Podle § 16 odst. 2 zákona o státní památkové péči může příspěvek na obnovu kulturní památky poskytnout ze státního rozpočtu Ministerstvo kultury, je-li na zachování kulturní památky mimořádný společenský zájem (například jde-li o kulturní památku na území České republiky svého druhu ojedinělou, je-li kulturní památka v havarijním stavu nezaviněném jejím vlastníkem nebo je-li kulturní památka zařazena do některého ze specializovaných příspěvkových programů Ministerstva kultury). Následující situace se týkají pouze příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu Ministerstvem kultury, které v současnosti má 6 specializovaných programů na obnovu kulturních památek, 1 program na podporu památek UNESCO, 1 program na podporu kulturních aktivit v oblasti památkové péče a 1 program na podporu záchranných archeologických výzkumů.
Oznámení Ministerstva kultury:
Dne 13. 11. 2020 byl přijat Nejvyšším správním soudem první konečný rozsudek č. j. 5 As 157/2019 – 27, který se týká tzv. „pozdě zapsaných památek“ tj. kulturních památek, které byly do státních seznamů zapsány podle pravidel stanovených v zákoně č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, až po 1. 1. 1988, tedy po nabytí účinnosti zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, kterým byl zákon č. 22/1958 Sb. zrušen. V roce 1987 byl přijat zákon o státní památkové péči, který v § 42 odst. 1 vyjádřil princip ochrany těch dosavadních kulturních památek, které byly zapsány ve státních seznamech podle zákona č. 22/1958 Sb., aniž by ale současně obsahoval přechodná ustanovení pro případ, že zahájené procesy (včetně zápisů) podle rušeného zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, nebyly do 31. 12. 1987 ukončeny. Žádné ustanovení zákona o státní památkové péči tedy neobsahovalo vyjádření principu, že by po 31. 12. 1987 bylo možné dokončit neukončené postupy a řízení podle dosavadní právní úpravy. Tzv. „pozdě zapsané památky“ tedy nejsou dle výše uvedeného rozsudku kulturními památkami.
V této souvislosti Ministerstvo kultury doporučuje, aby vzhledem k výše zmíněnému rozsudku v této věci byla pro aktuálně vedená nebo připravovaná řízení ze strany orgánů památkové péče při výkonu státní správy na úseku památkové péče prověřena i data zápisů kulturních památek do tehdejších státních seznamů a v případě, že se správní orgán bude domnívat, že jde o pozdní zápis, aby v takovém případě toto zjištění konzultoval s názorem Národního památkového ústavu, který podle § 7 zákona o státní památkové péči vede Ústřední seznam kulturních památek, a správní řízení nebo postup u tzv. „pozdě zapsané památky“, pokud se na daný případ nevztahuje ochrana z důvod památkové rezervace, památkové zóny nebo ochranného pásma, zastavil nebo jej nezahajoval. Ministerstvo kultury a Národní památkový ústavu činí kroky k tomu, aby závěry obsažené ve výše uvedeném rozsudku byly do Ústředního seznamu kulturních památek ČR systémově promítnuty a aby toto promítnutí trvalo co nejkratší dobu, nicméně jistou dobu si tyto kroky vyžádají.
Zároveň Ministerstvo kultury žádá, aby tzv. „pozdě zapsané památky“ nebyly doporučovány úřady obcí s rozšířenou působností, krajskými úřady a Národním památkovým ústavem k zařazení do programů na obnovu kulturních památek Ministerstva kultury na úseku státní památkové péče a následnému poskytnutí finančních příspěvků z těchto programů.
Vlastníku tzv. „pozdě zapsané památky“, který chce, aby jeho věc nebo stavba byla kulturní památkou, lze doporučit, aby se obrátil na Ministerstvo kultury o prohlášení za kulturní památku. Pro urychlení řízení o prohlášení lze v podání doložit stanoviska obce s rozšířenou působností a krajského úřadu k návrhu na prohlášení. Podání vlastníkovi pomůže vypracovat příslušné územní pracoviště Národního památkového ústavu. Následně po prohlášení může žádat o poskytnutí finančního příspěvku z některého z programů Ministerstva kultury na obnovu kulturních památek na úseku státní pátkové péče.
1. Program záchrany architektonického dědictví
Z tohoto programu jsou poskytovány příspěvky na obnovu kulturních památek, které jsou nejcennější součástí architektonického dědictví (například hrady, zámky, kláštery, historické zahrady, kostely), konkrétně na práce směřující k záchraně kulturní památky nebo k záchraně těch jejích částí, které tvoří podstatu kulturní památky.
2. Havarijní program
Z tohoto programu poskytuje Ministerstvo kultury příspěvky na zajištění nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb – kulturních památek.
3. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón
V tomto programu jsou poskytovány příspěvky na obnovu kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech historických měst prohlášených za památkové rezervace nebo památkové zóny. Finanční příspěvky mohou být z tohoto programu poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí - společně s vlastníkem - na obnově kulturní památky.
4. Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
Z tohoto programu se poskytují příspěvky na obnovu kulturních památek nacházejících se ve vesnických památkových rezervacích a ve vesnických a krajinných památkových zónách (zejména památek lidové architektury, například zemědělských usedlostí, chalup, kapliček a božích muk).
5. Program restaurování movitých kulturních památek
Z tohoto programu jsou poskytovány příspěvky na obnovu (restaurování) movitých kulturních památek, zejména významných děl výtvarných umění nebo uměleckořemeslných prací umístěných v budovách zpřístupněných veřejnosti pro kulturní, výchovně vzdělávací nebo náboženské účely (například obrazy a sochy v kostelech).
6. Program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností
Byl založen v roce 2008 na obnovu památkového fondu, kde to efektivně a účelně neumožňují jiné programy Ministerstva kultury. Finanční prostředky v Programu jsou určeny na zachování a obnovu nemovitých kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a zóny, nejsou národními kulturními památkami a které nejsou ve vlastnictví České republiky.
7. Program podpory pro památky světového dědictví (dříve UNESCO)
Program podpory pro památky světového dědictví zřídilo Ministerstvo kultury ČR poprvé v roce 2008. Jeho hlavním cílem je dostát závazkům, které České republice vyplývají z přijetí Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. V rámci zásad pro čerpání finančních prostředků z tohoto programu byly vytvořeny čtyři prioritní oblasti: tvroba HIA mateirálu, tvorba management plánů, vědecko-výzkumné aktivity a prezentace, propagace a edukace statků. Účelem programu je podpora projektů, které rozvíjí hodnotu památky, pro kterou byla zapsána na Seznam světového dědictví.
8. Program Kulturní aktivity v památkové péči
Umožňuje finančně podporovat veřejně prospěšné projekty předložené spolky, popř. dalšími subjekty, jejichž činnost napomáhá k ochraně nemovitého i movitého památkového fondu v ČR a k nejširší popularizaci péče o něj.
Informace o programech Ministerstva kultury, předepsané formuláře žádostí, požadavky na přílohy žádostí a termíny pro podání žádosti poskytne Ministerstvo kultury a jsou k dispozici též na těchto internetových stránkách Ministerstva kultury. Při zpracovávání žádosti může vlastníkovi kulturní památky poskytnout bezplatnou odbornou pomoc také Národní památkový ústav, resp. jeho jednotlivá územní odborná pracoviště nebo úseky státní památkové péče na městských úřadech obcí s rozšířenou působností.
