Verbuňk dotančil až do UNESCO. Před patnácti lety se stal součástí nehmotného dědictví
25.11.2020 - ceskatelevize.cz
Vedle seznamu světového kulturního a přírodního dědictví vede organizace UNESCO také seznam nehmotného světového kulturního dědictví. První českou položkou na seznamu se stal 25. listopadu 2005 slovácký tanec verbuňk. Býval na Moravském Slovácku výrazem vzdoru proti verbování na vojnu. Znalci ho charakterizují jako mužský, skočný, improvizovaný tanec, jehož neoddělitelnou součástí je zpěv. UNESCO ocenilo tanec pro jeho vysokou uměleckou úroveň a označilo ho za výraz kulturní identity jeho oblasti, tedy Moravského Slovácka.

Slovácký verbuňk je mužský lidový tanec ze Slovácka. Od roku 2005 je zapsán organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva 

Podle historických pramenů se tímto tancem loučil odvedenec před odchodem na vojnu. Spojitost je zde i jazyková. Verbuňk a verbování znamená nábor nových vojáků. Chlapci před odchodem na vojnu tančili, aby prokázali, že jsou připraveni plnit vojenskou službu.

Verbuňk se může tančit sólo, často však tančí více mužů dohromady, přičemž každý nezávisle na ostatních. Snaží se předvést co nejnáročnější a nejzajímavější kombinaci prvků, čemuž se říká cifrování.V současnosti se mají možnost tanečníci „utkat“ v soubojích. Na mnoha místech se pořádají regionální soutěže, jejichž vyvrcholením je „mistrovství“ ve verbuňku, které se pořádá během strážnických folklorních oslav. Soutěž je ve Strážnici považována za vrchol každoročních oslav.

K zachování tradice přispívají školy tance. Ondřej Siman a Petr Oulehla (uprostřed) pořádají v Kunovicích na Uherskohradišťsku kurzy verbuňku pro děti i dospělé. Snímek vznikl v srpnu 2019.
Verbuňk plní řadu rolí. Patří mezi ně i „namlouvací“ funkce. Jde o taneční pózy, kdy se muž předvádí před ženami.
V jednotlivých regionech se tanec liší například množstvím figur i držením těla.
Verbuňk je živá tradice. Dodnes se tančí na hodech, zábavách či svatbách. Na snímku šohajové tancují verbuňk kolem nevěsty a ženicha na pravé slovácké svatbě v Dolních Bojanovicích na Hodonínsku v létě 2007.
Tanec je v některých regionech tak populární, že má i své fankluby. Letošního finále soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku se tento rok fanoušci nemohli zúčastnit. Akce se ve Strážnici na Hodonínsku kvůli koronaviru konala jen v on-line formě.
Kromě verbuňku byly na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO v listopadu 2010 zapsány masopustní průvody s maskami na Hlinecku a sokolnictví. Později přibyly ještě tři zápisy. V roce 2011 to byla Jízda králů, v roce 2016 české loutkářství a o dva roky později modrotisk