Rusové od začátku totální invaze na Ukrajinu poškodili 1300 budov kulturní infrastruktury, 505 z nich bylo zcela zničeno. Nejvíce utrpěly klubovny a komunitní centra, které tvoří 47% poškozených budov. Kromě toho bylo ostřelováním poškozeno více než 500 památek kulturního dědictví Ukrajiny [https://bit.ly/3ljXmJj].
Ztráty kultury na Ruskem okupovaném území Ukrajiny není možné v současné době přesně vypočítat – do svobodného světa se dostávají jen útržkovité informace o Rusy vyrabovaných muzeích a spálených knihovních fondech, stejně jako o zmizelých soukromých uměleckých sbírkách. Předběžně se hovoří o desítkách tisíc ukradených kulturních předmětů. Některé z nich se postupně daří vracet zpět na Ukrajinu [https://bit.ly/3YXXOKT], některé však budou také nenávratně ztraceny.
Ukrajinská kultura projevuje mimořádnou odvahu a odhodlání. Nehledě na těžké zkoušky, kterými prochází její tvůrci, žije dále a pomáhá udržet v ukrajinském lidu zdravý bojový duch. Ukrajinští umělci se nejen snaží svou tvorbou pomoci domácímu publiku vypořádat se s traumaty války, ale zároveň šiří povědomí o své zemi v zahraničí, a to doslova na všech kontinentech.
MKČR bude pravidelně každý týden ve spolupráci s Tetianou Okopnou přinášet zprávy z ukrajinské kultury, jako důkaz, že ukrajinská kultura žije ve své rozmanitosti, že se nevzdala a nepodlehla.
Podoby ukrajinské kultury – 1. 4. – 7. 4. 2024
- Projekt ukrajinské umělkyně Vlády Ralko Political Anatomy. Version
Vlada Ralko (nar. 1969, Kyjev) je ukrajinská expresionistická malířka, spisovatelka a básnířka. Její dílo často nastoluje otázky identity v kontextu širších společenských a politických souvislostí.
V roce 2022, po zahájení velké ruské agrese proti Ukrajině, začala spolupracovat s ukrajinským výtvarníkem Volodymyrem Budnikovem na projektu „Politická anatomie“. Zahajovací výstava se konala na jaře 2023 v Městské galerii Arsenał v polské Poznani. V březnu 2024 byla představena v Galerii 91 v německém Frankfurtu nad Mohanem
„V mých dřívějších pracích bylo fragmentované tělo spíše metaforou podobnou citátu nebo vybranému detailu, který měl zesílit umělecký výraz. Od začátku Majdanu a ruské vojenské agrese na Ukrajině se však pro mě neúplná lidská postava proměnila z metafory v jakousi dokumentaci těla zraněného a pokřiveného válkou“, píše o výstavě autorka, která od roku 2022 žije a pracuje převážně v Kyjevě a Berlíně.
Ralko se zabývá dopady globálních konfliktů na lidské tělo i mysl, ve svých dílech tak používá expresivní gesta a vizuální jazyk plný symbolů. Svou analýzu vytváří metodicky, vrství anatomická zkoumání lidské postavy s opakujícími se symboly, abstraktními tvary a typografií. Odhalení jejího díla vyžaduje pečlivou pitvu těchto úrovní, odstraňování vrstev, pod nimiž se uvnitř skrývá nejpodstatnější.
Zdroj: mitec.ua
- V kyjevské galerii Ukrajinský dům probíhá retrospektivní výstava disidentky Ally Horské
V největší kyjevské galerii Ukrajinský dům probíhá první retrospektivní výstava Ally Horské, ukrajinské malířky a autorky monumentálních mozaik, jedné z prvních představitelek ukrajinského uměleckého undergroundu v 60. letech minulého století. Výstava potrvá do 28. dubna 2024.
Na výstavě je prezentováno přes 100 maleb, grafik a náčrtů monumentálních děl umělkyně z muzejních a soukromých sbírek. Expozici doplňují unikátní archiválie, z nichž se diváci mohou dozvědět o aktivistické a lidskoprávní činnosti Horské a jejího okolí.
