Masopust. Stále živá tradice
8.2.2010 …
Staré zvyky ožívají několikrát do roka. Jednou z tradičních akcí, která dokáže přilákat tisíce lidí, je masopust. Fašankové obchůzky nechybí snad v žádném městě regionu, lidé je pořádají i v těch nejmenších obcích. Často se veselí, aniž tuší, jaký význam pro předky tento svátek měl. Proč si jej lidé připomínají a kdy správně se masopust slaví?
1. Od Tří králů do Popeleční středy Masopust vymezuje doba od Tří králů (6. ledna) do Popeleční středy. Ta je pohyblivá, záleží, kdy se slaví Velikonoce. Je 40 dnů před Velikonocemi. Letos Popeleční středa připadá na 17. února.
2. Význam slavení masopustu Předkové masopustem slavili blížící se konec zimy. ,,Bylo to období radosti z přicházejícího slunce, ze zrození nového života," vysvětlila Jana Tichá, etnografka rožnovského Valašského muzea v přírodě. Podle ní to na Valašsku byla doba plesů, bálů, draní peří, přástek a sousedských besed.
3. Fašankové průvody dnes Města a obce obcházejí průvody nejroztodivnějších maškar, které rozpustile řádí, vodí se medvěd, družinu doprovázejí nezbední hudebníci, kteří mohou hrát třeba na housličky nebo na harmoniku. ,,Masopustní masky byly dříve prostředkem výsměchu a kritiky špatných lidských vlastností," objasnila etnografka. Časté je také pochovávání basy.
4. Kam můžete na masopust vyrazit Strání 12.-16. února: ukázky ruční výroby skla, řemesel, domácí zabijačka, vystoupení folklorních souborů Francova Lhota 12.-13. února: průvod masek, lidové muziky u domů, obecní zábava Lidečko 13. února: maškarní rej, hudební vystoupení Zlín 20. února: pochovávání basy, průvod masek, soutěž o nejlepší masku, stánky lidových řemesel, domácí zabijačka, pivní stan
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava
Zdroj: Mladá fronta DNES
