Spolupráce Ministerstva kultury s UNESCO

Podle zákona č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, v platném znění, odpovídá v rámci své působnosti Ministerstvo kultury i za úkoly, které vyplývají z členství našeho státu v Organizaci spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) a z mezinárodních smluv, které tato organizace administruje. Obecné informace o této organizaci lze nalézt na adrese http://www.unesco.org. Od roku 2009 je generální ředitelkou UNESCO paní Irina Bokova z Bulharska. UNESCO si za dobu své existence od r. 1945 vytvořilo neobyčejně rozsáhlý program ve všech oblastech své působnosti. Pokud jde o kulturu, je Česká republika zapojena především do následujících agend:

 

 

Světové kulturní a přírodní dědictví

"Vlajkovou lodí" spolupráce MK s UNESCO v oblasti kultury je agenda Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, publikované v č. 159/1991 Sb., kterou je založen Seznam světového kulturního a přírodního dědictví (tzv. památky UNESCO) a stanoveny povinnosti států k jeho položkám, tj. nejvýznamnějším památkám světa. Celosvětový Seznam světového dědictví je spolu se stručnými popisy k dispozici na adrese http://whc.unesco.org/en/list/.

Co do počtu kulturních památek, které se Ministerstvu kultury podařilo prosadit do prestižního Seznamu světového dědictví, patří ČR mezi prvních třicet nejbohatěji zastoupených zemí. V r. 2015 bylo na celém světě na všech pěti kontinentech dohromady 1031 kulturních a přírodních památek, z toho 12 kulturních v České republice. To znamená, že na maličkém území českých zemí, jejichž kulturní dějiny nejsou v porovnání např. s čínskými, či indickými nijak závratně dlouhé, se nachází nyní zhruba jedno procento Světového dědictví UNESCO. Patří k němu tyto památky a památková území na území České republiky:

  • Historické jádro Prahy (skládá se ze dvou částí – samotného historického centra Prahy v rozmezí Pražské památkové rezervace a parku a zámku v Průhonicích),
  • Historické jádro Českého Krumlova,
  • Historické jádro Telče,
  • Historické jádro Kutné Hory s kostelem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory,
  • Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáru n. Sázavou,
  • Lednicko-Valtický areál,
  • Zahrady a zámek v Kroměříži,
  • Historická ves Holašovice,
  • Zámek v Litomyšli,
  • Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci,
  • Vila Tugendhat v Brně
  • Židovská čtvrť a basilika sv. Prokopa v Třebíči


Blíže k zapsaným památkám na stránkách Českého dědictví UNESCO na adrese http://www.unesco-czech.cz

Územní pracoviště Národního památkového ústavu (blíže k němu na adrese www.npu.cz ) připravují o památkách na území ČR, které jsou na prestižním Seznamu světového dědictví zapsány, pravidelné monitorovací zprávy, neboť zápisem na tento Seznam se země zavazují k péči o zapsanou památku dle zásad památkové péče a Úmluvy o světovém dědictví.

Další významné památky, které by mohly být navrženy k zápisu do Seznamu světového dědictví, jsou uvedeny na tzv. Indikativním seznamu, který musí mít každá země. O zápisu na tento seznam jedná Ministerstvo kultury, a v součinnosti s Národním památkovým ústavem pro zápisy do něj připravuje podklady. Blíže k Indikativnímu seznamu České republiky: http://whc.unesco.org/en/tentativelists/state=cz

Harmonogram pro předkládání nominační dokumentace, ze kterého vyplývá poměrná složitost přípravy nominační dokumentace, je dostupný v prokliknutí linku.

