Národní galerie představuje dramaturgické a strategické plány

04.11.2021 19:11|příspěvkové organizace

Národní galerie Praha představuje výstavní plán pro závěr roku 2021 a rok 2022, projekty zaměřené na rozvoj publika a dlouhodobé investice. Hlavním cílem je otevřenost, dostupnost instituce, ohled na osoby se speciálními potřebami, mezinárodní spolupráce a prezentace českého umění v zahraničí. 

 

NGP chce výrazně posílit akvizice a digitalizaci sbírkových předmětů, v rámci investic pak chystá stavbu depozitáře v Jinonicích a připravuje záměr transformace Veletržního paláce. Generální ředitelka Alicja Knast má spolu s týmem NGP v úmyslu zvýšit do roku 2026 návštěvnost na milion hostů ročně.

Národní galerie má za sebou návštěvnicky úspěšnou mezinárodní výstavu Toyen: Snící rebelka, kterou za čtyři měsíce zhlédlo i přes kapacitní omezení 50 000 návštěvníků. Do konce roku 2021 uvede ještě čtyři projekty: v listopadu ve Veletržním paláci Digitální blízkost, Cenu Empatie, ve Šternberském paláci Falza? Falza! a v prosinci Buddhu zblízka ve Valdštejnské jízdárně. 

Digitální blízkost (11. 11. 2021 – 10. 7. 2022, kurátor Michal Novotný) v mezaninu Veletržního paláce poukáže na technologie a intimitu, dvě tradičně protikladné oblasti, které jsou dnes pevně propojené a vzájemně jedna druhou transformovaly. Technologie vstoupila hluboko do našeho soukromí. Do nejasných vizí blízkosti v post-digitálním světě dá nahlédnout devět současných umělkyň a umělců: Darja Bajagić, Ivana Bašić, Louisa Gagliardi, Lola Gonzàlez, Daiga Grantina, Rachel Maclean, Pakui Hardware, Viktor Timofeev a Tenant of Culture. 

Cena Empatie (11. 11. 2021 – 13. 2. 2022, kurátorka Adéla Janíčková), kterou NGP pořádá ve spolupráci s Komerční bankou, představí v Malé dvoraně Veletržního paláce díla vítězek Romany Drdové a Lenky Záhorkové. Jejich umělecké záměry přesahují hranice výtvarného umění a vytvářejí příležitosti pro vzájemnost a soužití ve společnosti i v životním prostředí. Záhorková otevírá mezigenerační dialog, upozorňuje na problémy a hodnoty spojené se stářím, Drdová se zabývá ekologickou problematikou a svou autorskou módou orientuje naše myšlení směrem k udržitelnosti. Obě výstavy lze zhlédnout již v předvečer jejich zahájení, 10. 11. od 19 do 21.30 hodin. Vstup volný.

Výstava Falza? Falza! (19. 11. 2021 – 1. 5. 2022, kurátorka Olga Kotková) nabídne ve Šternberském paláci napodobeniny středověkých obrazů, soch i kreseb, falza vzniklá ve stylu holandských mistrů 17. století i padělky obrazů známých českých malířů 19. a 20. století. Součástí bude několik ikonických falz ze zahraničních sbírek, jež proslavila své tvůrce po celém světě. Nejznámějším padělatelem 20. století byl Han van Meegeren, jenž obrazem Cizoložnice před Kristem oklamal i Hermanna Göringa. Nejrůznější napodobeniny významných děl vznikají dodnes a jsou noční můrou jak pro muzejní a galerijní instituce, tak pro soukromé sběratele. Výstava odhalí procesy metodologie detekce falz. 

