Česko nepodpoří zrušení hodinového limitu TV reklamy
15.09.2016 - mediaguru.cz

Pozice České republiky k návrhu evropské mediální směrnice se v některých bodech liší.

Česká republika přijala na konci června rámcovou pozici k návrhu evropské směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Ten na konci letošního května předložila Evropská komise. Česká republika některé návrhy evropské směrnice podporuje, proti některým se ale vymezuje, uvedla v rozhovoru pro MediaGuru.cz náměstkyně Ministerstva kultury České republiky Kateřina Kalistová.

Jeden z bodů návrhu směrnice je princip země původu, což je základní stavební kámen směrnice. Tento princip, který byl důvodem pro přijetí směrnice Televize bez hranic, zůstává zachován. To je samozřejmě věc, kterou ČR podporuje. Mimo to, pokud jde o přeshraniční spolupráci, Česká republika vyvíjí poměrně velkou aktivitu a prostřednictvím svého regulátora Rady pro rozhlasové a televizní vysílání zasílá všem partnerským orgánům v Evropské unii informace o licencovaných subjektech, které své služby cílí či šíří na území jiného státu,“ popisuje Kateřina Kalistová (na titulní fotografii).

Rozvolnění obchodních sdělení

Česká republika ale nepodporuje návrh, který by vedl ke zrušení 12minutového limitu reklamního TV vysílání v jedné hodině a jeho nahrazení limitem ve výši 20 % denního vysílacího času v rozmezí od 7:00 do 23:00. „Návrh by znamenal výrazné uvolnění kvantitativních pravidel reklamy s možným dopadem na diváckou veřejnost, která je v ČR zvyklá na nezpoplatněný televizní příjem. Stávající pravidla jsou funkční, adekvátní a v praxi dobře aplikovatelná, proto je ČR pro jejich zachování a návrh na další rozvolnění nepodporuje,“ vysvětluje náměstkyně. Dodává, že zrušení 12minutového limitu by mohlo vést k nakumulování reklamy do prime-time. „Naopak ČR považuje za vhodné usilovat o zpřesnění stávajících pravidel pro vysílání sponzorských vzkazů,“ říká.

Labelling se doporučuje

Evropská směrnice dále doporučuje užívání systému klasifikace audiovizuálního obsahu. Jde o systém označování pořadů, tzv. labelling, jehož cílem je klasifikovat obsah pořadů z hlediska jeho vhodnosti pro jednotlivé věkové skupiny diváků. „Z pohledu Ministerstva kultury jde o předvídatelný krok Evropské komise. Ve zdejších debatách zaznívalo, že systém klasifikace audiovizuálního obsahuje je překonaný a státy od něj upouštějí. To je ale asi nějaký trolling v Česku, naopak komise vyzývá k tomu, aby byl obsah klasifikován. To jsme už ale zohlednili v návrhu novely zákona o provozování vysílání a to v zásadě v té nejmírnější podobě, velmi komfortní pro naše provozovatele,“ přibližuje.

Piktogramy pro označování vhodnosti pořadů systému Kijkwijzer

Rozdělení lineární/nelineární zůstává

Evropská komise také jasně řekla, že nehodlá měnit současné rozdělení na lineární a nelineární služby. Toto rozdělení zůstává. Dochází ke sloučení požadavků na ochranu dětí a nezletilých osob a ochrany před projevy nenávisti, které dnes platí odlišně pro služby na vyžádání a služby lineární.

Regulace nelineárních služeb

Česká republika se negativně vymezila proti povinnosti pro provozovatele nelineárních služeb (audiovizuálních služeb na vyžádání), kde Evropská komise pevně stanovuje kvóty ve výši 20 % pro evropská díla. „K tomu jsme se kriticky stavěli už dříve. Tato opatření, která platí už řadu let v případě TV vysílání, přinesla jen 8% podíl zahraničních evropských filmů na TV vysílání a 9% podíl na návštěvnosti v kinech. Jsou tedy neefektivní. Pro služby na vyžádání se takový požadavek jeví jako nevhodný. Myslíme si, že lepší je podpora evropského filmu jinou cestou, třeba finančním posílením programu Kreativní Evropa či rozšířením jeho věcného rozsahu. Podporou kinematografie se ministerstvo kultury zabývalo poměrně nedávno, došlo k výraznému navýšení finančních prostředků plynoucích do Státního fondu kinematografie a proběhla novela zákona o audiovizi, která přinesla kromě finančního zajištění nové transparentní postupy při rozhodování,“ vysvětluje Kateřina Kalistová. Naopak pozitivně je podle jejích slov možné hodnotit právě to, že Evropská komise podporuje možnost stanovení odvodu do národních fondů pro potřeby podpory pro audiovizuální projekty.

