Mediální prostředí v důsledku technologických inovací prochází řadou významných proměn. Kromě znásobení příležitostí dostupnosti obsahu se jedná o změny chování uživatelů médií. Nové možnosti a nové jevy však přináší i nové výzvy a otázky. Řadu těchto otázek nelze řešit legislativně a je třeba zkoumat jiné alternativní přístupy a stejně tak se zamýšlet nad odpovědností jednotlivých článků mediálního řetězce. České předsednictví je připraveno pokračovat v práci na zvyšování povědomí v otázkách legální nabídky služeb, pirátství a porozumění komerčnímu poselství obchodních sdělení. Předsednictví považuje oblast osvěty jako jeden z významných nástrojů, jak tyto cíle provádět a to jak na úrovni EU nebo členských států tak i ze strany zúčastněných stran.
Jedním z hlavních úkolů členských států v současné době je transpozice nové směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Směrnicí se ustavuje řada nových institutů a závazků pro ČS i EK. Jedním z nových prvků je regulace product placement a jelikož mezi ČS panovala řada různých názorů, jak k tomuto institutu přistupovat, jevilo se toto téma velmi aktuální. Ve chvíli, kdy se diskutují možnosti přístupu regulace, je vhodné vznést otázku, jak veřejnosti tento typ nově regulovaného obchodního sdělení přiblížit, osvětlit a naučit chápat. V této souvislosti směrnice stanoví závazek sledovat úroveň mediálního vzdělávání a tudíž se nabízelo nalezení pojítka mezi těmito ustanoveními směrnice.
Směrnice současně vytváří prostor pro využívání koregulačních a samoregulačních mechanismů, přičemž v navazujících iniciativách v této oblasti lze využívat výměny zkušeností mezi členskými státy. Rádi bychom tedy využili toto fórum pro představení konkrétních možností těchto mechanismů, ukázku dobrých příkladů a fungujících projektů, aby bylo vidět, kde konkrétně se lze inspirovat a spolupracovat.
Kromě toho, v návaznosti na texty přijímané v posledním roce na Radě i EK, se ukazuje potřebnost posilování povědomí veřejnosti ohledně respektování autorských práv, legálního užívání děl a pirátství. Nejperspektivnější cestu, jak v digitálním prostředí čelit krádežím chráněného kulturního obsahu a zároveň rozvíjet jeho širokou legální nabídku, spatřujeme především v efektivní praktické spolupráci zainteresovaných subjektů, tedy těch, kdo kulturní obsah vytvářejí, a těch kdo ho zprostředkovávají konečným uživatelům. Legálnost nabídky kulturního obsahu, ať už na bázi jakýchkoli obchodních modelů, je samozřejmě podmíněna dostatečným právním povědomím uživatelů. Je proto v nejvlastnějším zájmu všech dotčených subjektů systematicky toto povědomí ve veřejnosti prohlubovat.
České předsednictví tímto bezprostředně navazuje na závazek přijatý na Radě EYC v listopadu – Závěry Rady týkající se podpory legálního obsahu v online prostředí a potlačování pirátství. Náš záměr je v souladu s výzvou členským státům spolupracovat s cílem nalézt konkrétní účinná řešení vedoucí k rozvoji legální nabídky a předcházení pirátství a při implementaci nové směrnice o audiovizuálních mediálních službách využívat výměnu osvědčených postupů.
Jakožto konkrétní výsledek naplňování závěrů Rady dne 21. 5. 2008 o evropském přístupu k mediální gramotnosti v digitálním prostředí a v souladu se Sdělením EK k Evropskému přístupu k mediální gramotnosti v digitálním prostředí z roku 2008 předsednictví navrhuje diskuzi ke konkrétním projektům osvěty a souvisejícím problémům ohledně často diskutovaných otázek pirátství nebo porozumění komerčnímu poselství obchodních sdělení. Domníváme se, že tyto aspekty by měly být posuzovány jak z hlediska poskytovatelů obsahu tak uživatelů, jelikož odpovědnost jedné ze stran má vztah na chování té druhé. Při zvažování kroků na posilování mediální gramotnosti, je tudíž nutné brát v potaz i zodpovědnost poskytovatelů služeb a jejich roli v mediálních procesech.
Cílem konference je ukázat, jak je možné k otázce mediální gramotnosti přistupovat a případně tím stimulovat iniciativy na národní úrovni. Konference by měla rovněž napomoci reflexi při zvažování dalších kroků na úrovni EU.
