Vy mi vytýkáte mou starost o mé Čechy! aneb Rok na ministerstvu kultury

02.07.2019 14:45|ministerstvo

Projev ministra kultury Antonína Staňka 26. 6. 2019 v Poslanecké sněmovně.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové vlády České republiky, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych shrnul to, co se za rok mého působení v úřadu ministra kultury České republiky podařilo, a řeknu i to, co se nepodařilo. Protože to je samozřejmě normální, všichni jsme lidé a kdybychom nedělali chyby, byli bychom stroje. Nicméně tu smršť hrůz a katastrof, kterou zde ctihodný pan poslanec Baxa na mě dštil, nemohu nechat být...

Velikonoční popravy (odvolání Fajta a Soukupa)

Vážení kolegové a kolegyně, Ministerstvo kultury zřizuje 29 příspěvkových organizací. Kdyby každá taková příspěvková organizace fungovala tak jako Národní galerie, mohu říci, že ty vaše katastrofické vize kultury by se skutečně naplnily. 

Já si totiž neumím představit jediného normálního člověka v této zemi, který by si dovolil říci své kancléřce (kdyby mohl normální člověk kancléřku mít), aby mu podepsala odměnu 1.120.000 korun, protože si prostě přeje určitý plat, chce ho mít a bude ho mít za každou cenu. Nikdo přece nebrání žádnému generálnímu řediteli, aby se své funkce vzdal, jestliže se mu zdála odměna, kterou dostával jako nedostatečná.

Nezlobte se na mě, ale věřím, že všichni, jak zde jsme, víme, že musíme jednat s ohledem na zákon, ač to je někdy nepříjemné.  A já jsem neodvolal pana generálního ředitele Faita bez udání důvodu. To je lež. Já jsem ty důvody jasně zformuloval, jen je někdo dodnes nechce slyšet – jedním z nich byla i zákonná povinnost.

A teď k tomu podivnému podvýboru pro kulturu, kde se odvolání probíralo. Obvykle bývají podvýbory neveřejné, aby tam bylo možné sdělit to, co je opravdu potřeba, to, co sdělit potřebujeme a to, co sdělit musíme. A ejhle, najednou, výjimečně, tento podvýbor byl veřejný!

Čekalo se zřejmě, jak zareaguji - budu určitě protestovat, protože chci něco tajit? Ne, neprotestoval jsem, požádal jsem kolegy, aby odhlasovali veřejný podvýbor. Ale snad chápete, pane poslanče Baxo, že před televizními kamerami a dalšími záznamovými zařízeními, v okamžiku, kdy věc řeší orgány činné v trestním řízení, prostě některé věci říci nemohu. Čili vy jste mě záměrně dopředu zbavil možnosti vám, členům podvýboru, sdělit vše, co bylo důležité – chci věřit, že v tom nebyl úmysl.

Zatímco naopak moji protivníci, moji kritikové, tam mohli říkat, co se jim hodilo, včetně zjevných nepravd.

Takže z vašich velikonočních poprav je pravda pouze jediné - odvolal jsem ředitele, kteří porušili hospodářská pravidla; kteří porušili zákon a nic víc a nic méně. Jsou za tím hospodářské a ekonomické výsledky - a mimo jiné i zjištění, že rozpočet Národní galerie pro letošní rok je minus 30 milionů korun!

Výstava Indický poklad

Vezměte si třeba jen, jak se v Národní galerii dojednávala indická výstava. A neptejte se bývalého pana generálního ředitele, ptejte se lidí v Národní galerii - jestli tato výstava se tam hodila nebo ne. Protože vám řeknou, že to byla výstava, která spíše patří do Národního muzea, ne do Národní galerie. Cesta do Indie a Kuvajtu galerii stála 300 tisíc korun (a mluví se o dalším skoro milionu a půl indickým partnerům) a přesto se výstava nakonec neuskutečnila – protože se ukázalo, že pan generální ředitel žádnou smlouvu s Indy neuzavřel!

A takových věcí v Národní galerii pan ředitel Morávek nachází dnes a denně. My na ministerstvu kultury s těmi zjištěními nejdeme do médií, nejdeme do televize. Proč? Protože nám nejde o to, kydat hnůj na české kulturní instituce. Já potřebuji, aby kultura byla v očích veřejnosti v takové podobě a v takové kondici, abychom jí byli ochotni dát peníze navíc. A jestliže tu budu špinit a kydat na ni, byť oprávněně, tak to tomu nepomůžu.

