Naděje pro věznici v Hradišti
30.05.2016 - Mladá fronta DNES

Ministři financí a kultury chtějí zajistit opravu bývalé komunistické věznice v Uherském Hradišti. Má zde vzniknout památník totality i sídlo soudu a dalších institucí. Do půl roku odborníci řeknou, kolik bude proměna stát.

Politických slibů a prohlášení už bylo v souvislosti s věznicí v Uherském Hradišti slyšet nespočet. Teď ale plán na přeměnu chátrající budovy v důstojnou připomínku místa, kde v 50. letech umírali odpůrci komunistického režimu, vypadá hodně reálně.


Postavily se za něj hned dvě "těžké váhy" - ministr financí Andrej Babiš a ministr kultury Daniel Herman. Přímo před celami, v útrobách kdysi obávané věznice, včera veřejně slíbili, že se postarají o její rekonstrukci.


"Nemá to nic společného s volbami. Je hrůza, co se tady dělo za zvěrstva, a my jsme se všichni shodli, že je potřeba budovu zrekonstruovat a uchovat jako památku pro další generace," zdůraznil Babiš.


"Toto místo má vekou autentickou hodnotu, je protkané obrovskou bolestí našich předků a jsem přesvědčený, že jeho rekonstrukce a vznik památníku získá ve vládě podporu," doplnil Herman.
Jednotný postoj byl "na světě" překvapivě rychle. Stačilo hodinové setkání, na kterém se u jednoho stolu potkali s oběma ministry předsedkyně hradišťského soudu Hana Kurfiřtová, starosta Stanislav Blaha a ředitelka Ústavu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu.


Výsledek? Nejpozději za týden bude připravené memorandum o využití rozsáhlé věznice na památník totality a sídlo soudu, případně finančního úřadu nebo státního okresního archivu.
Pak by měl hradišťský soud převést věznici do majetku ÚZSVM. Až budou pod dohodou všechny podpisy (včetně vedení kraje nebo města), bude následovat přibližně tříměsíční lhůta. "Na jejím konci bychom měli mít v ruce studii, která nám řekne, kolik by proměna věznice stála," vysvětlila Arajmu.


Cena? Od 300 milionů až po miliardu korun Převedení na ÚZSVM, který spadá pod ministerstvo financí, se přitom šéfka soudu Kurfiřtová ještě před dvěma měsíci razantně bránila. Upozorňovala, že budova, v níž se svými kolegy sídlí, nevyhovuje z hlediska bezpečnosti, statiky ani prostoru. A věznice se nechtěla zbavovat, ale naopak si ji nechat v majetku jako rezervní místo.


"Teď se situace změnila. Ministerstvo financí uvolní peníze na tolik potřebnou studii, která bude počítat i s umístěním soudu ve věznici, ne jen s památníkem, jak se ještě nedávno tvrdilo," řekla Kurfiřtová.


Klíčovou roli ale stále hrají a ještě určitě budou hrát finance. Poslední materiál před čtyřmi lety počítal s tím, že budovu je možné zrekonstruovat za 350 milionů korun. Později se ale mluvilo i o miliardě. Ministr financí v tom však problém nevidí. "Peníze seženu. Jsem člověk, který nekecá, a s ministrem Hermanem uděláme maximum pro to, aby to zase nebyl jen slib," prohlásil Babiš, který podle svých slov o existenci chátrajícího areálu donedávna vůbec nevěděl. "Asi nemám dobré znalosti naší historie. Rozhodně by to mělo být zachováno jako hrozná památka na naši hroznou historii," naznačil Babiš.


Spokojený je i starosta Blaha, který podobných prohlášení slyšel od různých politiků už mnoho. "Mám z toho dobrý pocit, podařilo se nám ukázat sílu tohoto místa. Teď bude důležité, aby se státní instituce skutečně shodly," zdůraznil.

Fakta Věznice v Hradišti Budovu dostavěli v roce 1897. Do povědomí lidí se zapsala hlavně kvůli zločinům páchaným na odpůrcích komunistického režimu v 50. letech 20. století. Nevinní lidé zde byli trýzněni a vyslýcháni způsobem, který si nezadal s vyšetřovacími metodami gestapa. Vězně zde podle výpovědí pamětníků mučil i Alois Grebeníček, otec dnešního poslance za KSČM Miroslava. Věznice zanikla spolu s krajským soudem roku 1960 při další reformě státní správy. V budově byly následně kanceláře a sklady, postupně se ale vyprázdnila a chátrala. V 90. letech se dokonce uvažovalo o obnovení věznice a vzniku justičního areálu, ani tento nápad se ale neujal. Radnice se pak neúspěšně pokoušela získat budovu zpět. Objekt nyní spravuje okresní soud, který jeho část využívá k uskladnění spisů. Ministerstvo spravedlnosti nedávno označilo objekt za nepotřebný. Občanská iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti prosazuje myšlenku pietního využití historicky nejcennějších částí věznice za účelem vytvoření památníku a muzea mocenské perzekuce.