Alla Horská (1929–1970) je známá především jako autorka velkoplošných mozaik na budovách měst ukrajinského Donbasu – Doněcku, Mariupolu, Krasnodonu. V době sovětského režimu se umělkyně mohla živit pouze tvorbou propagačních děl pro školy, restaurace, muzea a obchody, nicméně se i v tomto angažovaném žánru Horské dařilo prosazovat svůj umělecký cit. Dokázala například obhájit návrh velkoplošné malbě Vítězný prapor vytvořené na zakázku muzea Mladé gardy, aniž by tam musela přidat jinak povinné srp a kladivo.
V roce 2014 se většina monumentálních děl Horské ocitla na Ruskem okupovaných územích. V roce 2022 došlo při ruském bombardování Mariupolu k závažnému poškození nejznámějších autorčiných maleb Boryviter a Strom života, které navrhla v roce 1967 pro tehdejší restauraci Ukrajina. V roce 2023 ruští okupanti srovnali budovu se zemí společně s poškozenými mozaikami, které byly nenávratně zničeny. Do našich dnů se tak dochovala pouze dvě monumentální díla Horské – Vítr na stěně restaurace Větrný mlýn v Kyjevě a Pták na frontonu restaurace Supij, poslední autorčino dílo.
Na výstavě v Ukrajinském domě jsou k viděni skicy nejznámějších mozaik Horské, ale také její portréty ukrajinských výtvarníků a disidentů a scénografické návrhy. Výstavu doplňuje světelná instalace mladých umělců Oleksije Saje a Mykoly Marusyka na motivy vitrážového panelu Ševčenko. Maty, který byl před šedesáti lety zničen sovětskými úřady kvůli svému nekonvenčnímu stylu a vlasteneckému poselství.
V letech 1960-1961 žila Horska v obci Ivankiv poblíž Kyjeva. Spolu s Vasylem Stusem, Vasylem Symonenkem a Ivanem Svitlyčným založila Horska v roce 1960 v Kyjevě Klub tvořivé mládeže, který sehrál významnou roli v kulturním hnutí 60. let. V letech 1962-1963 Alla Horska, Vasyl Symonenko a Les Tanyuk odhalili neoznačené masové hroby obětí NKVD na Lukjanivském a Vasylkovském hřbitově v Bykivni a informovali o tom kyjevskou městskou radu („Memorandum č. 2“).
V letech 1965-1968 se Horska účastnila protestů proti represím namířeným proti ukrajinským aktivistům za lidská práva. V roce 1965 bylo zatčeno velké množství přátel a známých Horske. Umělkyně poskytovala morální i materiální podporu jejich rodinám a pravidelně si s nimi dopisovala. V roce 1967 se zúčastnila procesu s Vjačeslavem Čornovilem ve Lvově spolu se skupinou kyjevských aktivistů, kteří protestovali proti nezákonnému vedení soudního řízení. Následujícího roku podepsala Protestní dopis 139 vědců a umělců, adresovaný generálnímu tajemníkovi Komunistické strany Sovětského svazu, který požadoval zastavení těchto nezákonných řízení.
Dne 28. listopadu 1970 byla Alla Horska zavražděna ve vesnici Vasylkiv v Kyjevské oblasti. Ačkoli zločin zůstává oficiálně nevyřešen, nepřímé důkazy ukazují na zapojení KGB.
Dramatický příběh Ally Horské bolestně rezonuje se současností: za svého života čelila zákazům a demontáži svých děl, byla vyloučena ze Svazu výtvarných umělců, zažila pronásledování KGB až nakonec byla za záhadných okolností brutálně zavražděna. V současně době jsou ničeny umělčiny mozaikové desky v Mariupolu, zejména kompozice Boryviter, která propůjčila název celé výstavě, byla poškozena v důsledku ostřelování města ruskými vojsky.