Buddha zblízka (3. 12. 2021 – 24. 4. 2022, vedoucí kurátoři Markéta Hánová a Johannes Beltz) je prvním projektem NGP ve spolupráci s Museum Rietberg Zürich. Název napovídá, že Valdštejnská jízdárna bude hostit přehlídku buddhistického umění, které zprostředkovává jednu z nejvýznamnějších myšlenkových tradic rozšířenou napříč asijskými kulturami. Podoby, jimiž Buddhu zobrazovali umělci v různých oblastech Asie, i interpretace odkazu Buddhova učení jsou rozmanité. Výstava ukáže 170 děl buddhistického umění doplněných audiovizuálními prvky. Raritou je japonský obrazový svitek z přelomu 17. a 18. století s námětem legendy Buddhova života, který bude poprvé k vidění v celé své délce 15 metrů, a to i v digitální podobě na webových stránkách NGP. 

Rok 2022 přinese do Veletržního paláce nové expozice: Expozice 1939–2019 a Architektura 1958–1989, v dalších objektech NGP dále rozsáhlou výstavu věnovanou Josefu Mánesovi a Sochy z hlíny: Terakoty italských mistrů 15.-18. století ze sbírek Národní galerie Praha (17. 6. – 27. 11. 2022, kurátorka Olga Kotková) či V hloubce a po povrchu (10. 11. 2022 – 26. 3. 2023, kurátorka Štěpánka Chlumská). 

Sbírka umění Asie připravila pro znovuotevřený Salmovský palác kolekci japonských zenových tušových maleb a kaligrafií pocházejících z období od 16. do 20. století. Národní galerii ji daroval nizozemský sběratel umění Felix Hess. Čítá více než 520 děl a představuje jedinečnou sbírku zenového umění v Evropě. Tematický výběr z této kolekce ukáže výstava Zenga (27. 5 – 2. 10. 2022, kurátorky Markéta Hánová a Jana Ryndová). 

Tématem výstavy V kroužcích dýmu (23. 9. 2022 – 8. 1. 2023, kurátorka Petra Kolářová) je motiv zobrazení umělce jako kuřáka v českém výtvarném umění přelomu 19. a 20. století a meziválečného období. Jedná se o první výstavní projekt NGP na toto téma, který představí díla z vlastních sbírek, doplněná zápůjčkami z dalších českých i zahraničních institucí, v kontextu dobových názorů na kouření, značně odlišných od těch dnešních.

Výstava Josef Mánes (20. 10. 2022 – 30. 1. 2023, kurátorky Markéta Dlábková a Veronika Hulíková) ve Valdštejnské jízdárně po více než padesáti letech představí rozsáhlé a unikátní dílo jednoho z nejvýznamnějších českých umělců 19. století v kontextu nového badatelského zpracování a restaurátorského průzkumu, nahlédne také pod vrstvu stereotypů spojených s jeho dílem.

Podstatnou částí programu NGP v roce 2022 se stanou nové sbírkové expozice ve Veletržním paláci, pokrývající české umění v letech 1939 až po současnost a architekturu v Čechách mezi lety 1958 a 1989. Ačkoli budou zaměřeny na období, v němž bylo umění a kritéria posuzující jeho kvalitu výrazně zpolitizovány, pokusí se pojmout tuto éru komplexně a postavit vedle sebe umělecké fenomény i tehdejší fungování NGP. Expozice věnovaná architektuře zachytí hlavní tendence modernity 2. poloviny 20. století, charakterizované přechodem k postindustriální společnosti, růstem terciárního sektoru, služeb, pokrokem v oblasti (tele)komunikace a audiovizuálních médií. Expozice 1939–2019 a Architektura 1958–1989 budou otevřeny 24. 11. 2022 (kurátoři Michal Novotný a Helena Huber-Doudová). 

Od 29. 4. do 30. 10. 2022 proběhne retrospektivní výstava jedné z mála českých umělkyň, které se v 90. letech prosadily na velkých výstavách v zahraničí – Markéty Othové (kurátorka Adéla Janíčková). Její tvorba se formálně řadí k tradici české konceptuální černobílé fotografie, zachovává si však intimní charakter. Vrátí se také prezentace laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého určené vizuálním umělcům do 35 let (23. 9. 2022 – 8. 1. 2023). Novou spolupráci představuje Fotograf festival (23. 9. 2022 – 8. 1. 2023, kurátorky Markéta Jonášová, Elisabeth Pichler a Tereza Rudolf), který spojí různé výstavy, akce a skupinu umělců ze střední a východní Evropy. 