V současné době pracují odborníci na několika nominacích v různém stupni rozpracovanosti. Jedná se především o nadnárodní sériovou nominaci slavných evropských lázeňských měst, kterou za českou stranu reprezentují lázně v Karlových Varech, v Mariánských lázních, ve Františkových lázních a v Luhačovicích. Dalšími zeměmi zapojenými do tohoto projektu jsou: Belgie, Francie, Itálie, Německo, Rakousko a Velká Británie. Dále jde o česko-slovinskou společnou nominaci děl význačného architekta Josipa Plečnika.O zápis se v budoucnu bude ucházet i Žatec jako město zpracování chmele a výroby piva nebo Kulturní krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem.Zatím posledním předloženou nominací, která čeká na mezinárodní hodnocení je sasko-česká nadnárodní nominace Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří.

Ministerstvo kultury je, pokud jde o kulturní památky, odpovědným úřadem České republiky při jednáních Mezivládního výboru pro světové dědictví, který dohlíží na plnění Úmluvy o ochraně světového dědictví.

Více ke světovému dědictví naleznete zde: http://www.mkcr.cz/cz/zahranicni-vztahy/unesco/deklarace/svetove-dedictvi-a-nemovite-dedictvi-obecne-136078/, kde je mimo jiné uveden i pracovní překlad mezinárodní směrnice pro provádění shora uvedené Úmluvy.

Od 2008 funguje na Ministerstvu kultury ČR program Podpora pro památky UNESCO za účelem dostát závazkům, které České republice vyplývají z přijetí Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví a podpory rozvoje památek České republiky zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO a na Indikativním seznamu.Více informací k tomuto programu na stránkách: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=2433

***


Zákaz a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků

Další velmi důležitou úmluvou UNESCO je Úmluva z roku 1970 o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků (č.15/1990 Sb.). Je to významný světově platný dokument upravující problém, který již dávno přerostl hranice Evropy, a sice nelegální obchod s movitým kulturním dědictvím. Směrnice k provádění úmluvy byla schválena v roce 2015 a je přístupná v anglickém a francouzském znění na http://www.unesco.org/new/en/culture/themes/illicit-trafficking-of-cultural-property/operational-guidelines/

V současnosti připravuje MK kroky k tomu, aby ČR mohla v budoucnu ratifikovat doplňující úmluvu UNIDROIT o nedovoleném obchodu s kulturními památkami.

Na tyto mezinárodní dokumenty navazuje obsahově řada norem EU i českých právních předpisů, které MK připravilo, a činnost ministerstva a spolupracujících orgánů státní správy při prevenci kriminálního napadání sbírkových objektů a při nelegálním vývozu kulturních statků. Ministerstvo v tomto směru a v oblasti muzejnictví navazuje ovšem ještě na řadu dalších Doporučení UNESCO týkajících se ochrany movitého kulturního dědictví a spolupracuje v tomto směru s českou sekcí mezinárodní nevládní organizace ICOM (Mezinárodní rada muzeí), která je jednou z těch, s nimiž trvale spolupracuje i UNESCO. O činnosti české sekce blíže na adrese http://network.icom.museum/icom-czech/

V oblasti hmotného kulturního dědictví má mimořádný praktický význam to, že UNESCO vede velmi rozsáhlou databázi národních právních předpisů, které se týkají movitého i nemovitého kulturního dědictví. Lze ji nalézt na adrese http://www.unesco.org/culture/natlaws/.

V rámci UNESCO rovněž funguje pro tuto oblast významný Mezivládní výbor pro podporu návratu kulturních statků do země jejich původu nebo jejich restituci v případě jejich nelegálního přivlastnění, jehož byla ČR již několikrát členem.

Více k této problematice zde: http://www.unesco.org/new/en/culture/themes/illicit-trafficking-of-cultural-property

***


Ochrana kulturních statků za ozbrojeného konfliktu

V dobách míru se většinou zapomíná na Úmluvu na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a její Protokol, které byly vyhlášeny v č. 94/1958 Sb., a na její II. Protokol vyhlášený ve Sbírce mezinárodních smluv č. 71/2007 Sb.m.s.