Zdroj: Vogue Ukraine
- Nová kniha esejů 13 ukrajinských fotografů nahlíží na ruskou invazi proti Ukrajině
Ukrajinský digitální archiv Warchive, který shromažďuje fotografie reflektující ruskou válku proti Ukrajině, uvedl svou první knižní publikaci, 13 válečných příběhů (13 Stories of War). Jedná se o anglicky psanou publikaci o rozsáhlé ruské invazi, která je vyprávěna prostřednictvím obrazových příběhů a textů ukrajinských fotografů.
Kniha obsahuje 13 vizuálních esejů od autorů, mezi nimiž nechybí jména světově známých umělců jakožto třeba Jevhen Maloletka, Dmytro Kozackyj, Vjačeslav Ratynskyj.
Předmluvu ke knize napsal švédský fotožurnalista Paul Hansen, který mimo jiné uvedl, že „v této knize nejsou „pouze“ fotografie, ale historické dokumenty, vizuální důkazy, které budou prezentovány v budoucnosti, až se mlha války rozplyne a spravedlnost opět zvítězí“.
Všechny fotografie v knize jsou součástí ukrajinského digitálního archivu Warchive, který shromažďuje a uchovává fotografie dokumentující ruskou invazi na Ukrajinu.
Knihu lze zakoupit nejen na Ukrajině, ale i v zahraničí.
Zdroj: Suspilne
- V Kyjevě se konal Týden ukrajinského designu a inovací
Druhý ročník Ukrajinského týdne designu a inovací (UDIW) se konal v Kyjevě od 1. do 7. dubna 2024. UDIW je největší multidisciplinární festival na Ukrajině, který spojuje různé oblasti designu: průmyslový, grafický, interiérový design, architekturu, urbanismus, umění, módu atd.
Program zahrnoval více než 70 dílen, workshopů, prezentací, exkurzí, přednášek, přehlídek a dalších akcí. Celkově se představilo více než 100 ukrajinských značek z oblasti interiérového designu, nábytku, osvětlení, keramiky, textilu atd. Festivalu se zúčastnilo na 5000 účastníků, což je vzhledem ke válečnému stavu a nejisté bezpečnostní situaci opravdu hodně.
V rámci festivalu rovněž probíhalo několik tematických výstav. Expozici „Vítězný ukrajinský design“ připravila designérská komunita HIS.UA. Prezentovala nábytek od talentovaných ukrajinských designérů, kteří v poslední době zvítězili v několika prestižních mezinárodních soutěžích. Výstava se snažila ukázat, jak ukrajinský design promlouvá ke světu univerzálním jazykem současného umění.
První ročník Týdne designu UDIW se uskutečnil v listopadu 2023 a proběhlo na něm více než 20 akcí a vystoupilo přes 30 lektorů.
Zdroj: https://www.instagram.com/ukrainian_design_week
- Sunny Bunny – Queer filmový festival
Od 19. do 26. dubna se v kyjevském kině Žovteň bude konat ukrajinský filmový festival Sunny Bunny, který se zaměřuje na příběhy LGBTQIA+.
Na festivalu se představí výrazné queer filmy proslulé na mezinárodní scéně, mimo jiné na prestižních filmových festivalech, jako je Berlinale, Benátský filmový festival a další.
Nedávný průzkum ukrajinského Národního demokratického institutu ukázal, že 72% dotázaných podporuje rovná práva a ochranu před diskriminací pro LGBTQ+ osoby. Myšlenka rovnosti se tak stále více přibližuje většině obyvatel země, festival Sunny Bunny tak logicky navazuje na nové trendy v ukrajinské společnosti.
Jednou z nejvýznamnějších událostí festivalu SUNNY BUNNY bude ukrajinská festivalová premiéra filmu All Of Us Strangers (Velká Británie, USA, 2023), který se stal jedním z největších hitů loňského roku. Britské drama režíroval Andrew Haig a v hlavních rolích se představí Andrew Scott a Paul Mescal. Snímek byl označen za jeden z nejvýznamnějších nezávislých filmů roku a americká Národní rada filmových kritiků jej zařadila mezi deset nejlepších filmů roku 2023. Film získal také 6 nominací na cenu BAFTA, včetně té za nejlepší britský film.
