Nastavení cookies

Ministr kultury Martin Baxa: Digitalizace je jedinečnou možností, jak uchovat cenné kulturní dědictví

18.04.2023 12:55|ministerstvo

Tříletá výzva Digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek v rámci Národního plánu obnovy je zaměřena na podporu digitalizace kulturního dědictví České republiky prostřednictvím inovativních technologií, které jsou maximálně šetrné jak k památkám, tak i životnímu prostředí. 

 

Formou podpory je pořízení hardwaru, přístrojového vybavení k digitalizaci, softwaru a dodavatelských služeb pro tvorbu digitalizovaného obsahu. Žadateli mohou být vlastníci a správci sbírek zapsaných v Centrální evidenci sbírek muzejní povahy, Národní památkový ústav a ostatní vlastníci nebo správci národních kulturních památek a specializovaná pracoviště zřízená při Diecézních konzervátorských centrech Římskokatolické církve a pracoviště zaměřená na ochranu kulturního dědictví při římskokatolických řádech a kongregacích.

 „Národní plán obnovy úspěšně běží, a důkazem toho je i to, že o vypisované výzvy je zájem a daří se nám jejich realizace. Dnes jsme představili další projekty týkající se výzvy na digitalizaci kulturního dědictví. Digitalizace je jedinečnou možností, jak uchovat cenné archiválie, knihy a další předměty vysoké umělecké i historické hodnoty. A tím zachovat historickou paměť a kulturní dědictví této země,“ říká ministr kultury Martin Baxa a dodává: „Zároveň je ideálním způsobem, jak tyto hodnoty citlivě a bezpečně prezentovat a případně nově využít například při studiu, výzkumu nebo v audiovizuální tvorbě.“ 

Ze 41 podaných žádostí bylo z Národního plánu obnovy podpořeno 30 projektů, v celkové výši 73,5 milionů Kč. Na tiskové konferenci k aktuálnímu stavu výzev představili své projekty zástupci vybraných subjektů, které obdržely dotaci.

Projekt Vědecké knihovny v Olomouci „Modernizace digitalizačního vybavení úseku historických fondů VKOL“

Cílem projektu podpořeného z NPO je digitalizace historického fondu Vědecké knihovny v Olomouci, která je druhou nejstarší a třetí největší knihovnou svého druhu v České republice. Jde o zcela mimořádný soubor mapující historii knižní kultury na Moravě. Fondy obsahují přibližně 1 500 rukopisů, 2 000 inkunábulí a okolo 65 000 svazků starých tisků. Konkrétně jde o středověké rukopisy, sbírku barokních kreseb, knihovnu pánů z Wrbna nebo dantovskou sbírku O. F. Bablera, která obsahuje novodobé dokumenty. Digitalizace v knihovně probíhá od roku 2007, zpracováno je zhruba 18 % historického fondu, nicméně digitalizační vybavení je již zastaralé. Nejen že pořizované záznamy mají nižší kvalitu, existuje také větší riziko poškození scanovaných originálů. Nákup nových scanerů zajistí kvalitní a šetrnou práci se sbírkovými předměty cenné umělecké a historické hodnoty. 

„Historické fondy Vědecké knihovny v Olomouci patří k nejvýznamnějším v kontextu celé střední Evropy a tomu odpovídá zájem badatelů. Jsem proto ráda, že jim budeme moci i nadále garantovat služby na odpovídající úrovni, ať už jde o samoobslužné skenování, rychlé pořízení digitálních kopií z historického fondu nebo elektronický katalog se záznamy doplněnými o snímky klíčových stran. Bez podpory z Národního plánu obnovy by to bylo čím dál složitější,“ říká ředitelka knihovny Iveta Ťulpíková.

 

Projekt Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových „Digitalizace prací na papíře ze sbírky Jana a Medy Mládkových“

Museum Kampa připravuje digitalizaci souboru uměleckých děl z osobní sbírky Medy Mládkové. Jeho podstatnou část tvoří grafiky a drobné práce na papíře, včetně např. novoročenek. Soubor byl katalogizován v roce 2006 a digitalizace nyní umožní jeho širší zpřístupnění i další studijní využití.    

„Zatímco hlavní části sbírky manželů Mládkových, zejména soubory Františka Kupky a Jiřího Koláře, které paní Meda před dvaceti lety věnovala Praze, jsou poměrně dobře zdokumentované a profesionálně nafocené, soubor prací na papíře je z velké části nafocen jen pro vnitřní potřeby muzea. Naším záměrem je postupně scanovat tato díla, zejména nejrůznější příležitostné tisky a kresby, které nejsou rámované ani paspartové, a u kterých bývají zajímavé i zadní strany s osobními věnováními. Chceme tato díla nejen zpřístupnit online, ale zároveň získat kvalitní podklady, které bude možné v budoucnu využít pro studijní účely, případně i jako tiskové podklady. Do budoucna počítáme s využitím scanneru i pro digitalizaci fotografií a materiálů archivní povahy,“ vysvětluje Jan Skřivánek, šéfkurátor Musea Kampa.

 

Projekt Galerie výtvarného umění v Ostravě „Digitalizace kulturního dědictví Moravskoslezského kraje“

Instituce má bohaté zkušenosti s procesem digitalizace, vybudovala digitalizační pracoviště i pracovní tým, který se jí věnuje. Před 5 lety byl zakoupen velkoplošný scanner a spuštěn systematický proces obrazové digitalizace. Ve sbírce jsou zastoupena vzácná díla od pozdního středověku do současnosti s evropským přesahem. Dále bude digitalizován soubor předmětů básníka, grafika a malíře Eduarda Ovčáčka, soubor předmětů grafika, malíře a ilustrátora Ferdiše Duši a soubor předmětů důležitých osobností spjatých s regionem. Zároveň budou digitalizovány i související zdroje: literatura, archiv a další.

„Díky podpoře z výzvy NPO galerie na tyto základy navazuje s cílem zdigitalizovat sbírku kresby, grafiky a Exlibris, které sice tvoří dominantní část sbírkových fondů, ale v oblasti digitalizace byla zatím opomíjena,“ říká ředitel galerie Jiří Jůza. 

Projekt Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě „Muzejní centrum digitalizace audiovizuálních záznamů“

Muzejní centrum digitalizace audiovizuálních záznamů má být nejen pracovištěm pro digitalizaci a archivaci analogových audiovizuálních muzejních sbírek, ale také pro vzdělávání muzejních pracovníků v těchto oblastech. Snahou muzea je nyní stávající pracoviště revitalizovat, což umožní nové formy digitalizace. Jejím předmětem budou analogové audiovizuální záznamy uložené na historických nosičích (pásy filmové 8–16 mm, výjimečně 35 mm a magnetické – perforované magnetické stopy 16 mm, videokazety S-VHS, VHS, magnetofonové kazety a pásy). V České republice se momentálně nenachází jiné digitalizační pracoviště určené muzeím, které by bylo schopné převést tyto analogové filmové záznamy.  Jasným záměrem je zachování dobového audiovizuální svědectví a doplnění databází.

 „Cílem našeho projektu je propojovat to, co bylo, s tím, co je, pro to, co bude. A digitalizace přirozenou moderní cestou, jak toho dosáhnout,“ představuje hlavní myšlenku projektu ředitel muzea Miroslav Vaškových.

Prezentace z tiskové konference


Ministerstvo kultury je v rámci Národního plánu obnovy vlastníkem komponenty Rozvoj kulturního a kreativního sektoru. V této komponentě je 5 iniciativ, v jejichž rámci jsou postupně vypisovány jednotlivé výzvy. Na jejich základě lze požádat o dotaci na konkrétní projekt. V současné době je vypsáno 11 výzev: 7 z nich je již vyhodnoceno a uzavřeno, 1 výzva je v procesu hodnocení a 3 výzvy jsou otevřené. Pro letošní rok se připravuje vypsání dalších 4 nových výzev a 2 výzvy, které jsou opakovaně vyhlašovány v každém kalendářním či školním roce.

Více informací:
https://www.mkcr.cz/narodni-plan-obnovy-cs-2907
https://www.planobnovycr.cz/

 

Kontakt: 
Jana Zechmeisterová

tiskové oddělení
Ministerstvo kultury České republiky
T: +420 702 210 656
E: jana.zechmeisterova@mk.gov.cz

Soubory ke stažení
TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Jana Malíková
Vedoucí tiskového oddělení
Tisková mluvčí
T: 257 085 444
M: 606 752 051
E: jana.malikova@mk.gov.cz


Petra Hrušová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 362
M: 725 700 095
E: petra.hrusova@mk.gov.cz


Ivana Awwadová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 484
M: 777 457 341
E: ivana.awwadova@mk.gov.cz


Jana Zechmeisterová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 206
M: 702 210 656
E: jana.zechmeisterova@mk.gov.cz

info Novinářské dotazy prosím zasílejte na press@mk.gov.cz.

Ostatní (včetně dotazů dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím) směřujte na epodatelna@mk.gov.cz, odkud budou zaslány příslušným odborným útvarům k vyřízení.

Spojte se s námi