Nastavení cookies

Vlastnila skutečně církev majetek, který jí má být nyní vrácen?

Ptali jste se Pavly Bendové, ředitelky odboru církví z Ministerstva kultury. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídala v pátek 16. března.

Online rozhovor


T. Kopička
15.3. 11:17 Dobrý den, vysvětlete mi prosím, kdo a na základě jakých podkladů dospěl k celkové částce, jakou se má církvi vrátit? Děkuji!.
Pavla Bendová
16.3. 09:04 K zákonu o majetkovém vyrovnání byla vytvořena speciální vládní komise, která stanovila i celkovou hodnotu majetku, který byl církvím po 25. 2. 1948 odňat. K tomuto bylo využito několik podkladů. V roce 2007 předložila komise církví a náboženských společností materiál, který obsahuje souhrnné výměry původního církevního majetku v jednotlivých katastrálních územích s rozdělením na jednotlivé druhy (lesní půda, zahrady, rybníky atd.). Tyto údaje se poté několika způsoby prověřovaly. Údaje byly porovnávány s evidencemi státních organizací o rozsahu tzv. blokovaných pozemků podle zákona o půdě. Vzorek údajů z pozemkových knih hloubkově prověřila nezávislá poradenská firma Ernst & Young (Je třeba si uvědomit, že se jedná asi o 100 000 položek). Dále Ministerstvo kultury provedlo ve spolupráci s Národním archivem rozsáhlé šetření dostupných archivních materiálů k církevního majetku. Výsledky tohoto šetření jsou uveřejněny na internetových stránkách Ministerstva kultury.

J. Weigl
16.3. 08:19 Existují nějaké podklady, nebo jaké vlastně jsou důkazy, že církev opravdu vlastnila "svůj" majetek? Děkuji za odpověď.
Pavla Bendová
16.3. 09:14 Co se týče obecně problému vlastnictví církví, chci zdůraznit, že tato otázka nebyla vůbec podceněna. Už v roce 2007 bylo pro tento účel zadáno několik odborných posudků. Všechny tyto posudky, včetně tzv. expertízy Univerzity Karlovy, vlastnické právo církví nezpochybnily. Ovšem posudky, byť uznávaných právnických pracovišť, nejsou pro odpověď na tuto otázku klíčové. Klíčové je, že vlastnické právo církví jednoznačně uznal Ústavní soud a další soudy, které už rozhodly o vrácení některých majetků farnostem a řádům. Z tohoto hlediska nemají žádné další právní analýzy smysl, neboť tato otázka už byla autoritativně vyřešena. Ostatně i stávající právní předpisy České republiky (např. zákon o půdě) počítají s existencí církevního vlastnictví. Samozřejmě, že kdo toto nechce slyšel, bude dále citovat různé právní názory, které však pro státní orgány nemohou být relevantní.

Anežka Nová
16.3. 08:31 Dobrý den, církevním restitucím fandím, ale v médiích jsem slyšela, že prý církvím majetek zabavil už Josef II? Je to pravda?
Pavla Bendová
16.3. 09:17 Dnes se mezi lidmi šíří legendy o tom, kterak Josef II. svým dekretem zestátnil majetek Římskokatolické církve. Že se jedná o mýtus svědčí i to, že nikdo z kritiků zákona žádný takový dekret Josefa II nepředložil. Co se tehdy opravdu stalo spočívalo v tom, že Josef II. zrušil některé, podle jeho osvíceneckých názorů, neužitečné řády a kláštery. Jmění těchto řádů a klášterů pak bylo vloženo do náboženských fondů a sloužilo potřebám Římskokatolické církve. Z prostředků těchto fondů byly například zakládány nové farnosti. Není od věci připomenout, že všechny nástupnické státy Rakouska-Uherska, tedy Rakousko, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko, uznávají vlastnické právo církví k jejich historickému majetku. 
V zemských deskách i pozemkových knihách byly vždy zapsány jako vlastníci církevní subjekty (biskupství, kapitula, klášter), nebyl tam zapsán stát.