Skepticky se Česká republika staví i k tomu, jak Evropská komise pracuje s pojmy samoregulace a koregulace.

Další podstatnou novinkou je regulace platforem sdíleného videa. Jsou kladeny specifické požadavky na ochranu nezletilých a proti podněcování k nenávisti. „Tady je potřeba velmi pečlivě vyřešit problematiku vnitřního rozporu návrhu, který spočívá v odlišném režimu této směrnice a směrnice o elektronickém obchodu. Podle stávající úpravy směrnice o audiovizuálních mediálních službách je poskytovatel odpovědný za obsah poskytované služby, ale podle směrnice o elektronickém obchodu redakční odpovědnost poskytovatelé nenesou,“ poukazuje náměstkyně ministerstva kultury.

Schvalování a implementace je v horizontu let

Výsledné znění evropské směrnice o audiovizuálních mediálních službách může projít ještě modifikací podle návrhů jednotlivých států. Časový horizont možného přijetí směrnice hovoří nejoptimističtěji o jednom roku od této doby. „Reálně to ale odhadujeme na evropské úrovni na rok a půl až dva roky. Pak jsou zpravidla dva roky na implementaci do vnitrostátní legislativy, takže to bude otázka pro další vládu, a to spíše ke konci jejího funkčního období,“ myslí si Kateřina Kalistová.

Celé znění návrhu evropské mediální směrnice je k dispozici zde: Navrh AV smernice_2016

Novelizace českých mediálních zákonů

V Česku se zároveň připravuje novelizace zákona o vysílání (Zákon č. 231/2001 Sb.). Novela aktuálně prošla Legislativní radou vlády a v dohledné době by se jí měla zabývat vláda. Novela zákona se ale nedotýká oblastí, u kterých ministerstvo kultury předpokládalo, že budou předmětem úpravy evropské směrnice. To platí např. o oblasti obchodních sdělení.

Novela přináší např. už zmiňovaný labelling, proti čemuž se staví provozovatelé vysílání. „Zvolili jsme tu nejmírnější formu, která v zásadě není sankciovatelná, takže z velké míry záleží na samoregulaci provozovatelů. My jsme jen sjednotili pravidla,“ oponuje Kateřina Kalistová.

S tím souvisí i posun času pro vysílání pořadů pro osoby starší 15 let z 22:00 na 20:00.„Tímto návrhem říkáme, ano, rodiče budou mít přehled o tom, pro jakou věkovou skupinu a jaký mediální obsah v tom daném pořadu mohou očekávat a učinit kvalifikovanou volbu, a provozovatelé budou muset označovat, ale čas od osmi hodin nechme věkové kategorii 15+. Nechme provozovatelům možnost nasazovat v zajímavých časech zajímavou dramatickou tvorbu, byť není vhodná pro šestileté dítě. Nad rámec toho jsme ze zákona odstranili velmi kontroverzní ustanovení, tj. výskyt vulgarismů a nadávek ve vysílání, které já osobně považuji, kromě jeho nefunkčnosti, minimálně za nesmyslné.“ dodává náměstkyně. K novinkám také patří zpřesnění definice politické reklamy. Naopak novela se nevěnuje otázce křížového vlastnictví médií.

V případě novelizace zákonů o České televizi a Českém rozhlasu se očekává, že v průběhu září projdou meziresortním připomínkovým řízením. „Tady půjdeme cestou slaďování obou norem v případě, kde jsou neodůvodněné rozdíly, a implementací sdělení Evropské komise o financování médií veřejné služby,“ uzavírá Kateřina Kalistová. Diskutovaná otázka volby členů Rady ČT a Rady ČRo není předmětem novelizace dotčených zákonů.