Queer filmy se v ukrajinské kinematografii zatím neobjevují příliš často. Ale každým rokem jich přibývá. Na festivalu SUNNY BUNNY se celkem představí 6 ukrajinských LQBT krátkých filmů, jeden z nich vznikl v koprodukci s Českou republikou. Mezi nimi lze zmínit třeba dokument o nebinární umělkyni Antonině Romanovové, která v současné době brání Ukrajinu v Ozbrojených silách Ukrajiny, nebo první queer film mariupolské režisérky Zoji Laktionové.
Filmy z domácí soutěže:
- Návrat, Vadim Mochalov, Ukrajina, 2023, 32'
- Linky, Hanna Trofimova, Ukrajina, 2023, 40'
- Qirim, Kateryna Khramtsova, Česká republika, 2023, 10'
- S láskou Koptev, Jelizaveta Šerstnyova, Olia Koval, Ukrajina, 2024, 8'
- Apokalypsa včera, Bohdan Kolesnyk, Ukrajina, 2023, 18'
- Nikdy jsme se neviděli, Zoya Laktionova, Ukrajina, 2023, 5'
Zdroj: www.instagram.com/sunnybunnyfest
- „Khaki is a new pink“. Výstava Ilji Čičkana
10. dubna se v kyjevské galerii Lavra otevírá výstava Ilji Čičkana Khaki is a new pink.
Jeden z předních umělců ukrajinské „nové vlny“ se ve svých nových dílech vytvořených v letech 2023-2024 zamýšlí nad trendem globálního odbarvování životních principů, náboženství, politiky, emocí a každodenního života. Pokud neopatrně smícháte všechny barvy na paletě, dostanete šedozelenou. A tak se dnes díváme do budoucnosti skrze khaki brýle, barvu technického kolapsu.
Zdroj: ukraineartnews.com
- Do kin vstoupil nový ukrajinský dokument
4. dubna vstoupil do ukrajinských kin dokumentární film cestovatele a bloggera Antona Ptuškina My, naši mazlíčci a válka, který vypráví o vztazích mezi lidmi a jejich mazlíčky na pozadí ruské invaze na Ukrajinu.
Film My, naši mazlíčci a válka vznikl v ukrajinsko-kanadské koprodukci. Po vypuknutí ruské války proti Ukrajině se kanadská filmová produkční společnost Yap Films rozhodla podpořit své ukrajinské kolegy prostřednictvím společného projektu. Za tímto účelem sestavili seznam mladých ukrajinských dokumentaristů, mezi nimiž byl i Anton Ptuškin, kterým nabídli spolupráci. „Anton proměnil svůj úspěšný cestovatelský blog na kanál s válečnými reportážemi a my jsme si rychle uvědomili, s jakým nasazením dokumentuje život v Kyjevě,“ řekl prezident společnosti Yap Films Elliot Halpern.
První záběry filmu byly natočeny 20. srpna 2022 a celé natáčení trvalo rok a půl. Celkem bylo natočeno asi 85 hodin materiálu, z něhož se do finálního sestřihu nevešla ani pětina. Hlavními postavami filmu jsou nejen psi, kočky, lvi, lemuři, medvědi a další zvířata, ale také lidé, kteří na začátku ruské invaze riskovali své životy, aby je zachránili. Jsou to dobrovolníci Zoopatrolu, zaměstnankyně útulků a zoo, vojáci, záchranáři, hasiči, ale také celé rodiny. Ptuškin navštívil desítky ukrajinských měst a později se geografie natáčení rozšířila i do Polska, Španělska a Nizozemska, kam se část protagonistů nakonec přestěhovala.
Ve filmu samozřejmě vystupují světově známá ukrajinská zvířata, jako je třeba pes Patron nebo kočka Glorie z Boroďanky. Autoři se však také věnují příběhům několika zvířecích útulků v Kyjevské oblasti a také kyjevské a mykolajivské zoologické zahrady. Součástí filmu jsou také rozhovory s aktivisty a dobrovolníky za práva zvířat, například se zakladatelem organizace Zoopatrol Dmytrem Revňukem.
Ukrajinská premiéra filmu My, naše zvířata a válka proběhla na filmovém festivalu Doc Kyiv Fest. Snímek budou moci zhlédnout i zahraniční diváci. V létě 2023 film zakoupila největší americká televizní stanice PBS.