Příští rok bude pro NGP velmi dynamický i v oblasti mezinárodní spolupráce. Na jaro je plánován projekt ve spolupráci s Centre Pompidou u příležitosti předání předsednictví Česku a Francii v Radě Evropské unie. Od července do prosince proběhne výstava Mileny Dopitové v bruselském Bozaru a projekt s názvem Umělci pro Evropu, který v Bruselu bude prezentovat umělce mladé generace (kurátor Michal Novotný). 

Neodmyslitelnou složku činnosti NGP vedoucí k rozvoji publika představují edukační aktivity a veřejné programy. „V roce 2026 chceme překročit hranici milion návštěvníků ročně. Na tom můžeme pracovat nejen díky lákavému výstavnímu plánu, ale především práci s publikem. Strategický směr, jakým by se měla instituce ubírat, vychází z analýz vypracovaných v rámci externího průzkumu, které ukazují, co naši návštěvníci oceňují, ale také místa, kde je potenciál pro rozvoj. Výhledově za 5 let bychom se rádi stali institucí, která je založena primárně na číslech a datech, nikoli na pouhé intuici. Chceme být přátelským a otevřeným místem, kam se návštěvníci rádi vracejí. Galerie je o lidech a pro lidi,“ vysvětluje generální ředitelka NGP Alicja Knast.

Cílem je otevřít galerii i těm skupinám návštěvníků, kteří by do galerie běžně nezavítali, a zprostředkovat obsahy výstav jinými formami, než jsou běžné prohlídky. V současnosti se pracuje na posílení inkluzivity programů, aby umožnily setkávání různých částí společnosti, zájmových skupin, stejně jako lidí s různými typy znevýhodnění. Jejich specifickým potřebám budou věnovány aktivity, které přispějí k zapojení umění do jejich života. Prvním výstupem se stane série online přednášek tlumočených do znakového jazyka, spolupráce s pedagogy speciálních škol pro neslyšící a propojení s kulturou této komunity. 

Z aktuálních průzkumů vyplývá, že první kontakt s uměním se formuje prostřednictvím škol, kdy se s ním poprvé setkává více než 50 % lidí. Přesto je výtvarné umění ve společnosti i ve školním vzdělávání marginalizováno. Národní galerie Praha se bude v budoucnu právě úzkou součinností s pedagogy více profilovat jako ambasador umění v celoživotním vzdělávání. Posílen bude také mezigenerační aspekt, aby se Národní galerie stala místem, kde tvoří, inspiruje se a vzdělává celá rodina. Za atraktivní považuje NGP zařazení performancí současných umělců či programů na pomezí uměleckých druhů, vytvořených s institucemi zaměřenými na tanec, divadlo či hudbu. Úmyslem je vrátit se k počtu minimálně 2 tisíc programů za rok a zároveň zvýšit úroveň online programů.

Galerie si vytvořila komunitu příznivců, kterou od roku 2016 zastřešuje Klub přátel NGP. Ten v současnosti čítá více než 3 500 členů, kteří se zde mohou setkávat nejen s uměním, ale také vzájemně v rámci různých členských programů a zároveň tak podporovat činnost instituce. 

Výzvu představuje také oživení Veletržního paláce, zejména ochozů Malé dvorany. V přípravě je projekt s pracovním názvem Zažít umění jinak, jehož cílem je vznik podnětného prostoru, bezpečné zóny pro interakci a výtvarnou hru, který bude sloužit i jako zázemí pro studium, vzdělávání či živý program. Do výtvarné podoby tohoto prostoru, který galerie zatím postrádá, budou zapojeni současní umělci. Na ochozu 1. patra Malé dvorany bude zdarma zpřístupněn od podzimu 2022.