Demise nedemise

No ano, já jsem jasně řekl, že v případě, že nebudu mít podporu své strany, podám rezignaci. Tu jsem napsal, předal panu premiérovi a zcela v souladu s Ústavou to bylo předáno i panu prezidentovi. Jistě ale připustíte, že prezident republiky může rozhodnout naprosto autonomně v souladu se zákonem. Pan prezident nepřijal moji demisi, na to má právo. 

Chtěl bych vás proto upozornit, pane poslanče, že zcela rozhodně nejsem ministr kultury v demisi, byť se to mnohá média snaží takto interpretovat.

Platy zaměstnanců

Co říci dál, je toho hodně, na ten váš projev. Tak třeba platy zaměstnanců v příspěvkových organizacích - prý žádné navýšení. Letošní rozpočet Ministerstva kultury je jeden z nejvyšších rozpočtů, který tu v minulosti byl, a z velké části je to díky finančním prostředkům, které šly na platy zaměstnanců v kultuře. 

Tady se jistě shodneme, že všichni zaměstnanci si zaslouží odpovídající odměnu. A nebavíme se jen o vysokoškolsky vzdělaných, ale i o těch, kteří v těchto institucích pracují na jiných pozicích než vysokoškolských. A můžu vám říct, že mě skutečně mrzí, že se mi nepodařilo přesvědčit mou kolegyni ve vládě - a teď nemám na mysli paní ministryni Schillerovou - abychom předložili návrh platové úpravy a přesunuli z tabulky číslo 1 do tabulky číslo 2 ty zaměstnance, kteří jsou na těch nejnižších platech. 

Jsem ale připraven udělat všechno pro to, abychom to v dalším rozpočtu byli schopni zrealizovat!

Na začátku se hovořilo o tom, že Ministerstvo kultury přijde asi o 2.200.000.000 korun, plus minus. My jsme dneska na mínus 420 milionech, jak jste správně řekl. A toto jsme schopni, když se mi nepodaří přesvědčit Ministerstvo financí, řešit úsporami v rámci provozu Ministerstva kultury. Nechci nijak dramaticky omezovat rozpočty svých příspěvkových organizací. 

Já prostě nechci sahat na zaměstnance v muzeích a galeriích, protože je chceme otevřít, aby se lidé mohli do galerií dostat, aby tam byly vzdělávací programy, aby to fungovalo. Já jsem dal jasný příkaz náměstkům, že prostě na příspěvkové organizace, co se týče lidí, se nebude sahat.

Slušnost není slabost

Vy jste tady, pane Baxo udělal výčet všeho špatného, co je na Ministerstvu kultury. Zapomněl jste ale například na to, že jednou z prvních věcí, kterou jsem zrealizoval, bylo vytvoření Národního muzea v přírodě, kam jsme sloučili většinu skanzenů, které dosud byly samostatnými institucemi. Komplikovalo to spolupráci mezi těmito institucemi a posílání zaměstnanců, kteří byli např. v muzeu v Rožnově pod Radhoštěm, do menších skanzenů.

A hovoříte o tom, jak jsou všichni ti odvolaní ředitelé čistí jako lilium. Ale vy snad znáte výsledky vyšetřování? Mě by to překvapilo. Já je neznám, já si na ty výsledky počkám a nebudu říkat něco, co prostě není pravda. Víte, já jsem strašně dlouho byl slušný. Vždycky jsem si říkal, že slušnost není slabost a kolegové mi to vytýkali. Říkali: Víte, pane ministře, vy děláte spoustu věcí. Jenomže vy jste slušný, necháte na sobě dříví štípat a oni po vás kydají hnůj. Ano, udělal jsem chyby, dopustil jsem se některých věcí, které bych třeba zpětně neudělal. Ale kdo z vás je bez chyby? Kdo z vás nikdy neudělal chybu? A kdo z vás se dokázal omluvit?

 

Stávka v Národním divadle

Jste znepokojen situací v Národním divadle, pane poslanče Baxo? Vás udivuje, že si dovolila paní Urbanová za mnou přijít? Já ale zjišťuji, že informace o Národním divadle, o finančních tocích a dalších věcech, se objevují už delší dobu v médiích. Já s tím nemám problém, protože právě Národní divadlo má jednu obrovskou výhodu - má Garanční radu. A Garanční rada bude rozhodovat. Ale člen Garanční rady nesmí doporučovat řediteli určité personální věci, to pak nečiní tu Garanční radu úplně nezávislou, že...

