Nastavení cookies

Houslista Josef Špaček se představí netradičně v roli violisty

09.02.2023 14:19|příspěvkové organizace

Hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil se k prvnímu českému orchestru vrací s ryze českým repertoárem. Ve světové premiéře zazní suita z opery Leoše Janáčka Věc Makropulos, aranžovaná Tomášem Illem. 

 

Houslový virtuos a umělecký partner České filharmonie Josef Špaček se ujme sólového partu v Rapsodii pro violu a orchestr Bohuslava Martinů. Jako třetí skladba zazní Slovácká suita Vítězslava Nováka. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina od 15. do 17. února 2023 vždy od 19.30 hodin.

„Během své dirigentské a operní činnosti jsem měl možnost se několikrát setkat s fantastickým dílem Leoše Janáčka, operou Věc Makropulos. Přibližně ve stejném období jsem také studoval Janáčkovy operní suity – jednu z nich, z Její Pastorkyně, vypracoval můj kamarád z let konzervatoře a akademie, Tomáš Ille. Dlouho jsme společně debatovali nad vytvořením suity z opery Věc Makropulos a já jsem rád, že právě na tomto koncertě můžeme pražskému publiku předvést tuto světovou novinku. Doufám také, že tímto počinem rozšíříme bohatý a ryze originální janáčkovský hudební odkaz,“ říká dirigent Tomáš Netopil.

Sestavení suity z Věci Makropulos si vyžádalo významný kompoziční vklad. Zdaleka se nejedná jen o kompilát uzavřených instrumentálních čísel, ale o důmyslné spojení drobnějších úseků a motivů, jež dohromady mohou splynout v celek, který je hudebně smysluplný navzdory ochuzení o vokální složku. Český skladatel Tomáš Ille ji dokončil nedlouho před premiérou v listopadu roku 2022.

„Těší mne také další, ale svým způsobem nová spolupráce s Josefem Špačkem v roli sólového violisty a plně rozumím jeho touze zahrát si toto mimořádné koncertní dílo Bohuslava Martinů, podobně jako ho kdysi natočil Josef Suk,“pokračuje Tomáš Netopil. „Rapsodie-koncert pro violu a orchestr zahajuje poslední tvůrčí období Bohuslava Martinů. Vždy mne udivovala její zdánlivá jednoduchost, která je však logickým vyústěním skladatelova kompozičního vývoje od výrazných experimentů až k pročištěným, skoro průzračným výrazovým prostředkům. Blízká je mi rovněž rapsodická forma díla, které není přísně vzato koncertem v klasickém slova smyslu, ale spíše volným vyjádřením autorových hudebních myšlenek, které zachytil dle mého názoru s mimořádnou sugestivitou a vnitřní silou.“

Rapsodie-koncert pro violu a orchestr Bohuslava Martinů v premiéře zazněla v Clevelandu v roce 1953. V roce 1969 ji poprvé provedla Česká filharmonie s violistou Ronem Golanem pod taktovkou Zdeňka Košlera, který se k dílu několikrát vrátil a na konci sedmdesátých let minulého století ho i natočil s violistou Jaroslavem Motlíkem. Rapsodii si oblíbil i Václav Neumann, jenž ji se slavným českým houslistou – a také violistou – Josef Sukem nejen opakovaně uváděl, ale také pořídil legendární nahrávku, která vyšla u Supraphonu v roce 1989 a jíž se dostalo několik reedic. V Rudolfinu v podání prvního českého orchestru za řízení dirigenta Alexandera Shelleyho a s violistou Antoinem Tamestitem naposledy zazněla v lednu 2016. 

Sólista nynějšího provedení, Josef Špaček, je českému publiku dobře znám. Jeho hra vyniká technickou jistotou, virtuozitou, osobitým výrazem a širokým rozsahem barevnosti zvuku. Vystupuje s významnými orchestry po celém světě a spolupracuje s uznávanými dirigenty. V roce 2011, v pouhých čtyřiadvaceti letech, těsně po absolvování Julliard School v New Yorku, se stal historicky nejmladším koncertním mistrem České filharmonie a na této pozici setrval devět sezon až do roku 2020. Josef Špaček bude hrát na vzácný mistrovský nástroj Johannese Theodora Cuyperse z roku 1767, za jehož zapůjčení patří speciální poděkování Josefu Schebalovi a Nadaci Fidula.

Světová premiéra Slovácké suity Vítězslava Nováka, oblíbeného žáka Antonína Dvořáka, se uskutečnila v Praze na Plodivové burze 4. února 1906. Českou filharmonii řídil Vilém Zemánek, který skladbu s orchestrem do konce první světové války provedl celkem dvaašedesátkrát. Slovácká suita byla velmi oblíbená i během první republiky, kdy se dočkala další stovky uvedení. Od smrti Vítězslava Nováka v roce 1949 však v podání České filharmonie zazněla pouze sedmnáctkrát. Naposledy ji ve Dvořákově síni Rudolfina provedl Jiří Bělohlávek v roce 2011. Krátce nato ji na festival Smetanova Litomyšl vyvezl Petr Altrichter. 

Vítězslav Novák, rodák z Kamenice nad Lipou a absolvent jindřichohradeckého gymnázia, které po druhé světové válce přijalo jeho jméno, koncipoval Slováckou suitu jako sérii výjevů ilustrujících slavnostní den na moravském venkově. Vedle malého orchestru obsadil také harfu a varhany. Oba nástroje tvoří v kombinaci s lyrickým zvukem smyčcůa měkkostí dřevěných dechů mimořádně poetickou a zvukomalebnou atmosféru díla, jež patří mezi Novákovy nejoblíbenější skladby.
 

Kontakt: 
Luděk Březina
T: 736 605 620
E: ludek.brezina@ceskafilharmonie.cz

Soubory ke stažení
TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Jana Malíková
Vedoucí tiskového oddělení
Tisková mluvčí
T: 257 085 444
M: 606 752 051
E: jana.malikova@mk.gov.cz


Petra Hrušová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 362
M: 725 700 095
E: petra.hrusova@mk.gov.cz


Ivana Awwadová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 484
M: 777 457 341
E: ivana.awwadova@mk.gov.cz


Jana Zechmeisterová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 206
M: 702 210 656
E: jana.zechmeisterova@mk.gov.cz

info Novinářské dotazy prosím zasílejte na press@mk.gov.cz.

Ostatní (včetně dotazů dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím) směřujte na epodatelna@mk.gov.cz, odkud budou zaslány příslušným odborným útvarům k vyřízení.

Spojte se s námi