Dobrý den, chtěla bych požádat o zodpovězení následujících dotazů k církevním restitucím: 1. V návrhu zákona (tabulka 5) se uvádí, že pozemky ve správě Pozemkového fondu představují celkem 48 412 hektarů. Jak bylo toto zjištěno – jaký je zdroj tohoto údaje? 2. Kdo konkrétně odhadl, jaký rozsah pozemků nebude vydán, a tudíž bude proplacen? 3. Existuje seznam zemědělských pozemků, které mají být církvím vydány? Pokud ano, kdo je jeho předkladatelem? Pokud ne, kdo ho vyhotoví a kdy bude k dispozici? 4. Můžete vysvětlit, proč u finančního vypořádání za zemědělské pozemky, které nemohou být vydány, se počítá s cenou 44,48 Kč za metr čtvereční? Kdo konkrétně zpracoval toto ocenění? 5. Proč se u církevních restitucí ve finančních náhradách nepostupuje jako u standardních restitucí u zemědělských pozemků? (na rozdíl od běžných restitucí se u církevních vychází z aktuální tržní ceny pozemků) 6. Jak bude ministerstvo kultury jako předkladatel zákona o církevních restitucích řešit situaci, kdy v předloze přisuzuje vydání pozemků Pozemkovému fondu. Ten má ovšem k 31. 12. 2012 (tedy ještě před zahájením restitucí) skončit?
____________________________________________________________________________________________________________
Ad 1. V návrhu zákona (tabulka 5) se uvádí, že pozemky ve správě Pozemkového fondu představují celkem 48 412 hektarů. Jak bylo toto zjištěno – jaký je zdroj tohoto údaje?
Zdroj tohoto údaje je přímo Pozemkový fond ČR. Tyto údaje si vyžádala vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi v roce 2011.
Ad 2. Kdo konkrétně odhadl, jaký rozsah pozemků nebude vydán, a tudíž bude proplacen?
Od celkového rozsahu původního církevního majetku byl odečten majetek, který podle § 29 zákona o půdě blokují Pozemkový fond ČR a Lesy ČR. Tento rozdíl bude církvím a náboženským společnostem finančně kompenzován.
Ad 3. Existuje seznam zemědělských pozemků, které mají být církvím vydány? Pokud ano, kdo je jeho předkladatelem? Pokud ne, kdo ho vyhotoví a kdy bude k dispozici?
Seznam pozemků, které budou církvím a náboženským společnostem vydány v současnosti neexistuje. K tomu, aby konkrétní státní pozemek mohl být vydán musí být splněna řada podmínek, a to a) oprávněná osoba (církevní subjekt) si o něj musí požádat b) bude nutné prokázat, že oprávněná osoba pozemek skutečně vlastnila v rozhodném období (25. 2. 1948 – 1. 1. 1990) a že tento pozemek přešel na stát v důsledku majetkové křivdy c) pozemek nespadá do některé z výjimek, které zabraňují vydání (např. byl po zestátnění zastavěn, je na něm sportovní hřiště, plánuje se na něm veřejně prospěšná stavba atd.).
V tuto chvíli nelze hodnověrně stanovit, které pozemky všechny tyto podmínky splňují. To bude možné až po prověření všech podmínek u každé jednotlivé položky v rámci vydávacího řízení. Seznam vydávaného majetku se tedy bude vytvářen postupně tak, jak budou jednotlivé položky prověřovány a vydávány.
Upozorňuji, že pro účely vytvoření zákona o majetkovém vyrovnání nebyl seznam konkrétních pozemků nutný. Podstatné bylo zjištění celkové výměry původního církevního majetku.
Ad 4. Můžete vysvětlit, proč u finančního vypořádání za zemědělské pozemky, které nemohou být vydány, se počítá s cenou 44,48 Kč za metr čtvereční? Kdo konkrétně zpracoval toto ocenění ?
Zemědělskou půdou se rozumí půda, která byla zemědělská v roce 1948. Od roku 1948 však došlo k velkým změnám. Část tehdejší zemědělské půdy je dnes v intravilánech velkých měst (Praha, Brno), kde je její cena mnohem vyšší než cena zemědělské půdy ve venkovských oblastech (např. v případě hl. m. Prahy došlo od roku 1948 k navýšení plochy intravilánu o 44%, z toho zemědělská půda činí přes 60%). Zemědělská půda tak zahrnuje 4 druhy pozemků
a. pozemky kultury zahrada, které se nacházejí v zastavěných územích obcí a měst
b. pozemky kultury sad - průměrná cena v ČR
c. pozemky v blízkosti zástavby, kde se předpokládá její další rozšíření a jsou v dostupnosti inženýrských sítí
d. pozemky v tzv. volné krajině, kde se urbanistický rozvoj nepředpokládá, pouze tato část představuje typickou zemědělskou půdu
Z toho důvodu je výsledná průměrná cena zemědělské půdy vyšší než běžně uváděné tržní ceny zemědělské půdy na venkově, kde se tato půda nejvíce prodává.