 

Blob

Chtěl jste vědět, jestli "blob" bude stát nebo nebude stát. A jak to, že si to ministr v demisi dovolil podepsat. No, už jsem vám vysvětloval, že nejsem ministrem v demisi. A také bych vám rád vysvětlil, že jsme nepodepsali nic víc a nic méně, než to, že paní Kaplická se obrátila na Národní knihovnu a nabídla, že v případě, že by chtěli vybudovat novou budovu Národní knihovny, tak přenechá veškerá svá práva k dokumentaci, kterou má, českému státu, Praze a Národní knihovně. 

Bude na Národní knihovně, a na připravované pracovní skupině pro přípravu výstavby, rozhodnout, zda potřebujeme nebo nepotřebujeme novou budovu knihovny, a jakou cestou půjdeme. 

Není to žádný závazek, je to jenom velké gesto paní Kaplické, která se rozhodla poskytnout tato práva. A v případě, že se rozhodne Národní knihovna jít touto cestou, ušetří si mezinárodní soutěž. Myslím si, že práci pana Kaplického nikdo zpochybňovat nemůže. Můžeme mít názor, jestli se nám líbí nebo ne, ale určitě ne jeho práci zpochybňovat.

Řečeno s Vrchlickým

Pane poslanče Baxo, kolegové a kolegyně na pravém spektru. Chci říci jednu věc. Já jsem samozřejmě udělal spousty chyb. Ale udělal jsem, myslím si, i mnoho užitečného. Minimálně mi nemůžete vytknout na Praze 6, že jsme tu vybojovali Veleslavín. Že jsme zabojovali za Bertramku, to je Praha 5. S paní poslankyní se snažíme a snažili jsme se nějak vstoupit do jednání na Praze 2 s Vyšehradským nádražím, a tak dále. 

Já si myslím, že po celé ČR je spousta měst a obcí, které znají jméno Staněk právě proto, že jsme tam pomohli s památkami a dalšími věcmi. Myslím si, že ani pan kolega Stanjura nemůže upřít, že jsem se snažil věci posunout. Ano, i toto – starost o památky, dědictví předků, mi bude vytýkáno. Jakoby Karel IV. řekl: Vy mi vytýkáte mou starost o mé Čechy! (řečeno s Jaroslavem Vrchlickým)

Vy mi vytýkáte mou starost o národní kulturní památky. Tak prosím, to je to, co nám tu nechali předkové. Bohužel, od listopadu 1989 toho příliš mnoho vystavěno nebylo, co bychom do budoucna mohli chránit. Takže, prosím, nevytýkejte mi, že pečuji o národní dědictví.

Dívám se tady do sektoru kolegů poslanců SPD. A jsem moc rád, že jste mě nasměrovali do Týna nad Vltavou, kde jsem se mohl seznámit s druhým otáčivým hledištěm, které prostě vzniklo z lásky místních lidí a vztahu k ochotnickému divadlu. Oni to tam postavili vlastníma rukama. A dnes to potřebuje velkou opravu. A kdo tam byl z vás kolegů poslanců, kteří mě dneska kritizujete? Nikdo.

Veřejnoprávní média

Obrátil jste se na mě, pane poslanče Baxo, že jsem se nezastal veřejnoprávních médií. Naopak, minimálně jednou jsem to učinil. 

Víte, možná už nebudu mít více příležitostí jako ministr kultury vám toto sdělovat, tak vám to sděluji dnes v takovém rozsáhlejším projevu. Já jsem se zde zastal veřejnoprávních médií, a to v tom, aby byly co nejdříve projednány výroční zprávy České televize. Vystoupil jsem zde a schytal jsem za to samozřejmě kritiku zase z druhé strany. Ale já jsem si za tím názorem stál. A to, že nevystupuji úplně ke každému příspěvku, to zas nemusí znamenat, že s ním musím souhlasit. 

Zákon o veřejných kulturních institucích

Tak a ještě zákon o veřejných kulturních institucích. No to je perlička, to je skvělé. Děkuji za tu nahrávku. Tenhle zákon už máme připravený.