Aktuálnost a potřebnost této smlouvy vysvitne vždy, když dojde k válečnému konfliktu mezi státy. Ministerstvo kultury má mimořádný zájem na této úmluvě a jeho partnerem při provádění této úmluvy je mimo jiné Ministerstvo obrany, kterého se týkají z ní vyplývající závazky pro ozbrojené síly, a orgány, do jejichž působnosti náleží civilní obrana, a samozřejmě Ministerstvo zahraničních věcí, které je gestorem tohoto komplexu smluvních instrumentů. Pracovní překlad Prováděcí směrnicek II. Protokolu Haagské úmluvy najdete zde: http://www.mkcr.cz/cz/zahranicni-vztahy/unesco/deklarace/haagska-umluva-o-ochrane-kulturnich-statku-v-pripade-ozbrojeneho-konfliktu-136387/

V prosinci 2015 byla Česká republika zvolena členem mezivládního Výboru na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu, který se výše popsanou agendou zabývá. Zvolení ČR do Výboru je mimořádným odborným i diplomatickým úspěchem.

***

Nemateriální kulturní dědictví

Poměrně krátkou tradici, teprve od r. 1989, má v UNESCO snaha o péči o nemateriální kulturní dědictví. Jeho součástí je mimo jiné tradiční a lidová kultura, resp. její nehmotná složka.Česká republika je smluvní stranou Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví (2003) od roku 2009.

Pracovní překlad Prováděcí směrnice této úmluvy a další důležité dokumenty najdete zde: http://www.mkcr.cz/cz/zahranicni-vztahy/unesco/deklarace/nematerialni-kulturni-dedictvi-136372/

V letech 2010 - 2014 zastávala ČR místo člena v Mezivládním výboru pro zachování nemateriálního kulturního dědictví, který mj. sestavuje přísně výběrový prestižní Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva.

Na tomto prestižním seznamu, který lze najít na adrese http://www.unesco.org/culture/ich/index.php?pg=00011, má Česká republika zapsány již čtyři prvky, a sice:

  • Slovácký verbuňk
  • Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku
  • Sokolnictví- žijící lidské dědictví (nominaci Sokolnictví předložily Spojené arabské emiráty, které byly koordinátorem společné nominace, spolu s ČR, Belgií, Francií, Korejskou republikou, Mongolskem, Marokem, Katarem, Saúdskou Arábií, Španělskem,Sýrií a Kazachstánem)
  • Jízdu králů na jihovýchodě České republiky.


V roce 2015 předložila ČR společnou česko-slovenskou nominaci loutkářství, jehož hodnocení bude probíhat v roce 2016 a na zasedání mezivládního Výboru v listopadu 2016 se o jeho případném zápisu na Reprezentativní seznam bude rozhodovat.

V roce 2015 byla nevládní organizace Česká národopisná společnost zvolena za člena Evaluačního orgánu, který má za úkol posuzovat nominace pro zápis na všechny seznamy úmluvy, tj. na Seznam nehmotného kulturního dědictví vyžadujícího naléhavou ochranu, Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva, a do Registru osvědčených postupů. Posuzuje také žádosti o technickou pomoc. Vzhledem k tomu, že orgán se skládá z 12 členů – šesti expertů a šesti zástupců nevládních organizací z oblasti nemateriálního kulturního dědictví, a odpovídá rovnoměrnému geografickému rozložení zemí úmluvy, jde o výrazný úspěch našich odborníků v oblasti lidové kultury.

O Úmluvu se opírají koncepční kroky v oblasti lidové kultury, uvedené ve Státní kulturní politice a především v Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na léta 2011 až 2015 schválené vládou v lednu 2011, i praktická opatření, jako jsou grantová řízení, Ministerstvem kultury pravidelně svolávané mezinárodní porady do Ústavu lidové kultury či dokumentační činnost tohoto ústavu, o němž se lze dozvědět na adrese http://www.nulk.cz. NÚLK rovněž spravuje Národní seznam nemateriálních prvků tradiční lidové kultury ČR, více k tomuto seznamu zde: http://www.nulk.cz/Informace.aspx?sid=448 Zápis na národní seznam je podmínkou při předkládání každé nominace na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví.
O programy UNESCO se také opírá zavedení a udělování titulu Nositel tradic lidového řemesla, který je národní analogií staršího programu UNESCO Žijící lidské poklady.

