Zdobení těla spojuje všechny známé lidské kultury. Zájem o šperky, tetování a další úpravy těla je vlastní snad každému z nás a bereme to jako věc osobního vkusu. Jak to ale bylo u našich předků? Jak vypadali a jak se zdobili lidé doby kamenné? Na tyto otázky se pokusí odpovědět výstava Nejstarší šperky a ozdoby těla.
V ozdobách a zdobeních, které pravěcí lidé používali, rozeznáváme často hlubokou symboliku - výraz hierarchie, společenského postavení, sexuální signál, odraz přináležitosti k etnické skupině, rituální prvek. Může se rovněž jednat o milodar, obětinu, ochranný nebo léčivý předmět, komunikační prostředek, součást počítacího systému nebo dokonce hudební nástroj. Člověk využíval a dotvářel nasbírané přírodniny a materiály, nebo speciální typy ozdob vytvářel. Pro některé druhy schránek lidé z Moravy křižovali Evropu a přinášeli je z dálky, shromažďovali je, vyměňovali a uchovávali.
„Překvapující je množství forem a typů ozdob, pro jejichž výrobu lidé využívali vedle tzv. bílého zlata prehistorie - mamutoviny dostupné přírodní materiály. Kvůli některým schránkám, ulitám a lasturám lidé z Moravy křižovali Evropu, opracovávali je, ztráceli, hromadili a vyměňovali,“ vysvětluje Martina Galetová, autorka výstavy.
Příběh nejstarších šperků a ozdob těla se odvíjí na příkladu rekonstruované nálezové situace ozdob v hrobě tří jedinců z Dolních Věstonic a antropologické rekonstrukce šamana z dílny Laboratoře antropologické rekonstrukce MZM.
Prostřednictvím nálezů z moravských a českých lokalit nahlédneme do života lidí, kteří žili na stejném území jako my dnes, jen přibližně o 30 tisíc let dříve. Můžeme si také zkusit představit, jak vypadali. Mimořádně budou k vidění originály všech paleolitických venuší nalezených na území České republiky včetně té nejslavnější – Věstonické venuše. Zobrazení mužů byla nalezena výjimečně, jejich příkladem je torzo muže z Dolních Věstonic či šamanova loutka z Brna.
Věstonická venuše, nalezená týmem profesora Karla Absolona v Dolních Věstonicích v roce 1925, je nejstarší nalezenou keramickou soškou na světě. Jedná se o Národní kulturní památku a nejvzácnější exponát Moravského zemského muzea.
Šamanova loutka, nalezená stavebními dělníky v roce 1891 na ulici Francouzské v Brně, byla vyrobena z mamutoviny, představuje pravděpodobně nejstarší nalezenou loutku na světě a je řazena mezi 15 nejvzácnějších exponátů Moravského zemského muzea.
Výstava Nejstarší šperky a ozdoby těla
Pavilon Anthropos, Pisárecká 5, Brno
19. 8. 2022 – 26. 2. 2023
Nad výstavou převzal záštitu ministr kultury Mgr. Martin Baxa a hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Jan Grolich.
Kontakt:
RNDr. Barbora Onderková
Tiskový a PR servis MZM
T: 602 812 682
E: bonderkova@mzm.cz
Mgr. Martina Galetová, Ph.D.
T: 776 170 738
E: mgaletova@mzm.cz