Ale odboráři se nám na to podívali a říkají, pane ministře, vždyť je to tunel tisíciletí! Víte proč? No protože budou tři zřizovatelé, jde to odsunout od státu, dovést to do červených čísel a potom prodávat pozemky. Zrovna Národní divadlo má hodně pozemků tady po Praze, které by se možná daly zajímavým způsobem zpeněžit a posílit rozpočet Národního divadla.

Takže pokud bude zákon o veřejných kulturních institucích, tak jedině v situaci, kdy to bude naprosto čisté. A já si myslím, že ty připomínky Ministerstva financí, které k tomu byly, jsou naprosto věcné, naprosto jasné a odkrývají ten skrytý záměr lépe než by se to podařilo komukoliv jinému. Takže na tenhle zákon to se mnou nehrajte.

Zdanění náhrad církevních restitucí

Co tu máme ještě? Agenda církví. Jasně. Staněk, to je ten, který ty církve chce zadupat pod černou zem, vystoupil tady přece jako jediný obhájce. 

Jenže já jsem tady vystoupil jako jediný obhájce programu České strany sociálně demokratické. My jsme to měli v programu, šli jsme s tím před minulým volebním obdobím do voleb a my jsme to našim voličům nesplnili. Neměli jsme na to odvahu. Že jsem to odnesl já jako ministr kultury? Protože kdo jiný by to měl hájit, když je to v gesci kultury? Tak jsem to tady prostě obhajoval.

Nebudu to tady rozebírat dopodrobna. Je to problém, který nechť konečně vyřeší Ústavní soud. Od toho je a já budu velmi rád, když se celý spor konečně ukončí. Ale nenapadejte mě za to, že hájím program sociální demokracie. Já jsem jenom držel slib, který jsme dali našim voličům.

Peníze na kapličky

Ani se snad už nebudu zabývat tím, že říkáte, že jsme nenavýšili peníze. Prostě peníze v rozpočtu šly na památky, šly na to, co nám nechali předkové. Nešly jedině víte na co? Nešly na ty malé památky obcí, kapličky apod., ale to proto, že to je program jiného ministerstva, ministerstva pro místní rozvoj.

Ale i zde jsme připraveni. Existuje program, který chceme s panem poslancem Polčákem dát dohromady, chceme prostě systémový přístup. Ne, že si někdo v obci vybere, kterou kapličku si opraví a ještě si určí, kolik na to bude chtít. Ne. Chceme jasný program. Chceme systematicky pokračovat, ne vyhazovat peníze do stoupy. A naplnili jsme i další programy. Například program podpory profesionálních divadel.

Problém jménem SEFO

Dnes na mě třeba kydají hnůj v Olomouci. Ale ať se podívají, jaký má Olomouc rozpočet pro Moravské divadlo Olomouc! Jeden z největších. A já, jako bývalý primátor Olomouce, jsem na to hrdý. 

Že vadí někomu, že jsem odvolal ředitele Soukupa? My jsme uvolnili na vládě téměř 600 milionů korun na to, aby se postavilo SEFO. Když se podíváte na tu soutěž - a je to tam popsané – tak ta soutěž byla od začátku zmanipulovaná pro jednoho účastníka! Od začátku! Proč se asi brání celou dobu vedení Muzea umění to změnit? My jsme jim vyšli maximálně vstříc a oni nám pošlou další pozemek k výkupu, který je zase předražený a když jsme je požádali, aby nám pan ředitel poslal popsání veřejného zájmu, tak to, co poslal, byla ostuda. 

Já vám řeknu, o co jde. Jde o jedinou věc: čekali celou dobu, protože byly signály, že budu odvolaný. Čekali, až odvolají Staňka, a pak si to celé postaví. Já jsem řekl - nikdy! Hájím 600 milionů z daňových peněz našich daňových poplatníků a ty uhájím.

Živá kultura

A když jsme u té kultury - ano, živá kultura mě nemusí mít ráda. Ano, neposílili jsme příliš programy na kulturní aktivity a na podobné věci, ale sám víte, že když budou v rozpočtu Ministerstva kultury dvě, tři, čtyři miliardy navíc, tak je to skoro jako ve zdravotnictví, že to bude černá díra. Akorát, že ve zdravotnictví má ministr jednu výhodu - on si může udělat porovnání, kolik stojí jeden nebo druhý přístroj. Tohle v kultuře opravdu nejde. 

