Poblíž pražského Masarykova nádraží vznikne perla pro všechny milovníky vlaků. Areál bývalé výtopny se do osmi let promění v moderní železniční muzeum. Budou v něm k vidění ty nejvzácnější kusy ze sbírek Národního technického muzea: například salonní vůz, kterým měl na svou poslední cestu v životě odjet do Sarajeva arcivévoda František Ferdinand d’Este.
Na projekt, o němž se mluví minimálně od počátku tisíciletí, ministerstvo kultury připravilo přes jednu miliardu korun. „Předběžný termín zahájení stavby muzea je v roce 2022, termín dokončení a slavnostního otevření jsme stanovili na rok 2026,“ řekla LN mluvčí ministerstva Simona Cigánková. Ještě letos by resort měl mít na stole hotový investiční záměr a studii proveditelnosti spolu s architektonickou studií. „Tu zpracuje zaměstnankyně Národního technického muzea paní architektka Mariana Remlová,“ doplnila Cigánková.
Na kolejích s arcivévodou
Muzeum železnice a elektrotechniky, jak zní celý název, vznikne v bývalé železniční výtopně, která leží mezi Masarykovým a hlavním nádražím. Největším zásahem zřejmě bude zastřešení dvoranymezi někdejšími dílnami a lakovnou. Vznikne tak krytý prostor pro železniční exponáty. Ty budou do Prahy převezeny z depozitáře v Chomutově.
V severozápadních Čechách je dnes „zaparkováno“ přes 130 vozidel. Do hlavního města jich bude převezena zhruba třetina. Půjde však o největší poklady muzea. Do depa se tak vrátí nejrychlejší parní lokomotiva, jedničkový albatros nebo známá lokomotiva Ušatá. V někdejší výtopně budou vlaky navíc vystaveny tak, aby vynikl historický, hospodářský a politický kontext doby, v níž po železnicích jezdily.
„V současné době je kromě velkého množství drobnějších sbírkových předmětů plánováno restaurování a následné vystavení čtyřiceti kolejových vozidel. Z tradičních lákadel, parních lokomotiv, bych rád jmenoval například lokomotivu 365.020 nebo 387.043, přezdívanou Mikádo. Kromě lokomotiv budou k vidění i drezíny, motorové vozy, nákladní a osobní vozy, včetně salonních luxusních vozů,“ uvedl za Národní technické muzeum Michal Novotný.
Zajímavý určitě bude zmíněný salonní vůz, který vyrobila vagonka Ringhoffer přímo na míru potřebám následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este. Interiér tmavě modrého vagonu je zhotoven ve stylu blízkém anglickému klasicismu. Salon byl pojat jako malý obývací pokoj, vybavený dvěma vysokými čalouněnými křesly, divanem, dvěma křesílky a velkým příborníkem. Ve voze jsou ložnice dospělých šlechticů i kuchyňka, je navíc vybaven parním topením.
Dvacet let čekání
Na svou poslední cestu však arcivévoda luxusním vozem nevyrazil. Těsně před odjezdem do Sarajeva se totiž vyskytla porucha a d’Este musel jet náhradním vagonem, kde měl k dispozici „pouhé“ kupé první třídy. Pozdější sarajevský atentát na následníka habsburského trůnu odstartoval první světovou válku. Po jejím skončení jeho vůz využívala československá vláda.
O výstavbě nového muzea kolejových vozidel se hovoří vskutku dlouho. V roce 2000 tehdejší vláda rozhodla, že v rámci Národního technického muzea vznikne železniční muzeum. O dva roky později se již hovořilo o tom, že sbírka bude vystavena v bývalé výtopně „Masaryčky“. Do plánů pak nečekaně zasáhly povodně z roku 2002. V roce 2004 Praha nad celým nádražím vyhlásila stavební uzávěru.
V posledních letech se ale vybudování muzea začalo konečně rýsovat. V ještě nerekonstruovaném areálu se příznivci železnice při různých příležitostech mohli pokochat například replikou vlaku, kterým jezdily československé legie v Rusku. K vidění byl i salonní vůz prezidenta Tomáše Masaryka z roku 1930.