***

Rozmanitost kulturních projevů

Mezinárodní společenství zastoupené v UNESCO si uvědomilo nebezpečí uniformity kulturních projevů, které sebou nese globalizace. Proto vznikla Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diverzitě, kterou schválila Generální konference UNESCO v r. 2001 a následně byla roku 2005 přijata Úmluva o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, jíž je Česká republika stranou od roku 2010. Úmluva je publikována v č. 93/2010 Sbírky mezinárodních smluv. Mnohé principy úmluvy jsou také přejaty do Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020.

Kromě zásad mezinárodní spolupráce při podpoře kulturní rozmanitosti a budování národních kulturních průmyslů je naprosto klíčovým článkem úmluvy ustanovení vyhlašující a potvrzující suverénní právo států na přijetí vlastní kulturní politiky a nástrojů pro její realizaci. Tato úmluva také potvrzuje zvláštní charakter kulturních statků a služeb, které sice prohlašuje za zboží, avšak zboží zvláštní povahy. Pro ČR jako členskou zemi EU je důležité také to, že EU jako celek jsou též samostatnou stranou zmíněné úmluvy a rovněž tak i všechny členské státy EU.

V roce 2015 byla Česká republika úspěšně zvolena do mezivládního Výboru na ochranu a podporu rozmanitosti kulturních projevů.

Dokumenty a pracovní překlad Prováděcí směrnice k této úmluvě naleznete zde: http://www.mkcr.cz/cz/zahranicni-vztahy/unesco/deklarace/rozmanitost-kulturnich-projevu-a-dokumenty-tykajici-se-umeni-a-umelcu--136381/

***

Kromě naplňování úmluv v kulturní oblasti, které ČR ratifikovala, se MK stará i o provádění dalších zásadních doporučení z kulturní oblasti, jako je např. Doporučení o historické krajině, Doporučení o postavení umělců, atd. V rámci zachování a ochrany dokumentárního dědictví schválila Generální konference UNESCO na svém 38. zasedání v listopadu 2015 dva nové mezinárodní právní instrumenty ve formě Doporučení, a sice Doporučení pro ochranu a podporu muzeí a sbírek, a Doporučení na zachování a zpřístupnění dokumentárního dědictví, včetně numerického. Oba návrhy vycházely ze skutečnosti, že soudobá role muzeí i otázky spojené se zachováváním dokumentárního dědictví jsou velmi aktuální. Např. poslední mezinárodní právní instrument týkající se speciálně muzeí (doporučení z roku 1960), je poplatný době svého vzniku a vývoj muzeí, např. jejich sociální, vzdělávací a ekonomickou úlohu, nereflektuje. ČR se aktivně zapojila do připomínkového řízení k návrhu doporučení.

***

Paměť světa a dokumentární dědictví

V rámci spolupráce s UNESCO na úseku kultury je třeba rovněž zmínit zapojení České republiky do dlouhodobého programu Paměť světa, o němž blíže na adrese http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/homepage/ , který je určen na záchranu nejvzácnějších dokumentů a jejich zpřístupnění prostřednictvím moderní informační techniky. Do prestižního světového registru „Paměť světa“ obsahujícího nejvzácnější dokumenty, bylo zapsáno za Českou republiku následující sbírky dokumentů:

  • Sbírka středověkých rukopisů české reformace (Národní knihovna ČR)
  • Sbírka ruských, ukrajinských a běloruských periodik z let 1918-1945 (Národní knihovna ČR)
  • Sbírka Barokních univerzitních tezí (Národní knihovna ČR)
  • Sbírka českých a slovenských samizdatových periodik z let 1948 až 1989 (knihovna Libriprohibiti)
  • česko-francouzská nominace „Světelné pantomimy Emila Reynauda“, jejíž českou část připravilo Národní technické muzeum ve spolupráci s Ministerstvem kultury