Ing. František Vynčálek
16.3. 08:44 Dobrý den, chtěl bych se zeptat, proč i dnes nemůže církevní majetek podléhat státnímu dohledu jako za první republiky. Myslím, že se to osvědčilo. Děkuji za odpověď.
Pavla Bendová
16.3. 09:20 Obnovení státního dohledu by se mohlo týkat pouze majetku Církve římskokatolické, nikoli ostatních církví a náboženských společností, neboť na jejich majetek se dohled v minulosti nevztahoval. Podle Listiny základních práva a svobod mají být církve a náboženské společností na státu nezávislé, stát má podle Ústavy být konfesně neutrální. Dohled nad majetkem Církve římskokatolické má svůj původ v době, kdy se stát s katolickým náboženstvím ztotožňoval, proto to mělo svůj smysl. Tak tomu však nyní není. Obnovení dohledu z dnešního hlediska žádný smysl nemá, naopak ohrožovalo by konfesní neutralitu státu na jedné straně a nezávislost jedné z církví na straně druhé.Cílem zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi je nové uspořádání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, nikoli obnova prvorepublikového či dokonce rakouského pojetí těchto vztahů. V 21. století už nelze obnovovat státní dohled nad majetkem jedné z církví. To bychom mohly obnovovat i další věci jako vedení matrik církvemi, desátky či jiná privilegia Římskokatolické církve, které doplňovaly tehdejší státní dozor nad majetkem církve.

JUDr. Jakub Holeček, Ph.D.
16.3. 09:06 Vážená paní ředitelko,
majetkové narovnání velmi vítám. 
Jen by mě zajímalo, podle jakého klíče se bude určovat majetek k naturálnímu vydání a ten, za nějž bude poskytnuta kompenzace.
Aby např. atraktivní pozemky kolem měst nezůstaly státu a církve nezískaly pouze louky, úhory, zbořeniště apod.
Přeji vše dobré a držím palce:-) Holeček
Pavla Bendová
16.3. 09:28 Vážený pane doktore, 
od celkového rozsahu původního církevního majetku byl odečten maximální rozsah majetku, který mohou církvím a náboženským společnostem vrátit Lesy České republiky a Pozemkový fond České republiky. Lesy České republiky a Pozemkový fond ČR mohou provést naturální vydání relativně bezproblémově rychle, proto vládní komise rozhodla, že budou vydávat právě tyto subjekty. Zbytek původního církevního majetku, který mají obce, kraje, soukromé osoby, případně jiné státní organizace, bude církvím a náboženským společnostem finančně kompenzován. Dále je v zákoně zakomponována řada výjimek, které naturálnímu vydání brání(§ 8), např. nevydávají se pozemky zastavěné po zabrání státem, pozemky, kde se plánují veřejně prospěšné stavby (to se týká zejména okolí velkých měst) atd. Naturální vydání se proto s vysokou pravděpodobností ještě sníží, zákon však pro tyto případy s navýšením finanční náhrady nepočítá.

Jan Bláha
16.3. 09:12 Dobrý den. Církve žádný majetek nevlastnily, měly ho jen k užívání. Proč nám církve stále vnucují že jim společnost něco dluží? Není to pravda. Vzhledem k jejich postavení v současné společnosti, jsou skutečně rovny spolkům myslivců, zahrádkářů atd. Jsem jednoznačně proti rozdávání veřejného majetku skupinám lobistů ať chodí oblečeni v jakékoliv barvě.
Pavla Bendová
16.3. 09:33 V minulosti vlastnické právo uznávaly i úřady a soudy první republiky, v té době byl církevní majetek vyvlastňován za náhradu, která se vyplácela jednotlivým církevním subjektům, kterým byl majetek vyvlastňován. Pokud by se jednalo o státní majetek, je vyplácení náhrad absurdní. S církevními subjekty byly uzavírány kupní a další smlouvy. I v době komunistického režimu byly na církevní majetek vydávány rozhodnutí o vyvlastnění a s církevními subjekty byly uzavírány darovací a kupní smlouvy. Zákon č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví v § 10 odst. 1 výslovně uváděl: „Stát dozírá na majetek církví a náboženských společností.“
Pokud by církve v minulosti nevlastnily majetek, pak by blokační paragraf v zákoně o půdě byl absurdní a žádný majetek blokován není. 
Právní řád ČR v několika zákonech výslovně uznává vlastnické právo církví a náboženských společností před rokem 1948, a to včetně zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby z roku 1999 přijatého za vlády ČSSD – viz 
§ 2 odst. 3: „Příslušný katastrální úřad na žádost Pozemkového fondu ověří do 30 dnů ve své evidenci, že pozemky po 25. únoru 1948 nepřešly ani nebyly převedeny do vlastnictví státu z vlastnictví církve, náboženské společnosti, řádu nebo kongregace nebo že ke dni 31. prosince 1949 nebyly ve vlastnictví obcí.“
Ústavní soud opakovně potvrdil historické vlastnictví církevních subjektů. Ústavní soud přímo rozhodl, že vlastnické právo církevních subjektů nezaniklo a majetek má být proto těmto subjektům vydán (případ strahovských premonstrátů či farnosti Heřmanovice).