Zdroj: Suspilne Kultura
- Kyjevané stojí dlouhé fronty na lístky do Činoherního Frankova divadla
Návštěvnost ukrajinských divadel je mnohem větší, než byla před začátkem ruské invaze. Třeba jedním z největších současných hitů v Národním Frankově divadle v Kyjevě je drama Konotopská vědma, které se vždy na začátku měsíce vyprodá za dvě hodiny. Koncem března lidé začali vystávat frontu na lístky na květen již v brzkých ranních hodinách. Potvrzují to i fotografie, které divadlo zveřejnilo na sociálních sítích. Zájem o představení pozvedlo i nedávné udělení tvůrcům hry nejvyšší státní ceny v oblasti kultury, která je pojmenována po spisovateli a malíři Tarasu Ševčenkovi.
Zájem o divadelní umění potvrzuje rovněž česko-ukrajinský divadelní Festival vzájemnosti, který spojuje české a ukrajinské umělce v pěti městech Ukrajiny. Tato inspirativní a rozsahem nebývalá událost se uskuteční od 12. do 28. dubna 2024 v pěti městech Ukrajiny: Rivne (12.-14.4.), Žytomyr (15.-17.4.), Černihiv (19.-21.4.), Kyjev (22.-24.4.) a Ivano-Frankivsk (26.-28.4.).
Během tří dnů se v každém festivalovém městě mohou diváci těšit na bohatý program, který zahrnuje:
- 7 českých divadelních představení a několik lokálních
- 2 dílny (pro děti a pro dospělé)
- koncerty, film a prezentace děl českých a ukrajinských umělců, včetně lokálních a těch, kteří byli nuceni opustit svoji zemi kvůli válce.
Akce se účastní divadelní soubory: Divadlo Líšeň (Brno), Teď nádech a leť (Praha), Divadlo Feste (Brno), Debora Štysová a kol. (Praha). V Ukrajině česká divadla v jednotlivých městech spolupracují s akademickými státními divadly i nezávislými scénami.
Českou část programu tvoří 7 inscenací z dílny 4 souborů. Divadlo Líšeň představí „Sávitrí“, staroindickou báji ve formě asijské stínohry o lásce, která překoná zlý osud, a „Anděly z lesa“, romskou pohádku pro děti.
Soubor Teď nádech a leť uvede dvě inscenace a sérii divadelních miniatur. První z inscenací „A lidé žijí. Abdul“ klade otázky o odpuštění neodpustitelného na pozadí příběhů z války v Čečně. Druhá s názvem „Přicházejí. Co chtějí? Co chceme?“ je věnována životům těch, kdo opouštějí domovy. „Miniatury“ jsou drobná díla s tématy, která se v současné době silně dotýkají jejich autorů.
Divadlo Feste nabídne dokumentární inscenaci „Žal“ vznikající na základě rozhovorů s ukrajinskými teenagery v Česku a mapující jejich život a pocity. „Traces of Human Presence“ scénografky, architektky a performerky Debory Štysové balancuje na pomezí performance a meditace o prostoru – jak se v něm odráží lidský život a jak je minulost ovlivňována přítomností.
Divadla Teď nádech a leť a Feste spolupracují s ukrajinskými herečkami, které v České republice našly útočiště před válkou a možnost rozvíjet svou tvorbu. Ukrajinská divadla účastnící se festivalu představí inscenace vzniklé během války a různými způsoby se dotýkající válečné tématiky.
Vedle divadel festival nabídne i film “Paradox” ukrajinské herečky a režisérky Marie Tatarynové o životě a pocitech ukrajinských studentek v Česku, dílnu stínohry pro děti, dílnu rozvoje citlivosti vůči prostoru a svému tělu v prostoru a také koncert Pavly Dombrovské z Divadla Líšeň. Kromě toho bude prostor i pro diskuze na témata jednotlivých inscenací a pro setkání všech zúčastněných.
Zdroje: Ivan Franko Theatre, Festival vzájemnosti
Archiv:
