Národní kulturní památky  tvoří nejhodnotnější  a nejvýznamnější část  kulturního dědictví. Vláda České republiky vybrané kulturní památky prohlašuje nařízením vlády za národní kulturní památky. Jejich seznam je zveřejněn na stránkách Národního památkového ústavu.

Metodický materiál, který upravuje postup při prohlášení věci za národní kulturní památku a hodnotová kritéria národních kulturních památek, schválila na svém zasedání dne 17. 5. 2018 Vědecká rada Ministerstva kultury pro památkovou péči:

 

Hodnotová kritéria národních kulturních památek

Úvod

Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky (§ 4 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů).
V souvislosti s tím, jak se vyvíjí poznávání kulturně – společenských hodnot rozsáhlého a různorodého památkového fondu, je i kategorie národních kulturních památek nadále otevřená. Společenský zájem na zviditelnění nejvýznamnějšího segmentu památkového fondu přiznáním nejvyššího hodnotového statusu tak stále trvá. Kategorie národních kulturních památek požívá značného společenského respektu. Rovněž ze strany vlastníků a příslušných municipalit jde o pozitivně nahlížený proces. Zájem udržet exkluzivní ráz této kategorie památek, jako reprezentantů nejvyšších kvalit památkového fondu České republiky, vede k potřebě zpřesnit kritéria a postup jejich prohlašování a zamezit tak možným hrozbám početní a hodnotové inflace v rámci této výběrové skupiny.
 
Obecná kritéria pro prohlášení národních kulturních památek jsou následující:

Národními kulturními památkami se mohou stát takové kulturní památky, které svými hodnotami přesahují regionální význam a zároveň splňují nejméně jedno z níže specifikovaných kritérií bez hierarchizace jejich významu:

  1. jsou nejkvalitnějšími nebo alespoň obzvlášť vynikajícími reprezentanty určité druhové skupiny kulturních památek;
  2. jsou doklady tvorby a invence výjimečného tvůrce národního či nadnárodního významu;
  3. dokumentují nejdůležitější etapy vývoje výtvarného umění, architektury, stavitelství, urbanismu, zahradní a krajinářské tvorby, vědy, techniky a industriálního rozvoje nebo přinášejí mimořádné svědectví o vývoji a rozmanitosti duchovní nebo hmotné kultury v daném období;
  4. jsou významné svou vzácností a hodnotou stáří jako již ojedinělé doklady zaniklých epoch vývoje mnohonárodnostní společnosti na našem území;
  5. jsou širší veřejností vnímány jako součást národní respektive evropské identity pro jejich hlubokou vazbu na významné historické epochy, události nebo tradice;
  6. mají přímý a důležitý vztah k významným událostem nebo osobnostem národního či mezinárodního významu;
  7. obzvlášť výrazně dokládají myšlenkové a náboženské proudy nebo uměleckou tvorbu, mající pro české země zásadní pozitivní význam;
  8. jsou unikátním hmotným pramenem v oblasti vědy, výzkumu, vzdělání a upevňování národní identity.
Zároveň platí, že u objektů, kde ještě není dostatečný časový odstup od jejich vzniku, je podstatnou podmínkou, tedy doplňkovým kritériem, jejich odborné mezinárodní uznání v některé z výše uvedených charakteristik.
 
Další předpoklady zařazení do návrhu a metodická východiska:
Národní kulturní památky jsou takové statky, u nichž je prohlášením za národní kulturní památky deklarován zájem na jejich uchování v maximální míře autenticity, včetně zachování shledaných hodnot, odpovídajících kritériím jejich prohlášení.

Národní kulturní památky (dále NKP) musí v okamžiku prohlášení splňovat požadavek dostatečné průkaznosti svých mimořádných památkových hodnot, mimořádné kulturně – společenské významnosti a vlastnické jednoznačnosti.

Není nezbytně nutné, aby v okamžiku zápisu byly v optimálním stavebně technickém stavu, musí však existovat předpoklady k jejich uchování a péči o ně.

Smyslem ochrany a péče o NKP je maximální uchování autentického materiálu, historických konstrukčních prvků a detailů, charakteristické formy, výtvarného či řemeslného provedení, kontextuálního prostředí památek a dalších hodnotových charakteristik těchto statků pro současné i další generace. Významnější hmotové, dispoziční, materiálové a další stavební, architektonické a výtvarné změny a rekonstrukční úpravy, které jsou v rozporu s autentickými hodnotami památky či převažují nad autentickou substancí, jsou se statusem národní kulturní památky neslučitelné, pokud jejich provedení není pro záchranu NKP jediným řešením. S tímto cílem bude obnova NKP vždy koncipována s převahou konzervačních, popř. restaurátorských zásahů.

Národní kulturní památky nemusí být památkami veřejně přístupnými, i když jejich dostupnost a zpřístupnění jejich hodnot a významu širší veřejnosti vhodnou formou, podle jejich povahy, je z hlediska statusu NKP žádoucí.

Procesy

Předmět NKP
Navrhovat za národní kulturní památku lze nemovitou či movitou věc, stavbu nebo pozemek (případně soubor věcí nebo jen vybrané části takových souborů), která již je kulturní památkou.
Národní kulturní památka může být tvořena jednou či více kulturními památkami s prokazatelnou vzájemnou významovou souvztažností. (V takovém případě má tento soubor společný název).
 
Navrhovatel NKP
Navrhovat kulturní památku za národní kulturní památku může kdokoli – fyzická nebo právnická osoba, subjekt samosprávy nebo státní správy.
 