M. Wildner
16.3. 09:26 Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli se někdo vůbec zaobíral skutečností, že církve kolaborovali s nacisty? Je známo, že za pomáhali za peníze a zlato utíkat nacistickým pohlavárům z Evropy a Vatikán jim obstarával falešné cestovní doklady. Je mravné, aby instituce, které majetky získavaly mučením a upalováním lidí a následně pomáhají utíkat nacistům před spravedlností, vůbec něco dostávaly, místo aby byly naprosto zrušeny? Děkuji za odpověď, na kterou jsem velice zvědavý a předpokládám, že spousta dalších. Wildner
Pavla Bendová
16.3. 10:42 Nevím, zda-li víte, že podle návrhu zákona o majetkovém vyrovnání se vrací majetek i židovským náboženským obcím či Pravoslavné církvi, o negativním vztahu nacistů k těmto církvím nemáte jistě pochyby. Co se týče Církve římskokatolické, v českých zemích byl např. nacisty poprvé v historii zrušen klášter ve Vyšším Brodě, podíl římskokatolických kněží, kteří skončili v koncentračních táborech, byl ve srovnání s ostatními profesemi, velmi vysoký. Historie Římskokatolické církve je dlouhá a samozřejmě v ní lze nalézt i sporné momenty a selhání jednotlivců, tak jako ostatně ve všech společenstvích. Cílem zákona o majetkovém vyrovnání však není řešit tato historická zatížení, stejně jako se to neřešilo v případě restituce u fyzických osob.

Paja Sk.
16.3. 09:27 Mě by k církevním restitucím zajímalo toto - zákon u navraceného majetku údajně prolomuje hranici před únor 1948. Je to tomu tak? A kdo bude tyto skutečnosti zkoumat?
Pavla Bendová
16.3. 09:40 Pokud došlo k vyvlastnění majetku církví před rokem 1948 za finanční náhradu, nebude se takový majetek vracet. Církve budou muset v každém případě prokazovat, že v rozhodném období byly vlastníkem určitého majetku, a to relevantními podklady, zejména výpisy z tehdejších pozemkových evidencí, z archivu Ministerstva zemědělství nebo Národního archivu. Jejich žádosti bude zkoumat a o jejich oprávněnosti příslušný pozemkový úřad, který – pokud bude mít pochybnosti – nárokovanou nemovitost odmítne vydat.

Možné chyby úředníků eliminuje postup, kde bude každé vydání zemědělské nemovitosti prověřovat pozemkový úřad a katastrální úřad. Pokud by i tyto instituce selhaly, může stát napadnout vydání nemovitosti u soudu.

Jan Brůna
16.3. 09:27 Dobrý den,

za vyřešení církevních restitucí jsem rád, staré křivky by se měly naprovat. Rád bych se ale zeptal na tohle. Hodně se v souvislosti s restitucí majetku církvím mluvilo o tom, že těch 130 miliard je hodně nadhonocených oproti tržním cenám. Podle čeho se uřčovaly ceny vracených majetků a došlo se až k té ohromné částce 130 miliard? Děkuji za odpověď.
Pavla Bendová
16.3. 09:46 Ocenění původního církevního majetku bylo provedeno už v roce 2007, při přípravě tehdejšího návrhu zákona o majetkovém vyrovnání.

Provedené ocenění bylo v roce 2007 schváleno vládní i expertní komisí, ve které zasedali kromě zástupců Ministerstva kultury i zástupci Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí, tato ministerstva byla v roce 2007 spolupředkladateli návrhu zákona o majetkovém vyrovnání.

Od roku 1948 došlo v zemědělské půdě k velkým změnám. Část tehdejší zemědělské půdy se dnes nachází v zastavěných plochách velkých měst (Praha, Brno), kde je její cena mnohem vyšší než cena zemědělské půdy ve venkovských oblastech. (např. cena zahrad u budovy bývalého Arcibiskupské gymnázia v Bubenči se pohybuje okolo 10 000 Kč za m2.)

Zemědělská půda zahrnuje 4 druhy pozemků: pozemky kultury zahrada, které se nacházejí v zastavěných územích obcí a měst, pozemky kultury sad, pozemky v blízkosti zástavby, kde se předpokládá její další rozšíření a jsou v dostupnosti inženýrských sítí a pozemky v tzv. volné krajině, kde se urbanistický rozvoj nepředpokládá, pouze tato část představuje typickou zemědělskou půdu.

