Václav Jehlička - t.č. ministr kultury ČR
Vystoupení ministra kultury Václava Jehličky na úvod konference O odpovědnostech poskytovatelů obsahu a uživatelů, Kongresové centrum, dne 19. března 2009
Vážené dámy,
vážení pánové,
milí hosté z celé Evropy!
Je mi velkou ctí uvítat vás zde v Praze, ve městě známém jako pomyslné srdce Evropy, alespoň my Češi si to myslíme, že to tak je. Praha je a vždy byla křižovatkou kulturních a duchovních dějin Evropy. Myslím si, že je proto dobře, že se zde koná táto konference, která je zaměřena na problematiku odpovědnosti poskytovatelů mediálně zprostředkovaného obsahu a odpovědnosti jeho uživatelů. Dovolte mi pár slovy nastínit přístup České republiky k tomuto, poněkud složitě pojmenovanému tématu.
V návaznosti na zprávu Evropského parlamentu o mediální gramotnosti v digitálním prostředí chce české předsednictví více otevřít diskusi o konkrétních osvětových projektech, které existují nebo jsou připravovány v této oblasti. Pojem "mediální gramotnost" (Media literacy) je často užíván v nejrůznějších dokumentech, i když bývá chápán různě. Jde o to jak každodenní nával informací přežít se zdravým selským rozumem. Bylo vytvořeno již několik zajímavých modelů a iniciativ, sledujících povznesení úrovně mediální gramotnosti. Tato konference by měla být příspěvkem českého předsednictví k vzájemně inspirativní výměně zkušeností z této oblasti nejenom mezi členskými státy Evropské unie.
Jedním z hlavních úkolů členských států v současné době je transpozice nové směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Novým prvkem, který se zde kromě jiných objevuje, je otázka, jakým způsobem vhodně a účinně regulovat tzv. product placement. Jelikož mezi členskými státy panuje řada různých názorů, jak k tomuto institutu přistupovat, jeví se i toto téma jako velmi aktuální. Ve chvíli, kdy se zvažují a diskutují možnosti jeho regulace, je nepochybně užitečné zamyslet se společně nad tím, jak veřejnosti tento zvláštní typ obchodního sdělení přiblížit a vysvětlit. Reklama se stává stále intenzivnější součástí každodenního života. Občas se cítíme vůči ní téměř bezbranní. Někdy nás pobaví, jindy znechutí, ale vždy alespoň do určité míry na nás nějak zapůsobí. Product placement, který se k nám dostává občas v maskované podobě se sledováním zábavného pořadu či napínavého filmu, se stal fenoménem, o jehož úloze a vlivu je třeba vést seriózní debatu a její výsledky předávat nejširší veřejnosti.
Nová směrnice o audiovizuálních mediálních službách také vytváří prostor pro využívání koregulačních a samoregulačních mechanismů. I v této oblasti bude jistě prospěšná výměna zkušeností mezi experty členských států. Rádi bychom, aby naše konference byla využita i pro představení konkrétních možností těchto způsobů regulace a pro ukázku příkladů v tomto směru funkčních projektů. Přístup ke kulturnímu a znalostnímu obsahu a k informacím prostřednictvím moderních médií je čím dál širší a zároveň jednodušší. Už od dětského věku se dnes k lidem dostává ve srovnání s minulostí nepředstavitelného množství informací, výsledků umělecké tvorby a sdělení nejrůznějšího druhu a kvality. To samozřejmě představuje ohromné výzvy. Současně to ovšem vyvolává i četné otázky, na které není snadno odpovědět. To, co člověka prostřednictvím médií každodenně zahlcuje, nemusí být vždy k jeho užitku a v některých případech může pro něj znamenat i velké riziko. Je úlohou nejen státu, ale v nemenší míře i samotných tvůrců a poskytovatelů médii zprostředkovaného obsahu umožnit a podpořit rozvoj kritického přístupu k tomu, co je tímto způsobem veřejnosti sdělováno, včetně zmíněných obchodních sdělení. Teprve osvojení si tohoto přístupu, schopného náležitého rozlišování usnadní méně zkušeným, zejména mladým lidem provést skutečně zodpovednou volbu a vyhnout se tak nebezpečí možné manipulace. Dalším nástrojem může být zvyšování dovedností a tvůrčích schopností v oblasti digitální produkce. I takto se dá výrazně napomoci lepšímu a lidsky prospěšnějšímu využívání stále větších možností nových technologií.
Dokumenty přijaté v poslední době orgány Evropské unie kladou stále zřetelnější důraz na posilování potřebného povědomí o právech duševního vlastnictví, s cílem náležité ochrany těchto nehmotných, ale tím ne méně cenných a hodnotných statků. Jelikož české ministerstvo kultury odpovídá mimo jiné i za oblast autorského práva, byla i tato oblast zahrnuta do programu naší konference. I zde hraje osvěta a informovanost, chcete-li gramotnost, rozhodující roli. Nemělo by jít samozřejmě jen o strašení trestními postihy za porušování autorských práv. Takováto „osvěta“ je poměrně častá, aniž by ovšem přinášela významné plody a přispívala k likvidaci např. internetového pirátství. Spíše je asi třeba více a srozumitelněji informovat veřejnost o podstatě a významu autorských práv a o přínosu jejich nositelů pro rozvoj tvorby a kultury vůbec. Nejperspektivnější cestu, jak v digitálním prostředí čelit rozšířenému porušování těchto práv, je třeba hledat v rozvíjení atraktivní legální nabídky hudby, filmu a dalších autorskoprávně chráněných obsahů a v efektivní praktické spolupráci všech zainteresovaných subjektů, tedy především těch, kdo kulturní obsah vytvářejí, a těch, kdo ho zprostředkovávají konečným spotřebitelům.I zde může být velkým přínosem vzájemná výměna zkušeností.
Vážené dámy a pánové, závěrem si dovolím vyslovit upřímné přání, aby tato konference byla pro vás všechny zajímavá a podnětná. Doufám, že během konference i doprovodného programu budete mít dostatek příležitostí k navázání nových pracovních kontaktů a k přátelským setkáním a že si z Prahy dovezete řadu příjemných dojmů a zážitků.
Děkuji za Vaši pozornost.
