Jedním z veřejných zájmů České republiky je zájem na jejím hmotném kulturním dědictví, tedy historicky vzniklých kulturních hodnotách tvořících součást prostředí života současné a budoucí společnosti. Významným segmentem hmotného kulturního dědictví je památkový fond, jehož součástí jsou i krajinářské kompozice jako součást kulturní krajiny.

 

Tento veřejný zájem na ochraně a uchovávání památkového fondu, na jeho poznávání a na jeho zprostředkování je vyjádřen v úvodních ustanoveních zákona o státní památkové péči.

Památkový fond České republiky tvoří v nejširším smyslu:

  1. věci a soubory věcí, kterým byla na základě zákona aktem veřejné správy založena právní ochrana, případně jejich status součásti památkového fondu (kulturní památky, národní kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace);
  2. věci a soubory věcí tzv. památkového potenciálu, tedy věci a soubory věcí, které mohou být předmětem památkového zájmu v budoucnu (věci, které jsou předmětem řízení o zápisu do seznamu kulturních památek, nebo archeologický nález).

Veřejný zájem bude uplatněn tehdy, pokud je součást památkového fondu takovým kulturním statkem, jehož zničení nebo poškození by pro národní kulturní dědictví znamenalo ztrátu.

Naproti tomu veřejný zájem nelze uplatňovat v případě, kdy se dotčená věc či kulturní statek v okamžiku postavení pod ochranu nachází v takovém fyzickém stavu, že uvedení do původního nebo řádného stavu už není možné vůbec nebo by bylo spojeno s tak velkými změnami podstaty věci, že by celková památková hodnota věci byla vzhledem k absenci původní hmoty a autenticity malá nebo nulová. Toto kritérium se netýká věcí, jimž náleží v uvedeném smyslu význam také jako ruinám, a dále archeologického dědictví.

Hlavním prostředkem pro realizaci uvedeného veřejného zájmu je systém nakládání s památkovým fondem České republiky (zkráceně památkové péče). Jde o soubor činností, které zabezpečují naplňování veřejného zájmu na tomto úseku. Naplňování veřejného zájmu je realizováno samotnou činností vlastníka součásti památkového fondu, správních orgánů a odborných organizací, dále činnostmi, jako je vědecké bádání, hodnocení a dokumentace památkového fondu včetně jeho potenciálu, výchovou a vzděláváním odborníků v oboru péče o památky a aktivitami umožňujícími zprostředkování památkového fondu veřejnosti. Kvalita naplňování činností směřujících k ochraně veřejného zájmu při nakládání s památkovým fondem je závislá na fungování celého systému nakládání s památkovým fondem a jeho dostatečného funkčního propojení s jinými systémy, pro které zvláštní právní předpisy upravují i některé činnosti nezbytné pro výkon veřejné správy na úseku památkové péče. 

Základními činnostmi památkové péče jsou:

  1. ochrana památkového fondu;
  2. uchovávání památkového fondu;
  3. poznávání památkového fondu;
  4. zprostředkování (prezentace) hodnot památkového fondu a zprostředkování jeho památkových hodnot veřejnosti.

 Procesy a činnosti naplňování základních funkcí:

 A) Ochrana památkového fondu

  1. vymezování součástí památkového fondu
  2. evidence památkového fondu
  3. stanovování ochranných režimů

 B) Uchovávání památkového fondu

  1. užívání a správa památkového fondu
  2. konzervace, restaurování a jiné zásahy do památkového fondu – movitých a nemovitých památek
  3. regenerace památkového fondu – historických sídel a krajiny

 C) Poznávání památkového fondu

  1. vědecký výzkum památkového fondu
  2. monitoring památkového fondu
  3. pravidelná inventarizace a aktualizace údajů památkového fondu

D) Zprostředkování (prezentace) hodnot památkového fondu

  1. prezentace památkového fondu
  2. vzdělávací činnosti v oblasti památkového fondu
  3. propagace památkového fondu

Při ochraně, uchovávání, poznávání a zprostředkování památkového fondu je povinna veřejná správa, příslušná jak podle památkového zákona tak podle dalších právních předpisů [např. podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů], činit taková opatření, aby nedocházelo k neodůvodněným ztrátám památkových hodnot nebo samotných prvků památkového fondu, aby bylo zajištěno průběžné vědecké poznávání památkového fondu a aby tyto poznatky byly předávány široké laické i odborné veřejnosti a hodnoty památkového fondu zprostředkovány veřejnosti.