Zásadní výstup Národní galerie Praha s dlouhodobým dosahem tvoří ediční činnost. Ročně vychází přibližně 30 publikací v jednotlivých edičních řadách, od odborných, soupisových či výstavních katalogů, přes časopisy a výstupy badatelských projektů, po popularizační tituly, určené dospělým i dětem. V roce 2022 budou například vydány knihy doprovázející výstavy – Josef Mánes, V kroužcích dýmu, Zenga, popularizační a dětské knihy v řadách Obrazy do kapsy a NGP dětem a výstupy odborných badatelských projektů – Karel Škréta a univerzitní teze v českých zemích či Soupisový katalog italské kresby.

Zdrojem inspirace pro dramaturgický plán i pro práci s publikem jsou samotné sbírky Národní galerie Praha. Ta spravuje 400 000 uměleckých děl a předmětů, které se řadí mezi nejvýznamnější kulturní dědictví naší země. Jedním z dlouhodobých cílů managementu je tyto sbírky rozšiřovat. Akvizice a vyhledávání nedostatečně zastoupených fondů by měly zaujmout pevné místo v její strategii. 

Na pozemcích v Jinonicích vznikne moderní komplex budov s pracovišti pro všestrannou péči o umělecká díla, který bude dominovat danému území a dotvoří jeho urbanismus. Depozitární areál nabídne mimo péči o umělecká díla také prostory pro jejich odbornou prezentaci a pro veřejné edukační programy. Zhotovitelem projektu je společnost JIKA-CZ s.r.o., vybraná na základě výsledků soutěžního dialogu v loňském roce. Zpracovala architektonickou studii, na jejímž základě by během příštích měsíců mělo být vydáno územní rozhodnutí. Práce na zpracování projektové dokumentace plynule pokračují, předpokládaná doba realizace výstavby je sedm let od zahájení projektu. 

V rámci modernizace dosavadního fungování instituce zahájila NGP projekt digitální transformace. „Kromě zajištění fyzické péče o sbírky vnímáme jako nezbytné zabezpečit digitalizaci kulturního dědictví nejenom pro jeho budoucí zachování, ale také pro sdílení a šíření odborných dat pro další vědeckou práci. Digitalizace a digitální katalogizace sbírkových předmětů jsou budoucností pro sdílení dat a rozvoj vědecko-výzkumné činnosti na domácí i mezinárodní úrovni, rozvoj vzdělávání a přístup k informacím pro učitele a školy a samozřejmě pro veřejnost,“ říká Radka Neumannová, ředitelka Sekce strategie a plánování. 

Největší investiční výzvou se stane rekonstrukce Veletržního paláce. V únoru 2022 bude vyhlášen soutěžní dialog na architektonickou studii transformace Veletržního paláce. Podle generální ředitelky Alicje Knast bude hlavním a nelehkým úkolem galerie zajistit financování tohoto největšího investičního počinu v historii Národní galerie a hledat pro tyto účely externí zdroje.

V neposlední řadě čeká Národní galerii rekonstrukce Českého a Slovenského pavilonu v Benátkách, na které spolupracuje se Slovenskou národní galerií. Do doby, než bude pavilon opraven a připraven pro realizaci projektů, bude hledat NGP alternativní řešení, jak se do mezinárodní přehlídky umění a architektury zapojit. Cílem je, aby Česká republika reprezentovala v roce 2023 na bienále architektury s projektem, který bude vybrán v rámci soutěže v nadcházejícím roce.  


Kontakt:
Eva Sochorová
Vedoucí oddělení PR a tisková mluvčí
NÁRODNÍ GALERIE PRAHA
Staroměstské nám. 12, 110 15 Praha 1
T: +420 777 488 943
E: eva.sochorova@ngprague.cz
W: www.ngprague.cz

Soubory ke stažení
TISKOVÉ ODDĚLENÍ





Ivana Awwadová
Pracovnice tiskového oddělení
email: ivana.awwadova@mkcr.cz

Petra Hrušová
Pracovnice tiskového oddělení
email: petra.hrusova@mkcr.cz
info Novinářské dotazy prosím zasílejte na press@mkcr.cz.
Ostatní (včetně dotazů dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím) směřujte na epodatelna@mkcr.cz, odkud budou zaslány příslušným odborným útvarům k vyřízení.