lze je očíslovat a v komentáři na ně odkázat nebo lze odkázat na řádek tabulky (tj. např. u B1 na ř. 7, ř. 8 atd.).

 

Předmět dotazu: Otázky se vztahují k článku5.3.4 Náklady nebo výdaje na služby a článku5.3.3. odstavec d) náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků projektu zadávací dokumentace.
Dotaz:  

1)Pokud bude v návrhu projektu plánováno pořízení standardní služby (čl. 5.3.4 odst. (3) zadávací dokumentace), bude proveden průzkum trhu a doloženy nabídky dodavatelů, je možné po zahájení projektu od vybraného dodavatele službu rovnou nakoupit nebo je třeba udělat průzkum trhu znovu?
2)Je možné s dodavatelem služby uzavřít smlouvu na celou dobu řešení projektu nebo musí být uzavřena smlouva vždy na rok?
3) Náklady na publikování článků a korektury článků patří do provozních nákladů (čl. 5.3.3 zadávací dokumentace) do položky d) náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků projektu nebo do služeb (čl. 5.3.4 zadávací dokumentace)?

Odpověď: 

Ad 1) Jak je uvedeno v části 5.3.3. odst. (4) zadávací dokumentace pro standardní službu, která není jedinečná: „V tomto případě se jedná o cenu orientační uvedenou do přihlášky projektu, přičemž konkrétní dodavatel musí být vybrán na základě zákona č. 134/2016 Sb. - viz varianta b) v přihlášce návrhu projektu.“ Poptávka tedy slouží pro stanovení orientační ceny, pro vlastní výběr dodavatele služby se již nedělá průzkum trhu, ale postupuje se podle zákona o zadávání veřejných zakázek a vnitřních předpisů příjemce.

Ad 2) S dodavatelem služby lze uzavřít smlouvu na celou dobu řešení projektu, výdaje budou ale samozřejmě vykazovány v jednotlivých letech.

Ad 3) Závisí na formě – pokud jsou tyto výdaje realizovány jako služba, jsou jako služba také hrazeny, pokud jde o jinou formu, patří do položky d) náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků projektu – viz písm. d) na str. 36 ZD „d) náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků projektu, včetně nákladů a výdajů na zajištění práv k těmto výsledkům výzkumu a vývoje, pokud je nelze zařadit pod jinou rozpočtovou položku (např. služby).“. Pokud ale příjemce výsledky zveřejňuje sám (např. ve vlastním nakladatelství apod.), pak náklady mohou být zahrnuty i do provozních nákladů.

 

Předmět dotazu: Postup certifikace Metodik a Památkových postupů MK a postup ve věci vydání stanoviska poskytovatele k využitelnosti výsledku Specializovaná mapa s odborným obsahem. Příloha č. 3.
Dotaz:  Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to s mapami s odborným obsahem Nmap, které případně tematicky nespadají pod MKČR.  Jak a kdy zjistíme, že námi navrhované výsledky Nmap MK neumí nebo nemůže schválit? Jak bude v tomto případě probíhat schvalování výsledku Nmap? Jaký je ideální postup z naší strany, aby byl proces co nejjednodušší?
Bylo by vhodné navrhnout uživatele, který by mapu využil a případně i byl schopný posoudit výsledek?

Odpověď: Z dotazu není zřejmé, proč by u projektu zaměřeného na národní a kulturní identitu měly být jeho hlavními výsledky Nmap, které do této oblasti a tím i do kompetence MK ČR nespadají. Pokud by ale tato situace u přijatého projektu nastala, je povinností příjemce zajistit schválení mapy kompetenčně příslušným orgánem státní správy.

 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, 5.3.4. Náklady nebo výdaje na služby, (2) jedinečná služba
Dotaz:  Dobrý den, prosím o posouzení, jestli můžeme mluvit o jedinečnosti geodetické služby.

