Ministr slíbil šest milionů na Braunův Betlém
13.03.2019 - Náchodský týden

Ministr kultury Antonín Staněk přislíbil finanční injekci přesahující šest milionů korun. Peníze by měly být určeny na první etapu záchrany památky v Kuksu.

Vroce 1731 začal barokní sochař Matyáš Bernard Braun v lese nedaleko Kuksu pracovat na unikátním projektu. Výsledkem jeho dlouholetého otesávání kamene zdejší skály ožily a vzniklo monumentální dílo dodnes známé jako Braunův Betlém.

„Není čas ztrácet čas. Chci popohnat týmy, které připravují revitalizaci, aby neotálely a bylo ještě co zachraňovat.“

„Vedle Brauna je i Michelangelo učiněný hasič,“ rozplývali se prý nad ojedinělým barokním skvostem slavní francouzští umělci Tristan Tzara a Fernand Léger. Zub času však zapracoval a dřív ostře řezané rysy, záhyby plášťů či kontury zvířat pokryly mechy, či se z betlému jejich části odlomily. Pryč je i barevnost soch, ke kterým hrabě Špork ze svého zámku vozil kočárem vzácné hosty. A památce, která dlouhé roky čeká jak na zápis do UNESCO, tak na záchranu, hrozí zánik.

„Není čas ztrácet čas. Chci popohnat týmy, které připravují revitalizaci, aby neotálely a bylo ještě co zachraňovat,“ řekl při své nedávné návštěvě kraje ministr kultury Antonín Staněk a přislíbil finanční injekci přesahující šest milionů korun. „Tyto peníze by byly určeny na první etapu záchrany památky. A chci je zakomponovat do rozpočtu na příští rok,“ uvedl Staněk.

Podle ministra kultury Antonína Staňka už u betlému není čas na plané řeči a je potřeba konat. „Byl bych rád, kdyby se se záchranou začalo již v příštím roce. Mým záměrem je do rozpočtu pro příští rok zapasovat pět milionů na vlastní začátek rekonstrukce a 1,3 milionů na úpravu okolí této kulturní památky,“ nechal se slyšet Antonín Staněk.

SVATÝ ZÁVAZEK

Ministr kultury spojil svoji snahu o záchranu Braunova Betléma i se svým zdejším jmenovcem. „Z mého pohledu je zajímavé a zavazující, že tu je poustevna sv. Antonína.

A už jen kvůli tomu musím konat,“ řekl s mírnou nadsázkou Antonín Staněk.

Náklady na úpravy celého areálu se mají vyšplhat až na 80 milionů korun. V roce 2018 uzavřel Královéhradecký kraj memorandum o spolupráci.

Svůj podpis k němu připojil Národní památkový ústav, Revitalizace Kuks, Dvůr Králové nad Labem a obce Hřibojedy, Stanovice a Kuks.

OPRAVY BETLÉMA

P 1954 – restaurování P 1961 – očištění P 1996 – geofyzikální zaměření P 1998 – zastřešení centrálního

                reliéfu P 2000 – odstranění navážek

                a odvodnění P 2005 – odstranění testovacího

                zastřešení

ZÁCHRANA BETLÉMU I ATMOSFÉRY

Hlavním cílem projektu je záchrana betlému před vlivy počasí a současně i úprava jeho okolí. „Chceme zachovat atmosféru lesního zátiší a změnit areál ve vycházkové území. Navrhujeme u soch zcela vyloučit provoz těžké techniky a těžbu dřeva, která by na vnímání místa měla katastrofický dopad. Počítáme i s ochranou proti vlhkosti, která památku ničí,“ řekl po podpisu memoranda architekt Radek Pavlačka, který projekt, jež zahrnuje například i moderní vstupní halu, kavárnu a taktéž odpočinkové prostory na místech bývalých lomů, připravil.

Už v roce 2000 byl Braunův Betlém zařazen mezi 100 nejohroženějších památek světa. Tehdy se toho ale pro jeho záchranu moc neudělalo. Momentálně je pro uskutečnění komplexní revitalizace klíčové právě zrestaurování barokních soch. Kdyby se sochy rozpadly, nebylo by turistům co ukazovat.

PÍSKOVEC UBÝVÁ

Největším problémem betléma je jeho aktuální stav. Tam se musí začít, to se musí vyřešit jako první a teprve na to se pak můžou nabalit další věci, spojené s návštěvností, vzdělávací činností a dalšími záležitostmi,“ uvedl Martin Puš, ředitel obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks, která snahy o záchranu koordinuje. Betlém je ale od roku 1952 ve vlastnictví státu, stará se o něj Národní památkový ústav.

Opravu chátrajících soch už navíc podle místních nelze oddalovat, jinak by mohly být trvale znehodnoceny. „Pískovec ubývá, je pokrytý mechem, dochází k jeho korozi, tím se dílo znehodnocuje. Navíc na něj negativně působí voda, spodní i povrchová, která tam prosakuje z pramenů ze svahu a dostává se dovnitř díla,“ upřesnil Puš.

 

Už v roce 2000 byl Braunův Betlém zařazen mezi 100 nejohroženějších památek světa.