Kroměřížská výstava představí velkolepou knižní sbírku biskupa Karla

31.05.2018 11:40|příspěvkové organizace

Knižní novinky z německých zemí, Francie, Nizozemí, Dánska, Anglie a samozřejmě i z habsburské monarchie nakupoval olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695).

 

Ve své době vlastnil zřejmě největší knihovnu na Moravě, jejíž část představí nová výstava na kroměřížském zámku. Součástí expozice bude také globus a barokní měřicí přístroje zapůjčené z Národního technického muzea. Dalekohledy a další fyzikální předměty byly totiž za dob biskupa Karla důležitou částí knihovny.

Lichtenstein budoval sbírku už za svého působení v Salcburku, odkud si přivezl na Moravu stovky knih – velkou část z nich ve světlé pergamenové vazbě, která je pro kroměřížskou knihovnu typická. Knižní kolekci pak v roce 1691 daroval diecézi a svým nástupcům v úřadě. Tehdy šlo o zhruba čtyři tisíce svazků. S pořizováním nových knih pokračoval biskup i v dalších letech a v době svého skonu na podzim 1695 se mu podařilo její rozsah intenzivními nákupy zdvojnásobit. Nyní tvoří Lichtensteinskou knihovnu asi osm tisíc svazků,“ říká kurátor výstavy Miroslav Myšák.

Typický pokryv svazků z lichtensteinské sbírky.

Na rozdíl od jiných dobových sběratelů se biskup Karel soustředil na tituly aktuální, čerstvě vydané. Nebyl sběratelem rukopisů nebo knižních kuriozit. Na mysli měl především praktickou upotřebitelnost knihy – využití jejího obsahu pro učeneckou, správní, uměleckou či hospodářskou praxi. Když daroval sbírku olomouckému biskupství, aby zajistil její vlastnickou kontinuitu a vyhnul se možnému rozptýlení knihovny mezi příbuznými, blížila se ke konci výstavba kroměřížského zámku se dvěma knihovními sály. Aby zajistil další přírůstky, složil biskup vysoký finanční obnos, z jehož úroků se v budoucnu hradil nákup nových knih, jejich vazba i plat knihovníka.

Osobní biskupovu zainteresovanost a dohled nad novými přírůstky dokládá jeho korespondence, především ta, kterou vedl s brněnským kanovníkem Franzem Ignazem Millerem. Z Brna přicházely do Kroměříže nabídkové katalogy, z nichž si Lichtenstein vybíral. Následně poslal objednávku knihkupci Ziegerovi, který zajistil dodávku do Brna. Zde se žádané tituly vázaly a v bednách odesílaly dále. Většinou se jednalo o zásilky několika desítek knih najednou.

Pohled na hlavní sál vévodské knihovny ve Wolfenbüttelu publikovaný v roce 1654.

V menší míře zakupoval nebo získal Karel z Lichtensteinu také části knihoven jiných osob. Asi nejrozsáhlejší byla akvizice přibližně 150 svazků ze sbírky někdejšího šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera (1622–1685), který byl upálen při čarodějnických procesech na Šumpersku. Zajímavé je, že v komisi, která Lautnera poslala na smrt, zasedali také lidé, kteří následně z jeho knihovny vybírali pro biskupa knihy obohacující jeho kroměřížskou sbírku.

Výstavu, která bude v kroměřížském zámku k vidění do 28. října 2018, doprovodí grafické listy reprodukující výzdobu římských paláců a také ukázky několika dobových knihoven.

 

Kontakt:
Mgr. Tomáš Kasal
tiskový mluvčí
Muzeum umění Olomouc | Denisova 47 | 771 11 Olomouc
T: 585 514 282 
M: 602 671 477
E: kasal@muo.cz 
W: web | facebook | twitter

Soubory ke stažení
TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Michaela Lagronová
Vedoucí tiskového oddělení
Tisková mluvčí
email: michaela.lagronova@mkcr.cz

Ivana Awwadová
Pracovnice tiskového oddělení
email: ivana.awwadova@mkcr.cz

Petra Hrušová
Pracovnice tiskového oddělení
email: petra.hrusova@mkcr.cz
info Novinářské dotazy prosím zasílejte na press@mkcr.cz.
Ostatní (včetně dotazů dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím) směřujte na epodatelna@mkcr.cz, odkud budou zaslány příslušným odborným útvarům k vyřízení.