„Firma GEO-CZ  provedla zaměření záchranného archeologického výzkumu Schwarzenberského paláce v roce 2003. V roce 2004 bylo geodetické zaměření prováděno firmou vybranou zhotovitelem. ARUP však nebyla požadovaná geodetická data nikdy předána. Firma GEO-CZ disponuje softwarem a zkušenostmi, díky kterým může pomocí fotodokumentace chybějící zaměření doplnit. Firma GEO-CZ dlouhodobě spolupracuje s ARUP, pracoviště Pražský hrad.Potřebná data pro geodetické zaměření nálezové situace jsou uložena v archivu firmy GEO-CZ.“
Odpověď: Posouzení jedinečnosti služby je součástí hodnocení návrhu projektu a proto nelze odpověď na dotaz brát jako závaznou. V části 5.3.4 odst. (2) ZD je uvedeno „Komentář k této položce musí obsahovat věcné zdůvodnění, proč je pořízení této služby od konkrétního dodavatele pro řešení projektu nezbytné (např. jedná se o jediného dodavatele služby na trhu).“. Pokud jsou, jak uvádíte „Potřebná data pro geodetické zaměření nálezové situace jsou uložena v archivu firmy GEO-CZ“ a nelze je získat jiným způsobem, jde o jediného dodavatele služby na trhu.

 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, druh nákladu
Dotaz:  Chtěla jsem se zeptat, do jakých nákladů máme přiznat modernizaci naší laboratoře?
V laboratoři v Březnici máme přístroj na měření oken (současných).Náš projekt se týká historických oken. Abychom mohli tato okna důkladně odzkoušet, tak potřebujeme náš stávající přístroj zmodernizovat.
Odhadovaná cena modernizace přístroje je 500.000,-Kč.

Odpověď: Ze zaslaných informací lze soudit, že zřejmě půjde o náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku.

 

Předmět dotazu: 5.3.1. Osobní náklady nebo výdaje
Dotaz:  Jelikož jsme zatím neurčili všechny odborné pracovníky, kteří se budou podílet na řešení projektu, je možné část autorů odborných publikací a účastníků konferencív projektu označit DP a neuvádět je jmenovitě?
Odpověď: Ne, členové řešitelského týmu, kteří budou mít autorská nebo spoluautorská práva k výsledkům výzkumu, jsou podle části 1.3 odst. (13) ZD u příjemce označováni kódem „RP“. Pokud v době podání projektu není známo, o které osoby půjde, popř. s nimi nebyl uzavřen pracovně právní vztah, lze je v návrhu projektu označit i profesí tak, jak je uvedeno v příkladu č. 2 nahoře na str. 32 manuálu verze K („Archeolog“). Pokud by byl návrh přijat, pak před uzavřením smlouvy o podpoře (je-li pracovník plánován na první rok řešení) je třeba ho specifikovat.

 

Předmět dotazu: Pokyny pro vyplnění přihlášky návrhu projektu…, Příloha č. 2, Rozpočet projektu – osobní náklady, položka A1 Mzdy a platy zaměstnanců bez zákonných odvodů stanoví, že do této položky také patří: zvýšení pohyblivé částky mzdy nebo platu zaměstnance, kteří se na řešení projektu podílejí.
Dotaz:  Je možné pro potřeby projektu ohodnotit práci na projektu pouze zvýšením osobního příplatku zaměstnance?
Např.: zaměstnanec má již úvazek 1,00 na jiné práce pro organizaci (například vedoucí útvaru). Práci na projektu bychom chtěli ohodnotit částkou 4000 Kč/měsíc jen formou zvýšeného osobního příplatku bez změny úvazku nebo formou odměn ke stávajícímu platu.
Pokud je to možné, jak by se vyplnilo do formuláře, kde je v jednom sloupečku údaj: průměrný měsíční úvazek na projektu. V námi uvedeném příkladu by úvazek byl nula, a byly by uvedeny jen mzdové náklady?

Odpověď: Ne, není možnéohodnotit práci na projektu pouze zvýšením osobního příplatku zaměstnance. Podle části 5.3.1 odst. (2) zadávací dokumentace platí, že: „Výše osobních nákladů osob v návrhu projektu uvedených a na řešení projektu se podílejících musí odpovídat pracovnímu úvazku na řešení projektu.“ A podle dotazu by byl úvazek nulový.