Každé dva roky uděluje UNESCO v rámci tohoto programu jedinci nebo instituci, kteří se významně podíleli na ochraně a zpřístupnění dokumentárního dědictví, Cenu UNESCO/Jikji pro program Paměť světa a je naší dobrou vizitkou, že Národní knihovna ČR byla vůbec prvním laureátem Ceny v roce 2005.

V agendě programu Paměť světa došlo k výraznému posunu na národní úrovni, kdy byla ustanovena otevřená pracovní skupina, které se od roku 2014 zabývá především vytipováním dalších nominací pro zápis do mezinárodního registru Paměti světa.

Na program UNESCO Paměť světa reaguje svým obsahem i jeden z podprogramů Veřejné informační služby knihoven nazvaný Manuscriptorium, tj. program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví obsaženého v dokumentech dochovaných na teritoriu České republiky. Český datový formát DOBM vyvinutý pro program byl přijat jako mezinárodní standard UNESCO pro publikace vycházející v programu Paměť světa. Více k programu: http://www.manuscriptorium.com/cs. Dalším významným podprogramem Veřejné informační služby knihoven týkající se digitalizace je program digitální knihovny Kramerius - http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=9DFB4C8F843C9CE895212E5F1A84B387, jehož cílem je záchrana a zpřístupnění bohemikálních dokumentů tištěných na kyselém papíru, jejichž existence je ohrožena rozpadem (křehnutím) papírového nosiče. I tato otázka je předmětem zájmu UNESCO, jak o tom svědčí zvláštní Rezoluce 29. Generální konference UNESCO č. 33, u jejíchž kořenů stála IFLA (Mezinárodní federace asociací knihoven a knihovníků), což je opět jedna z významných nevládních organizací, s níž UNESCO udržuje permanentní styky. Blíže o IFLA na adrese www.ifla.org/hq.

Prostřednictvím Ministerstva kultury a Národní knihovny je také Česká republika zapojena do velmi užitečného, každoročně UNESCO vydávaného Světového přehledu překladů (Index Translationum ), viz adresa http://portal.unesco.org/culture/en/ev.php-URL_ID=7810&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html a do činnosti agentury ISBN, v níž mělo UNESCO důležitou zakladatelskou funkci. Naše Národní knihovna je také příjemcem výtisků publikací, které UNESCO ve své rozsáhlé ediční činnosti vydává.

UNESCO je jedinou institucí na světě, která vydává Světové statistické ročenky, týkající se mj. knihoven, knižní a časopisecké produkce, muzeí a galerií, veřejnosti přístupných památkových objektů atd. s perspektivou dalšího rozšiřování této služby. UNESCO pro tyto účely zřídilo Mezinárodní statistický institut se sídlem v Kanadě s adresou http://www.uis.unesco.org/Pages/default.aspx .Ministerstvem kultury zřizované Informační a poradenské středisko pro místní kulturu, jehož adresa je http://www.nipos-mk.cz, je resortním pracovištěm i pro statistiku. Na uvedené adrese lze také získat řadu statistických údajů z oblasti působnosti MK. Ty jsou také UNESCO pravidelně postupovány.

***

Výměna publikací

Úmluvami UNESCO, o kterých se skoro nemluví, jsou dvě, které právně zajišťují zdánlivě samozřejmou věc, a sice mezinárodní výměnu publikací. Je to Úmluva o výměně oficiálních publikací a vládních dokumentů mezi státy a Úmluva o mezinárodní výměně publikací (obě publikovány v č. 12/1965 Sb.), která vytvořila mezinárodní právní rámec pro mezinárodní meziknihovní výpůjční službu. Mimo jiné také z nich a z dalších dokumentů UNESCO o knihovnictví (např. Manifest UNESCO o veřejných knihovnách) vycházelo Ministerstvo kultury při práci na zákoně č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon).

