Novinky a zprávy
Dne 24. října 2019 se uskuteční v brněnské Redutě Slavnostní galavečer k 10. výročí přístupu ČR k Úmluvě UNESCO o zachování nemateriálního kulturního dědictví. Tímto aktem byla v roce 2009 významně posílena péče o dosud opomíjenou součást kulturního dědictví v ČR a díky tomu se za uplynulé období rozvinula velmi plodná a účinná spolupráce v oblasti péče o nehmotné kulturní dědictví na úrovni veřejné správy, odborných institucí i samotných nositelů tradic.
Nová výstava Národního technického muzea „Technika v diktaturách“ představuje v zajímavé instalaci techniku z dob totalit v letech 1939-1989. Přístroje, které napomáhaly fungování politického režimu, i ty, které byly využívány v boji za svobodu. Mezi 140 exponáty jsou k vidění např. předměty zabavené při pokusech o ilegální přechody hranic, zařízení používaná STB při sledování disidentů nebo nástrojové vybavení undergroundových skupin.
V pražském Veletržním paláci se představí dvoudenní symposium o úloze a obrazu ženy v architektuře 20. a 21. století. Bylo emancipační hnutí v souladu s ideálem moderní a socialistické ženy, nebo vůči němu stálo v protikladu? Jaké byly strategie jednotlivých architektek a jaké bylo postavení žen v Československu ve srovnání s Německem či střední Evropou? Za účasti předních architekt/ek, kurátor/ek a teoretiček pořádá Národní galerie Praha ve spolupráci s Goethe-Institutem.
Tapio Wirkkala a finský design – jméno a pojem neodmyslitelně spjaté s progresívním vývojem, který od počátku 50. let minulého století do užitého umění vnesly země severní Evropy.
Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou je součástí projektu Křišťálové údolí, které poprvé otevírá své brány o víkendu 26. – 27. října. V muzeu v rámci této akce připravili nejen zcela volný vstup do expozic, ale zejména ukázky tradičních horkých technik výroby skla, tedy tažení figurek a zvířátek nebo foukání technického skla u kahanu.
Muzeum Jana Amose Komenského spolupořádá od čtvrtku 17. října 2019 také ve vlastních prostorách celostátní seminář Dny globálního rozvojového vzdělávání.
Dnešní výstava se vrací takřka čtyři desetiletí zpět, do 80. let minulého století, kdy architektuře, výtvarném umění, hudbě, tanci, designu i oděvní tvorbě docházelo v duchu postmoderny k prolínání žánrů. Jedním z tehdejších protagonistů byl Šimon Caban, kterého ale bylo nutno vnímat jako součást velice pestré umělecké komunity.
