Erby, fasáda a vitráže opět září
24.05.2019 - Mladá fronta DNES

Kostel Proměnění Páně na hoře Tábor s nejvyšší věží v kraji je po letitých opravách otevřený 

TÁBOR Po dvanácti letech oprav je děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor v plné parádě. Na začátku května skončila rekonstrukce interiérů, a svatostánek se tak po dvou a půl letech otevřel. 


„Je to mimořádný kostel, veliký a musím prozradit, že já sám dělám kostelníka, proto se rád podívám. Myslím, že se rekonstrukce zdařila, je to pěkně udělané, a jsem rád, že se lidé o památky starají. Pravdou je, že kostely potřebují momentálně opravy plošně, protože poslední se na nich dělaly před sto až dvě stě lety,“ říká 81letý Josef Paulů, který je kostelníkem v Nové Vsi nad Popelkou na Semilsku a v Táboře byl na zájezdu s kolegy. 


Rekonstrukce objektu, jehož věž (82 metrů) je nejvyšší v jižních Čechách a který zdobí jedny z největších varhan (přes 4 000 píšťal) v Česku, trvala 12 let. Opravené jsou podlahy, vzácný krov a střecha, obnovené jsou fasády. „Nakonec bezmála tři roky trvala rekonstrukce interiéru. Došlo na omítky, sanaci, výmalby a obnovu tří gotických či renesančních cechovních erbů, které jsou zhruba z roku 1519. Dataci zatím nevíme přesně, stále se bádá,“ popisuje farář Michal Pulec. 


Barvu po opravách změnily kamenné prvky v kostele. Tečkovanou tmavě červenou nahradila cihlová patina. „Předchozí barva nebyla příliš povedená, nyní je to veselejší a věrohodnější. Poslední výmalby byly v kostele provedeny za faráře Žitného někdy v 70., 80. letech. Nebyly tak rozsáhlé jako nyní. Tehdy nebyly takové možnosti, a tak to byl sám o sobě velký výkon a počin,“ říká farář. 


Kromě jiného pak Petr Novotný v interiérech opravil a vyčistil skleněné vitráže. „Ty opravdu prokoukly. Zjistili jsme, že dvě vitráže jsou tyrolské, nechal je vytvořit zřejmě architekt Josef Mocker, který mimo jiné dostavoval katedrálu sv. Víta v Praze. Od českých se liší svou jemností a bohatostí,“ přibližuje Pulec. 


Opravy děkanského kostela si za 12 let vyžádaly 26 milionů korun, jen interiéry stály 3,5 milionu. Pomohly i peníze z EU, ministerstva kultury, od města Tábor i římskokatolické farnosti. Pracím však není konec. „Je potřeba vyčistit varhany, udělat na nich údržbové práce a dodělávky. Také bychom rádi předělali osvětlení, protože je zde ještě staré, nešetrné výbojkové. Rádi bychom něco profi a aktuálního, podle nějakého architekta, aby to bylo pěkné. Nemusíme ale spěchat a možná uděláme sbírku. Také nás čekají opravy liturgického prostoru a vybavení. Jak se říká, je zde stále práce, jak na kostele,“ uzavírá s úsměvem farář. Zájemci si opravený kostel mohou prohlédnout při Noci kostelů, která je právě dnes. 
Stavba děkanského kostela Proměnění Páně na hoře Tábor začala v 80. letech 15. století a podle zvyklostí je jeho presbytář orientovaný na východ. Chrám byl v prvních letech poničen několika požáry, největší škody však utrpěl roku 1621 při obléhání císařskými vojsky pod vedením Dona Baltazara de Marradas. Kostel je 48 metrů dlouhý, 26 metrů široký a mísí se v něm několik stylů, od gotického základu, přes barokní a renesanční úpravy. Tvoří ho tři lodě, osmnáctimetrové vnitřní sloupy, vítězný oblouk se znaky města či vzácná hvězdicovitá a sklípková klenba v presbytáři. Vnitřní prostor osvětluje deset vitrážových oken. Na 82metrovou vyhlídkovou věž vede 250 schodů.