Lety: vláda hodlá koupit vepřín, zbývá dojednat částku
07.11.2016 - Mladá fronta DNES
Kolik stojí vepřín, jenž sousedí s památníkem v Letech? Sumu určí znalecký posudek, a pokud s ní bude majitel velkovýkrmny prasat souhlasit, vláda ji od něj koupí. Skončily by tím dlouholeté spory.

PRAHA Po dvaceti letech se blíží konec sporů o vepřín stojící poblíž památníku v Letech u Písku, kde byl za druhé světové války internační tábor pro Romy. Vláda včera schválila návrh na ukončení provozu velkovýkrmny prasat. "Vláda rozhodla o tom, aby byl vypracován znalecký posudek, který by určil cenu pozemku a nemovitostí," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Ministr kultury Daniel Herman nechtěl ani odhadovat, kolik peněz vláda za vykoupení vepřína na místě bývalého tábora v Letech zaplatí. "Nějaká čísla existují, ale já bych asi mařil ty záměry, kdybych s nimi šel na veřejnost. Uvidíme, co přinese odborný posudek," řekl Herman. Potvrdil, že vládou je preferovaná varianta odkupu. "Je to poprvé, kdy zástupci akcionářů připustili, že by uvažovali o této variantě," uvedl šéf resortu kultury. Uzavření problémů odhadl v řádu měsíců.
O Letech se mluvilo naposledy před dvěma měsíci, kdy si místo přijel prohlídnout ministr financí Andrej Babiš spolu s ministrem Hermanem. Tehdy se setkali i s Janem Čechem, místopředsedou představenstva společnosti Agpi, jež vepřín vlastní.
Společnost se dohodě s vládou nebrání, dosud však usilovala o přestěhování do jiného areálu, který by stát do vzdálenosti 15 kilometrů postavil. "Postavit takový areál by dnes byl veliký problém. Proto jsme vždy říkali, že se chceme přestěhovat, a ne stavět. Je to areál na pěti hektarech, je tu hodně zvířat," upozornil Čech s tím, že když se vláda naposledy ozvala, začali uvažovat i o variantě prodeje. Za jakou částku by se měl areál prodat, nechtěl komentovat. "My hodnotu vlastně neznáme. A zatím jsme vůbec neuvažovali, kolik bychom za areál chtěli. Vláda nám žádnou částku nikdy nenabídla," dodal Čech před dvěma měsíci.
Tábor v Letech vznikl jako pracovní tábor, později za druhé světové války však sloužil k internaci Romů, které nacisté postavili na úroveň Židů. Stejně jako Židé tak byli Romové internovaní v Letech posíláni do vyhlazovacích táborů v Osvětimi, kde jich několik set zemřelo. Od srpna 1942 do května 1943 prošlo táborem v Letech 1 309 lidí, většinou Romů. V tomto období přímo v táboře zemřelo 326 lidí, především kvůli podvýživě, špatnému zacházení a zanedbané lékařské péči. Ale pro další stovky se Lety staly jen zastávkou na cestě do plynových komor.
O to, aby vepřín z místa zmizel, usilovaly vlády už od roku 1998, kdy o problému začal jako první mluvit tehdejší ministr Vladimír Mlynář. Od té doby se ale žádné vládě nepodařilo s problémem tábora na místě utrpení Romů pohnout.