Při výpočtu průměrných cen byly použity studie Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (Cena zemědělské půdy v České republice v letech 1993–2004 - Němec, Štolbová, Vrbová, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha) a Přehled cen stavebních pozemků v krajích ČR – červen 2007 Ing. Václav Dolanský, CSc., 1. katedra oboru management a marketing Fakulty strojní ČVUT.
Na základě celkové plochy zemědělské půdy a jejích jednotlivých částí byla pak stanovena průměrná cena tohoto výše uvedeného souhrnu půdy v ČR na 44,48 Kč za 1 m2. Původní církevní majetek je charakteristický tím, že jeho rozmístění po území České republiky je prakticky rovnoměrné, je proto možné pracovat s průměrnými cenami.
Ocenění původního církevního majetku bylo provedeno v roce 2007, a to Církevní komisí. Ověření výpočtu nejprve provedlo Ministerstvo kultury. V roce 2008 zadala sněmovní komise prověření výpočtu společnosti Ernst & Young. Tato společnost shledala, že použitý výpočet je oprávněný a racionální.
Ad 5. Proč se u církevních restitucí ve finančních náhradách nepostupuje jako u standardních restitucí u zemědělských pozemků? (na rozdíl od běžných restitucí se u církevních vychází z aktuální tržní ceny pozemků)?
Předpokládáme, že za standardní restituce pokládáte postup podle zákona o půdě (zákon č. 229/1991 Sb.). Skutečně, ceny se kterými se pracovalo v restituci podle zákona o půdě jsou odlišné. Takové srovnání je však chybné, neboť zákon o půdě pracuje s odlišnou koncepcí a byl přijímán v době, kdy tržní ceny neexistovaly.
Zákon o půdě zásadně preferuje náhradu v naturální formě, finanční náhrada je záležitostí okrajovou. Pouze v 10 % nebylo možné vydat původní nemovitost, a z těchto 10 % pouze 7 % dostalo finanční náhradu. Finanční náhrada se tak poskytovala za relativně nevelké množství majetku a byla stanovena samostatně u každé jednotlivé položky.
Jelikož v roce 1991 ještě neexistovaly tržní ceny zemědělské půdy (trh s tímto segmentem byl umožněn právě až zákonem o půdě), musely být ceny stanoveny administrativně, a to podle cenového předpisu platného v době přijetí zákona o půdě. Jednalo se o vyhlášku Ministerstva financí č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.
Zákon o majetkovém vyrovnání stanoví paušální finanční náhradu. Nebylo reálné ocenit všechny položky samostatně, při počtu cca 100 000 položek by to představovalo značné finanční a časové náklady. Znamenalo by to:
Ocenění budov a staveb - zpracování znaleckých posudků. Ocenění pozemků dle platné oceňovací vyhlášky: zemědělské pozemky - ocenění dle BPEJ, lesní pozemky – stanovit cenu porostů, zastavěné pozemky – dle cenových map, příp. vzorce pro ocenění.
Značný objem prací by pak představovalo samotné ocenění majetku na základě vyhotovených seznamů, které by muselo být provedeno na základě znaleckých posudků (náklady na jeden znalecký posudek se pohybují mezi 8 -20 tis. Kč). Časově náročné by bylo rovněž ocenění pozemků, kterému by musela předcházet jejich identifikace na současný stav (náklady na geometrické plány se pohybují v rozmezí 10 -50 tis. Kč).
Proto se při stanovení finanční náhrady vycházelo ze zjištěných průměrných tržních cen, které v současnosti na rozdíl od roku 1991 už existují.
Pokud by ocenění historického církevní majetku bylo určeno podle vyhlášky Ministerstva financí č. 182/1988 Sb. (tato vyhláška byla zrušena k 1. 11. 1991) mohla by být finanční náhrada napadena u Ústavního soudu. Taková kompenzace by zjevně nesplňovala kritérium přiměřenosti a byla by výsledkem libovůle zákonodárce, který by stanovil cenovou hladinu zpětně o 21 let. Bylo by možno hovořit o nové křivdě na straně církví a náboženských společností ve smyslu judikatury Ústavního soudu.
Na rozdíl od zákona o půdě zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi předpokládá vydávání majetku pouze státem, podle zákona o půdě přitom vydávaly i obce a všechny právnické osoby. Rovněž se neposkytují náhrady za znehodnocení majetku nebo živý a mrtvý inventář, které se podle zákona o půdě poskytují.
V neposlední řadě mohou fyzické osoby už 20 let čerpat výnosy z majetku, který jim byl vydán podle zákona o půdě. Jenom zisky z bývalých církevních lesů se za dobu 20 let pohybují v miliardách českých korun.
Ad 6. Jak bude ministerstvo kultury jako předkladatel zákona o církevních restitucích řešit situaci, kdy v předloze přisuzuje vydání pozemků Pozemkovému fondu. Ten má ovšem k 31. 12. 2012 (tedy ještě před zahájením restitucí) skončit?
Při navrhování zákona se vždy musí vycházet z platného právního stavu. Návrh zákona, kterým dochází k transformaci Pozemkového fondu byl předložen do připomínkového řízení až 21. 11. 2011. Ministerstvo kultury však o této věci ví a spolupracuje v této záležitosti s Ministerstvem zemědělství tak, aby byly oba zákony v legislativním procesu vzájemně koordinovány.