 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, str. 32, 5.3.1.
Osobní náklady nebo výdaje 2 b)
Projekt rozděluje osobní náklady na zaměstnance přijaté výhradně na řešení projektu a na zaměstnance, kteří nejsou do pracovního poměru přijati na řešení projektu, ale na jeho řešení se podílejí, a to ve výši podílu jejich pracovního úvazku na řešení projektu.
Dotaz: 
 Když vycházíme z této formulace, lze předpokládat, že na projekt můžeme přijmout nové zaměstnance(výhradně přijaté na řešení projektu) a tedy můžemepožadovat na MK navýšení limitu přepočteného počtu zaměstnanců v pracovním poměru (pro organizaci závazný limit) o tyto nově přijaté zaměstnance na nově vzniklý úkol?
Odpověď: Ano, z logiky věci vyplývá, že tento důvod je relevantní pro takovou žádost, nicméně systémově tato věc bude řešena ve spolupráci Odboru příspěvkových organizací a Odboru výzkumu a vývoje MK a Ministerstva financí. Proto nelze v tuto chvíli závazně postup potvrdit, resp. nelze garantovat, že MF počet systemizovaných pracovních míst vyvolaných těmito vlivy zohlední.

 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, str. 32, 5.3.1. Osobní náklady nebo výdaje, 2 d)
Dotaz:  Problém autorských honorářů a jejich financování z osobních nákladů či služeb
Kde účtovat o licenční/autorské smlouvě? V ZD se píše, že autorské honoráře  hrazené v položce služby se pro účely tohoto programu a soutěže nepřipouští. Pokud by všechny autorské honoráře byly chápány jako honoráře OSVČ podle zákona o daních z příjmu, a tudíž nepatřily do osobních nákladů a OON, ale do služeb, pak by autorské honoráře vypadly z rozpočtu projektu…

Odpověď: Podle části 5.3.1. ZD odst. 2 písm. d) lze autorské honoráře hradit pouze v rámci osobních nákladů projektu. Autorské honoráře v položce služby se pro účely tohoto programu a soutěže nepřipouští, a to po celou dobu řešení projektu, proto v případě přijetí projektu k podpoře nelze tyto náklady uplatnit v položce služby v rámci změn projektů.
Důvodem je to, že podle části 1.3 ZD odst. (13) a (14) musí být fyzické osoby podílející se na řešení projektu, které budou mít autorská nebo spoluautorská práva k výsledkům výzkumu prováděnému v rámci projektu, členy řešitelského týmu. Pokud by tomu tak nebylo (tj. pokud by byly autorské honoráře hrazeny jako služby), výsledky projektu podporovaného až 100 % z účelových výdajů MK, by mohly být současně uplatněny jako výsledky jiných subjektů na řešení projektu se nepodílejících, což není možné.

 

Předmět dotazu: zadávací dokumentace
Dotaz:  Součástí aplikovaného výzkumu je i plánovaný sběr dat z široké respondentské sítě, která na projektu není jinak zainteresována. Je možné do rozpočtu projektu zařadit i náklady spojené s odměnou těchto respondentů výzkumu? Jaká je nejvhodnější forma pro proplacení takových výdajů, kam ji v rozpočtu zařadit?
Odpověď: Z dotazu není zřejmé, zda „širokourespondentskou síť“ zajišťuje příjemce. Pokud ano, mohlo by respondenti být v souladu s částí 1.3 odst. (15) dalšími pracovníky projektu. Pokud by „širokou respondentskou síť  zajišťoval subjekt nepodílející se na řešení projektu, šlo by o službu.

 

Předmět dotazu: zadávací dokumentace
Dotaz: V rámci projektu plánujeme vytvořit Nmapu, pořádat workshopy a i závěrečnou konferenci. Rádi bychom o těchto i dalších aktivitách informovali na webových stránkách, kde bude dostupná i finální podoba Nmapy.
1. Je náklad na tvorbu takových webových stránek způsobilým nákladem?
2. Je možné zahrnout tvůrce těchto stránek do ON?
Nejedná se o tvorbu výstupu v podobě samostatného software, ale "jen" o webový prostor pro informování o aktivitách projektu a místo ke zveřejnění Nmapy.

Odpověď: 
1. Ano, podle části 5.3.3 odst. 2 písm. d) ZD jsou způsobilými náklady i náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků projektu.
2.Ano, u pracovníků (tvůrců web stránky projektu), by šlo o osobní náklady dalších pracovníků projektu.