Zprůměrováním cen za celou Českou republiku se došlo k průměrné ceně zemědělské půdy v ČR ve výši 44,48 Kč za 1 m2. Vzhledem k tomuto postupu je výsledná cena vyšší než běžně uváděné tržní ceny zemědělské půdy na venkově, kde se zemědělská půda nejvíce prodává.

Výpočet ocenění byl rovněž prověřen nezávislou společností Ernst & Young. Tato společnost shledala, že použitý výpočet je oprávněný a racionální.

Bližší informace k ocenění historického církevního majetku naleznete na webových stránkách Ministerstva kultury.

anonym
16.3. 09:28 Církve si nic nezaslouží. Žádné nakradené majetky bych zpět nevracel a církve jiné než nakradené nikdy nevlastnily. A už vůbec ne, aby byly dotované státem.
Pavla Bendová
16.3. 10:05 Vážený pane anonyme, na otázku ohledně vlastnictví jsem již odpovídala několika předchozím tazatelům.

kh
16.3. 09:29 Dobrý den.
Proč se budou pozemky vydávat za podstatně vyšší hodnotu, než u ostatních restituentů /zvláště, když nebyli ještě ani všichni odškodněni/.A malá podotázka: nejste manželka Marka Bendy?
Pavla Bendová
16.3. 09:37 Nejprve k Vaší podotázce, opravdu nejsem manželka Marka Bendy, ani nejsem jeho příbuzná. 
Předpokládám, že za standardní restituce pokládáte postup podle zákona o půdě (zákon č. 229/1991 Sb.). Takové srovnání je však chybné, neboť zákon o půdě pracuje s odlišnou koncepcí a byl přijímán v době, kdy tržní ceny neexistovaly. 
Zákon o půdě zásadně preferuje náhradu v naturální formě, finanční náhrada je záležitostí okrajovou.Pouze v 10 % nebylo možné vydat původní nemovitost, a z těchto 10 % pouze 7 % dostalo finanční náhradu. Finanční náhrada se tak poskytovala za relativně nevelké množství majetku a byla stanovena samostatně u každé jednotlivé položky. Na rozdíl od zákona o půdě zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi předpokládá vydávání majetku pouze státem, podle zákona o půdě přitom vydávaly i obce a všechny právnické osoby. Rovněž se neposkytují náhrady za znehodnocení majetku nebo živý a mrtvý inventář, které se podle zákona o půdě poskytují.

V neposlední řadě mohou fyzické osoby už 20 let čerpat výnosy z majetku, který jim byl vydán podle zákona o půdě. Jenom zisky z bývalých církevních lesů se za dobu 20 let pohybují v miliardách českých korun.

JR
16.3. 09:39 Několikrát jsem slyšel, že v současné podobě stát na církvi vydělává - když vezmu majetek ve správě přes 100 mld (dle údajů před pár lety), výnos pár procent a k tomu to, co stát přispívá ročně (jednotky mld). Můžete uvést alespoň orientačně, jak to s finančními toky je? Tj. částka, kterou stát uznává jako majetek církve, jeho odhadovaný roční výnos a a částka, kterou třeba minulý rok stát církvím dal (zejména asi na platy duchovních, pokud se nepletu). Děkuji.
Pavla Bendová
16.3. 09:55 Nyní stát dává na církve podle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví cca 1,4 mld. Kč ročně. Dle analýzy Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické je roční výnos ze zabaveného církevního majetku cca 3 mld. Kč.

anonym
16.3. 09:40 Dobrý den. Budou církve za tento majetek odvádět daně z nemovitosti? A co ostatní daně, proč vůbec tyto nadnárodní korporace mají nějaké daňové zvýhodnění nad jejich přímými konkurenty, tedy psychology, poradci a podobně? Nejedná se o zneužívání postavení ve společnosti k politickému vydírání polityků aby zjískaly nefér výhody a měli více prostředků k manipulováni s davem?
Pavla Bendová
16.3. 09:58 Samozřejmě, že daň z nemovitosti církevní subjekty odvádějí a budou odvádět i z majetku, který se jim vrátí.

Ing. Pavel Šimorda
16.3. 09:40 Dobrý den.
Jaký nejabsurdnější argument proti církevním restitucím jste doposud zaznamenala?
Už máte vypracovanou metodiku, jak se nejlépe vypořádat s opakujícími se, jan bláhově papouškujícími, názory bez znalosti problematiky.
Děkuji.
Pavla Bendová
16.3. 09:53 Dobrý den pane inženýre, absurdních argumentů proti je mnoho, většinou plynou z katastrofální neznalosti anebo letité nenávisti. Metodika "obrany" je jednoduchá - vytrvalé opakování a vysvětlování skutečností, neboli fakta, fakta, fakta. K tomuto účelu jsme také zveřejnili na webu ministerstva veškeré informace a argumenty.