Ale já si myslím, že jsou-li ty programy dobré, jsou-li projekty dobré a schopné, mohou najít podporu v regionech. Mohou ji najít v obcích, mohou ji najít u mecenášů a dalších lidí, kteří chtějí kulturu podporovat. Proč má být jenom stát tou dojnou krávou?

Na závěr o landsmanšaftu a Lidicích

Tak tohle všechno, tyto materiály, jsme poslali panu premiérovi a to je to, co se udělalo na Ministerstvu kultury za tento rok. 

Včetně toho že máme připravený zákon o památkové ochraně, který jsem chtěl v červnu (kdybych nemusel řešit jiné věci) poslat do Poslanecké sněmovny. Všichni víte, že to bylo projednáváno napříč sněmovnou, což znamená, že to je připraveno a další věci jsou nachystané, tak mi tady nenasazujte psí hlavu. Já znovu říkám, nejsem bez chyb - ale kdo je?

Poslední poznámka zase k tomu ministrovi v demisi. Já jsem říkal, že samozřejmě respektuji rozhodnutí a vím, že jsem odvoláván, ale přece nebudu sedět v Nostici jen tak. Já tam pracuji, protože daňový poplatník si přece platí ministry a čas od času - a nebo dost často - hovoří o tom, že jsme drazí. Asi jsme. Nevím. Ale když už tam jsem, tak pracuji.

Dnes se v Řezně konalo setkání s mým bavorským kolegou a podepisovali jsme tam memorandum o spolupráci mezi Národním muzeem Praha a Domem bavorských dějin - a v roce 2023 zde připravujeme velkou výstavu mezi Bavorskem a Českou republikou o dějinách našich zemí. A já jsem tam panu ministerskému státnímu tajemníkovi řekl jednu věc - kultura nikdy nerozdělovala národy. 

A jsem moc rád, že tyto kulturní projekty vznikají. Jsou mnohem lepší cestou k vzájemnému porozumění a k tomu, abychom překryli historickou paměť, která je bohužel hluboká. Ta rána v naší historické paměti, po tom, co se událo za druhé světové války, je prostě příliš velká, že chtít dnes v České republice dělat sudetoněmecký sraz, je ještě příliš brzy. Pojďme jinými cestami připravit půdu pro tyto věci. 

Takže proto jsem se zdržel, proto jsem dnes jaksi nepoctil Poslaneckou sněmovnu a kolegy v opozici svou přítomností a nevyslechl jsem si významné, věcné a konstruktivní připomínky na činnost této vlády.

Abych to shrnul a sečetl. Víte, mě ještě bude čekat jeden trest, za který budu popraven a zastřelen, až se dozvíte, že jsem si dovolil se dotázat paní ředitelky Lehmannové z Památníku Lidice, proč (a nebudu teď mluvit o panu Foldynovi) - když existuje seznam nominovaných lidí, kteří přijeli položit věnce - proč jsou některé politické strany nepředstaveny. Protože nejdou zrovna někomu přes ústa? Například SPD. 

A já jsem se zeptal - a možná to někomu bude vadit - já jsem se zeptal, proč v Ležácích, když tam byla delegace ČSSD, zastoupená panem Chvojkou, proč nebyl představen? Prostě my si tady pořád hrajeme na to, jak jsme všichni spravedliví, čestní a bezchybní. Ale musíme si pojmenovat chyby a tam, kde máme být apolitičtí, buďme apolitičtí. A jen tam, kde máme být političtí, buďme skutečně političtí. A to je asi všechno, co jsem vám chtěl říct. 

Děkuji za pozornost.

 

Pozn. editora: Projev byl ironií osudu pronesen 26. 6. 2019, přesně den před završením prvního roku Antonína Staňka ve funkci ministra kultury ČR.

 

 

Martha Häckl, tisková mluvčí MK
Soubory ke stažení
TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Martha Häckl
Vedoucí tiskového oddělení
Tisková mluvčí
email: martha.hackl@mkcr.cz

Ivana Awwadová
Pracovnice tiskového oddělení
email: ivana.awwadova@mkcr.cz

Petra Hrušová
Pracovnice tiskového oddělení
email: petra.hrusova@mkcr.cz
info Novinářské dotazy prosím zasílejte na press@mkcr.cz.
Ostatní (včetně dotazů dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím) směřujte na epodatelna@mkcr.cz, odkud budou zaslány příslušným odborným útvarům k vyřízení.