Od té doby přijalo UNESCO další koncepční dokumenty v oblasti knihovnictví, z nichž nejnovější jsou Manifest o multikulturní knihovně a Manifest IFLA pro digitální knihovny (viz http://www.mkcr.cz/cz/zahranicni-vztahy/unesco/deklarace/knihovny-a-program-pamet-sveta-136390/ ).

Ministerstvo kultury ovšem zajímají i další úmluvy UNESCO, např. Dohoda o usnadnění mezinárodního oběhu obrazových a zvukových materiálů vzdělávacího, vědeckého a kulturního charakteru, vyhlášená v č.101/1980 Sb., a Dohoda o dovozu vzdělávacích, vědeckých a kulturních materiálů, která je uvedena v 102/1998 Sb. Význam těchto mezinárodně právních instrumentů pro kulturní veřejnost a instituce je evidentní již z jejich názvů.

Mezi tradiční smluvní agendu UNESCO patří i oblast autorských práv a práv příbuzných, což se odráží např. v tom, že UNESCO administruje Všeobecnou úmluvu o autorském právu revidovanou v Paříži 24.7.1971 a vyhlášenou v č. 134/1980. Tato smluvní agenda v UNESCO však ustoupila do pozadí tak, jak nabývá na významu jiná mezinárodní organizace specializovaná na tuto oblast a jí administrované mezinárodní smlouvy o ochraně duševního vlastnictví, a sice Světová organizace duševního vlastnictví, jejíž adresa je http://www.wipo.int/portal/en/index.html. Vrámci dělby práce mezi těmito dvěma mezinárodními organizacemi UNESCO v oblasti ochrany duševního vlastnictví shromažďuje národní právní předpisy týkající se autorského práva a sbírku těchto předpisů zpřístupňuje na svém webovém portálu http://portal.unesco.org/culture/. V roce 2010 byla Česká republika zvolena do řídícího orgánu posledně zmíněné úmluvy.

***

Síť kreativních měst

V roce 2004 byla založena Síť kreativních měst UNESCO na podporu spolupráce mezi městy, které vnímají kreativitu jako jeden z významných faktorů udržitelného rozvoje měst. V současnosti tvoří tuto síť 116 měst z 54 zemí, které v kreativitě a rozvoji kulturních průmyslů vidí možnost kvalitního rozkvětu na místní úrovni, a aktivní spolupráce na mezinárodní úrovni. Města musí vynikat v jedné ze sedmi oblastí: Řemesla a lidové umění; Design; Film; Gastronomie; Literatura; Hudba a mediální umění. Za velký úspěch můžeme považovat skutečnost, že tento prestižní titul získala v roce 2014 Praha jako kreativní město literatury.

Více informací k Síti kreativních měst UNESCO: http://en.unesco.org/creative-cities/

***

Světová výročí pod patronací UNESCO

Velké popularitě se v České republice těší světová výročí významných osobností či událostí světové kultury, vědy a výchovy, která UNESCO pravidelně vyhlašuje. Ministerstvo kultury zpracovává na základě podnětů příslušné návrhy za oblast kultury, které postupuje Sekretariátu UNESCO k posouzení. Do kalendáře světových výročí tak v minulých letech bylo zapsáno např. 100. výročí narození Jiřího Trnky nebo 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Na dvouletí 2016 - 2017 Ministerstvo kultury navrhlo prohlásit 700. výročí narození Karla IV., což bylo schváleno 38. zasedáním Generální konference v listopadu 2015.

