Letos by měla začít rekonstrukce bývalé nádražní budovy v pražských Bubnech na Památník ticha. Nádražím prošlo za protektorátu do transportů přes 48 tisíc pražských Židů. Město začne vybírat dodavatele a práce mají skončit v roce 2021.
Bývalé nádraží – vlaky staví o kousek dál – už nepatří Správě železniční a dopravní cesty, ale hlavnímu městu. Projekt Památníku ticha, který navrhl vítěz architektonické soutěže, ateliér ARN, už má stavební povolení. „Doufám, že ještě letos by mohl být vybrán zhotovitel a stavbu převzít,“ uvedl ředitel památníku, dokumentarista Pavel Štingl.
Budova se má zvýšit o patro, ale v původním autentickém stavu zůstane hala, peron a schodiště. Rovněž dlažba u kolejnice vztyčené před nádražím k nebi, sochy Aleše Veselého s názvem Brána nenávratna. Podle architekta studia ARN Michala Krejčíka budou okna zaslepena betonovými odlitky historických oken, před vchodem vyroste stěna upomínající na oběti holokaustu. Světlo do budovy, která se o patro navýší, bude proudit jen střechou.
„Chtěli jsme vytvořit mlčící stavbu, mlčící ticho, které se rozhostilo v Praze při deportacích,“ uvedl Krejčík. „Nádraží Bubny se stalo dějištěm jedné z nejhrůzostrašnějších kapitol naší novodobé historie,“ konstatoval primátor Zdeněk Hřib (piráti). „Musíme si být vědomi, že každá totalita, která měla zrůdné následky na lidských osudech, začínala v demokratických kulisách,“ poznamenal náměstek ministra kultury Vlastislav Ouroda.
Štingl nechce, aby Památník ticha byl mrtvým muzeem nebo čistě odborným pracovištěm. Chybí mu instituce pro veřejnou komunikaci o dějinných událostech v současném kontextu.
„Všichni se drží v historii. Byl bych velice nerad, kdyby Památník ticha vedl k tomu, že se udělá tlustá čára za historií a děti z něj odejdou s pocitem, že viděly středověk, který se jich vůbec netýká,“ řekl Štingl.
Památník ticha by podle starosty Prahy 7 Jana Čižinského (Praha sobě) neměl být příspěvkovou organizací města, ale zvláštním zapsaným ústavem. Příspěvkové organizace jsou totiž pod přímým vlivem politiků, jak je vidět na kauze odvolání šéfa Národní galerie.
Podle Čižinského by význam bubenského nádraží jako Památníku ticha měly zdůraznit názvy nových ulic, které vzniknou při zástavbě přilehlých volných pozemků. Například budoucí spojnice Veletržní a Dělnické ulice by měla nést jméno zachránce židovských dětí Nicolase Wintona. „Budeme usilovat o to, aby se i další ulice jmenovaly po lidech, kteří nemlčeli,“ slíbil Čižinský.
Předpokládá se, že celkové náklady na Památník ticha se budou pohybovat kolem 150 milionů korun. Stavební část by měl uhradit magistrát, na proměnu interiérů a vznik expozic dá 50 milionů korun ministerstvo kultury, které zaplatilo i projekční práce. Než památník vznikne, objeví se v ulicích Prahy výstavy z dílny jeho tvůrců.