 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, 1.3. Vymezení pojmů, str. 6, bod 14. a 15.
Dotaz:  
1. Na projektu se plánuje práce dvou laborantů (dalších pracovníků, kteří nemají spoluautorský podíl na výsledcích). Dle zadávací dokumentce není nutné tyto pracovníky uvádět jmenovitě, ale jen souhrnně uvést zajišťované činnosti a jejich rozsah.
2. Na projektu se dále plánuje i dílčípráce na DPP a DPČ. Nyní je znám pouze počet potřebných pracovníků a rozsah činností. Konkrétní osoby budou určeny až při samotném řešení.
Mají se osoby zmíněné v bodě 1 a 2 uvádět souhrnně v části B.III. přihlášky (P1) jako členové týmu, nebo jen v osobních nákladech s počtem osob a popisem činnosti?

Odpověď: V části B.III Základní informace o řešiteli a řešitelském týmu přihlášky návrhu projektu se uvádí jen informace o členech řešitelského týmu, kteří budou mít autorská nebo spoluautorská práva k výsledkům výzkumu prováděnému v rámci projektu. Informace o dalších pracovnících projektu (vymezených v části 1.3 odst. (15) ZD) se v části B.III neuvádí, jejich osobní náklady ale musí být uvedeny v rozpočtu projektu (P2).

 

Předmět dotazu: Zadávací dokumentace, 5.2. Způsob podávání návrhů projektů, str. 30, bod 8.
Dotaz:  V projektu je plánován nákup měřícího přístroje (dlouhodobého hmotného majetku) na základě výběrového řízení (varianta b). Byla provedena poptávka u 3 dodavatelů. Nabízené ceny se výrazně liší (o více než 50%). Počet výrobců přístroje, který splňuje požadavky, je značně omezený a nelze tedy doložit obvyklou cenu přístroje. Je v pořádku požadovat v nákladech projektu nejnižší nabízenou cenu? 
Odpověď: Ano, uvedení nejnižší nabízené ceny je v pořádku. Pokud by nebyla uvedena nejnižší nabízená cena, uchazeč musí v komentáři svůj výběr vyšší ceny podle další nabídky věcně odůvodnit. Pokud např.uchazeč uvedl cenu podle jiné než nejnižší nabídky a svůj výběr neodůvodnil, nemusí poskytovatel náklady uznat.

 

Předmět dotazu: ZD, manuál  - režie
Dotaz: Dobrý den, prosím o bližší informaci o tom, jak zdůvodnit režie. Je postačující uvést a přiložit vnitřní směrnici, ze které jezřejmé, jak postupujeme při výpočtech režií? Děkuji.
Odpověď: Ne, není to postačující v případě, že vnitřní směrnice uchazeče uvádí jako režijní náklady i jiné druhy nákladů nebo výdajů než jsou jako způsobilé uvedeny v části 5.3.5 odst. (3) ZD, tj. např. náklady na proporčně rozpočítávané síťové služby jako jsou energie, média, telekomunikační a datové služby, poštovné atd. Ze způsobilých doplňkových (režijních nákladů) jsou ZD explicitně vyloučeny osobní náklady osob podílejících se na řešení projektuvčetně dalších pracovníků podle čl. 1.3, odst. (13) až (15) a podle čl. 5.3.1 nebo další přímé náklady a výdaje podle čl. 5.3.2 až 5.3.4, které lze v projektu specifikovat nebo náklady nebo výdaje na odpisy dlouhodobého hmotného/nehmotného majetku (v rámci podpory z programu NAKI II nelze obecně vytvářet zdroje na obnovu materiálně technického vybavení majetku uchazeče(ů), vyjma položky, která je uplatnitelná podle čl. 5.3.2. v tabulce C1. - provoz a odpisy hmotného/nehmotného majetku s provozně technickými funkcemi delšími než 1 rok, který nebyl zakoupen/pořízen z prostředků na řešený projekt a současně bude pro řešení projektu průkazně užíván).

 

Předmět dotazu: DG18_D_P11_manual.pdf – str. 44, příloha č.4  parametr G01.
Dotaz:  Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda označení parametru G01 může obsahovat pouze kódy PV a P  nebo zda má být používán i kód SV (subjekt je dalším účastníkem)? Tak jak je uveden nakonec i v parametru G07 u popisu role Z.
Odpověď: Údaj G01 může obsahovat i kód SV = subjekt je dalšimúčastníkem, za nedostatek v manuálu se omlouváme.

Spojte se s námi