Více informací ke světovým výročím: http://en.unesco.org/celebrations/anniversaries

***

Řídící orgány UNESCO

Klíčovou úlohu pro zapojení ČR do UNESCO je její podíl na rozhodováních jeho Generální konference, která mimo jiné schvaluje dvouletý a střednědobý program Organizace, rozpočet, a další dokumenty zásadního charakteru. Dokumenty přijaté na poslední Generální konferenci v roce 2015 jsou dostupné na adrese http://www.unesco.org/new/en/general-conference/ Ministerstvo kultury se na tomto rozhodování podílí tím, že garantuje aktivní účast České republiky na konferenci v programové komisi "Kultura" a - s ohledem na své kompetence v oblasti knihovnictví a médií - částečně i v komisi "Komunikace a informace".

V roce 2011 byla Česká republika zvolena do Výkonné rady, dalšího řídícího orgánu organizace, která se schází ve formátu 58 volených zemí každých šest měsíců a připravuje zásadní materiály: návrh řádného programu organizace a její rozpočet, a řadu dalších bodů, které se mimo jiné týkají kompetenční oblasti MK. Návrhy poté schvaluje jednou za dva roky právě nejvyšší řídící orgán organizace – již zmíněná Generální konference. Mandát ČR ve Výkonné radě skončil na sklonku roku 2015.

O faktické naplňování rozhodnutí Výkonné rady a rezolucí Generální konference se pak stará Sekretariát UNESCO v čele s generální ředitelkou UNESCO. Sekretariát tvoří zhruba 2000 zaměstnanců ze 170 zemí světa, z nichž většina pracuje v sídle UNESCO v Paříži a asi 700 z nich v některé z 65 kanceláří UNESCO (fieldoffices) rozmístěných po celém světě.

***

V každé zemi je podle Ústavy, jíž se zřizuje Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, založena národní komise pro spolupráci s UNESCO. Česká komise pro UNESCO je poradním orgánem vlády pro záležitosti UNESCO a je, jako v jiných zemích, složena ze zástupců zainteresovaných ministerstev, institucí a osobností. Blíže k ní na adrese www.mzv.cz/unesco. Zástupce Ministerstva kultury je pochopitelně jejím členem a pravidelně na ní podává návrhy a zprávy o konkrétních akcích přispívajících k naplňování programu UNESCO v ČR, ať již je podniklo ministerstvo samo či se konaly za jeho morálního či jiného přispění. Podává také komisi odborná dobrozdání k plánovaným akcím a krokům pařížské centrály UNESCO a plní další úkoly vyplývající ze statutu komise. Zpracovává pro Českou komisi pro UNESCO doporučení v těch případech, je-li tato žádána o záštitu nad nějakou akcí. Ministerstvo v tomto případě posuzuje akci po stránce záruk její vysoké odborné kvality a z hlediska její souvislosti s Řádným programem UNESCO nebo s jeho zásadními dokumenty.

***

V sídle UNESCO v Paříži pak má ČR zastoupení ve formě Stálé mise ČR při UNESCO, která náleží pod velvyslanectví ČR ve Francii a zprostředkovává kontakt mezi organizací a jednotlivými resorty.

***

Zakládací dokument UNESCO začíná slovy, že války se rodí v myslích lidí, a proto je třeba v myslích lidí vybudovati obranu míru. Zakladatelé stanovili jako jednu z cest k dosažení tohoto stálého cíle mezinárodní kulturní výměnu, která je základem vzájemného poznání a pochopení. Tomuto statutárnímu cíli UNESCO napomáhá Ministerstvo kultury i přípravou a uzavíráním dvoustranných smluvních dokumentů s jinými zeměmi a konkrétní podporou kulturních styků se zahraničím.

Poznámka: Zájemci o případné zaměstnání v Sekretariátu UNESCO, nechť se laskavě obrátí na adresy:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/prace_v_mezinarodnich_org/narodni_kontaktni_misto_kariera_v_eu_a.html
http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/prace_v_mezinarodnich_org/nabidka_volnych_mist/dalsi_mezinarodni_organizace.html
http://en.unesco.org/careers/

Soubory ke stažení