Charakter a struktura návrhu
Návrhy jsou přijímány průběžně.
Návrh je podán zásadně písemnou formou k odboru památkové péče Ministerstva kultury, a to v této struktuře:
  • název kulturní památky a její rejstříkové číslo podle ÚSKP;
  • v případě nemovitostí navrhovaný rozsah NKP formou zákresu ve výřezu aktuální katastrální mapy;
  • v případě movitostí základní identifikační údaje (materiál, rozměry, lokace, přibližná datace, atribuce, je-li tento údaj znám);
  • základní zdůvodnění návrhu, s odkazem na výše uvedená kritéria hodnot, o nichž se navrhovatel domnívá, že jsou splněna;
  • základní aktuální fotodokumentace podporující zdůvodnění hodnoty;
  • lze připojit další informace, podporující názor o výjimečnosti dané kulturní památky;
  • jde-li o statek v kategorii NKP již typologicky opakovaně zastoupený, připojit srovnávací pasáž/studii prokazující zcela mimořádnou hodnotu statku v rámci jeho druhové skupiny.
Posouzení návrhu
Návrhy jsou Ministerstvem kultury předávány odborné organizaci památkové péče (dále NPÚ) k posouzení. Do šesti měsíců od doručení podnětů ze strany Ministerstva kultury zašle NPÚ podrobné vyhodnocení podnětu zpět.

NPÚ posoudí návrh z následujících hledisek:

  • úplnost a správnost údajů v něm obsažených;
  • odborná opodstatněnost návrhu z hlediska splnění kritérií hodnot národních kulturních památek a dostatečnost zdůvodnění návrhu;
  • celistvost, autenticita a fyzický stav kulturní památky včetně zdůvodněného vyjádření k její mimořádné kulturně historické hodnotě;
  • optimálnost vymezení navrhovaného rozsahu národní kulturní památky.
Obdobně posoudí argumentaci případné srovnávací části předloženého materiálu.

Pokud NPÚ shledá návrh jako opodstatněný, ovšem z některého z výše uvedených formálních hledisek neúplný, nesprávný či nedostatečný, sdělí toto Ministerstvu kultury včetně doporučení, ve které části je třeba vyžádat si od navrhovatele opravu či doplnění návrhu, aby byl dostatečný.

Pokud NPÚ shledá návrh z odborného hlediska jako sporný nebo nepřijatelný, připraví zdůvodnění, proč návrh nepokládá za vhodný.
 
Indikativní seznam národních kulturních památek

Formálně úplné návrhy na prohlášení NKP jsou po posouzení odbornou organizací památkové péče předloženy k projednání Vědecké radě Ministerstva kultury pro památkovou péči, jako nezpochybnitelnému odbornému tělesu, složenému z předních odborníků, kteří se svým zaměřením dotýkají oblasti památkové péče.

Pokud Vědecká rada Ministerstva kultury pro památkovou péči doporučí prohlášení za NKP, jsou tyto návrhy zařazeny na Indikativní seznam národních kulturních památek, který vede odborná organizace státní památkové péče, a tento status kulturní památky je vyznačen i v evidenci kulturních památek. Stanovisko Vědecké rady Ministerstva kultury pro památkovou péči zašle odborné organizaci státní památkové péče Ministerstvo kultury.
 
Prohlášení nových NKP

Prohlašování NKP bude probíhat v souladu s legislativním plánem práce vlády, jehož výsledkem bude v tomto případě nařízení vlády. Pro tento proces jsou zpravidla v dlouhodobém předstihu připravovány soubory návrhů.

Nařízením vlády lze prohlásit i jednotlivou NKP, zejména pokud jde o věc ojedinělou z hlediska typologického nebo významového nebo její prohlášení nesnese odkladu z jiných závažných důvodů.

O návrhu na prohlášení NKP bude informován její vlastník.
 
Zrušení statusu NKP

Status národní kulturní památky nebo její části může být zrušen nařízením vlády, a to v těchto případech:

  1. dojde-li k fyzickému zániku nebo k zásadnímu nevratnému poškození památkových hodnot NKP nebo její části neočekávanou, zpravidla živelnou událostí a není možné tyto hodnoty nahradit v procesu restaurování či rekonstrukce kulturní památky;
  2. dojde-li k odborně podloženému přehodnocení názoru na památkové hodnoty NKP nebo jejich části, které byly deklarovány ve zdůvodnění hodnoty této NKP, takže tyto hodnoty již nesplňují kritéria pro NKP;
  3. existuje-li ke zrušení statusu NKP jiný, výjimečně závažný veřejný zájem.

Podnět ke zrušení statusu NKP nebo její části může podat kdokoli – fyzická nebo právnická osoba, subjekt samosprávy nebo státní správy.

Podnět je podán zásadně písemnou formou k odboru památkové péče Ministerstva kultury, a to v této struktuře:

  • název národní kulturní památky podle ÚSKP + číslo příslušného právního předpisu, kterým byla příslušná NKP prohlášena;
  • u nemovitých NKP navrhovaný rozsah zrušení statusu NKP formou zákresu ve výřezu aktuální katastrální mapy;
  • důkladné odborné zdůvodnění podnětu;
  • základní aktuální fotodokumentace podporující zdůvodnění podnětu;

Proces odborného posouzení podnětu probíhá obdobně jako proces posouzení návrhů na prohlášení věcí za národní kulturní památku.