Veřejnost může poprvé vidět originál listiny Charta 77
8.2.2012 — Eva Tichá, zdroj: MZM Brno
Moravské zemské muzeum ve spolupráci s Ústavním soudem připravilo výstavu s názvem „ Charta 77 - od občanského vzdoru k demokratické ústavě“. Připomíná vůli a odvahu autorů a signatářů Charty 77, kteří se v době normalizace statečně dovolávali základních lidských práv a svobod.
Výstavu k 35. výročí Charty 77 a 20. výročí Ústavního soudu ČSFR může veřejnost zhlédnout v prostorách Ústavního soudu v Brně, Joštova 8, a to vždy při veřejných slyšeních. Autorem je PhDr. Zdeněk Drahoš.
V lednu 2012 se staly originály čtyř pracovních verzí součástí sbírek Moravského zemského muzea, konkrétně Oddělení dějin literatury. Pavlu Kohoutovi, který se o tyto jedinečné originály dokumentů staral plných třicet pět let, patří velký dík za tuto péči i za předání originálů Moravskému zemskému muzeu, které se tak stalo správcem originálu výjimečně významného dokumentu.
Poděkování patří i Ústavu pro studium totalitních režimů a jeho Archivu bezpečnostních složek za zapůjčení originálů „podpisů krví“, jak organizátoři nazvali písemný souhlas signatářů s Prohlášením Charty 77, který znemožňoval tehdejšímu režimu dezinterpretace o názorové manipulaci.
Obsah i forma petice Charta 77 byly domluveny v sobotu 11. prosince 1976 v pražském bytě překladatele Jaroslava Kořána, název dostala při další schůzce tamtéž. Zhruba 250 kopií textu i jmenného seznamu bylo opisováno na třech psacích strojích v bytě Václava Havla U dejvického rybníčku 10, aby je měl každý signatář. Obálky s nimi, jakož i originály podpisových lístků, byly až do plánovaného odeslání uloženy v bytě Jeleny Mašínové a Pavla Kohouta na Hradčanském náměstí 1, kde je na Tři krále 1977 vyzvedl herec Pavel Landovský, aby je s Václavem Havlem a Ludvíkem Vaculíkem osobně doručili adresátu - Parlamentu ČSSR. Byli však cestou přepadeni komandem Státní bezpečnosti, která vzápětí rozpoutala kampaň vrcholící podpisem "Anticharty" v pražském Národním divadle. Originály tří pracovních verzí předal Pavel Kohout, než byl z pražského bytu vypuzen, švýcarskému velvyslanci Waltere Jaeggimu. Po jeho smrti se jich ujal prezident švýcarského kantonu Nidwalden Bruno Leuthold, který je vrátil Pavlu Kohoutovi a Jeleně Mašínové po jejich násilném odsunutí z vlasti v říjnu 1979. Další čtvrt století byly pak uloženy ve Vídni a v Praze.
Kontakty pro média:
PhDr. Zdeněk Drahoš – kurátor výstavy, zdrahos@mzm.cz
Eva Pánková – tisková mluvčí MZM, epankova@mzm.cz, 606 738 098
Jana Pelcová – tisková mluvčí ÚS, jana.pelcova@usoud.cz, 606 690 082
![Ministerstvo kultury ČR [logo]](/images/design/ministerstvo-kultury.png)