Alois Mrkva
16.3. 09:44 Dobrý den, chtěl bych se zeptat jak je možné že se vyrovnáni s církvemi netýká Jehovistů? Rozpočet ČR nezatěžují už od revoluce a proto vlastně příjdou o navrácení majetku.Není to trošku postavené na hlavu?
Pavla Bendová
16.3. 10:19 Zákon o majetkovém vyrovnání Náboženskou společnost Svědkové Jehovovi z naturálního vydávání nijak nevylučuje. Pokud Váš historický majetek vlastní stát, mohou si o něj Svědkové Jehovovi požádat.

Štěpán Klasna
16.3. 09:48 Dobrý den!
Bude nějakým způsobem zohledněn fakt, že od vyvlastnění do současnosti se stát podílel a podílí finančně na činnosti církví podle č. 218/1949 Sb? Změní se nějak tento vztah státu a církve po případné resituci?

Díky za odpověď.
Pavla Bendová
16.3. 10:26 Tato otázka byla řešena už v roce 2008 při tehdejším projednávání zákona o majetkovém vyrovnání v Poslanecké sněmovně. Byla zadána analýza Národohospodářské fakultě VŠE, která vypočítala, že při odečtu výdajů na církve od roku 1948 do roku 2007, je rozdíl mezi tím, co stát získal, a co stát církvím zaplatil, 168 mld. ve prospěch státu.
Zákon o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že financování církví státem bude zrušeno, a církve se budou financovat samy.

Ing. Aleš Lisovský
16.3. 09:54 Dobrý den, jak bude ošetřeno, aby případné chyby a přehmaty státu ve vydávání majetku nebyly kladeny za vinu církvi, jako se tomu stalo v případě kauzy Voršilek na Národní? Děkuji a přeji krásný jarní den.
Pavla Bendová
16.3. 10:02 Na tento dotaz jsem již odpověděla tazateli Paja Sk.

andrej bednár
16.3. 09:55 Vrácením majetku círvi bude vlastníkem Vatikán. Nebo se pletu*
Pavla Bendová
16.3. 10:00 Vládní návrh zákona o církevních restitucích se týká církevních právnických osob celkem 17 církví, z nichž katolickou církev reprezentují Církev římskokatolická a Církev řeckokatolická. Zbylých 15 církví nemá na Vatikán, podle mezinárodního práva je přesnější výraz Svatý stolec, žádnou vazbu. Návrh zákona se o něm vůbec nezmiňuje. U církví římskokatolické a řeckokatolické mají majetkové nároky pouze osoby českého práva, nikoli subjekty mezinárodního práva, jímž Svatý stolec je. České církevní právnické osoby budou s majetkem, který jim bude vrácen, disponovat podle svého uvážení a schopností.

Restituovaný majetek bude církvemi bezpochyby využit jednak na duchovní, jednak ostatní služby, zejména charitativní, kulturní, společenské, školské apod., a to především v místech, kde církve působí, tedy pro konkrétní občany České republiky, pro rozvoj obcí, sociální projekty a další věci.

Taky okradený
16.3. 10:04 Dobrý den
Paní Bendová v minulosti mi ukradli automobil.
Byl bych rád kdyby jste mi ho vrátila, a nebo alespoň za něj vyplatila finanční náhradu.
Chápu, že vy jste ho neukradla, ale ani já a ani ostatní občané neokradli žádnou církev, pokud my máme zaplatit církvím nevidím žádný důvod pro to, proč by jste vy neměla zaplatit za můj automobil, když my ostatní máme platit nějaké círki.
Pavla Bendová
16.3. 10:17 Tento stát je nástupcem bývalého československého státu, který církevní majetek v rozporu se svými vlastními zákony zabíral. I dnešní Česká republika na tomto majetku hospodaří a čerpá z něho výnosy, které Národohospodářská fakulta VŠE odhadla na cca 3 mld. Kč ročně.

K Vašemu příměru bych zmínila pouze to, že majetkové vyrovnání musí být záležitostí stát (stát vyvlastnil, stát by měl navrátit), kdežto politováníhodná krádež Vašeho vozu je zcela jistě záležitostí jednotlivce (osoby soukromé), proto nelze oba případy srovnávat.Samozřejmě ale platí, že ten, kdo Vás okradl, by měl ukradenou věc vrátit.

Soubory ke stažení
Soubor Velikost
On-line rozhovor EKONOM.doc, 95 kB
Spojte se s námi